Historie a kvalita ovzduší v okrese Louny

Okres Louny (Lounsko) se nachází v severních Čechách, v Ústeckém kraji. Okresním městem jsou Louny v severovýchodní části regionu.

Území Lounska má přibližně tvar kosodélníka táhnoucího se od jihozápadu k severovýchodu o délce asi 62 km a průměrné šířce cca 20 km. Rozlohou je Lounsko největším okresem Ústeckého kraje, naopak počtem obyvatel se řadí až na poslední místo.

Od reformy státní správy, která proběhla na počátku roku 2003, je okres rozčleněn do tří správních obvodů obce s rozšířenou působností (obcí III. typu): Louny, Žatec a Podbořany.

Lounský okres je charakterem podnebí v rámci České republiky extrémním územím. Vlivem srážkového stínu Krušných hor se jedná o nejsušší okres České republiky. Teplotně spadá téměř celé Lounsko do teplé podnebné oblasti s průměrnou roční teplotou asi 8 °C.

Geografické charakteristiky

Okres Louny se rozprostírá na rozhraní tří vyšších geomorfologických celků Českého masivu - České tabule, Krušnohorské subprovincie a Poberounské subprovincie. Do České tabule patří Dolnooharská tabule, která zahrnuje údolí Ohře od východní hranice okresu až přibližně po Postoloprty.

Čtěte také: Klima okresu Havlíčkův Brod

Krušnohorská subprovincie zabírá sever a západ okresu - patří sem svahy a vrcholy sopečného Českého středohoří vystupující severně od Loun, jižní výběžek Mostecké pánve zasahující až k Žatci a Podbořanům a podhůří Doupovských hor v západní a jihozápadní části okresu (Nepomyšl, Lubenec).

Nejvýše položené partie Lounska se nacházejí na jihozápadě v Malměřickém lese u Lubence (vrchol Čertovka, 587 m) a na severovýchodě v Českém středohoří na úpatí vrcholu Ostrý v katastru obce Libčeves (cca 610 m). Pro oblast severně od Loun je charakteristický výskyt osamělých kup sopečných vrcholů - Raná (457 m) a Oblík (510 m) náležících již k Českému středohoří. V pohoří Džbán je na Lounsku nejvyšší Pískový vrch u Domoušic (526 m).

Naopak nejníže položeným územím je oharské údolí, které postupně od západu klesá od cca 220 m pod Nechranickou přehradou až po 162 m u Koštic na hranicích s litoměřickým okresem. Téměř celý okres Louny je odvodňován postupně do řeky Ohře, která se u Litoměřic vlévá zleva do Labe. Ohře protéká okresem v délce 72 kilometrů a tvoří přirozenou „páteř“ okresu, oddělující Džbán a České středohoří.

Na území okresu vstupuje řeka těsně pod hrází nechranické přehrady. Protéká oběma největšími městy okresu - Žatcem i Louny. Říčka Blšanka odvodňuje celý jihozápad okresu - Podbořansko - pramení v Doupovských horách a protéká Lubenec, Kryry, Blšany a Měcholupy. Do Ohře ústí zprava v Trnovanech.

Vlivem celkového nedostatku vody je území lounského okresu relativně chudé na umělé nádrže. Největší (a jeden z mála) rybníků na okrese se nachází u Lenešic nedaleko od Loun. Několik drobnějších rybníků je také v oblasti Kryr, Lubence a Petrohradu.

Čtěte také: Přírodní památky okres Náchod

Historie okresu Louny

Lounský okres v dnešní podobě začal fungovat 1. července 1960 v souvislosti s reformou veřejné správy zakotvenou v nové, tzv. „socialistické“ ústavě. Největším městem okresu Louny je Žatec. Dnes je již rozdíl v počtu obyvatel obou měst minimální, ale v době zřízení okresu v roce 1960 byl Žatec téměř o 4 tisíce obyvatel větší. O důvodech, proč byly za středisko okresu zvoleny právě Louny panují různé dohady.

