Hruškova přednáška o klimatu: Sucho, lesy a změna klimatu

V České republice se stále více projevují dopady klimatických změn, které ovlivňují nejen zemědělství, ale i lesy. Sucho, jako jeden z projevů změny klimatu, výrazně mění podmínky pro pěstování, ale i prostou existenci lesů v podobě, jakou jsme dodnes znali.

Loňský rok byl v České republice druhý nejteplejší v historii měření. Leden letošního roku byl nejteplejším od roku 1981. Průměrná teplota byla o 1,4 ⁰C vyšší než před průmyslovou revolucí. Letošní zima dosud v Česku přinesla jednu z nejmenších sněhových nadílek za poslední dobu.

Na horách je sněhu poskrovnu, nížiny ho letos skoro neviděly. Vodu, která teď protéká řekami a potoky, a zdá se, že je jí dostatek, máme „na dluh“.

Dosud jsme žili rytmem čtyř ročních období, jejichž charakter klimatická změna poměrně výrazným způsobem přetváří. Nejvíce je to patrné právě na zimě, říká bioklimatolog profesor Miroslav Trnka.

Za problémy českého zemědělství související se suchem může ze 70 procent změna klimatu a z 30 procent stav krajiny.

Čtěte také: Ekologické hospodářství

Tuzemskou úrodu zemědělských plodin budou v příštích letech kvůli dřívějším příchodům jara stále častěji poškozovat jarní mrazíky. Už nyní způsobují značné ztráty zejména pěstitelům ovoce a zeleniny.

Sucho v posledních letech trápí nejen Česko, ale i další státy střední Evropy. Loňský rok jeho dopad tvrdě pocítili Němci, Poláci, částečně i Rakušané a Slováci.

Bezzásahovost a lesní hospodářství

Podle některých názorů je konzervativní lesnický přístup a následné kůrovcové gradace horší než vlastní změna klimatu. Nabízí se otázka, zda umíme najít cestu, jak ve změněné podobě lesy uchovat a chránit je před budoucími kalamitami.

V programu jedné politické strany se praví v části o lesích: „Omezíme princip tzv. bezzásahovosti.“ Může mi nějaký MOTORISTA SOBĚ vysvětlit, jak bezzásahovost ohrožuje funkčnost ekosystému? Lesního ekosystému, který byl, pokud to vezmeme alespoň v dnešním interglaciálu, ca 10 000 let úplně bezzásahový? Proč melou o ekonomické udržitelnosti bezzásahovosti, která má nulové náklady? Jak ohrožuje Boubínský prales život a majetek?

Bezzásahovost NENÍ metoda hospodářského využití lesa. To si ani ten nejzavilejší ochranář opravdu nemyslí.

Čtěte také: Hrušky a ekologické hospodářství

Bezzásahový les a druhově pestrý má daleko blíže k malému vodnímu cyklu, což udržuje vlhkost určitě lépe, než smrkové monokultury, tedy ve vlhku se určitě méně daří Lýkovci smrkovému. Je zkrátka biologicky více stabilní.

Stabilizovat lesy druhové rozmanitosti je nutné, stejně tak nechat přírodě nějaké místo, kde může být bez omezení.

Zkrátka vždy existují nějaká rizika ale ty jsou úplně stejná nehledě na to, jestli les je bezzásahový nebo hospodářský.

Požáry a bezzásahovost

Požár vznikl v zásahové části parku lidskou neopatrností. Jeho šíření bylo podmíněno velmi suchým počasí, přirozenou nepřístupností terénu a větrem. Oheň dokázal překonat všechny typy lesa, včetně „zeleného“ lesa, holin, listnatých lesů i stojících souší.

Bezzásahovost na části území požářiště nebyla příčinou ani vzniku, ani rychlého šíření požáru.

Čtěte také: Více o EMA

Názory a diskuse

V diskusích se objevují různé názory na problematiku bezzásahovosti a jejího vlivu na lesní ekosystémy. Někteří tvrdí, že bezzásahovost škodí, protože příroda v národních parcích je krásná, a odlesnění zadržuje vodu více než vzrostlý les. Kůrovec je tvůrce lesa a i požár je blahodárný, protože z lesa jako kukuřičného pole rychle vytvoří les alespoň vzdáleně podobný normální přírodě, tedy nepravidelnému.

Jiní oponují, že bezzásahovost je důležitá pro podporu přirozených procesů, protože hospodářsky intenzivně obhospodařované lesy jsou jen pouští bez života, biologického a mikrobiologického.

Je zřejmé, že v lesích kde neřádí člověk, je rozmanitost rostlin i zvěře mnohem větší než v udržovaných lesích.

Ve výsledku také žádné lesy druhové rozmanitosti nestabilizujete.

Je třeba si uvědomit, že současné globální oteplování o 1 °C za 50 let je opravdu část přirozeného cyklického procesu.

Předpovědi počasí a lidský faktor

Předpověď počasí stále více a více využívá numerických modelů a výpočetní techniky obecně. Nicméně lidský vstup je stále potřeba. V podstatě znepřesňujeme předpovědi modelů, protože modely rozhodně ještě nejsou na takové úrovni, že by se daly použít jejich surové výstupy.

Celá předpověď počasí je hra s pravděpodobností, kterou vyjadřujeme pomocí slov “ojediněle”, “místy” a tak dále. Proto i dotazy, jak bude v Brně v 16:00, nemají jasnou odpověď. Dá se jen říct, že je tu určitá pravděpodobnost přeháňky (malá, střední, velká…).

Modely, a hlavně pak různé aplikace, které z nich přebírají data, se tváří, jak přesně v každém bodě umí předpovídat počasí, ale je to jenom iluze. Proto i doporučuji je používat s rezervou, jen jako orientační údaj a raději číst naše krajské obecnější předpovědi.

O autorovi

prof. RNDr. Jakub Hruška, CSc. (*1964, Praha) Vystudoval přírodovědeckou fakultu UK v Praze, pracuje v České geologické službě a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR. Od roku 2015 je profesorem environmentálních věd Univerzity Karlovy. V letech 1997-1999 pracoval na Švédské zemědělské univerzitě v Umea.

Mgr. Peter Hruška Na ČHMÚ pracuje od dubna 2010. Vystudoval obor Meteorologie a klimatologie na fakultě matematiky, fyziky a informatiky na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Jsem autorem řady webových stránek věnovaných životnímu prostředí, například stránek a obsahu stránek infoviz.cz, na které najdete stovky infografik věnovaných tématům z oblasti počasí, klima, vody, kvality ovzduší a životnímu prostředí obecně. Dále jsem vytvořil stránky envidata.cz, kde jsou k dispozici tisíce analýz různých datových sad věnovaných právě počasí, klima, vodě a kvalitě ovzduší, a to jak pro ČR, tak globálně.

tags: #hruska #prednaska #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Klimatická změna a emise
• Materiály pro dilataci odpadních trubek
• Evropská místa bez světelného znečištění
• Tipy pro zábavu venku
• Poplatky za skládkování v ČR