Vliv kompostu na půdní reakci a úrodnost

27.03.2026

Pravidelným hnojením digestátem, kejdou a kompostem mohou být dosahovány podobné nebo i vyšší výnosy než hnojením výhradně minerálním dusíkatým hnojivem. Tato organická hnojiva mohou částečně nahradit nedostatkový chlévský hnůj. Také představují nižší riziko ztrát a proplavení nitrátového dusíku do spodních půdních horizontů.

V roce 2010 založil ÚKZÚZ dlouhodobý pokus za účelem porovnaní účinnosti kejdy, dvou typů digestátů, kompostu a běžně používaného minerálního hnojiva LAV (ledek amonný s vápencem). V šestiletém osevním postupu je zařazena silážní kukuřice, jarní ječmen, ozimá řepka, brambory a ozimá pšenice (2x). Stanovení dávky hnojiv je odvozeno podle nároku pěstované plodiny na dusík. Dalšími živinami ani jinými organickými hnojivy se v pokusu nehnojí, sláma se z pokusu odváží a není zaorávána.

Digestát má vyšší hodnotu pH (7 - 8) a nižší obsah uhlíku. Z digestátu a kejdy je oproti kompostu dusík rychleji uvolnitelný. Naproti tomu kompost je hnojivem s pomalu uvolnitelným dusíkem. Převážná část dusíku v kompostu je obsažena ve formě organicky vázané, tento dusík se uvolňuje postupně mineralizací.

Průměrný výnos kukuřice na siláž v 9. pokusném roce dosáhl po aplikaci digestátů, kejdy i kompostu 4 - 5 % zvýšení proti variantě hnojené LAV (výnosy 42,8 - 43,1 t/ha respektive 41,1 t/ha). Výsledky dosažené ve velmi suchém a teplotně nadprůměrném roce 2019 ukazují poprvé za dobu vedení pokusu (pozn. 9 let) na vyšší efektivitu organických materiálů proti jednostrannému minerálnímu hnojení LAV.

Organické hnojení průkazně zvýšilo celkovou mikrobiální biomasu a její aktivní frakce. Po hnojení kompostem a kejdou se prokázal nejvýznamnější nárůst obsahu uhlíku v porovnání s nehnojenou kontrolou o 84 %, respektive 47 %. Zvýšila se i substrátem indukovaná respirace o 52 % respektive 72 % a celková mikrobiální aktivita.

Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru

Vliv minerálního hnojiva LAV na sledované mikrobiální parametry naopak nebyl nalezen, případně byl negativní. Přínos kompostu se projevil i z pohledu mírného nárůstu oxidovatelného uhlíku, dále citelným zvýšením obsahu přístupných živin (fosfor, draslík) a mikroelementů v půdě. Vliv kompostu a digestátů vedl k postupné úpravě výměnné půdní reakce z kategorie slabě kyselé na neutrální.

Na základě hodnocení obsahů dusičnanového dusíku (N-NO3-), respektive Nmin v půdě po sklizni kukuřice vyplývá, že LAV byl oproti organickým hnojivům významnějším zdrojem reziduálního dusíku v půdě, což je značné riziko zejména lehkých a propustnějších půdách. Tento nevyužitý dusík představuje jak ekonomickou ztrátu, tak riziko pro životní prostředí.

Roční potřeba organických látek na půdách ČR je udávána jako 3,5-4,5 t/ha, z toho se 50-60 % uhradí posklizňovými zbytky, zbytek by se měl doplňovat statkovými a organickými hnojivy či zeleným hnojením.

Správné hospodaření na daném pozemku je na prvním místě pro zemědělce. Pro odolnost půdy proti různým vnějším vlivům, včetně vodní eroze, je nutné pravidelné dodávání organické hmoty do půdy, která přetvářením na humus zlepšuje fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy jako je půdní struktura, snižování zhutnění půdy, zlepšení infiltrační schopnosti a další (Stalker, 2010).

Úbytek organické hmoty můžeme nahradit zapravováním kvalitního kompostu do půdy, aby se z této organické hmoty získal kvalitní humus (Badalíková a kol., 2016; Pospíšilová, Tesařová, 2009) s postupným uvolňováním živin. Jednou z perspektivních metod úhrady organické hmoty v půdě je produkce a využití faremního kompostu. Kompostováním vzniká organické hnojivo s pomalu uvolnitelným dusíkem, má vysoký obsah organické hmoty, přispívá k nárůstu stability půdních agregátů vůči degradaci deštěm, zlepšuje odolnost půdy proti erozi a zhutnění.

Čtěte také: Kompostování krok za krokem

Pro výrobu faremního kompostu se jeví jako nejvhodnější využití nejdostupnější zbytkové zemědělské biomasy - tj. travní hmoty a slámy. Výsledkem kompostování travní hmoty a slámy je kompost bez registrace. Lze ho využívat pro vlastní potřebu zemědělského podniku na hnojení a zlepšení bilance organické hmoty v půdě.

Náklady na produkci faremního kompostu a jeho aplikaci na ornou půdu závisí výrazně na možnostech využití plošných dotací a v současné době se pohybují okolo 400 Kč na 1 t, to znamená při aplikaci 25 t jednou za 5 let roční náklady cca 2000 Kč na 1 ha orné půdy. Z mnoha pokusů bylo zjištěno, že zapravení kompostu má pozitivní vliv na udržitelnost půdní úrodnosti a na ochranu půdy před vodní erozí, a to jak u vyšší, tak i u nižší dávky kompostu.

