Kompost pro výsadbu stromků

Koupě nového stromu je investicí na celý život. Jak dobře se této investici bude dařit, záleží na mnoha faktorech včetně toho, o jaký druh stromu se jedná, kde byl vysazen a jakou péči mu poskytneme během výsadby a také po zbytek jeho života.

Kdy je nejlepší sázet stromky?

V zásadě existují dvě vhodná období - podzim a jaro. Na podzim zasazený ovocný stromek/keř je schopný během zimy nebo brzy na jaře zakořenit, zachytit vláhu a živiny z půdy a tím na jaře začně krásně rašit a postupně růst a může získat až rok náskoku před stromky nasazené pozdě na jaře. Pokud jste tedy výsadbu na podzim nestihli, není třeba zoufat - můžete to napravit nyní. Je však dobré mít na paměti, že je v tomto případě nutné pravidelně a vydatně mladému stromku dodávat vláhu.

Jarní výsadba začíná ihned po rozmrznutí půdy a trvá většinou do konce dubna. Při jarní výsadbě je nutné první měsíc stromky důkladně zalévat. Pro výsadbu v jakémkoliv období dále platí důležitá zásada, podle které byste neměli stromek vysazovat v době, kdy je půda zmrzlá. Ranní mrazíky však mladému stromku neublíží a nejsou tedy žádnou překážkou.

Přesazovací šok a jak ho minimalizovat

Stromky mohou trpět tzv. „přesazovacím šokem“. Ten se projevuje především zpomaleným růstem a sníženou vitalitou, kterou lze u mladých stromků po přesazení často pozorovat. Proto je velmi důležité provádět výsadbu správně a minimalizovat tak jeho projevy.

Postup při výsadbě stromku

1. Zkrácení kořenů: Jakmile stromek zakoupíte, je nutné ho ihned dle návodu vysadit. Těsně před samotnou výsadbou je potřeba zkrátit a odstranit nůžkami veškeré vyschlé či odumřelé kořeny. Stromek sázejte tak, že těsně před výsadbou nůžkami zkrátíte mírně kořeny. Takto upravený stromek namočte na několik hodin, nejlépe však na celý jeden den. PROSÍM, NAŠE STROMKY NENAMÁČEJTE PŘEDEM DO KÝBLE S VODOU. SMYJETE Z KOŘENŮ TO NEJCENNĚJŠÍ - BLÁTIVOU VRSTVU, KTERÁ POMÁHÁ CHRÁNIT PŘED SUCHEM!!!
2. Vykopání jámy: Vykopeme mělkou a dostatečně širokou jámu, kam opatrně stromek vsadíme. Optimální rozměry jámy pro výsadbu ovocného stromu: hloubka 50 cm, průměr 80 cm. Jámy kopeme před výsadbou, aby půda nepřesychala. Správná hloubka jámy je pro budoucnost a zdraví vašeho nového stromku naprosto zásadní. Malá hloubka při vysazení způsobí, že se kořeny špatně zakoření a následně pak trpí suchem. Příliš hluboko zasazený stromek má pak potíže se zakořeněním z důvodu nedostatku kyslíku. Kořenům většiny stromů se nejlépe daří v hloubce do 30 centimetrů. Nejlépe však hloubku určíte podle kůry, na které půjde vidět, do jaké hloubky byl zasazen ve školce před tím, než jste ho zakoupili. Na slehlých těžkých půdách je však vhodné jámy vykopat dříve, aby proběhla oxidace škodlivých sloučenin. Zejména to má význam u sloučenin železa, které jsou součástí půdy. Oxidací se převedou sloučeniny železnaté, které jsou pro rostliny jedovaté, na sloučeniny železité.
3. Vsazení: Stromek vsadíme do jámy tak, aby štěpování bylo nad zemí a kořeny nesměřovaly vzhůru. Stromek vsaďte do jámy a to tak, aby místo štěpování/roubování bylo cca 10 cm nad zemí a kořeny nebyly zatočeny vzhůru. V této fázi je vhodné mít k ruce pomocníka, který vám pomůže určit, zda je strom ve vodorovné pozici.
4. Zasypání: Jámu zasypeme půdou. Stromek zasypte dobrou zeminou. Zeminu lze také vylepšit zahradnickým substrátem do 20% objemu. Zeminu můžete vylepšit zahradnickým substrátem do 20% objemu, případně na dno jámy dát kompost, či odležený hnůj (koňský po roce uležení, kravský po třech letech, prasečí až po pěti letech, jinak pálí kořeny). Promíchejte ho s původní zeminou. Případně lze na dno jámy přidat také kompost. Na kompost je vhodné nasypat ještě vrstvu obyčejné půdy a teprve poté stromek umístit. Dále se doporučuje kořeny nejprve jemně zasypat půdou a stromkem opatrně zatřepat tak, aby se půda dostala mezi kořeny. Jakmile je jáma téměř zaplněná (přibližně do ¾), lze půdu udusat přišlápnutím. V případě, že kompost ani substrát nemáte, zasypte stromek obyčejnou zeminou a ušlapejte. Stromek poté důkladně zalijte. Raději nesázejte do tzv. blátíčka. V takovém případě se kořeny mohou obalit neprodyšnou hmotou z hlíny a stromek může uhynout.
5. Mulčování: Mulčování kolem místa zasazení stromu zabrání vysychání kořenů a ochrání je před povětrnostními vlivy. Zároveň může snížit i výskyt plevele v jeho okolí. K mulčování můžeme použít různé druhy porézních materiálů, ke kterým patří například posečená tráva, nadrcené listí či kůra stromů, nevyzrálý kompost a další. Při mulčování si dávejte pozor zejména na tloušťku vrstvy zvoleného materiálu (měla by se pohybovat kolem 5-10 centimetrů) a také vzdálenost mulčovacího materiálu od kmene stromu.

