Jodisol roztok a jeho využití v přírodě

14.03.2026

K létu patří nejen dovolená, prázdniny, pohoda, ale také všudypřítomný hmyz. V přírodě musíme myslet na to, že se nevyhneme právě klíšťatům. Infikovaná klíšťata přenášejí více obávaných nemocí, člověk je jen jeho náhodnou náhradní "potravou". Pravděpodobnost nákazy člověka je výsledkem našeho chování v přírodě a momentální aktivity klíšťat. Pokud na sobě nějaké klíště objevíte, odstraňte ho správným způsobem.

Pohodový pobyt u vody a v přírodě, nám někdy bohužel naruší nezvaní návštěvníci v podobě klíšťat, komárů a jiného bodavého hmyzu.

Klíšťata a nemoci

Klíšťat bychom se vůbec nemuseli obávat, pokud by nepřenášela závažná onemocnění. Jedná se zejména o lymskou nemoc, tj. boreliózu, a klíšťovou encefalitidu. Obě choroby jsou poměrně závažné, protože lze přehlédnout jejich počáteční stadia a ta pokročilá jsou těžko léčitelná.

Nejvyšší počet klíšťat nakažených virem klíšťové encefalitidy bývá v oblastech řek. Nejznámějšími přírodními ohnisky v ČR jsou jižní a střední Čechy.

Častou otázkou je, zda záleží na době, po kterou bylo klíště na člověku přisáté. V případě viru klíšťové encefalitidy na čase tolik nezáleží, i když se předpokládá, že během prvních několika hodin (dvou až tří) by k přenosu nemělo dojít. Naopak u lymeské boreliózy k přenosu dochází až po delší době (až 24 hodin). Baktérie se nacházejí ve střevě klíštěte. Nejprve se musí začít množit, přecházet do slinných žláz a odtud do krve člověka.

Čtěte také: Bezpečné čisticí roztoky na odpady

První příznaky klíšťové encefalitidy se objevují až po 7-14 dnech od přisátí a mají 2 fáze. V 1. fázi připomínají lehké virové onemocnění, které brzy odezní, aby zhruba po týdnu nastoupila 2.

Po nákaze lymeskou boreliózou se jako první objeví kožní zánět v místě přisátí klíštěte, který má podobu červené skvrny o průměru 3-5 cm. Někdy se u nakaženého objeví mírně zvýšená teplota, bolesti svalů a hlavy. Často se přidává i zánět kloubů a svalů a zvětšené lymfatické uzliny.

Místo, kde bylo přisáté klíště dobře sledujte. Skvrna po kousnutí klíštětem se může objevit i po 14 dnech. Červený flek po klíštěti se často zvětšuje a může otékat. Typické pro takový velký flek po klíštěti je, že okraje a střed skvrny mohou být červené, zatímco zbytek skvrny je světlý.

Pokud nechcete ve strachu čekat, jestli se projeví příznaky, vyzkoušejte domácí test na zjištění boreliózy. Test se provádí z kapky krve a to 2-6 týdnů po jeho přisátí. Výsledek testu máte za 15 minut. Při jakémkoli podezření ihned vyhledejte svého lékaře.

Nastávající maminky by si měly na přisátí klíštěte dát obzvláště velký pozor. Nejenže je případné onemocnění oslabí, například u boreliózy nelze na léčbu v těhotenství podávat některá antibiotika. Proti klíšťové encefalitidě by se měla žena nechat očkovat už před plánováním těhotenství. Na klíšťovou encefalitidu totiž neexistují léky a jedinou možností léčby v případě nákazy je očkování. V těhotenství se vyhněte rizikovým místům, kde je vysoká pravděpodobnost výskytu klíšťat. Po návratu z venku se vždy od klíšťat prohlížejte. Klíšťata nejsou jen v hlubokých listnatých lesích, můžete si je donést i z krátké procházky parkem. Pokud najdete přisáté klíště, odstraňte ho správně a co nejrychleji!

Čtěte také: Vápenný roztok do kompostu

Prevence a ochrana

Do přírody je vhodné mít světlé oblečení (klíšťata jsou na oblečení vidět), pevnou obuv a delší ponožky, do kterých jsou staženy kalhoty. Klíště se dostává na tělo nejčastěji štěrbinou mezi kalhotami a obuví, leze směrem vzhůru a přisaje se kdekoliv na těle i na hlavě ve vlasech.

Je vhodné používat repelent, který se stříká na oděv i kůži a zabrání vniknutí a přisátí klíštěte. Po procházce v přírodě je třeba si důkladně prohlédnout tělo, zda někde není přisáté klíště. To se často drží na vlhčích místech - podkolenní a podpažní jamka, intimní partie.

