Povinnost obcí svážet odpad: Nová legislativa a změny pro občany

Rok 2022 přináší pro obce a města řadu změn a nových povinností plynoucích z nové odpadové legislativy. Významnou novinkou je povinnost obcí informovat nejméně jednou ročně způsobem umožňujícím dálkový přístup o vybraných aspektech odpadového hospodářství obce. Konkrétně dle § 60 odst. 4 zákona č. 541/2020 Sb.

Společnost EKO-KOM připravila na svých internetových stránkách novou sekci INSPIRÁTOR, která je určena zastupitelům samospráv měst a obcí a zástupcům městských a obecních úřadů. Inspirátor slouží jako pomůcka pro zajištění efektivní komunikace témat z oblasti nakládání s komunálními odpady směrem k občanům a jako „pomocník“ ke splnění nové zákonné povinnosti.

Příležitostí, jak lze obsažené materiály při komunikaci využít, existuje hned celá řada - místní zpravodaj, informační letáky do schránek, letáky ve stojanech na úřadech, regionální deníky, webové stránky či sociální sítě obce (např.

Dle nového zákona o odpadech obce již nemají povinnost zpracovávat plány odpadového hospodářství (POH). Povinnost pro kraje však zůstává.

Současný zákon o odpadech je, co se povinnosti obce vydávat OZV týká, benevolentnější. Obecní systém odpadového hospodářství (dříve systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů), který je obec povinna podle § 59 odst.

Čtěte také: Co přináší nová norma pro dieselové emise?

Pokud se obec rozhodne obecně závaznou vyhlášku k nastavení obecního systému odpadového hospodářství použít, může jejím prostřednictvím splnit svou další povinnost, kterou je určení míst pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů vznikajících na jejím území, a to alespoň nebezpečného odpadu, papíru, plastů, skla, kovů, biologického odpadu a jedlých olejů a tuků. [§ 59 odst. 2 zákona č.

Určit místa pro oddělené soustřeďování komunálních odpadů jsou povinny i obce, které obecní systém odpadového hospodářství nenastaví obecně závaznou vyhláškou. V takovém případě si obec může zvolit jiný způsob, kterým tato místa určí (např. mohou jimi být sběrné dvory, zařízení určená pro nakládání s odpady, velkoobjemové kontejnery, sběrné nádoby nebo pytle.

[§ 37, odst. 1 a 2 vyhlášky č. byla předána k opětovnému použití. [ 12 odst. 5 zákona č.

Pokud právnická nebo podnikající fyzická osoba předává odpad z obalů z papíru, plastů, skla a kovů, který produkuje, do obecního systému na základě písemné smlouvy, zařazuje se tento odpad jako odpovídající druh komunálního odpadu (katalogové číslo 20 xx xx, nikoliv 15 xx xx). [§ 62 odst. 2 a 3 zákona č.

Obec je povinna zaslat každoročně do 28. února hlášení o komunitních kompostárnách na jejím území. Provozovatel komunitní kompostárny je povinen provozovat kompostárnu v souladu s vyhláškou, vést provozní deník a průběžnou evidenci o množství přijatých rostlinných zbytků a zaslat do 28.

Čtěte také: Alternativní pohon LPG

[§ 65 a 66 zákona č. stanovit, že se může komunální odpad v obci soustřeďovat nad rámec obecně závaznou vyhláškou určených složek i na další složky určené obecním úřadem či radou obce, neboť obec je oprávněna stanovit obecní systém třídění komunálního odpadu na základě § 59 odst. 4 zákona č.

stanovovat skutkové podstaty přestupků a sankce za jejich spáchání, jelikož jsou upraveny zejména v zákoně č. 541/2020 Sb., o odpadech a zákoně č. ukládat povinnost nepoškozovat sběrné nádoby, poněvadž zničení nebo poškození cizí věci je považováno za přestupek podle § 8 odst. 1 a 2 zákona č.

stanovit povinnosti umístit sběrné nádoby pouze mimo pozemní komunikace či zákaz umísťovat sběrné nádoby na pozemní komunikace, protože zákaz umisťovat bez příslušného povolení na vozovkách, dopravních ostrůvcích a krajnicích dálnice, silnice a místní komunikace a veřejně přístupné účelové komunikace jiné předměty než dopravní značky a zařízení stanovuje § 29 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, příp. rovněž § 5 odst. 1 písm. g) a odst. 2 písm. c) zákona č.

omezovat jakýmkoliv způsobem (i jiným než OZV) produkci komunálního odpadu jednotlivých fyzických osob (např.

