Povolení orgánu ochrany přírody a krajiny před územním rozhodnutím: Podmínky a proces

Souhlas orgánu ochrany přírody k umisťování a povolování staveb, jakož i k jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz ve smyslu § 12 odst. 2 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je ve správním řízení (§ 90 odst. 1 citovaného zákona) vydáván pouze tehdy, pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že daná stavba nebo činnost by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz; neučiní-li správní orgán takový závěr, pak žádné správní řízení vést nemůže.

Z dikce § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny, ve spojení s § 90 odst. 1 téhož zákona, lze dovodit (v tom se soud plně ztotožňuje s názorem žalovaného, vyjádřeným v odůvodnění napadeného rozhodnutí), že rozhodnutí bude vydáno ve správním řízení tehdy, pokud příslušný orgán dospěje k závěru, že daná stavba nebo činnost by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz.

V takovém případě by potom k umístění stavby byl nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody, vydávaný ve správním řízení, a bez něho by stavbu umístit možné nebylo. Naopak v situaci, kdy orgán ochrany přírody dospěje k závěru, že se o takovou stavbu nebo činnost nejedná, udělování souhlasu nepřichází v úvahu, a tudíž se ani žádné správní řízení vést nemůže.

To proto, že dikce citovaného ustanovení nepředpokládá, že se má rozhodovat o tom, zda stavbou nebo činností může či nemůže dojít ke snížení nebo změně krajinného rázu, nýbrž se má rozhodovat o tom, zda se ke stavbě nebo činnosti způsobilé snížit či změnit krajinný ráz udělí či neudělí souhlas. V daném případě je ze stanovisek příslušného orgánu ochrany přírody ze dne 17. 11. 1997 a 8. 8. 2000 zřejmé, že podle jeho názoru v daném případě nešlo o stavbu, která by mohla snížit nebo změnit krajinný ráz, a proto souhlas vydávaný ve správním řízení podle § 12 odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny v úvahu nepřicházel.

Podle § 37 odst. 1 stavebního zákona je podkladem pro vydání územního rozhodnutí územně plánovací dokumentace. Z napadaného rozhodnutí a z podkladových materiálů vyplývá, že daná stavba je umísťována v ploše DZ1, vymezované územním plánem sídelního útvaru hlavního města Prahy.

Čtěte také: Ptačí oblasti a stavební řízení

Funkční vymezení této plochy se přitom definuje v příloze č. 1 předmětné vyhlášky č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy [oddíl 5 Monofunkční plochy, článek 2 Doprava, odst. 2 e) DZ1 - tratě a zařízení železnice] jako území, stavby a zařízení sloužící železničnímu provozu, přičemž v příloze č. 2 této vyhlášky je navrhovaná stavba zapsána pod kódem DZ (doprava železniční) jako veřejně prospěšná stavba.

Ve sdělení odboru územního plánování Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 23. 3. 2001 se potom uvádí, že územní plán v souvislosti s přestavbou železničního uzlu Praha podrobněji navrhl koncepci železniční dopravy, v souladu s níž je stanoveno jako rozhodující do roku 2010 dokončit modernizaci západní poloviny železniční stanice Praha - Hlavní nádraží včetně přestavby severního zhlaví stanice a současného zkapacitnění přívodních železničních tratí od stanice Praha - Libeň, Praha - Vysočany a Praha - Holešovice s názvem „Nové spojení“.

Ze všech těchto uvedených skutečností vychází i napadané rozhodnutí žalovaného, neboť konstatuje soulad umístění stavby s územním plánem. Tvrdí-li žalobce rozpor návrhu stavby s požadavkem chránit Pražskou památkovou rezervaci, uvádí soud, že ze samotného územního plánu je zřejmé, že na tuto ochranu daný územní plán výslovně pamatuje (jak ostatně sám žalobce poznamenává) v příloze č. 1, oddílu 1, odstavci 2 písm. c) a d) vyhlášky č. 32/1999 Sb. hl. m. Prahy.

Jestliže potom v téže příloze je dále určena plocha DZ1 s příslušným funkčním vymezením, pak je nutno dovodit, že územní plán vnímá využití této plochy jako slučitelné s požadavky na ochranu Pražské památkové rezervace.

Za tohoto stavu věci se Nejvyšší správní soud právě s ohledem na rekapitulované skutečnosti s rozhodnutím žalovaného ztotožňuje a dospívá k závěru, že navržená stavba je umísťována v souladu s územním plánem sídelního útvaru hl. m.

Čtěte také: Právní rámec pro drtiče odpadu v ČR

Nejvyšší správní soud potom námitky žalobce směrované k rozhodnutí správního orgánu I. stupně zohlednil s přihlédnutím k tomu, že žalobce vytýkal žalovanému, že nevyhověl jeho odvolání a rozhodnutí orgánu I. stupně potvrdil a nepřezkoumal rozhodnutí orgánu I.

Další žalobcovy námitky spočívají ve výkladu koncepčních aspektů širších vazeb navrhované stavby a její nevhodnosti v daném území. Takové námitky ale nejsou z pohledu přezkumné pravomoci soudu rozhodné a nelze se jimi zabývat.

