Lom Amerika: Od těžby vápence k úložišti radioaktivního odpadu a oblíbenému výletnímu cíli

Bývalý lom Alkazar, který leží v atraktivní oblasti Českého krasu, je hlavní dominantou údolí Berounky v oblasti nad ústím potoka Kačáku. Romantické skalní stěny v údolí řeky Berounky byly kdysi rájem trampů, kteří jim dali jméno Alkazar. I dnes sem míří turisté, aby obdivovali krásnou přírodu, a horolezci, aby vyzkoušeli svou zdatnost na zdejších skalách. Malebné prostředí Alkazaru si oblíbili i filmaři. Kdo by řekl, že toto místo vzniklo jen díky tomu, že české hutě potřebovaly vápenec?

Dnes je Alkazar velmi oblíbeným výletním cílem, ale ještě před stoletím sem lidé mířili, aby si vydělali na chléb vezdejší lámáním kamene. Těžba zde začala asi kolem roku 1908. Vápenec je totiž jednou ze základních surovin při tavbě železné rudy, protože se na něj navážou neželezné části rudy. Tak vznikne struska, zatímco z pece vytéká čisté železo.

Nad Berounkou vedla nákladní lanovka, která přes řeku převážela vytěžený materiál. „Vedla odtud úzkokolejná dráha směrem na Beroun, jejíž zbytky se dochovaly dodnes a lze si jich povšimnout podél cesty do Berouna. Lom se ještě nejmenoval Alkazar, místu se podle sousedního pravěkého hradiska říkalo V Kozle nebo Hostim. Do dnešní idylické podoby měl samozřejmě daleko.

Na počátku 40. let minulého století zde však byla těžba vápence utlumena a za druhé světové války se v lomu začaly razit štoly pro podzemní muniční továrnu. Už předtím vznikl projekt podzemní továrny, kterou tady chtěla vybudovat plzeňská firma Škoda. Továrna Sigma III. Německá armáda zamýšlela ve zdejších štolách vybudovat utajenou podzemní továrnu s krycím názvem Kainit, kde se měly vyrábět letecké motory a součásti raket V-1 a V-2.

„Jeden z válečných projektů dokonce předpokládal propojení systému Hostim se systémem lomů Amerika - Mořina,“ upozorňuje web Hornictví. Po druhé světové válce se v Hostimi už těžba vápence neobnovila a lom čekalo další temné období. Úřady rozhodly, že ve dvou zdejších štolách vznikne úložiště radioaktivního odpadu.

Čtěte také: Životní prostředí a autobusová doprava v Americe

Celkem zde bylo umístěno 4100 sudů s radioaktivním odpadem. „Radioaktivní odpady se ve štolách ukládaly zřejmě od roku 1958 až do roku 1964. Do tajného neoznačeného úložiště se však v 70. a 80. letech prokopávali dobrodruzi a výzkumníci. O tom, že je tady úložiště radioaktivního odpadu, se za minulého režimu samozřejmě příliš nemluvilo.

Jezdili sem zejména trampové, kterým lom připomínal nedobytné arabské pevnosti ve Španělsku, a tak jej podle jedné z nich pojmenovali. Hrad Alcázar, který leží nad řekou Tejo ve městě Toledo, sice vzhledem připomíná spíše čtyřrohý bratislavský hrad, ale jeho jméno se pro místo nad řekou Berounkou nečekaně úspěšně ujalo. To, že zde kdysi bylo těžební místo, je stále znát.

I přesto je lom Alkazar místem jako stvořeným pro romantiky. Vysoké lomové stěny jsou krásné a majestátní. Na levém okraji se tyčí masiv Matterhorn, uprostřed stojí Homole, dělící Alkazar na levou a pravou část. „Ostatní části Alkazaru jsou rozdělené do lomových pater. Levá část má tři, pravá část dvě. Na zdejších skalách je povoleno horolezectví.

„Pro lezce tu byly vytyčeny nové, velmi bezpečně jištěné výstupy, vhodné také pro děti. Je zde i jednoduchý trenažér pro nácvik pádů. Na své si zde přijdou i jeskyňáři. Fotogenické prostředí Alkazaru neuniklo ani filmařům. Při natáčení je využívají naše i zahraniční štáby. „Dnes je Alkazar především místem aktivního odpočinku. Mimo jiné u něj končí tři kilometry dlouhá asfaltová in-line dráha z Berouna,“ píše web Berounsko.

