Český stát už více než 23 let hledá vhodnou lokalitu pro dlouhodobé uložení radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva z jaderných elektráren. Místo vhodné pro jeho ukládání - tzv. hlubinné jaderné úložiště - má za úkol najít Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO).
Podle poslední verze má hlubinné úložiště jaderného odpadu v Česku vzniknout v jedné ze čtyř následujících lokalit: Janoch u Temelína, Horka na Třebíčsku, Hrádek na Jihlavsku, či Březový potok na Klatovsku. Úložiště, v němž by měly být trvale v hloubce půl kilometru uloženy tisíce tun vyhořelého paliva z jaderných elektráren, má v ČR vzniknout do roku 2065. Náklady na jeho stavbu a provoz mají podle dřívějších informací dosáhnout zhruba 111 miliard korun.
O výběru finální lokality pro hlubinné úložiště by mohly spolurozhodovat s vládou obě komory Parlamentu ČR. Do procesu hledání a výběru finální lokality se také předpokládá zapojení obcí včetně zřízení pracovní skupiny, která bude s dotčenými obcemi na pravidelné bázi komunikovat.
Dle upraveného harmonogramu, který vláda potvrdila, lze očekávat, že finální lokalita pro hlubinné úložiště by měla být vybrána do konce třicátých let tohoto století. Finální lokalita by pak měla být následně dále potvrzována realizací podzemního průzkumného díla.
„Jádro je základem naší energetiky. Projekt hlubinného úložiště je stejně jako bezpečný systém nakládání s radioaktivním odpadem nedílnou součástí provozu stávajících i připravovaných jaderných zdrojů,“ říká ministr Síkela a dodává: „Zákon o řízení souvisejících s hlubinným úložištěm rozšíří práva obcí a také lhůty pro posílení kontroly kvality procesu z jejich strany. Návrhem zákona posílíme legitimitu výběru lokality hlubinného úložiště. Navíc jsem vládě navrhnul, že výběr finální lokality bude společným rozhodnutím vlády i Parlamentu. O tomto záměru jsem informoval i nově zvolené zástupce dotčených obcí z vytipovaných čtyř lokalit začátkem prosince loňského roku.
Čtěte také: Ekologická likvidace
Návrh zákona zakládá účast dotčených obcí v řízení o stanovení chráněného území pro ukládání radioaktivního odpadu v podzemních prostorech oproti úpravě dané horním zákonem. Při přípravě, výstavbě a provozování úložiště dotčená obec dbá o respektování zájmů svých občanů v duchu zastupitelské demokracie a je jí poskytnuta adekvátně prodloužená lhůta na vyjádření se ke všem připravovaným řízením spojeným s přípravou, výstavbou a provozem hlubinného úložiště.
„Uvedené řešení ve svém důsledku zvýší transparentnost celého procesu výběru lokality pro umístění a výstavbu hlubinného úložiště, jak ostatně předpokládá i čl. 10 Směrnice Rady 2011/70/Euratom z 19. července 2011. Navrhované řešení tak jde nad rámec již plně transponovaného čl.
Ministři probrali proces přípravy hlubinného úložiště v kontextu plnění technických kritérií daných Nařízením Komise k Taxonomii Evropské unie (EU) pro udržitelné investice pro oblast jaderné energetiky a plány Správy úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) na tento rok.
Součástí balíčku materiálů na jednání vlády bylo rovněž usnesení vlády, které Českou republiku zavazuje k plnění technických kritérií daných Taxonomií EU pro udržitelné investice pro oblast jaderné energetiky ve smyslu plnění technických kritérií, jako je zahájení provozu hlubinného úložiště v roce 2050.
„Česká republika bude usilovat o to, aby v zájmu posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti zvyšováním podílu jaderné energetiky v rámci dekarbonizace průběžně plnila kritéria taxonomie na vybudování hlubinného úložiště v roce 2050, pokud budou platit i nadále po pravidelných přezkumech Evropskou komisí. O revizi termínu stojíme proto, aby byla kritéria bližší potřebám členských států, Česko nevyjímaje. Svou pozici, kterou mimo jiné sdílí více členských zemí jako jsou například Nizozemsko, Polsko či Slovensko, budeme vůči Komisi zastávat i nadále i v rámci pravidelného přezkumu kritérií,“ dodává ministr Síkela.
Čtěte také: Cestování s batohem
Součástí třetího materiálu, tedy Plánu činnosti Správy úložišť radioaktivních odpadů SÚRAO, bylo schváleno i posílení odborných kapacit této organizační složky státu pro zajištění činnosti SÚRAO související mimo jiné s urychlením procesu v souladu s Taxonomií EU.
Koncem listopadu 2020 vydala Platforma proti hlubinnému úložišti stanovisko: kritizuje v něm neexistenci legislativy, která měla posílit možnosti samospráv při rozhodování o úložišti a zlepšit nevyhovující postavení obcí v povolovacích řízeních. Zákon je obcím, na jejichž území stát hledá úložiště, slibován již od roku 2011, od roku 2016 s jeho vznikem počítá také nový atomový zákon. Odpor nadále trvá, obcím vadí, že k výběru lokalit došlo navzdory neexistujícímu již zmíněnému zákonu o zapojení obcí do vyhledávání úložiště.
Platforma proti hlubinnému úložišti z důvodů důvěryhodnosti a transparentnosti požadovala, aby celý dosavadní proces výběru lokalit SÚRAO včetně podkladových zpráv zrevidoval nezávislý oponentní tým. Dotčené obce chtějí, aby se plnohodnotnou alternativou vůči nyní vládou preferovanému konečnému hlubinnému uložení vyhořelého jaderného paliva stalo jeho dlouhodobé skladování. V letošním roce mají probíhat práce na aktualizaci Koncepce nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem České republiky, která musí otevřít dveře i této variantě.
Nesouhlas vyjadřují i obce z lokality Janoch u Temelína, kde se vybudování úložiště zdá poměrně logické.
Otázku financování výstavby a provozu úložiště řeší atomový zákon. Vlastník jaderných elektráren Dukovany a Temelín, tedy ČEZ, odvádí poplatek z vyrobené elektřiny. Vybrané peníze se hromadí na jaderném účtu, na kterém se ke konci loňského roku nacházelo přes 46 miliard korun.
Čtěte také: Význam Ekologicky Významných Lokalit
Podle rok starého odhadu vyjde příprava stavby hlubinného úložiště na zhruba 23 miliard korun a samotná výstavba na 33 miliard korun. Provoz hlubinného úložiště po roce 2050 vychází na zhruba 1,7 miliardy korun ročně (v cenách roku 2024).
Ministerstvo životního prostředí (MŽP) povolilo průzkum na třech místech zvažovaných pro vybudování úložiště radioaktivního odpadu. Jde o lokality Horka na Třebíčsku, Janoch u jihočeského Temelína a Březový potok na Klatovsku. Ve vytipovaných místech provede například hloubkové vrty. Dosud má správa poznatky o všech územích pouze z povrchu. Nyní potřebuje získat podrobnější informace o jejich geologickém složení a vývoji horninového prostředí.
tags: #lokality #pro #uložení #jaderného #odpadu #v