Lounský a žatecký okres byly před reformou součástí kraje Ústí nad Labem, podbořanský okres spadal pod kraj Karlovarský. Do nově vzniklého lounského okresu byly začleněny také některé obce původně patřící do okresů Bílina a Lovosice. Celý nově vzniklý okres se stal součástí Severočeského kraje se sídlem v Ústí nad Labem.

Po roce 1960 bylo zároveň započato s procesem integrace obcí do větších celků - tzv. střediskových obcí. A tak pokud bylo v roce 1961 na území Lounska 113 místních nebo městských národních výborů, do roku 1979 klesl jejich na počet na 87. V letech 1980-1981 byla provedena nejširší vlna integrace obcí v ČSSR a na Lounsku tak zbylo jenom 29 městských a místních národních výborů (integrace provedena k 1. lednu 1981).

Tento stav vydržel až do roku 1990, kdy se při prvních svobodných komunálních volbách velké množství obcí opět osamostatnilo, a tak bylo při sčítání lidu v roce 1991 na okrese Louny již 61 obcí. Téměř po celou padesátiletou dobu existence dnešního lounského okresu padají z Žatce mnohá kritická slova na adresu okresního města Loun. Jednalo se zejména o údajné přerozdělování investic ve značný neprospěch Žatce, ať už co se týče památkové péče, úřadů státní správy nebo výstavby a rozvoje města.

Svůj problém chtěl Žatec řešit po revoluci, v roce 1994, vyhlášením vlastního okresu. Žádost byla však, stejně jako požadavek Rumburku na osamostatnění od okresu Děčín, zamítnuta. A tak se Žatec větší „rehabilitace“ dočkal až v roce 2003 při reformě státní správy, kdy se stal obcí s rozšířenou působností v rámci Ústeckého kraje.

Čtěte také: Kam na fotky v přírodě: Kroměřížsko

Území Lounska na rozdíl od svých severních sousedících okresů (Chomutov a Most) bylo ušetřeno likvidace vesnic kvůli těžbě hnědého uhlí. Jedinou výjimkou byly Třískolupy, bývalá obec v severní části okresu u počeradské tepelné elektrárny, která byla zrušena v roce 1973 kvůli zřízení úložiště popílku právě pro elektrárnu v Počeradech.

Louny jsou však dodnes sídlem mnohých státních institucí pro celý okres - např. soudu, policie, státního zastupitelství, úřadu práce, aj.

Správní obvod obce s rozšířenou působností (dále jen správní obvod) Louny zahrnuje 41 obcí okresu v jeho severovýchodní části. Kromě města Louny pod něj patří i Postoloprty. Žatecký správní obvod zabírá „prostředek“ lounského okresu. Jeho rozloha činí 307 km² s 23 tisíci obyvateli. Průměrná lidnatost dosahuje 76 obyv./km².

Správní obvod Podbořany leží na hranici 4 krajů a 4 okresů (Louny, Rakovník, Plzeň-sever a Karlovy Vary). Je tedy nejodlehlejším správním obvodem Lounska. Hustota zalidnění je velmi nízká - 48 obyv./km².

Demografický vývoj

Celkový počet obyvatel okresu Louny se již téměř od konce druhé světové války příliš nemění - stále se drží mezi 85 a 90 tisíci. Mění se jen rozmístění obyvatelstva v rámci okresu - venkovské oblasti v periferních oblastech okresu se vylidňují, zatímco v perspektivně rozvíjejících se oblastech podél významných dopravních tahů a v aglomeracích největších měst okresu populace roste.

Z hlediska věkového průměru má okres relativně příznivou strukturu - průměrný věk v roce 2018 činil 41,7 let (muži 40,5 a ženy 43,0), což se jen mírně lišilo od průměrného věku Ústeckého kraje, který byl 41,8 let (muži 40,5 a ženy 43,2). Věkový průměr ČR tehdy činil 42,2 let (muži 40,8 a ženy 43,6).