K tvrzení žalobce, že nebyly vypořádány veškeré námitky vznesené v územním řízení a ani všechny odvolací důvody uváděné žalobcem, a zjevně tak nedošlo k rozhodnutí o všech námitkách účastníka a k přezkoumání rozhodnutí I. stupně v celém rozsahu, čímž se žalobce cítí být zkrácen na svých procesních právech, Nejvyšší správní soud uvádí, že tato žalobní námitka byla vznesena obecně, bez konkrétního uvedení, které právně relevantní námitky má žalobce na mysli.

Přesto se touto námitkou Nejvyšší správní soud zabýval a porovnáním obsahu žalobcových vyjádření a obsahu napadeného rozhodnutí neshledal, že by žalovaný pominul některou z právně relevantních odvolacích námitek žalobce. Není proto opodstatněná námitka žalobce, že odvolací orgán nepřezkoumal rozhodnutí orgánu I.

Kácení dřevin a stavební záměry

Jednou z často opakovaných otázek, na jejíž zodpovězení byl v průběhu účinnosti zákona vícekrát změněn názor, je otázka okamžiku, kdy má být při umisťování a povolování staveb vydáváno povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les podle ustanovení § 8 zákona č.

Čtěte také: Stavební povolení a OZE: Je to nutné?

Podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny lze povolení ke kácení dřevin vydat jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení1, je žadatel povinen žádost o povolení kácení odůvodnit.

Závažnými důvody se tedy rozumí důvody na straně žadatele, může se jednat například o nadměrné zastínění domu, poškozování stavby kořeny nebo větvemi a podobně, ale třeba též umístění nové stavby. Orgán ochrany přírody při vydávání rozhodnutí o povolení kácení hodnotí (poměřuje) závažnost uvedených důvodů a funkční a estetický význam dřevin.

Při hodnocení funkčního a estetického významu dřevin orgán ochrany přírody posuzuje, jaké funkce dřevina plní a jaký estetický význam má pro krajinu. Má-li být káceno z důvodu plánované výstavby, pořadí správních aktů (povolení ke kácení vs. územní rozhodnutí, stavební povolení) nebylo a není platnou právní úpravou stanoveno.

Tento zatím nejaktuálnější judikát se natolik zjevně a adresně vyslovuje proti dosavadní aplikační praxi opřené o metodický výklad ministerstva, že je jen stěží možné jej nerespektovat a považovat jej „pouze“ za řešení konkrétního případu bez vlivu na obecnou aplikační praxi.

Na straně 35 metodického pokynu ministerstvo uvádí, že podléhá-li záměr (stavba) podle stavebního zákona posuzování v územním i stavebním řízení a je-li k jeho realizaci nezbytné kácení dřevin vyžadující povolení orgánu ochrany přírody podle § 8 odst. 1 zákona, může orgán ochrany přírody toto povolení vydat až v momentě, kdy je dán závažný důvod pro pokácení dřevin spočívající v plánované výstavbě.

Je pravděpodobné, že bude-li při povolování kácení dřevin z důvodu plánované výstavby postupováno důsledně v souladu s oběma citovanými závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu (tj. povolení bude vydáno až v momentě, kdy nabude právní moci územní rozhodnutí o umístění stavby, v němž se jednoznačně vymezí rozsah a situování stavby, a zároveň bude v podmínkách tohoto rozhodnutí stanoven termín, kdy lze s kácením dřevin začít a tímto termínem bude nejdříve okamžik právní moci stavebního povolení), může být ochrana dřevin oproti současnému stavu naopak posílena.

Problémy činí také řešení situace, kdy je záměr, který pro svoji realizaci vyžaduje kácení dřevin, povolován pouze v územním řízení a stavební řízení již nenásleduje (jde např. o stavby produktovodů).

Jak je v úvodu článku uvedeno, zákon o ochraně přírody a krajiny nestanoví časový okamžik, ve kterém má být (ve vztahu k povolovacímu procesu vedoucímu k realizaci záměru) povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les vydáno.

Výjimky ze zákazů ve zvláště chráněném území

Novelou zákona o ochraně přírody a krajiny, provedenou zákonem č. 349/2009 Sb., se po více než pěti letech1podařilo prolomit problematický a nevyhovující sys­tém povolování výjimek ze zákazů ve zvláště chráněných územích.

Ode dne účinnosti uvedené novely, tj. od 1. prosince 2009, již výjimky nepovoluje vláda ČR, ale příslušné orgány ochrany přírody. Režim rozhodování o výjimkách je podle nové právní úpravy odlišný pro záměry, u nichž veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody, které povoluje Ministerstvo životního prostředí (MŽP) dle usnesení vlády ČR (§ 43, odst. 1 a 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).

Všechny ostatní výjimky pak udělují příslušné orgány ochrany přírody ve své územní působnosti (§ 43, odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.).

Je třeba říci, že takto koncipovaný režim je oproti původně zamýšlenému řešení jakýmsi kompromisem vzniklým v důsledku poslaneckých iniciativ2v průběhu legislativního procesu.