Proti nákaze virem klíšťové encefalitidy se lze bránit očkováním. Základní očkování zahrnuje celkem 3 dávky, první přeočkování je po 3 letech, každé další pak po 5 letech. S očkováním je nejlepší začít v zimních měsících nebo brzy na jaře. Pokud se rozhodneme začít očkovat již v sezóně, kdy jsou klíšťata aktivní, lze zvolit zkrácené schéma. Očkovací látka proti lymeské borelióze zatím není k dispozici.

Odstranění klíštěte

Na otázku „jak správně odstranit klíště u člověka“ neexistuje jednoznačná odpověď. Na čem se však všechny postupy shodují, je čas. Mělo by se vytáhnout co možná nejdřív.

Pokud objevíte přisáté klíště, rychle ho vytáhněte. Pokud si na to sami netroufáte, nebo je na těžce dostupném místě, raději vyhledejte lékaře.

Čtěte také: OPŽP a odpady

Při jakékoliv manipulaci je nejlepší použít jednorázové gumové rukavice. Místo a klíště zakápneme alkoholovým dezinfekčním roztokem a počkáme asi tři až pět minut. Alkohol je velmi účinný na virus. Teprve poté se doporučuje použít kleštičky určené k odstraňování klíšťat. Ty lze koupit v lékárně. Použít lze i pinzetu. Klíště je třeba zachytit hned u kůže a kývavým pohybem jej dostat ven.

V žádném případě se nesmí vytažené klíště rozmačkávat nehty, či jakkoliv mačkat. Také není dobré ho mastit. Klíště se přidusí a může vyzvrátit obsah střev do rány. A to nechcete.

Jak už jsme si na začátku říkali, správných postupů je hned několik. Klíště se dá vytáhnou i bez pinzety, můžete použít vatovou tyčinku nebo speciální háček.

Nejbezpečnější je odstranění klíštěte pomocí speciální plastové karty či háčku se zářezy, kterým se klíště nejdříve podebere a pomalu a vytrvale táhne - popřípadě mírně viklá, aniž by se klíště rozmáčklo a vytlačilo obsah střeva do rány. Někdy se ale stane, že je klíště opravdu velmi malé. V takovém případě se vezme vatová štětička, navlhčí se a klíště se vyviklá. Vytáčení po směru či proti směru hodinových ručiček nemá faktické opodstatnění.

Místo, kde bylo klíště přisáté, vydezinfikujte. V několika následujících týdnech pak sledujte, jestli nedošlo k začervenání.

Místo zákusu předem i následně důkladně vydesinfikuje, aby nedošlo k rozvoji infekce. Nejvhodnější je aplikovat tekutý dezinfekční roztok, pokud není alergie na jod, tak například Jodisol nebo Betadine.

S vytaženým klíštětem nikdy nemanipulujte holýma rukama! I zde totiž hrozí riziko nákazy. Jak klíště bezpečně zlikvidovat? Klíště zabalte do kousku papíru a spláchněte do záchodové mísy nebo spalte. Nikdy se nesnažte klíště rozmáčknout mezi prsty nebo nehtem ani ho neusmrcujte v mikrovlnce.

I přes snahu vytáhnout klíště správně část klíštěte s hlavičkou zůstala v kůži? Zbytek utrženého klíštěte zkuste odstranit ostrou pinzetou a poté místo vydezinfikujte. Někdy nemusí jít ani o přetržené klíště. V ráně po klíštěti mohou zůstat kusadla. S těmi si tělo poradí samo, jako kdyby to byla třeba tříska.

Pokud v ráně zůstane část klíštěte, pak není nutné volit radikální chirurgické řešení, ale místo ošetřit mastí s obsahem antibiotika (např. Framykoin) a počkat na proces přirozené obrany organismu.

Použití Jodisolu v přírodě

Jodisol roztok - Dezinfekce, ke kloktání a výplachům podezřelých ran zředíme 1:20. Nepoužívat u osob alergických na jód - použít Septonex (Lze nahradit Betadine roztok - ředit 1:10).

Je zřejmě nejlepší řešení, ty Juwim gely a Ixodermy jsou nehoráznou zlodějinou !

Složka Antisept je koncentrovaný roztok Iodu(to samé jako Jod Tinktura v perku), Juwimgel je regenereční gel na kůži…TAkže celý zázrak je v jodové tinktuře , kterou můžeme pořídit za řádově nižší cenu v Jodovém perku.

