Kempování v přírodě v Lužických horách: Tipy a pravidla pro pobyt v přírodě

Chození po horách, trampování a čundráctví má u nás v Česku dlouholetou tradici a v poslední době opět nabírá na síle. Ať už za to můžou restrikce pohybu v době covidové pandemie nebo vzrůstající popularita dálkového trailu Stezka Českem kopírující hranice naší republiky, stále více a více lidí vyráží hledat klid do naší krásné české přírody. S rostoucím počtem lidí ale rostou i nároky na to, abychom se k přírodě chovali co nejlépe, aby po nás zůstala stále stejně krásná i pro budoucí generace.

O tom, jak se správně v přírodě chovat, jsme již psali v článku “Zmizet beze stop: leave no trace”.

Táboření vs. Nocování

Když jde o přespávání v přírodě, zákon o ochraně přírody a krajiny pracuje se dvěma termíny, které v něm však nejsou zcela jasně a jednoznačně definovány. Těmito termíny jsou “táboření” a “nocování”.

Za táboření se považuje soubor činností spojených s pobytem (jednotlivce nebo skupiny osob) na jednom místě v přírodě spojený s možností přenocování. Jde zejména o přespávání v přírodě v nějakém přístřešku - především stanu ⛺️. Existence přístřešku avšak není zásadní podmínkou pro naplnění definice táboření. Táboření zahrnuje další doprovodné činnosti, jako příprava místa pro přespání, příprava jídla, umývání nádobí, tvorba lidského a jiného odpadu atd.

V některých případech lze za táboření považovat i setrvání osob na jednom místě během dne, pokud tyto osoby vykonávají činnosti, které v souhrnu naplňují definici táboření (např. stavba přístřešku, příprava stravy, znečišťování okolí), byť na místě nenocují.

Čtěte také: Lužické hory: Ekologie a ochrana

„Za táboření se považuje přenocování s použitím přístřešku (především stanu) a další doprovodné aktivity, jako je např.

Nocováním se myslí jednorázové přespání bez znaků dlouhodobějšího pobytu. V praxi to znamená, že si večer po setmění rozložíš na zem karimatku, nepostavíš si nad sebou žádný stan, tarp nebo jiný přístřešek, nepověsíš hamaku, nebudeš rozdělávat oheň a nezůstanou po tobě žádné odpadky.

Chráněná území a omezení

Zákon definuje dva typy chráněných území: velkoplošně zvláště chráněná území a maloplošně zvláště chráněná území. Na jakém území se právě nacházíš, zjistíš nejjednodušeji na mapy.cz, ve kterých jsou zvláště chráněná území vyznačena. Geografické vymezení jednotlivých oblastí definují tzv. zřizovací předpisy. Ty přesně určují, co se na konkrétním místě chrání, a mohou zakazovat další činnosti na daném území (např. chůzi mimo zpevněné cesty kvůli ochraně stanovišť vzácných rostlin, hnízdících ptáků nebo výskytu velkých šelem).

Takových míst, ve kterých by platily další dodatečné zákazy a omezení, však není mnoho a běžné turisty většinou nijak neomezují. Problém může nastat při organizování větších akcí a závodů, které by organizátoři chtěli přes tato území vést. Národní parky a některé národní přírodní rezervace nebo památky mohou mít také svůj návštěvní řád, který jasně definuje práva a povinnosti návštěvníka daného území.

Přehled chráněných území a omezení:

Ostatní oblasti v Česku

A jak je to s ostatními oblastmi v Česku, které dle zákona nespadají mezi zvláště chráněná území? V lese mimo chráněná území se tedy můžeš pohybovat bez omezení. Oheň v nich ale rozdělávat nemůžeš, na to se musíš vzdálit nejméně 50 metrů od hranice lesa. Při rozdělávání ohně si dej ale vždy pozor, zvlášť za sucha. Z přilehlého lesa si pak můžeš na oheň odnášet jen na zem spadlé suché klestí do 7 cm v průměru.

Čtěte také: Lužické hory: Škola v přírodě – recenze

Používání lihového vařiče nebo dřívkáče je rovněž považováno za rozdělávání ohně, jelikož nemají regulovatelný plamen. Co se týče přespávání, tak je teoreticky povoleno. Nicméně některé pozemky mohou být soukromé a vždy by bylo lepší předem kontaktovat majitele a zeptat se. Vyhneš se tak nepříjemnému probuzení uprostřed noci, když si tě přijde majitel i se svým rozzuřeným rotvajlerem zkontrolovat a požádat o opuštění jeho pozemku. Ve skutečnosti ale mohou existovat i další obecně závazné vyhlášky se zákazem táboření nebo rozdělávání ohně na území některých obcí a měst.

Další omezení se mohou dle zákona o lesích vztahovat na aktuální situace způsobené živelními pohromami, kde například hrozí pád stromů nebo zvýšené riziko požárů. Pokud chceš mít jistotu, že neporušuješ žádné zákony, vyhlášky nebo nařízení, nejjednodušší je přespávat na oficiálních místech k tomu určených. Buď můžeš spát pod střechou v penzionech, horských chatách a útulnách nebo ve stanu v oficiálních kempech. V létě se můžeš přecpaným a hlučným kempům vyhnout, když zůstaneš na některém místě bezKempu.