Obec je oprávněna, v rámci zákonného zmocnění [§ 59 zákona o odpadech], obecně závaznou vyhláškou stanovit pouze obecní systém, nemůže však regulovat otázky upravené v právních předpisech (zejména v zákoně o odpadech).

Čtěte také: Látky znečišťující ovzduší a jejich vliv na zdraví

Od 1. ledna 2022 mohou mít obce na svém území zavedeny pouze poplatky podle zákona č. Na rozdíl od předchozí právní úpravy, kdy byl poplatek za komunální odpad upraven zákonem o odpadech a poplatek za systém odpadového hospodářství zákonem o místních poplatcích.

Na základě novely tohoto zákona účinné od 1. ledna 2021 (zákon č. 543/2020 Sb.) došlo ke změně poplatků za komunální odpad, kdy místní poplatek za systém odpadového hospodářství byl v zásadě nahrazen poplatkem za obecní systém odpadového hospodářství a poplatek za komunální odpad poplatkem za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

Obecně závazné vyhlášky o poplatku za systém odpadového hospodářství a poplatku za komunální odpad, vydané podle starého zákona o odpadech, přestaly platit 31. prosince 2021. Obec není povinna poplatek za komunální odpad na svém území zavést.

11. 3. Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně je smysluplné co nejvíce využívat, ať už při domácím kompostování, v řízených kompostárnách nebo v bioplynových stanicích prostřednictvím obecního sběru biologického odpadu. Obce mají povinnost zajistit celoroční místo sběru zeleného odpadu od dubna 2019.

V prvé řadě uvádíme, že se v tomto směru nejedná o novou legislativu. Ze zákona o odpadech vždy vyplývalo, že se má s listím, větvemi nebo posečenou trávou, pokud je osoba sama nekompostuje, nakládat jako s biologicky rozložitelným odpadem, to znamená odkládat do hnědé popelnice nebo odvézt do sběrného dvora na místo k tomu určené.

Zákon o odpadech vždy zakazoval jakékoliv odstraňování odpadů mimo zařízení k tomu určená, tedy vylučoval takovýto odpad spalovat například na zahradách. Nicméně v zákoně o ochraně ovzduší doposud existovala možnost, aby obce vydávaly obecně závazné vyhlášky a spalování tohoto odpadu regulovaly.

Z toho vyplývalo, že zákon o ochraně ovzduší počítá s tím, že spalování těchto odpadů na zahradách je legální. Na rozpor mezi oběma zákony upozornilo Ministerstvo vnitra. Zároveň byl takový výklad zákona o ochraně ovzduší v rozporu s evropskou směrnicí o odpadech.

Z toho důvodu poslanci přidali do novely zákona o ovzduší (platné od 1. 3. 2025) poslanecký návrh, který uvedl oba zákony do souladu. Odstraňování bioodpadu, jako je shrabané listí, posečená tráva či větve, se tedy již řídí výhradně zákonem o odpadech, nikoliv obecními vyhláškami.

Je ale potřeba odlišit dvě situace - nakládání s odpady a situaci, kdy se suché rostlinné materiály, zejména dřevo, spalují na otevřeném ohni účelně. Zjednodušeně řečeno - pokud se to týká likvidace například shrabaného listí, čerstvých větví nebo posečené trávy, je potřeba s nimi nakládat jako s bioodpadem a odvézt na kompost, odložit do hnědé popelnice, sběrného střediska odpadu a podobně.

Zdůrazňujeme, že rekreační rozdělávání ohňů za účelem opékání špekáčků či jiných pokrmů nebo zkrátka posezení doma u ohně zakázáno samozřejmě není.

V některých případech pak zvláštní předpisy (např. lesní zákon) umožňují spalovat rostlinné odpady na místě, aby se zabránilo šíření škodlivých organismů.

Novelou zákona o ochraně ovzduší pouze dochází ke sjednocení výkladu obou zákonů - tedy výkladu toho, za jakých podmínek lze či nelze rostlinný materiál na zahradách spalovat - protože byl stav doposud nejasný. Výklad se upravil také s ohledem na evropskou směrnicí.