Klíště tedy co nejdříve utopit-prodezinfikovat - v roztoku jodu a neprodleně šetrně odstranit. Poté ránu desinfikovat běžným desinfekčním prostředkem, který vždy v sobě obsahuje dostatečně účinné látky k zlikvidování dostupných(na ráně, v blízké vzdálenosti ve tkáni) choroboplodných zárodků.

Uchovávejte při teplotě 10-25°C. Nevystavujte přímému slunečnímu světlu. Nepoužívejte v případě, jestliže jste alergický/á na jód.

Tmavě hnědá barva přípravku Jodisol roztok je známkou jeho účinnosti.

Lékárnička do přírody

I když bychom patrně našli sem tam někoho, kdo by dal dohromady nějaké ty základní znalosti ohledně první pomoci (speciálně řidiči a majitelé zbrojních průkazů, kde je to součástí testů), s jakýmkoliv podobným (aktivně nošeným!) vybavením by to ale jistě bylo o poznání horší (když tedy nepočítáme lékárničku vynucovanou zákonem). Lékárnička první pomoci vybavená tím nejdůležitějším by neměla zcela rozhodně chybět v žádném turistickém zavazadle. Kdo jezdí zásadně sám, tak ať nezapomene přidat i zrcátko kvůli hledání klíšťat + obecně i pro veškeré zákroky v místech, kam si standardně nevidí.

Jelikož člověk v lese prakticky neustále (a o to více v rámci survivalu a improvizovaného táboření ) operuje s všelijakými řezacími a sekacími nástroji, na které leckdy není zvyklý, tak o všelijaká zranění zde pochopitelně není nouze. A jak je ošetřit? Jedině díky kvalitní lékárničce… Vždyť je to právě lékárnička, stejně jako trénink a patřičné znalosti, jak ji použít, které jsou jednou z nezbytných věcí ve výbavě každého turisty / survivalisty / preppera / vojáka / … Přesto na ní překvapivý objem lidí dnes zapomíná a pak se diví sám sobě, jak mohli takovou věc připustit - a ono stačí pochopitelně nesmírně málo: stačí s rodinou, co je u vás na prázdninách přeskakovat potok a rázem někdo šlápne na starou plechovku ve vodě - co teď? Většina lidí má velmi mlhavou představu byť i toho, co dělat s lékárničkou, takže proč zbytečně pokoušet osud a to právě u členů své rodiny?

Tak či onak, nezapomeňte, že lékárnička je bez příslušných zdravotnických základních znalostí asi tak k ničemu, jako že z vás dělá pouhé prosté nošení pistole střelce.

Zapomenout na lékárničku je (když už nic), ze strany survivalisty vysoké podcenění situace… Zdaleka nejčastěji se ke slovu dostane vaše lékárnička na drobné oděrky, puchýře z nových bot, vytáhnete díky tamponu v ní pilinu z oka, obecně však veškerá drobná řezná zranění a kousnutí hmyzem. Lékárnička je nutná hlavně z toho důvodu, že je nutné ošetřit zranění malá zranění ještě před tím, nežli se z nich stanou rány opravdu hodně velké / zanícené, jenž nechat bez pozornosti doktorů by byl evidentní risk. Mít prášky a věci typu živočišné uhlí na otravy jídlem a nejčastěji používané tablety proti bolesti, ty jsou samozřejmě také nesmírně užitečné.

Pokud jste se již jednou rozhodli k nákupu lékárničky (výborná volba mimochodem), máte v zásadě dvě možnosti: pořídit si model předem připravený, popřípadě si upravíte na míru svoji vlastní. Obě volby mají svoje přednosti a nevýhody, takže se rozhodněte podle faktorů klíčových právě pro vás: ceny, přítomnosti určitého typu vybavení, velikosti dané krabičky, jenž se vám maximálně vejde do batohu, …

Tak či onak, naučte se znát zcela dokonale její obsah a věci i pohmatu, kdybyste něco někde museli dělat právě jen po hmatu či ve tmě!

Jestliže lékárničku již sice máte, ale pamatuje několik desetiletí, rozhodně ji vyměňte za novou, což by mělo být pravidlem tím více, čím větší objem léků s propadlou platností v ní je. Vždyť byť i ta nejlevnější lékárnička stojí sotva totéž, co pár piv, takže žádný rozumný důvod, proč ji nevlastnit (a snižovat tak svoje šance mimo bezprostřední dosah doktorů), skutečně neexistuje!

Stejně jako v případě autolékárniček, i v branži turistické / survivalové se většina lidí omezuje na lékárničky předem připravené odborníky. Tím jeden jednak ušetří za poštovné za jednotlivé součástky a je to naprosto skvělá volba i pro ty z nás, jenž nechtějí přehlédnout žádný důležitý nástroj (rozhodně chválíme váš odpovědný přístup). Samozřejmě vám nic nebrání nahradit věci, jenž neupotřebíte (dvakrát borová voda) za věci užitečnější (Kinedryl).

