Zbytky jídla do kompostu: Jak správně kompostovat a co do kompostu patří

Váháte někdy nad tím, co na kompost patří a co naopak hodit do směsného odpadu? Pokud nám záleží na přírodě a životním prostředí, je tu jednoduchý a ověřený způsob správného využití odpadu: přeměnit jej na kvalitní hnojivo! A tehdy je řeč o kompostování.

Kompost ale není jen o správném výběru surovin. Také záleží na jejich poměru. Pokud je jen hodíte na hromadu, mohou tam být stále, prakticky beze změny po celou sezónu nebo i déle. Dbejte také na přiměřené množství. Platí pravidlo: čím menší části surovin na kompost dáme, tím rychleji se rozloží.

Co patří do kompostu?

Do kvalitního kompostu můžete přidat skoro všechny organické odpady ze dvora, zahrady i domácnosti.

• Veškerý zahradní odpad jako: tráva, listí, seno, sláma, plevel, piliny, dřevní štěpka, hlína, odřezky z vinné révy, vychladlý popel a uhlí ze dřeva.
• Kuchyňský odpad: káva, čajové sáčky, podrcené skořápky z vajec, bioodpad z kuchyně (slupky ze zeleniny a ovoce - i citrusové plody), papírové kapesníky, podrcené ořechové skořápky atd.

Zbytky vařených jídel se doporučuje dávat jen v malých množstvích. Smíchejte je s větším množstvím suchého materiálu.

Co nepatří do kompostu a proč?

Pokud má z bioodpadu vzniknout kvalitní hnojivo, které obohatí půdu, nepatří do něj následující:

Čtěte také: Vše o kompostování

• Kosti, maso a jídelní zbytky: Riziko kontaminace závadnými patogeny. Teplota v kompostu nemusí být dostatečně vysoká k tomu, aby došlo ke zničení nebezpečných patogenů. Maso je celkově náchylné ke špatnému rozkladu, který vede k tvorbě nezdravých bakterií a plísní, které zhoršují výslednou kvalitu kompostu. Zpomalení kompostovacího procesu kvůli vysokému obsahu minerálů v kostech. Nepříjemný zápach. Přilákání nechtěných živočichů, jako jsou psi, kočky, lasičky a krysy.
• Tuky a oleje: Nefungují jako zdroj živin. Tuky a oleje jsou spíše hydrofobní, tzn. nejsou využitelným zdrojem živin pro rostliny. Produkce škodlivých látek při rozkladu, které mohou být zhoubné pro organismy důležité pro kompostovací proces. Zpomalení kompostovacího procesu kvůli zpomalení proudění kyslíku. Vznik nebezpečných plísní kvůli zakrytí organických částí kompostu. Přilákání nechtěných živočichů. I v případě tuků a olejů hrozí přilákání zvířat, která kompostovací proces mohou narušit a znehodnotit.
• Mléčné výrobky: Zabránění vzniku kvalitního humusu kvůli vysokému obsahu bílkovin a tuků. Vytváření nebezpečných plynných látek a rychlý nárůst teploty v důsledku rychlého rozkladu způsobeného bakteriemi, kvasinkami a plísněmi. Zničení užitečných mikroorganismů v kompostu vlivem vyprodukovaných plynných látek. Překyselení kompostu zpomalující kompostovací proces a bránící růstu užitečných bakterií.

Jak urychlit kompostování

• Urychlovače kompostu: Pokud máte na jedenkrát například hodně posečené trávy, listí nebo štěpky, můžete kompostování urychlit urychlovačem kompostu, který tvoří směs mikrobiologických kultur a enzymů, ekologicky rozkládajících veškerý organický odpad rostlinného původu.
• Košík na bioodpad: Je velmi praktické a pohodlné, pokud si v kuchyni zavedete košík na bioodpad s kompostovatelnými sáčky. Když košík naplníte, jednoduše vyberete bioodpad i se sáčkem a hodíte do vašeho zahradního kompostéru.
• Kartonové krabice: Pokud máte hodně nebarvených kartonových krabic, nastříhejte je nebo nařízněte do kompostu na malé kousky. Tvoří ideální hnědou složku kompostu (pokud například právě vysypete do kompostu hodně posečené trávy, která tvoří zelenou složku).