Půdní organická hmota v agroekosystémech zahrnuje veškeré organické sloučeniny přítomné v půdě, je vystavena rozkladu a její nadměrný úbytek je jedním ze závažných degradačních faktorů. To je problém i České republiky, kde došlo k úbytku humusu o 5 - 15 % u odvodněných půd a dále u půd na zrnitostně lehčích substrátech, přičemž největším nebezpečím je nedostatečné doplňování kvalitní organické hmoty (Col., 2015). Proto jsou doporučovány takové způsoby obhospodařování, které povedou ke zvýšení obsahu uhlíku v půdě (van Camp 2004).

Jednou z možností řešení je dodávka různých druhů exogenní organické hmoty (EOM), jako jsou např. vedlejší produkty z potravinářského průmyslu, kompostované odpady z průmyslové výroby nebo komunálního odpadu, digestáty, živočišné moučky a statková hnojiva (Diacona, Montemurra, 2010), která ovlivňují jak fyzikální, tak chemické i biologické vlastnosti.

Komerčně vyráběné organické substráty mohou vykazovat značné rozdíly ve schopnosti podpořit růst a/nebo výživu pěstovaných rostlin. Tyto rozdíly mohou být způsobeny různým složením mikrobiálních společenstev přítomných v substrátech, zejména pokud jsou k jejich přípravě použity kompostované organické materiály (Bukovská et al., 2016).

Čtěte také: Kompost v permakultuře

Ekosystémové funkce půdy zajišťují zmírňování dopadů povětrnostních extrémů. Jsou závislé na dodávce organické hmoty (dále jako OH), která zlepšuje jak biologické, chemické, tak i fyzikální vlastnosti půdy. Mezi funkce OH se řadí i retence vody, která je výrazně ovlivněna množstvím OH. V půdě je OH nedostatek v důsledku poklesu živočišné výroby a také absencí půdu zlepšujících plodin v osevních postupech. Vhodnou možností pro doplňování OH je tedy kompost. V souvislosti se získaným projektem byl sledován od roku 2013 po 4 roky vliv průmyslového kompostu o dávce 20 t.ha-1 na retenční vlastnosti půdy. Pokus se uskutečnil na pozemku s konvenčním hospodařením s orbou (Stehlík a kol., 2016). Byl zjištěn pozitivní vliv, a statisticky prokázán, zapravovaného kompostu na zadržování vody půdou z hlediska retardace ztráty vody.

Jednou z charakteristických chemických vlastností půdy je její pH. V praxi se o něm mluví pomocí pH škály. Většina rostlin preferuje neutrální pH mezi 6,5 a 7,5, ale některé rostliny rostou dobře v širším rozmezí (5,5 až 8). Když se půda stane příliš kyselou nebo příliš alkalickou, některé chemické složky se stanou pro rostliny nedostupnými. Proto je pH tak důležité. Reakce půdy má přímý vliv na její úrodnost a tím i na produktivitu.

Vápník je důležitým biogenním prvkem, který působí významně na utváření a udržení příznivých fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. Má pozitivní vliv na sorpci a rozpustnost živin, na změnu půdní reakce (pH), kladně ovlivňuje strukturu půdy (pórovitost, průsak vody), omezuje rozpustnost těžkých kovů, neutralizuje některé škodlivé kyseliny. Podporuje aktivitu mikroorganismů.

Kompost vzniká kompostováním snadno rozložitelného bioodpadu za relativně nízkých teplot (< 70 °C). Biouhel je naopak vyráběn z bioodpadu pyrolýzou, což je termochemická reakce bez přístupu kyslíku při vysokých teplotách (> 400 °C), při které je většina snadno dostupných živin odstraněna. Díky tomu kompost obsahuje relativně vysoký obsah dostupného organického uhlíku (DOC), dostupného dusíku (DN) a dostupného fosforu (DP). Biouhel na druhou stranu obsahuje převážně málo dostupné formy uhlíku a dalších živin, které ale mohou být postupně uvolňovány rozkladnými procesy půdních mikroorganismů. Vliv těchto typů hnojiv na uvolňování živin do půdy se tak může značně lišit.

V posledních desetiletích se v Evropě i ve světě velmi zvýšila intenzita procesů degradace zemědělské půdy. To má zásadní vliv na další oblasti společného zájmu, jako je ochrana vody, lidského zdraví, změna klimatu, ochrana přírody a biologické rozmanitosti a bezpečnost potravin.

Pro odbornou veřejnost je to nepochybně významný varovný signál, jelikož negativa přístupu člověka k půdě dosáhla již takových rozměrů, že je to stále více chápáno jako celospolečenský problém.

Zvyšování obsahu organické hmoty v půdě znamená i větší schopnost vázat, resp. Zlepšená vodní jímavost půdy zlepšuje zpracovatelnost půdy a snižuje spotřebu energie při jejím obdělávání.

V odborné literatuře se zdůrazňuje, že používání kompostu je důležité zejména z hlediska jeho pozitivního vlivu na fyzikálně chemické vlastnosti půdy a dává tomuto hledisku prioritu před hnojivými efekty kompostu.

Kvalitní půda s dostatkem organické hmoty je schopna poskytovat hodnotné ekosystémové služby.