Přidávání vápenného roztoku do kompostu a vápnění půdy

V půdě je vápník přítomen přirozeně, ale jeho obsah klesá pěstováním rostlin a vyplavuje se vodou. Nejnáročnější na vápník je přitom zelenina a jelikož je právě zelenina náročná i na závlahu, odčerpává z půdy vápníku nejvíce. Potřeba vápníku v půdě se zjistí agrochemickým rozborem půdy, ovšem i bez něj si můžeme být jisti, že při intenzivním pěstování zeleniny na zeleninových záhonech je třeba vápnit každý čtvrtý rok.

Vápník je důležitý také pro přijímání ostatních prvků rostlinami. Negativně však působí na většinu rostlin jak příliš nízké, tak příliš vysoké hodnoty pH. Příliš nízká půdní reakce brzdí růst rostlin, ale i činnost mikroorganismů a žížal. Zhoršuje se struktura půdy, půda se slévá a tvoří se škraloup, avšak přijatelnost většiny živin je zde dobrá s výjimkou fosforu, hořčíku a molybdenu. Při vysoké hodnotě pH je pro změnu snížena přijatelnost manganu, železa a boru. A pokud půdu převápníme, dojde vyloženě k nedostatku stopových prvků.

Kdy není třeba vápnit a jak to poznat

Není však třeba vápnit, pokud je pH vyšší jak 7,2 a půda obsahuje uhličitan vápenatý, což zjistíme i pomocí octu, nejlépe ale běžně dostupným lakmusovým papírkem, jelikož octem zjistíme pouze přítomnost uhličitanu vápenatého v půdě, nikoli pH. Vezmeme malý vzorek půdy řádově v gramech, vložíme do nádobky, kápneme ocet a pokud vzorek jemně bublá, uhličitan vápenatý je v půdě přítomen - rozkládá se na vodu a oxid uhličitý. Samozřejmě je nejfundovanější agrochemický rozbor za užití elektroniky, ovšem za ten se platí.

Pokud použijeme lakmusové papírky, získáme přibližné hodnoty s odchylkou cca 0,5 pH. Půdní reakci ale poznáme i podle přítomných plevelů. Například na kyselých půdách najdeme jitrocel, přesličku a šťovík, na zásaditých půdách komonici a hořčici apod.

Půdní reakce a její vliv

Přitom platí, že většině rostlin pěstovaných na českých zahradách vyhovují půdy neutrální až mírně kyselé. Při neutrální hodnotě pH je půdní struktura velmi příznivá, protože neutrální pH podporuje biologickou aktivitu.

Čtěte také: Výhody a nevýhody kopřivy v kompostu

Půdní reakce:

• Silně alkalické půdy mají pH vyšší jak 7,7.
• Alkalické půdy pH 7,3 až 7,7.
• Neutrální půdy 6,6 až 7,2.
• Slabě kyselé půdy 5,1 až 6,5.
• Kyselé půdy 4,6 až 5.
• Silně kyselé půdy do 4,4.

V jakých dávkách vápníme půdu?

Vápníme mletým vápencem a nebo hnojivovým vápnem (např. dusíkaté vápno), nikoli tedy hašeným vápnem či sypkým vápenným hydrátem.

Čtěte také: Bezpečné čisticí roztoky na odpady

Čtěte také: Jodisol a příroda

tags: #přidávání #vápenného #roztoku #do #kompostu

Oblíbené příspěvky:

• Škola v přírodě: nezapomeňte na zdravotní dotazník
• Proces recyklace
• Kódy odpadů v ČR - metodika
• Průvodce pro Kutily: Montáž Odpadu
• Léčivé bylinky: Druhy a využití