Podle původního návrhu zákona3měla být kompetence k udělování výjimek svěřena výhradně orgánům ochrany přírody, které je měly projednávat ve standardním správním řízení.

Podle stávající právní úpravy je pro určení orgánu příslušného k rozhodnutí podstatná existence či neexistence veřejného zájmuvýrazně převažujícího nad zájmem ochrany přírody.

• Provádět chemický posyp cest, s výjimkou údržby silnic I. třídy.
• Výkon práva myslivosti a rybářství může příslušný orgán omezit, pokud tento výkon je v rozporu s podmínkami ochrany území přírodní rezervace (ust. § 34 odst. 5.

Oznámení záměru

Pro oznámení záměru je nutné uvést:

• Vaše úplná identifikace - jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jinou adresu pro doručování, resp. plná moc, pokud se necháváte zastupovat (např.
• Musí v ní být dostatečně specifikován záměr, ke kterému o stanovisko žádáte (v případě stavebních záměrů tedy např.

Kam oznámit záměr:

• Chráněné krajinné oblasti - zde oznamujete Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Národní přírodní památky, národní přírodní rezervace a jejich ochranná pásma - zde oznamujete Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (mimo území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde oznamujete krajskému úřadu.
• Přírodní rezervace a přírodní památky a jejich ochranná pásma (na území chráněné krajinné oblasti - CHKO) - zde oznamujete Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, resp. jejímu regionálnímu pracovišti.

Změny v legislativě a metodické pokyny (2017)

• Nález Ústavního soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. Pl. ÚS 2/17: Potvrzuje ústavnost ustanovení umožňujících vstup do obydlí za účelem kontroly spalovacích zdrojů.
• Metodický pokyn Ministerstva životního prostředí k uplatňování § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb.: Stanoví postup při uplatňování ochrany krajinného rázu v procesu umisťování a povolování záměrů.
• Zákon č. 326/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí: Transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU a přináší změny v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA).
• Vyhláška č. 336/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 197/2004 Sb., k provedení zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství: Umožňuje vydání rybářského lístku na dobu neurčitou.
• Zákon č. 302/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči: Zpřesňuje povinnosti chovatelů zvířat a zavádí povinné čipování psů od roku 2020.
• Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Pařížské dohody: Stanoví základní zásady mezinárodní ochrany klimatu po roce 2020.
• Zákon č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu: Zjednodušuje a urychluje postupy podle stavebního zákona.

Stavební řízení a souhlas obecného stavebního úřadu

Žalovaný jako speciální stavební úřad v projednávané věci vykonával působnost stavebního úřadu ve stavebním řízení. V souladu s § 15 odst.

Vydání povolení pro speciální stavby je tedy podmíněno předchozím souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí. Úkolem obecného stavebního úřadu je ověřit dodržení podmínek územního rozhodnutí, které tento stavební úřad pro stavbu vydal.

Zmíněný požadavek má zajistit nezbytný soulad obou základních správních aktů (územního rozhodnutí a stavebního povolení) v procesu povolování staveb, protože každé rozhodnutí vydává jiný správní orgán. Má umožnit obecnému stavebnímu úřadu kontrolu splnění podmínek svého rozhodnutí, protože se na dalších krocích při povolování speciálních staveb již nepodílí (srov. shora citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 5 As 77/2009-107).

Souhlas obecného stavebního úřadu o splnění podmínek územního rozhodnutí je pro speciální stavební úřad závazný (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 4. 2007, čj.

Z judikatury Nejvyššího správního soudu vyplývá závaznost souhlasu obecného stavebního úřadu podle § 15 odst. 2 stavebního zákona z roku 2006, což odpovídá i charakteru stavebního řízení, jež vede speciální stavební úřad. Působnost umístit speciální stavbu a kontrolovat splnění podmínek územního rozhodnutí svěřil zákonodárce obecnému stavebnímu úřadu, který má znalost místních poměrů, a může tedy odpovědně posoudit veškeré důsledky související s umístěním záměru stavby do území.

Naopak speciální stavební úřad disponuje "speciálními" odbornými znalostmi nutnými pro povolení speciální stavby. Rozhodování o žádosti stavebníka o stavební povolení se proto u speciálních staveb děje ve vzájemné součinnosti obecného a speciálního stavebního úřadu: zatímco obecný stavební úřad s konečnou platností ověří splnění podmínek jím vydaného územního rozhodnutí, speciální stavební úřad posoudí žádost z ostatních hledisek vymezených v § 111 stavebního zákona z roku 2006.

Výsledné rozhodnutí pak stanovisko obecného stavebního úřadu musí respektovat. Speciální stavební úřad totiž nemůže přehodnocovat názory vyslovené ve stanovisku obecného stavebního úřadu, neboť tím by nepřípustně zasahoval do působnosti tohoto úřadu a vyjadřoval se k otázkám, které nenáleží do jeho působnosti.

tags: #povoleni #organu #ochrany #prirody #a #krajiny

Oblíbené příspěvky:

• Emise zdroje
• Složení ekologických kapalin do ostřikovačů
• Ochrana přírody v Česku
• Katalog odpadů pro barvy a laky v ČR
• Budoucnost Šumavy