Počet cizinců evidovaných na území okresu Louny se v období let 1996- 2008 zdvojnásobil. Stále však nedosahuje alarmující výše jako v některých jiných srovnatelně velkých okresech. Zatímco na okrese Louny pobývalo v roce 2008 asi 2 100 cizinců, ve stejném období se např. na území podobně lidnatého okr. Cheb zdržovalo 8 200 cizinců, na území Jablonecka pak 3 800.

Kriminalita byla v roce 2008 v okrese Louny nejnižší z celého Ústeckého kraje. Zatímco v kraji připadá na 1 000 obyvatel téměř 40 trestných činů, v okrese Louny to bylo „pouze“ 28 trestných činů.

Hospodářství

Hospodářská skladba Lounska je charakteristická nadprůměrným podílem pracovníků zaměstnaných v zemědělství, okres Louny lze tedy označit za zemědělský. To však zdaleka neznamená, že by počet pracovníků zaměstnaných v zemědělství převažoval. Podle údajů z roku 2001 byl z pětačtyřiceti tisíc ekonomicky aktivních obyvatel okresu zaměstnán nejvyšší podíl v průmyslu- 25 %.

Deset procent pracovníků zaměstnávala sféra veřejných služeb zahrnující školství, zdravotnictví a ostatní služby sociálního rázu. Přibližně stejný podíl pracovníků (po osmi až devíti procentech) zaujímal obchod a opravárenské služby, stavebnictví, veřejná správa a zemědělství.

Zemědělství hraje na Lounsku i po všech změnách stále významnou roli. Okres je po celé republice známý pěstováním „zeleného zlata“ - chmele, suroviny potřebné k výrobě našeho národního nápoje - piva. Žatecký chmel odebírá většina našich významných pivovarů, vč. Plzeňského prazdroje nebo Krušovic.

Podílem 84 % orné půdy (počítáno z výměry zemědělské půdy, ne z celkové výměry okresu) náleží Lounsku deváté místo v republice. Naopak zalesněním, které tvoří 55 % půdy nezemědělské, patří okres až na poslední místa v republice. Z těchto čísel vyplývá vysoký význam zemědělství.

Chmelnice zabírají 6,1 % zemědělské půdy, což představuje jejich nejvyšší výměru v celé republice (na druhém místě je sousední okres Rakovník). Pěstování chmele se věnuje většina zemědělských podniků a družstev okresu. Chmel se pěstuje převážně jižně od toku řeky Ohře, především pod svahy pohoří Džbán. Střediskem jeho pěstování je město Žatec, kde také sídlí chmelařský institut, který se zabývá šlechtěním a výzkumem biologických vlastností této rostliny.

Přes stále vysoký význam chmelařství je nutné uvést, že jeho celková produkce klesla za posledních dvacet let téměř o 40 %. Mimo chmele se na okrese pěstují samozřejmě také obiloviny (zejm. pšenice) a olejniny (hořčice, řepka, slunečnice).

Průmyslová výroba se koncentruje do tří největších měst okresu - Loun, Žatce a Podbořan. Nejvýznamnějším průmyslovým střediskem jsou Louny se strojírenským, potravinářským a keramickým průmyslem.

Mezi největší lounské podniky patří tradiční Elektroporcelán, vyrábějící keramické izolátory pro energetické přenosové sítě a Praga, která se zabývá výrobou součástek do dopravních prostředků a obráběním kovů. Další strojírenské závody, zabývající se také výrobou součástek pro automobilový průmysl, vznikly v nové lounské průmyslové zóně - jsou to japonské firmy Ishimitsu a Nachi. Závod MTI navazuje na tradici výroby naftových motorů. Velký význam mají pro Louny také zdejší železniční opravny.

Starobylým pivovarem, založeným již roku 1261, se může pochlubit také Žatec, který je jinak zejm. střediskem stavebnictví (betonárka, Inženýrské stavby). Po roce 2000 byla zahájena výstavba nové průmyslové zóny TRIANGLE na území bývalého vojenského letiště severně od města v katastru obce Velemyšleves při silnici č. 7. Největší závod sídlící v zóně (IPS Alpha Technology) se zabývá moderní výrobou LCD obrazovek.