Podle této evropské směrnice o odpadech musí státy (nejpozději ke konci prosince 2023) zajistit, aby byl biologický odpad buď tříděn a recyklován u zdroje (to znamená domácí kompostování), nebo podléhal tříděnému sběru a nebyl smícháván s ostatními druhy odpadů.

Navíc díky tomu, že budou obce takový odpad více třídit a odkládat například do hnědých popelnic nebo sběrných dvorů, tak i lépe dosáhnou cílů, které jsou na tento rok stanoveny.

Komunální odpad v ČR stále končí většinou na skládkách. Odpadová legislativa však vyvíjí tlak na obce a doba nutných změn se blíží. Správa v oblasti odpadů byla přenesena až na obce a starostové tak řeší mimo jiné zbytkové odpady, snížení produkce směsného komunálního odpadu, vyšší míru třídění a především ekonomiku odpadového hospodářství.

Vybrané povinnosti obcí:

• Obce jsou povinny zajistit místa pro odkládání papíru, skla, plastů, kovů, rostlinných tuků a olejů, bioodpadů.
• Minimálně 2× ročně zajistit sběr nebezpečných odpadů.
• Obce kromě toho určují, kam se odkládá směsný a objemný odpad, případně další odpady.
• Obce mohou určit i velikosti nádob. Lze regulovat objem popelnic v domácnostech.

Nové povinnosti obcí:

• Od roku 2023 musí obce zajistit dotřiďování objemného odpadu (vytřídit minimálně kovy, dřevo, velké kusy plastů). Doteď se počítalo, že odpad je dotříděný. To však již nestačí. Skládková směrnice, kterou Česká republika přijala, požaduje, aby na skládky nebyly umisťovány zbytkové odpady.
• Od roku 2025 budou obce povinny zajistit třídění textilu.
• V roce 2025 by obce v ČR měli vytřídit 60 % komunálních odpadů. Cíle dále porostou (rok 2030 a 2035).

Významným faktorem stavu OH ČR je to, že správa v oblasti odpadů byla přenesena až na obce. To však vyžaduje značné znalosti této oblasti - například při nastavení systému, zhodnocení jeho efektivity. „V obci musí být osoba, která se tomu dlouhodobě věnuje, musí tomu rozumět," říká Milan Havel.

Obce mohou vydat obecně závazné vyhlášky o systému obce a o místním poplatku. Nově je nutno vyhlášky evidovat. Sbírku lze využít i jako inspiraci či zdroj kontaktů.

Problémem ČR je vysoká produkce směsného komunálního odpadu (SKO)ČR skládkuje cca 2× více odpadů než EU. Díky tomu, že jsme důsledně neimplementovali skládkovou směrnici, máme zhruba o 70 kg/ob/rok vyšší produkci SKO a OO. Tuto nesrovnalost by měla vyřešit nová legislativa.

ČR vytřídí cca o 10 % méně komunálních odpadů, než je průměr EU. Nicméně máme i pozitiva: spotřeba obalů v ČR je nižší než v Evropě a stejně tak i spotřeba papíru. „O tuto výhodu však přicházíme," upozorňuje Milan Havel.

Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady č. 273/2021 zahrnuje metodiku, jak se vypočte požadovaná úrveň třídění. MŽP zavedlo nové katalogové číslo pro popel z uhlí - toto číslo se do bilance nezapočítává. Již však existují firmy, které sbírají popeloviny.

Co je třeba udělat pro splnění cílů nové legislativy

Pro splnění cílů nové legislativy je třeba snížit produkci SKO z obcí pod 150 kg/ob/rok, u firem na cca 30 kg/ob/rok, celkem z 260 na 180 kg/ob/rok. Vytřídit bude třeba i část objemných odpadů.

Bioodpady mají stále nejvyšší podíl v SKO. Asi 28,5 % podle posledních dat z MŽP tvoří biologicky rozložitelné odpady. K tomu je nutné připočítat ještě bioodpad v podsítné frakci. Tedy lze říci, že 30 - 40 % z SKO tvoří bioodpady. Obecně se v SKO vyskytuje nejvíce kuchyňských odpadů.