Důležité faktory pro správné kompostování

• Velikost a skladba materiálů: Při těžších rozložitelných materiálech (uhlíkatých), jako jsou dřevo, tvrdší části zeleniny či stonky starších rostlin platí základní pravidlo, že čím jsou částice menší, tím rychleji se zkompostují. Ideální je využít zahradní drtič. Měkké šťavnaté materiály (dusíkaté) jako hnůj, posečená tráva, kuchyňský bioodpad jsou snadno rozložitelné, proto není třeba je zmenšovat. Dobrý rozklad zajistí vyvážené míchání materiálů.
• Přístup vzduchu a vody: Užitečné bakterie a půdní organismy, které se starají o rozklad zeleného odpadu potřebují kromě živin i neustálý přísun vzduchu a dostatek vlhkosti. Pokud jim dokážete zajistit vyváženou kombinaci, začnou se množit rychlým tempem. I zde platí že, čím menší částice odpadu do kompostu dáte, tím se spíše zkompostuje. Platí však také pravidlo, že čím jsou částice menší, tím je mezi nimi méně dutinek, kde se může udržet vzduch. Bez něj kompost pouze hnije a zapáchá.
• Správná vlhkost: Další podmínkou dobrého kompostování je správná vlhkost. Nedostatek vlhkosti zpomaluje až zastavuje proces rozkladu, naopak nadměrná vlhkost způsobuje nežádoucí hnilobný proces. Do uzavřeného kompostéru se bez vaší pomoci voda nedostane, proto je důležité správnou vlhkost kontrolovat a v případě potřeby ji doplnit politím, případně snížit přidáním suchých materiálů. Správnou vlhkost lze zjistit pouze rukou.

Vermikompostování

Pozvěte žížaly. Takzvané vermikompostování totiž zaručuje rychlejší získání na živiny bohatého kompostu. Pokud je vaše zahrada na žížaly hnojní chudá, můžete nasadit speciální brazilské žížaly.

Jak poznat zralý kompost

O zralosti kompostu se můžete přesvědčit jednoduchým testem klíčivosti.

Proč třídit bioodpad

Také vás štve, že téměř 40 % odpadu z černé popelnice, který skončí následně na skládce nebo ve spalovně, vyhazujeme zbytečně? Řeč je o nevytříděném organickém materiálu, kterému se někdy laicky říká bioodpad. Chcete to změnit? Třídění a recyklace této části odpadu je snadná. Protože nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne.

Nevytříděný bioodpad skončí buď na skládce nebo ve spalovně. Na skládce se rozkládá bez přístupu vzduchu a vedlejším produktem tohoto pomalého anaerobního rozkladu jsou toxické kyselé výluhy a skleníkové plyny spoluzodpovědné za prohlubování klimatické změny. Ale ani spalovna není pro jeho likvidaci ideální, protože kvůli vysokému obsahu vody špatně hoří.

Nový odpadový zákon, který platí od ledna 2021, obce finančně motivuje ke snižování objemu směsného komunálního odpadu a připravuje je tak na úplný zákaz skládkování recyklovatelných, biologicky rozložitelných a energeticky využitelných odpadů, který začne platit v roce 2030. A protože právě bioodpad tvoří 30 - 40 % směsného komunálního odpadu, obcím se vyplatí občany v jeho třídění podporovat.

Čtěte také: Výhody domácího kompostování

Kam s bioodpadem?

Pokud bydlíte v bytovém domě a vaše obec nabízí svoz bioodpadu, můžete si objednat tzv. kompostejner neboli hnědou popelnici a bioodpad začít ukládat do ní. Bioodpad se z hnědých popelnic sváží buď do kompostárny nebo do bioplynové stanice. Vytvořený kompost se pak zpravidla používá ke hnojení městské zeleně nebo na polích. V bioplynové stanici vzniká bioplyn, který se využívá na výrobu tepla a energie nebo jako palivo, a digestát - skvělé hnojivo. Pokud se bioodpad sváží do bioplynové stanice, je možné do odpadových nádob vyhazovat i živočišné zbytky.