Na Šumavě pak existují oficiální nouzová nocoviště, díky kterým si můžeš udělat několikadenní trek přes celý národní park. Na řadě míst jsou vybudovány také nouzové útulny, které slouží na přečkání noci nebo chvilkového nepříznivého počasí. Několik jich je například i v NP Krkonoše. Lesy ČR nově staví síť nouzových útulen na místech, kudy prochází Stezka Českem. Pokud se vydáš na víkendový trek s plánem nocování pod širákem, ale překvapí tě náhlé zhoršení počasí, můžeš přespat v turistickém přístřešku, kterých je po Česku opravdu hodně.

Chování v přírodě a zodpovědnost

Za pořádek v naší přírodě zodpovídáme především my sami. Ať už se vydáváme na Stezku Českem, víkendový trek, nebo třeba jen na jednodenní výlet do přírody, vždy bychom se měli řídit selským rozumem a pravidly Leave No Trace. Oficiálně ale za dodržování pořádku zodpovídají strážci přírody (CHKO, NP), policie, lesní stráž, myslivecká stráž, rybářská stráž, odbor životního prostředí, česká inspekce životního prostředí a další. Ať už jsi zákon porušil nebo ne, pokud tě strážci přírody nebo jiná úřední osoba či majitel pozemku načapá někde přespávat, základním pravidlem je se vždy chovat slušně. Při nevhodném chování máš pokutu téměř jistou. Přestupkový zákon totiž přihlíží i k chování dotyčného a jakým způsobem byl přestupek spáchán. Velmi často vše ale skončí domluvou - komunikace je prostě základ.

Asi tě teď napadá, že při přespávání nadivoko v přírodě je nejlepší se schovat někam hluboko do lesa a nebýt vůbec spatřen. Tak se asi nejjednodušeji vyhneš lesním strážcům, ale i případným čumilům, místním obyvatelům nebo ostatním turistům. V naší krajině ale hojně probíhá hospodářská činnost, ať už se jedná o lesní práce, myslivecké honitby nebo sklizně. Pro vlastní bezpečnost je tedy lepší být viděn, což znamená mít například reflexní prvky a chodit po setmění s čelovkou.

Čtěte také: CHKO Lužické hory - stráž přírody

O legálním a bezpečném přespávání v přírodě jsme si povídali i s terénním pracovníkem Hnutí Duha Šelmy Jirkou Labudou v 18. dílu podcastu Život na treku. V druhé půlce podcastu se také dozvíš spoustu informací a zajímavostí o velkých šelmách, které žijí na našem území. Proč jsou medvědi, rysi a vlci chráněni? A co dělat, když je potkáš? Poslechni si podcast a vše se dozvíš!

Tipy na výlety v Lužických horách

• Nad Cvikovem v Lužických horách můžete vystoupat na Zelený vrch a kochat se tam pohledy z Vyhlídky Švýcárna.
• Mezi Kamenickým Šenovem a Práchní se nachází jeden z nejzajímavějších skalních útvarů této oblasti, nazývaný Panská Skála.
• Nedaleko Jablonného v Podještědí, v krásné krajině Lužických hor, najdete zámek Lemberk.
• V Lužických horách mezi obcemi Svitava a Zákupy si prohlédnete rozsáhlé podzemní prostory s klenutým stropem - Pusté kostely.
• V Jiřetíně pod Jedlovou si můžete zasportovat ve zdejším sportovním areálu.
• Přírodní koupaliště Horní Podluží se nachází v centru obce.
• Rozhledna Jedlová na stejnojmenném vrchu se nachází u obce Jiřetín pod Jedlovou v Lužických horách.
• S výškou 774 m n. m. Luž je se svou výškou 793 m n. m. nejvyšší horou Lužických hor.
• Nedaleko města skla Nového Boru, města skla, se vypíná hora Klíč.
• Havraní skály se nachází necelé tři kilometry od Nového Boru.
• Město Nový Bor je věhlasné výrobou skla, které si získalo uznání po celém světě.
• Zlatý vrch tvoří skála vulkanického původu, složená z čedičových sloupců. Stojí v blízkosti obce Líska v Lužických horách.
• Rozhlednu Studenec naleznete na stejnojmenném vrcholu v nadmořské výšce 736 m.
• Romantický skalní hrad Sloup stojí na osamoceném skalním suku nad malebnou obcí Sloup v Čechách.
• Rozhledna Na Stráži se nachází jen necelý kilometr od Sloupu v Čechách.
• Sklárna Lindava v Severních Čechách je místem, kde vznikají krásné skleněné výrobky.
• Kamenický hrad stojí na Zámeckém vrchu u městečka Česká Kamenice.
• Modlivý důl u Svojkova na Českolipsku si při putování Lužickými horami nenechte ujít.
• Pavlínino, neboli Pavlino údolí, se rozprostírá mezi Jetřichovicemi, Rynarticemi a osadou Studený.
• Zřícenina hradu Svojkov vytesaná do pískovcového suku stojí na zalesněném pahorku u Svojkova mezi obcí Zákupy a Novým Borem.

tags: #luzicke #hory #kempovani #v #prirode #tipy

Oblíbené příspěvky:

• Budoucnost energetiky v kontextu klimatu
• Aktivity AOPK v létě
• Průvodce výběrem jídelní židličky
• Životní prostředí a igelitové tašky
• Heidrun Push&Up 35 l: Detalní recenze