Při výběru a nákupu nové lékárničky na cesty zvažte proto následující:

Velikost skupinky - výrobci určitých sad lékárniček první pomoci většinou při její výrobě a navrhování uvažují, pro jakou velikost skupiny tato případně pohodlně poslouží. Vaše nároky zde ale jistě mohou být dost jiné, nežli u někoho jiného. Soupravy větší pak většinou nabízí totéž, jen ve vyšším objemu, co se týče základních věcí (náplasti, obvazy, …). Lékařské nástroje jako jsou lékařské teploměry, nůžtičky, lupa a pinzeta atd. atd. jsou, dá se říci, vždy a jen v počtu základním - jedinkrát.
Délka a doba trvání - absolutně totéž, jako u velikosti skupiny, obecně ale platí, že čím delší výlet a jeho doba trvání, tím lepší a větší lékárnička bude vhodná (počet dní bývá uveden i na sadě první pomoci).
Prováděné činnosti - váš nákup by měl reflektovat i to, jaký typ zranění zdaleka nejčastěji očekáváte (aktivní cyklisté, řezbářský tábor, orientační běhy, …). A rozhodně nic nepokazíte tím, když si pořídíte lékárničku v nepromokavé verzi (dá se případně dohnat i jen s nepromokavým pouzdrem). Když budete déle kempovat se stanem, tak to chce i patřičně větší lékárničku.
Celková vybavenost lékárničky - pořídit si jen lékárničku základní proto, jelikož sami zatím nemáte příslušné znalosti nemusí nutně znamenat, že je nemá další člen skupiny / rodiny. Je tedy určitě lepší mít lékárničku co nejuniverzálnější a nechat v ní i nástroje a věci, jenž (doufejme zatím) neovládáte (stačí třeba narazit na zdravotní sestru, co si na kole natáhla sval a rázem vás provede v případě svého zranění), popřípadě se chystáte je v nejbližší době ovládnout (nakonec základní příručku první pomoci najdete již v soupravě!).
Potenciální rizikovost výletu / akce - i když některé věci člověk bez jasnovideckých schopnosti ani při nejlepší vůli nemůže předvídat, jsou jisté meze, kterým se velmi přesně přiblížit může. A není to nijak složité: když je třeba před horolezci náročná trasa, je jasné, že souprava by asi neměla být zrovna ta nejmenší a naopak, když se budete opalovat před chatou, tak vám hrozí tak maximálně přemíra Sluníčka. Pokud to samozřejmě situace vyžaduje, přidejte či oddělejte z vaší soupravy první pomoci věci pro ni podstatné (sada na klíšťata, zrcátko na jejich hledání, …).
Speciální potřeby jednotlivých členů akce - pakliže jste „zdravotník“ výpravy a máte u sebe veškeré léky všech členů akce, tak bývá zcela zásadní a nutné si pravidelně ověřovat, že žádní účastníci akce skutečně nezapomněli na veškeré své prášky a injekce, jenž je dnes čekají („cukrovkáři“, doznívající alergie a chřipky, problémy se spaním, …). To vše pochopitelně navíc ke standardním zdravotnickým nárokům a potřebám běžných výletníků (potažmo méně běžných survivalistů...).
Zvažte různé sady pro různé typy akcí - obdobně, jako máte řadu bot pro různé venkovní teploty nebo velikosti batohů, stejně tak je vhodné mít několik základních typů lékárniček a ty střídat podle toho, jaká konkrétní potřeba a akce před vámi zrovna na dovolené (či z pracovních důvodů) vyvstane.

Pamatujte i na to, že obecně jsou lékárničky určeny k poskytnutí základní první pomoci, když před vámi vyvstane něco obtížného a nad vaše schopnosti, volejte hned 112 a postupujte dle rad lékařských specialistů a potřeb konkrétní situace.

Využití vašich psích miláčků k nějaké té aktivní nosnosti na výletě či dovolené není špatný nápad, nakonec, jsou to právě oni, z nichž zdaleka nejčastěji vytahujete neustále desítky klíšťat… A také pozor na to, ať je zajištěna posléze případná sterilita oné lékárničky.