Když pojedete směrem od Srbska, uvidíte první skály Alkazaru hned za potokem Kačák. Alkazar - vápencový lom Hostim I, zvaný Alkazar. V současnosti již opuštěný lom nad Berounkou nedaleko od ústí potoka Kačáku. Dříve hojně navštěvovaný trampy, dnes hlavně horolezci a často využívaný filmaři. Těžba zde probíhala v 1. pol. 20. stol., vedla odtud dokonce úzkokolejná dráha směrem na Beroun; její zbytky se dochovaly dodnes a lze si jich povšimnout podél cesty do Berouna. Z konce 2. svět. války pochází systém podzemních prostor, který měl sloužit jako tajná továrna pro výrobu výzbroje německé armády. V 50. letech 20. stol. byl v podzemí uskladněn radioaktivní odpad ze zdravotnictví a z výzkumných ústavů.

Čtěte také: Analýza rizika zemětřesení

Podzemní prostory jsou nyní uzavřeny neprostupnými betonovými clonami. Lom dnes pomalu nabývá přírodní ráz a začleňuje se do okolní krajiny. Lom byl hojně využíván trampy, vodáky i horolezci amatéry. V roce 2012 zde Český horolezecký zřídil venkovní horolezecký park. Na skalních stěnách jsou umístěny jistící prostředky pro horolezce. Odhaduje se, že v lomu je k dispozici až 200 lezeckých cest různé obtížnosti. Lezecký park je zaměŕený i na rodiny s dětmi, jeho součástí je řada détských prolézaček a atrakcí rozvíjejích fyzickou zdatnost dětí. K dispozici je i prostor pro ohniště, lavice a stůl.

Díky filmařům si můžeme detailně prohlédnout, jak vypadaly lom na vápenec pár let po ukončení těžby. Film šel do kin roku 1964. Sledovat můžeme štoly, do kterých byl po roce 1967 ukládán slabě radioaktivní odpad především z nemocnic. Přírodní vápencové skály Šanův kout a Andělská stěna, pod kterými se kdysi točila Berounka v obrovském meandru, jsou ve filmu vidět v dálce na obzoru. Louka pod nimi dělá dojem americké prérie.

Těžba v lomu byla oficiálně ukončena roku 1964. Ve filmu tedy vidíme syrový stav, kdy pracoviště právě opustili lomaři. Proto jsou také stěny ještě plné volného kamení. Nejsou vidět charakteristické kolmé plotny, protože ti vznikly později, když samovolně opadaly skalní stěny do dnešní podoby. Ve filmu je vidět těleso železniční vlečky, která vedla po břehu Berounky do Berouna. Filmaři se šikovně vyhnuli lanovce, která dopravovala vytěžený kámen přes řeku k železničnímu nádraží v Srbsku.

Poněkud odlehlý jámový lom byl spojený s nádražím v Srbsku dlouhou lanovkou přes řeku. Těžba byla ukončena roku 1955, ale až do roku 1976 se z něj odebíral kámen.

Dokumentaci tohoto lomu a strojové vybavení lanové dráhy lze nyní shlédnout jako expozici ve skanzenu Solvayovy lomy (info www.beroun.cz). Solvayovy lomy Těžba tu probíhala od r. 1918 do r. 1954. Zdejší velmi čistý vápenec se jako surovina používal v Neštěmicích u Ústí nad Labem na výrobu sody. V 90. letech vzniklo občanské sdružení party nadšenců Společnost Barbora s cílem vybudovat z trosek Solvayových lomů skanzen. Vhodné exponáty sbírali po celém Českém krasu. Obnovili úzkorozchodnou železnici, která slouží k dopravě návštěvníků, opravili strojovnu drtiče. Od roku 1998 je skanzen přístupný veřejnosti. Připomíná období, kdy se na počátku 20.

Čtěte také: O přírodě Latinské Ameriky

Okolí lomu Alkazar

Doma v klidu jsem si celou oblast znovu prohlédla na mapě a zjistila jsem, že kromě Tetína je tu řada dalších zajímavých mist, které ještě neznám a určitě by stálo za to je navštívit. Ráda bych se podívala třeba do Svatého Jana pod skalou. Prý je to magické místo s mnoha zajímavostmi.

• Tetín: Slovanské hradiště, podle pověsti sídlo Krokovy dcery Tety, strategická poloha skalního ostrohu na pravém břehu Berounky. R. 921 tu byla zavražděna babička sv. Václava, kněžna Ludmila. Dnes je tu k vidění fara, kde jako duchovní působil Václav Hájek z Libočan, 3 kostely, torzo přemyslovského hradu a muzeum.
• Karlštejn: Vrcholně gotický hrad, postavený císařem Karlem IV. v letech 1348-55 zaujímá mezi českými hrady zcela výjimečné postavení. Sloužil k ochraně říšských korunovačních klenotů a listin a k oslavě panovnického a říšského majestátu. Hrad také proslavila Vrchlického veselohra Noc na Karlštejně.
• Svatý Jan pod Skalou: Jedno z nejmalebnějších míst Českého krasu. Koncem 9. století zde údajně jako poustevník žil sv. Ivan. K vidění je zde klášter (poutní místo), kostel narození sv. Jana Křtitele, jeskyně sv. Ivana v travertinové kupě s údajnými otisky jeho nohou a s kamenným ložem. Obec protíná nejstarší značená turistická cesta v Čechách - cesta Vojty Náprstka (Beroun - Sv.
• Bubovické vodopády: Jsou jedním z nejznámějších a turisticky nejdéle zpřístupněných míst v NPR Karlštejn. Lze pozorovat i recentně vznikající travertin.
• Beroun: Historické město zmiňované již ve 13. století. Návštěvníci se mohou projít městskou památkovou zónou s řadou památek a historických objektů. V Berouně se nachází Muzeum Českého krasu a Medvědárium na Městské hoře.