Na těžbu keramických jílů v okolí Podbořan navazuje výroba zdejší porcelánky. Značný význam v našem energetickém systému má tepelná elektrárna v Počeradech, jejíž areál se nachází těsně za hranicí okresu Louny, v okrese Most. Elektrárna o úhrnném výkonu 1 000 MW je v provozu od roku 1970 a také její „zásluhou“ bylo životní prostředí Lounska dlouhou dobu v dost mizerném stavu (vysoká koncentrace oxidů síry a dusíku v ovzduší).

Kvalita ovzduší

Mezikrajské rozdíly ve vybraných charakteristikách kvality životního prostředí jsou poměrně velké. Pro porovnání kvality životního prostředí jsme vybrali údaje za emise do ovzduší, odpady a investice do životního prostředí.

Na kvalitě životního prostředí se pozitivně projevuje pokles emisí. Objem emisí sledovaných znečišťujících látek (tuhé znečišťující látky, oxidy síry, dusíku a oxid uhelnatý) pocházejících ze stacionárních zdrojů REZZO*) 1 až 3 v Česku z dlouhodobého pohledu klesá.

Ve většině krajů jsou největším znečišťovatelem ovzduší stacionární zdroje. Výjimku představuje hlavní město Praha, kde v případě TZL, NOX a CO převažují zdroje mobilní. Vyšší emise NOX emitované mobilními zdroji v porovnání se stacionárními vykázaly v roce 2024 ještě kraje Liberecký, Jihomoravský a Zlínský. Nejvíce znečištěnými kraji jsou hl. m. Praha, Moravskoslezský a Ústecký kraj.

Nejvyšší měrné emise CO ze zdrojů REZZO 1 až 4 byly v roce 2024 zaznamenány v Moravskoslezském kraji, Ústecký kraj byl krajem nejvíce zatíženým emisemi oxidů síry. Nejvyšší měrné emise TZL a NOX zatěžovaly v roce 2024 hl. m. Prahu, kde zároveň byly druhé nejvyšší emise CO.

V roce 2024 se v Česku celkem vyprodukovalo 40 242 tis. tun odpadu, meziročně jeho objem vzrostl o 2 292 tis. tun (o 6,0 %). Celková produkce odpadu v letech 2018 až 2024 kolísala s tendencí k nárůstu. V porovnání s rokem 2018 se předloni vyprodukovalo o 5,8 % odpadu více.

V přepočtu na obyvatele se v Česku v roce 2024 vyprodukovalo 3 696,5 kg odpadu. Pomyslného prvenství z pohledu produkce odpadu na obyvatele dosáhl v letech 2018, 2019 a 2022 až 2024 Jihomoravský kraj, v roce 2024 se zde vyprodukovalo 4 677,9 kg odpadu na obyvatele. Naproti tomu nejnižší objemy odpadu jsou dlouhodobě vykazovány v Libereckém kraji, který byl v letech 2018 až 2024 krajem s nejnižší nebo druhou nejnižší produkcí odpadů na obyvatele. Méně odpadu vykázal v letech 2021, 2022 a 2024 pouze Karlovarský kraj, kde v roce 2024 připadalo na obyvatele 2 756,0 kg odpadu.

Průměrně se na obyvatele v Česku v roce 2024 vyprodukovalo 540,8 kg komunálního odpadu. Z regionálního porovnání vychází, že nejvíce komunálního odpadu v přepočtu na obyvatele se v roce 2024 vyprodukovalo v Moravskoslezském kraji (651,5 kg). V předchozích letech patřilo prvenství Středočeskému kraji s výjimkou roku 2022, kdy jej předčil Olomoucký kraj. Nejnižší produkcí komunálního odpadu na obyvatele se v roce 2024 mohl pochlubit Liberecký kraj (482,4 kg), v letech 2018 až 2023 se na obyvatele nejméně vyprodukovalo v Karlovarském kraji.