Co by měla obsahovat středisková lékárnička

(velmi vhodná pro delší pobyty více lidí v přírodě, takže všelijaké tábory, turistické a sportovní akce, zotavovací lázeňské pobyty někde v lesoparku, …)

Acylpyrin - Při podezření na infarkt rozkousat 1/2 tablety (není vhodné pro děti).
Ambrobene tablety - Při kašli - ředí hlen, usnadňuje odkašlávání - při léčbě kašle hodně pít. Dávkování: 3×1 tableta. (lze nahradit Mucosolvan, Bromhexin v tbl. či roztoku).
Calcium panthothenicum mast - Urychluje hojení - vhodné na odřeniny a rány, rozpraskané rty.
Fenistil gel - Na hmyzí bodnutí s otokem, svěděním, alergickou kopřivkou.
Gastrogel - Při překyselení žaludku a pálení žáhy. Při méně závažných obtížích jednorázově 1-2 tablety, lze opakovat až 6×denně. (lze nahradit Annacid, Rennie…).
Ibalgin tablety 600 mg - Na bolest hlavy, zubů, svalů, zad. Nepodávat při žaludečních obtížích, byť jen v anamnéze (použít Paralen). Dávkování: 1-2 tablety najednou, maximálně 4 tablety denně.
Ibalgin krém - Místní bolest při podvrtnutí, namožených svalech, zánětu šlach. Dávkování 3×denně. (Lze nahradit Veral, Voltaren, Dolgit, v krému či gelu).
Jodisol roztok - Dezinfekce, ke kloktání a výplachům podezřelých ran zředíme 1:20. Nepoužívat u osob alergických na jód - použít Septonex (Lze nahradit Betadine roztok - ředit 1:10).
Ophtalmoseptonex kapky - Při zánětu spojivek, podráždění oka světlem, větrem, cizím tělesem. Dávkování: 2 kapky do oka každé 2 hodiny. Nosit tmavé brýle.
Ophtalmoseptonex mast - Při nehojících se zánětech spojivek, na něž nezabere Ophtalmoseptonex kapky. Mast se jemně nanese do spojivkového vaku každé 3-4 hodiny. Nedotýkat se hrotem tubičky oka ani řas - riziko přenesení infekce na další osoby! Při léčbě nosit tmavé brýle.
Ophtal roztok - K výplachu oka, při poleptání, cizím tělesu v oku. Vždy použij nejprve proud čisté vody! Vaničku po použití opakovaně opláchnout vodou a pak dezinfekcí.
Panthenol gel - Na popáleniny od ohně či slunce I. stupně (zarudnutí, otok). Nastříkat a nechat působit. Opakovat několikrát denně.
Paralen - Proti horečce (nad 37,5), bolesti hlavy, zubů, zad. Dávkování 1-2 tablety najednou, max. 8 denně!
Ichtoxyl mast - Na hluboko zapíchnuté třísky, či hnisající rány. Usnadní vyhnisání, uvolnění cizího tělíska. Kontrolovat okolí rány a mízní uzliny, při šíření zánětu k lékaři!
Septonex sprej - Dezinfekce, lze použít pro alergiky na jód.
Septonex zásyp - Na opruzeniny, případně na zasypání zasychajících ran.
Zodac tablety - Při projevech alergie. Dávkování 1 tableta 1×denně. U alergika na hmyz při bodnutí ihned 2 tablety rozžvýkat a spolknout.(Lze nahradit: Flonidan, Zyrtec, Claritine, Fenistil…).
Živočišné uhlí - (Carbocit tablety) - Při průjmu a podezření na otravu 4 tablety 3×denně. Nepodávat jídlo, hodně tekutin.
rychloobvaz (náplast s polštářkem) 6×1 cm
gáza nesterilní na dezinfekci ran
sterilní gáza v malém balení
náplast bez polštářku - role 5 cm
nůžky
obinadlo pružné Idealtex - větší - 10 cm
obinadlo pružné Idealtex - menší - 8 cm
obvaz hotový č. 3
obvaz hotový č. 4
pinzeta anatomická
rouška pro dýchání z úst do úst
šátek trojcípý
škrtidlo (Pozor! Zaškrcení bývá bez negativních následků pro končetinu možné na minimálně dvě hodiny, ale i více.)
lékařský teploměr
rukavice nesterilní
resuscitační rouška - pro ochranu ošetřujícího při resuscitaci
zavírací špendlík
izotermická fólie - usnadní udržení tělesné teploty při nepohyblivosti nebo bezvědomí zraněného
návod k použití
propiska či tužka a papír

Použijte určité zákroky a komponenty jen tehdy, když je to skutečně nezbytné a vhodné, zkrátka vyžaduje to situace. Stříhat dramaticky na cáry novou péřovou bundu kvůli pár oděrkám na ruce vám asi prestižní přízvisko „Nejefektivnější člen výpravy“ rozhodně nepřinese…!