Kompost jako důležitá složka výsadby

Při výsadbě stromů a keřů často řešíme, jak připravit půdu, jak hluboko sázet, čím přihnojit nebo jaký substrát zvolit. Jednou z nejdůležitějších, a přitom často podceňovaných složek výsadby je ale kompost. Kompost nefunguje jako klasické hnojivo - nepůsobí rychle, ale stabilně. Dodává půdě humus, mikroorganismy a zlepšuje její strukturu.

Čtěte také: Alternativy k netkané textilii

Při výsadbě stromu o velikosti běžného kontejneru se používá cca 1 kbelík kompostu na jednu jámu. Nezralý, čerstvý kompost může v jámě škodit - váže dusík, přehřívá se a vytváří nevhodné podmínky. Správně zapracovaný kompost má efekt i po několika letech. Nejenže zlepší startovní podmínky, ale udrží půdu živou i v dalších sezónách. Při výsadbě platí, že méně je více. Kompost není zázračná hromada živin - je to spíš stabilizační složka, která udělá půdu funkční. Kompost není jen doplněk.

Do vyhloubené jámy do míst, kam umístíme kořeny, nesmí přijít žádný nerozložený organický materiál jako je hnůj, listí, tráva. S hnojem je dobré aplikovat superfosfát kvůli ochraně fosforu před přeměnou na nerozpustné sloučeniny (tzv. zvrhávání). V zemině, která bude uložena v obvodové části jámy, je možné rozptýlit i další hnojiva (síran draselný, NPK nebo Cererit). Průmyslová hnojiva můžeme zapravit do kompostu při jeho přehazování. Takto obohacený kompost poskytuje rostlinám výživu již při jejich zakořeňování.

Následná péče o stromek

Neméně podstatným klíčem k udržení zdraví nově vysazeného stromu je i následná péče, kterou stromu poskytnete. Stromek je nutné první rok přiměřeně zalévat, jinak přes léto nebo i na jaře uschne. Klíčovou roli zde hraje dostatečné množství vláhy (nikoliv však přehnané). Zálivku je vhodné provádět alespoň jedenkrát týdně a během horkých či velmi větrných období i častěji. Je-li půda pod namulčovaným povrchem suchá, je správný čas na zálivku. Pokud to se zálivkou přeženete, můžete způsobit nedostatek kyslíku u kořenů a stromu pak začnou žloutnout listy.

