Jsou dva způsoby, jak být oklamán. Jeden je věřit tomu, co není pravda, druhý odmítat věřit tomu, co pravda je.
V současné době, kdy se klade velký důraz na vizuální identitu, je tvorba logotypů pro památky a přírodní lokality stále aktuálnější. Tyto logotypy by měly být nejen esteticky zdařilé, ale také by měly reflektovat historii a charakter daného místa.
V této souvislosti je důležité si uvědomit, že v českých zemích chybí žádný institucionální tvůrce a nositel heraldických tradic. Proto je nutné mít i poznání nedostatečností zmíněného procesu.
Před 1. světovou válkou neexistovala žádná instituce, která by umožnila její pojmenování heroldií. To mělo neblahé následky, které jsou patrné dodnes.
Na přelomu 19. a 20. století vzniklo několik kompendia o oboru v českém jazyce o heraldice, které můžeme hodnotit jako zásadní. Jedním z nich bylo Dílo bylo pojmenováno Českomoravská heraldika, část všeobecná od Augusta Sedláčka.
Čtěte také: Historie zámeckého parku Jezeří
Od přelomu 19. století se začal konstituovat dosud neexistující český heraldický terminologický systém. Přesto vyvolal dojem jakéhosi systému ve způsobu „blasonování“.
Na počátku 70. let 20. století se Heraldika (Zdeněk M. Zenger, Heraldika, Praha 1971) stala populární knihou. Zenger mající Štorma za vzor, se stal jeho epigonem.
Datování současných městských pečetí je možné už od 13. a 14. století. V 15. a 16. století je situace tristní i v heraldice státní.
Knižní vydání pod názvem Městské znaky v českých zemích se publikace dočkala na podzim roku 1985. Její kvalita však nenaplnila očekávání.
V současnosti se snaží skupina tzv. „heraldické obce“ navázat na spolkovou činnost násilně přerušenou na přelomu 40. a 50. let 20. století. Nicméně ani druhá polovina 20. století nepřinesla zásadní kvalitativní posun v oblasti heraldiky.
Čtěte také: Co navštívit v Lednici
Přesto heraldiku v Čechách posouvali po drobných krůčcích správným směrem. Zájem o heraldiku v 70. a 80. letech 20. století byl poznatelných z vydávaných periodik.
Je důležité si uvědomit, že pečeť a znak není totéž. Proto je nutné rozlišovat mezi těmito dvěma pojmy při tvorbě logotypů.
Okolí Chrudimi nabízí mnoho zajímavých míst, které by mohly být inspirací pro tvorbu logotypů. Mezi ně patří například:
Tyto památky a přírodní lokality mají bohatou historii a charakteristické rysy, které by se měly promítnout do jejich logotypů.
| Název | Typ | Popis |
|---|---|---|
| Zámek Choltice | Památka | Barokní zámek s kaplí svatého Romedia a odpočinkovým areálem. |
| Rozhledna Barborka | Památka | Jediná typická rozhledna na Pardubicku s výhledem na Železné hory a Polabskou nížinu. |
| Výcvikové stáje v Heřmanově Městci | Památka | Výcvikové centrum starokladrubských koní. |
| Zámek Semín | Památka | Rodiště Josefa Gočára, muzeum pivovarnictví a sladovnictví. |
| Zelená brána v Pardubicích | Památka | Komplex s vyhlídkovou věží a výstavami. |
| Kunětická hora | Památka | Zřícenina hradu z patnáctého století. |
| Lázně Bohdaneč | Město | Lázeňské město s architekturou Josefa Gočára a naučnou stezkou. |
| Africké muzeum Dr. Emila Holuba | Muzeum | Muzeum věnované českému cestovateli po Africe. |
| Zámek Chrast | Památka | Barokní zámek s městským muzeem a kaplí. |
| Exotika na ranči Bítovany | Příroda | Soukromé zařízení s chovem domácích i exotických zvířat. |
Čtěte také: Kulturní dědictví a památková péče (1987)
tags: #logotyp #pamatky #a #priroda #chrudim