Vysílání unikátního českého rádia moderovaného pouze přírodou je zpět. Po zimní přestávce znovu startuje Slow Radio. Slow Radio vysílá živě, nepřetržitě a přes špičkové mikrofony z utajeného místa uprostřed ptačího ráje v jižních Čechách. Poslouchat ho můžete z desktopu nebo mobilního telefonu.
Nejlepší poslech je vždy brzy ráno, když se příroda probouzí, nebo naopak večer, než se ptáci odmlčí. S přímým přenosem se dostáváme do jihočeské krajiny, konkrétně na lesnatý břeh rybníka, na který navazuje pruh rákosí a za ním volná voda. V průběhu celého dne můžeme naslouchat hlasům přírody, především zpěvu ptáků, ale zdaleka nejen jemu.
Signál našeho Slow Radia si můžete pustit ve třech kvalitách: AAC 64 kbit/s, MP3 160 kbit/s a MP3 320 kbit/s, přičemž samozřejmě platí, že čím vyšší hodnota datového toku, tím lepší zvuk. Celý zvukový řetězec byl podřízen co nejkvalitnější reprodukci ambientního zvuku jihočeské přírody, pro poslech tedy doporučujeme i kvalitní sluchátka nebo reproduktory. Nám se poslech ambientních zvuků přírody výborně osvědčil například při práci v hlučnějším prostředí - dobře maskuje okolní ruchy. V městském prostředí je i příjemným zvukovým doplňkem do bytu nebo kanceláře, jen jako jemné zvukové pozadí. Využít jej můžete například při uspávání dětí místo bílého šumu.
Počítejte s tím, že občas bohužel uslyšíte i lidské hlasy a lomoz automobilů, letadel či zemědělských strojů. Než se lesy a stromy okolo silnic zazelenají, bude hluk výraznější. Pokřikující občany pak neodfiltruje ani ten nejlepší algoritmus na potlačení hluku.
Ptáci jsou velmi atraktivní skupinou živočichů, mimo jiné pro jejich hlasové projevy, které lidem většinou znějí libozvučně. Ptáci se zvukem dorozumívají podobně jako lidé a většina druhů má velmi širokou paletu nejrůznějších zvuků. Každý z nich slouží k jinému účelu.
Čtěte také: KOMUNÁL: Live 1998 – Pohled do historie
Mezi nejběžnější patří kontaktní a potravní hlasy, většinou tiché a nepříliš nápadné pípání, kterými si partneři v páru nebo ptáci v hejnu neustále navzájem říkají: „Jsem v pořádku a jsem tady,“ případně „Našel jsem něco dobrého.“
Opakem jsou varovné hlasy, jejichž cílem je upozornit na nebezpečí. Jsou většinou krátké, ostré a ve vyšších frekvencích, což znesnadňuje jejich lokalizaci. Ptáci tak mohou upozornit na blížící se šelmu či dravce, aniž by mu přitom prozradili svoji polohu. Zajímavé je, že varovné hlasy jsou navzájem mezi druhy dost podobné a vzájemně si rozumějí i ptáci různých druhů. Při upozornění na nebezpečí je to docela pochopitelné.
Všechny tyto hlasy můžeme slyšet z přenosu prakticky po celý den, ale jejich určování je většinou náročné i pro odborníka. Nejznámějším a nejnápadnějším hlasovým projevem ptáků je bezesporu zpěv. Přestože nám zní většinou libozvučně, je to vlastně deklarace územních nároků a bojová výzva. Ptáci, většinou samečci, si takto vyznačují své výsostné území, teritorium.
Zpěv, který obdivujeme, tak v ptačí řeči znamená zhruba „Toto místo jsem si vybral, všechny housenky, žížaly, mouchy, semínka (a co tak zrovna ten který druh žere) jsou moje a běda tomu, kdo by se sem odvážil. Pohybovat se v doslechu mohu pouze já a moje rodina.“
Nezřídka ovšem některý ze sousedů nebo i některý zatoulanec hranice překročí a můžeme pak zaslechnout vzrušené hlasy při vzájemném pronásledování. Nápadné jsou u kosů nebo strakapoudů, ale podobně se chová valná většina druhů (konkrétní seznam ptáčků přineseme v dalším článku).
Čtěte také: Živé přenosy zvířat
V přenosu můžeme poslouchat i další zvuky, které mají naše uši většinou tendenci odfiltrovat jako nežádoucí rušení, ale k přírodnímu prostředí bezesporu patří. Dvěma nejslyšitelnějšími jsou šumění větru v korunách stromů a šplouchání vody narážející na břeh. Díky citlivému mikrofonu můžeme zachytit i takové zvuky, jako je svištění křídel prolétajících ptáků nebo škrábání drápků při pohybu po kmenech a větvích. Ale tyto zvuky rozhodně nejsou pravidlem.
„Ačkoli je hlavním zájmem kampaně chránit pěvce v jihovýchodní Asii, cítíme neméně důležitou potřebu vzdělávat veřejnost o významu ochrany ptáků naší krajiny. Právě díky mezinárodní kampani Silent Forest se Slow Radio dostane i za hranice České republiky a naše pěvce tak budou moci poslouchat lidé z celého světa.
Ptačí ráj jsme hledali více než rok a dlouhou dobu se zdálo, že nic takového snad ani neexistuje. Objeli jsme několik samot, které by bývaly byly pro umístění mikrofonů Slow rádia vhodné, ale nic jiného než šum listí a cvrkot lučního hmyzu byste většinu času neslyšeli. Nakonec jsme Slow Radio loni v květnu spustili díky spolupráci s nadšenci a odborníky České společnosti ornitologické (ČSO) z lokace, kterou právě posloucháte.
Loni na podzim naše vysílání rázně ukončila sama příroda. Původně jsme vám chtěli zprostředkovat ještě přímý přenos z odletu divokých hus, ale orkán a podmáčená zem se postaraly o to, aby se tak nestalo. Když jsme mikrofony v říjnu 2017 přijeli před zimou sklidit, na vlastní oči jsme viděli spoušť, kterou vítr na místě zanechal. Několik vzrostlých stromů se zřítilo přímo na kabely rádia a na různých místech je přerušilo. O obnovení vysílání nemohla být řeč.
Ve chvíli, kdy jsme navíc nalezli špičkové a také velmi drahé mikrofony utržené ve vodní laguně, zdál se nám osud rádia velmi nejistý. Projekt je z velké části naší volnočasovou a zatím zcela nekomerční aktivitou, a tak jsme museli vyřešit i případné další financování přenosu, nákup nové elektroniky, kabelů atd. Nepíšeme to sem proto, abychom si postěžovali, ale abychom novým a hlavně stávajícím posluchačům poodhalili úskalí, které s sebou vysílání přináší. Jen dojet z Prahy na místo trvá přes dvě hodiny, a pokud se něco pokazí, není tedy možné ihned zasáhnout. Stačí pád silnější větve a je po všem.
Čtěte také: Živé přenosy z přírody ČR
Stejně tak nedokážeme donutit zemědělce v okolí, aby například nekosili své louky, nebo cyklisty, aby si při jízdě nahlas nepovídali. Až budete rádio poslouchat, můžete se třeba nad stavem naší přírody zamyslet. Slow Radio vám přináší spolek Žádná věda. „Svoboda znamená svobodně prohlásit, že dvě a dvě jsou čtyři.
tags: #živé #rádio #z #přírody