V lomu Na Chlumu se nachází vstup do rozsáhlého podzemního systému Netopýří a Srbské jeskyně.

Naučná stezka Zlatý kůň začíná i končí u Koněpruských jeskyní a je zajímavým doplněním jejich návštěvy. Byla kompletně obnovena a znovuotevřena v roce 2007. Má 13 zastávek a je dlouhá 3,5 km. Její prohlídku lze zvládnout za 90 minut. Zajímavým a srozumitelným způsobem poskytuje postupně na barevných panelech informace o geologii, paleontologii, flóře, fauně a činnosti člověka při těžbě vápence v minulosti i současnosti. Naučná stezka seznamuje návštěvníky s přírodními i technickými památkami jmenovaných míst a jejich okolí.

Jednou ze zastávek na naučné stezce je lom Na Kobyle - přírodní rezervace. Zarůstající lom Na Kobyle ukazuje, že krajina narušená těžbou vápence se za vhodných podmínek dokáže postupně začlenit zpět do přírody.

Koukolova hora - vrch (471 m), ze kterého se můžeme potěšit kruhovým rozhledem na všechny strany. Geologicky se jedná o ostrov vápence spodního devonu, který se tu v minulosti těžil. Na vrcholu Koukolovy hory je výklenková kaple svatého Blažeje, kterou nechal v roce 1832 vystavět Antonín Karel Mudroch, tehdejší rektor Univerzity Karlovy a vlastník tmaňského panství.

Kotýz - národní přírodní památka s příkrými skalními svahy s bohatou teplomilnou květenou. Na vrcholu Kotýzu najdeme hned dvě přírodní zajímavosti. Jako Axamitova brána se označuje skalní útvar vzniklý (dle některých) propadnutím stropu velké jeskyně. Nedaleko se můžeme projít po Jelínkově skalním mostě.

Chrustenická šachta je bývalý železnorudný důl s 84 podzemními patry sahajícími do hloubky 426 m. Dnes je zde veřejnosti přístupný důlní skanzen. Ve dvou zpřístupněných patrech se nachází expozice lokomotiv a důlní techniky, ukázky dobových fotografií, návštěvník si může prohlédnout důlní konírnu a projet se důlním vláčkem.

Český kras je plošně nejrozsáhlejší krasové území České republiky. Jeho jádro je vyhlášeno chráněnou krajinnou oblastí.

Klonk - skalnatá stráň na pravém břehu suchomastského potoka je rozsáhlým přirozeným odkryvem hornin ve svrchním siluru a nejnižším devonu. Na 24. mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu r.

Lomy Malá a Velká Amerika jsou opuštěné a zatopené lomy, vysokoprocentní vápence odtud byly dodávány jako hutní vápence pro kladenskou huť.

Nižbor je obec při Berounce, jejím základem se stala železná huť postavená roku 1512 rodem Otů z Losu. Nad Nižborem u obce Stradonice se nachází věhlasné keltské oppidum.

Hořovice - Původní barokní zámek pánů z Vrbna a Bruntálu, který byl později upraven klasicistně pro hesenskou knížecí rodinu Hanavských.

Křivoklát - Gotický královský hrad. Byl postaven ve 13. století. Stal se oblíbeným místem českých panovníků, kteří zde hledali odpočinek i rozptýlení při lovu zvěře v okolních hlubokých lesích.

Shrnutí

Lom Alkazar a jeho okolí nabízí bohatou historii spojenou s těžbou vápence, temnou minulost úložiště radioaktivního odpadu, ale i krásnou přírodu a možnosti aktivního odpočinku. Ať už jste milovníci historie, přírody, horolezectví nebo filmů, v této oblasti si jistě přijdete na své.

tags: #lom #amerika #radioaktivní #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce výběrem šamponů
• Hmotnost jednoho metru krychlového kompostu
• Kompost a úrodnost půdy
• Definice Standardních Podmínek Ovzduší
• Srovnání aplikací bojujících s potravinovým odpadem