Řez po výsadbě

Při podzimní výsadbě můžete přihnojit dříve, třeba v polovině května. Řez ovocných stromů po výsadbě - je bezpodmínečně nutné provést ihned po výsadbě ovocných stromů. Při výsadbě podzimní tyto větve zakrátíme na ½ jejich délky a následně provedeme řez jarní, popsaný v předchozím bodu.

Na podzim můžete stromek částečně ořezat (ostříhat) z důvodů přepravy. Počítejte, že menší část odřezané větve vyschne.

Čtěte také: Jak nakládat s odpady

Jarní řez po výsadbě: na stromku ponechte 3 až 5 základních větví po dvou až šesti očkách. Větve ořežte tak, aby poslední očko směřovalo ven. Řezné rány zatřete voskem, nebo latexem. V případě, že chcete stromek vyšší, boční větve stromku ořežte a nechte vyrůst větve z vrcholu terminálu. Vyrostou stejně dobře a rychle jak z větví, které jste ořezali.

Řez u stromků s terminálem: Postranní větvičky zastřihněte o 1/3 až 1/2 jejich délky. Terminál (dominantní větev rostoucí nahoru) zakraťte tak, aby byl delší než ostatní postranní větvičky. Terminální větvička musí převyšovat ostatní větve, jen jeden může být šéf. Stromky s kotlovitou korunou. Terminál pokud je, vystřihne se úplně. Postranní větvičky zakrátíme o 1/3 až 1/2.

Hnojení

Nedávejte umělá hnojiva nebo vápno do jámy. Nedávejte hnůj, nebo umělá hnojiva na povrch při výsadbě. Toto by byla vážná chyba vedoucí k úhynu stromků. V zemině s přidaným hnojivem stromek většinou velmi těžko koření a v létě pak uschne.

Na podzim zasazený ovocný stromek/keř je schopný během zimy nebo brzy na jaře zakořenit, zachytit vláhu a živiny z půdy a tím na jaře začně krásně rašit a postupně růst a může získat až rok náskoku před stromky nasazené pozdě na jaře. Na dno vykopané jámy (min. 40cm x 40 x 40cm, čím větší, tím lepší) dejte min. 2 roky uleželý a sypký koňský hnůj (kravský, ovčí...), ale ne čerstvý. Můžete použít suché slepičince, granulovaný hnůj...Určitě nešetřete. Je to základní hnojení, které postupně dodává výživu stromku, zlepšuje půdní strukturu a podílí se na tvorbě humusu.

V jarním období je potřeba stromky sestřihnout a hnojivem nastartovat! Potřebují rychlejší přísun živin, zpočátku především dusíku (síran amonný, NPK, Cererit, močovina, popř. vyluhované kuřince, králičince, hnůj ostatní, je to silný koncentrát, hodne naředit, ať nepopálíté stromky či keře). Pohnojte poprvé, jakmile začnou rašit. Za 3 týdny znovu a za další 3 týdny opět. Ve druhé a ve třetí dávce by hnojivo mělo obsahovat i fosfor, draslík, popř. hořčík, vápník...Můžete používat i Kristalon ve formě zálivky, popř. rozmočte granulované koňské hnojivo a použijte to jako hnojivou zálivku. Listy na stromcích musí mít pěknou zelenou barvu. Světle zelené listy jsou příznakem nedostatku dusíku. Stromek málo roste, nepřírustají větvičky, stromek trpí a vy se ochuzujete o úrodu. Nebojte se a hnojte. Máte to pod Vaší kontrolou. Víte, co děláte, víte, co jíte.

Čtěte také: Odmítnout, Omezit, Znovu Použít, Recyklovat, Kompostovat

Časté chyby při výsadbě

Uvedené chyby způsobí to, čemu sadaři říkají zababčení. Stromek trpí nízkými přírůstky výhonů, někdy i špatným vývinem listů a předčasným nasazením květů. V omezeném objemu koruny pak bývá málo kvalitních plodů.

Tabulka podnoží pro ovocné stromky

tags: #kompost #pro #výsadbu #stromků

Oblíbené příspěvky:

• Definice emise dluhopisů
• Tipy pro oslavu narozenin v přírodě
• Environmentální výchova: Sociální a kulturní aspekty
• Zpracování bioodpadu a gastroodpadu v projektu Hygienizace odpadu
• Praktické tipy: Upevnění odpadu bez vrtání