Způsoby využití bioodpadu

Následující graf ukazuje, jakými způsoby se bioodpad u nás momentálně využívá. Způsoby A - C mají tu výhodu, že se bioodpad zpracovává a využívá přímo v místě svého vzniku. Nemusí se nikam vozit, takže odpadá zátěž pro životní prostředí spojená s dopravou (která je v případě varianty D viz níže).

Kompostování ve firmě nebo škole

Chcete, aby se vaše organizace zazelenala, a to nejen na papíře? Místo ekologických proklamací zkuste udělat konkrétní krok, který u vás ve firmě změní prostředí a možná i myšlení lidí. Pusťte se společně do třídění organických zbytků ze svačin a obědů, vyrobte si (přímo v kanceláří) vlastní kompost a začněte přihnojovat pokojovky.

Chcete dětem v praxi ukázat, jak funguje uzavřený cyklus jídla? Stačí, když do zahradního kompostéru, ve kterém zatím zpracováváte hlavně trávu a spadané listí, začnete přidávat také organické zbytky ze svačin a bioodpad, který vznikne při vaření ve školní kuchyni. Zvýší se tak množství a kvalita kompostu, který společně s dětmi vyrobíte, takže jej budete moci použít k pěstování. Nejlépe vám to půjde, když si pořídíte speciální záhony a vyzkoušíte zahradničení na čtverečkových zahrádkách. Nebo se pustíte do chovu žížal a zpracování bioodpadu přímo ve třídě metodou vermikompostování?

Budete-li udržovat správný obsah kompostu, přibližně za rok až rok a půl se vytvoří zralý humus. Ten slouží ke hnojení půdy. Je cennou surovinou pro lepší růst a sílu rostlin. Poslouží jako velký pomocník při výsadbě zeleně, zakládání zahradnických a ovocnářských pěstebních ploch.

Čtěte také: Sázení rostlin a kompost

Ať už máte moderní plastový kompostér, nebo ohrádku stlučenou z prken, vyberte pro kompost spíše odlehlejší kout zahrady, který není vystaven přímému slunci ani silnému dešti. Kompost založte vrstvou zahradního odpadu ve výšce zhruba 25 cm. Na dno umístěte větvičky, abyste zajistili přísun vzduchu do spodních vrstev, a na ně může přijít například vlhké spadané listí nebo čerstvě posečená tráva. Jak si později povíme, vzduch i vlhkost jsou pro kompostování klíčové.

V dobře založeném kompostu se rozběhne přeměna organických látek na humus, což poznáte tak, že se kompost začne do dvou dnů zahřívat na teplotu přes 50 °C.

Pokud péči o půdu na zahradě zanedbáte, nejenže to neprospěje vaší úrodě, ale může to také ohrozit životní prostředí.

Základem kompostu, který se dobře rozkládá a obsahuje pestré spektrum živin, je vyvážená skladba materiálu, který do něj přihazujete. Uhlíkaté a dusíkaté materiály ideálně směšujte v poměru 1:1.

Uhlíkaté materiály si můžete jednoduše představit jako hnědou hmotu, tedy například dřevo nebo tvrdší části zeleniny.

Mikroorganismy v kompostu potřebují pro své optimální fungování velké množství kyslíku.

Nedostatek vlhkosti zastavuje proces rozkladu, její nadbytek naopak vede k tlení. Jak poznat optimální vlhkost? Udělejte si jednoduchý test. Vezměte do dlaně kompostovaný materiál a pevně ho zmáčkněte. Při optimální vlhkosti se neobjeví voda a materiál zůstane stlačený k sobě.

tags: #zbytky #jídla #do #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Jak správně třídit odpad
• Podívejte se na Ekologický přírodopis: Pracovní sešit
• Měření emisí – co to obnáší?
• Minimalizujte svou ekologickou stopu
• Město a Příroda v České Krajině