Objem investic vynaložených v Česku na ochranu životního prostředí vykázal v letech 2015 až 2024 mírně rostoucí trend. Největší část těchto prostředků směřovala do nakládání s odpadními vodami, s výjimkou let 2016 a 2017, kdy se více investovalo do ochrany ovzduší a klimatu a nakládání s odpadními vodami zaujalo až druhou nejvyšší příčku. Třetím nejčastějším cílem investic napříč všemi roky bylo nakládání s odpady.

V roce 2024 se v Česku na ochranu životního prostředí vynaložilo 35 156 mil. Kč v běžných cenách, z toho 27,6 % vynaložili investoři se sídlem v hl. m. Praze (9 718 mil. Kč). Nejčastěji investoři v jednotlivých krajích směřovali prostředky do nakládání s odpadními vodami. Nejvyšším procentem se tento účel podílel na celkových investičních výdajích u investorů se sídlem v Karlovarském kraji a Kraji Vysočina (80,0 %, resp. 78,7 %). Ve čtyřech krajích měla vyšší prioritu ochrana ovzduší a klimatu, nejvyšší v Jihočeském kraji, kde do této oblasti směřovalo 53,0 % investic.

Investoři se sídlem v krajích Ústeckém a Královéhradeckém směřovali největší objem prostředků do nakládání s odpady (57,1 %, resp. 33,0 % všech výdajů v kraji).

V hl. m. Praze vynaložili investoři značný objem prostředků také do ochrany a sanace půdy, podzemních a povrchových vod. Na tento účel zde bylo určeno 20,9 % z celkových investic v kraji. Ochrana biodiverzity a krajiny měla vysokou prioritu u investorů v Královéhradeckém a Jihomoravském kraji, směřovalo do ní 22,8 %, resp. 19,6 % všech investičních prostředků na ochranu životního prostředí.

Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí v Česku dosáhly v roce 2024 celkem 100 679 mil. Kč, a jejich objem rostl. Při porovnání s rokem 2020 byly v roce 2024 vyšší o 41,6 %. V průběhu let 2020 až 2024 bylo nejvíce neinvestičních nákladů spojeno s nakládáním s odpady, podíl tohoto programového zaměření se na celkových neinvestičních nákladech v jednotlivých letech pohyboval mezi 63,7 % (rok 2020) a 67,6 % (rok 2021). Druhý nejvyšší podíl souvisel s nakládáním s odpadními vodami.

Na celkových neinvestičních nákladech do životního prostředí se v roce 2024 nejvíce podíleli investoři se sídlem v hl. m. Praze, a to z 21,9 %. I zde, stejně jako v ostatních krajích, souvisely neinvestiční náklady nejčastěji s nakládáním s odpady a druhým nejčastějším účelem bylo nakládání s odpadními vodami. Výjimku tvořily pouze dva kraje. V hl. m. Praze byl druhý nejvyšší objem neinvestičních nákladů spojen s ochranou ovzduší a klimatu a v Libereckém kraji měla druhou nejvyšší prioritu ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod. Ochrana ovzduší a klimatu byla rovněž důležitá v krajích Moravskoslezském a Ústeckém.

V lokalitě Louny není k dispozici stanice, která by měřila kvalitu ovzduší. Posuzování kvality ovzduší je rozděleno podle jednotlivých veličin (PM10, NO2 atd.). Celková kvalita ovzduší je posuzována podle nejméně příznivě hodnocené veličiny.

Tabulka: Měrné emise hlavních znečišťujících látek podle krajů v roce 2024 (tun/km²)

tags: #lounský #okres #historie #kvality #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace vozidel v ČR
• Jak správně zlikvidovat hořlavé kapaliny
• Švédsko: přírodní ráj
• IoT a kvalita ovzduší
• Příklady a dopady ekologických katastrof v mořích