V této souvislosti je nutné zmínit tzv. mokré kuchyňské odpady - například v zahraničí je lze výborně využívat. Nemusí to být pouze v bioplynové stanici. Může být využita moderní kompostárna, kterou by mohl postavit svazek obcí. Tím se stává projekt dostupnější řadě obcí.

Domácí kompostování pro obec nekončí předáním kompostéru. Nelze zapomínat na související pravidelnou kontrolu nádob na SKO. Je třeba prověřit, zda se tu nevyskytuje biologicky rozložitelný odpad.

Komunitní kompostárny by podle posledních informací od Ing. Gabriely Bulkové, MBA, z MŽP (zdroj Milan Havel) měly být zahrnuty do vykazování v rámci cílů obce.

Informace o produkci komunálních odpadů v jednotlivých evropských zemích jsou zveřejňovány na webu Eurostatu. Po sjednocení údajů MŽP a ČSÚ produkce komunálních odpadů v ČR odpovídá zhruba průměru EU.

„Až 80 % obcí potřebuje svůj systém odpadového hospodářství přenastavit," říká Milan Havel. To znamená, že až 80 % obcí může snížit produkci směsného odpadu.

Snížení produkce směsného komunálního odpadu

Klíčové jsou oblasti:

• Systém sběru odpadů a regulace velikosti nádob - pružnost regulace je nutná. Velké popelnice nemotivují lidi k třídění. Pokles SKO souvisí s objemem nádob, které obec používá. Je nutné se dostat pod 2,5 až 3 l/ob/den. Tam, kde zavedli tzv. door to door systém (D2D), stačí objem nádoby 10l/ob/týden.
• Frekvence svozu - např. 4 týdenní svoz - v některých městech mají navíc extra kontejner, ke kterému dostaly klíče pouze vybrané domácnosti
• Bioodpad
• Motivační systémy - poplatky
• Vážení odpadu, čipování nádob atd.
• Osvěta občanů

Osvěta občanů

Většina občanů netuší, jaké jsou náklady na odpadové hospodářství. Proč bych měl víc třídit?

• Jednak to děláte pro životní prostředí, a také kvůli svým peněženkám.
• Množství odpadů narůstá geometrickou řadou.
• Liteňané v roce 2017 vyprodukovali 465 kg na hlavu a rok (přičemž nařízení EU a Vlády ČR umožňuje bez sankcí jen 200 kg).

Evropská unie i náš stát legislativně přitvrdil. Znamená to tedy, že obce, které nebudou dělat nic, se vystaví razantnímu zdražení odpadového hospodářství obcí, následně velkému zdražení poplatků a v budoucnu i sankcím a pokutám.

Dle nového zákona mají mít obce povinnost do roku 2025 roztřídit minimálně 60 % komunálního odpadu. A toho s pár sběrnými místy na obcích nikdy nedosáhneme. Dále směsný komunální odpad bude tou nejdražší složkou. Už teď se zvyšují poplatky za skládkování, ale zdražila i spalovna.

Nezbývá tedy než zodpovědně třídit odpady. Vedení obcí by mělo občanům zvýšené třídění umožnit přes nové systémy svozů a zavádění barevných nádob a stát by měl rychle podpořit nové technologie na zpracování a recyklaci těchto vytříděných složek.

Díky zvýšenému třídění plastů, papíru i skla, pak obec dostává i zvýšené odměny za třídění od společnosti Ekokom, která hradí obalovou složku. Tedy ne úplně všechny vytříděné materiály. Ale i to je významná finanční pomoc obcím.

Nejčastější argument těch, kteří nechtějí přiložit ruku k dílu a omezit své pohodlí. Někdo hledá výmluvy a druhý hledá cesty, tak už to zkrátka v naší společnosti chodí. Naštěstí v případě třídění odpadů je převaha těch, co skutečně chtějí udělat něco pro naše prostředí i sami pro sebe.

Ve všech obcích, kde je již tento systém zaveden, tak nakonec občané prostory našli. Velmi rychle si uvědomili, že před zavedením měli jednu, dvě popelnice i více a k tomu ještě nějaké pytle, což zabíralo také dost místa. Místo tohoto dnes mají vedle sebe seřazené nové barevné nádoby - modrá, žlutá, případně na bio hnědá a jedna na směsný zbytkový odpad.

Nyní probíhá výběrové řízení na dodavatele. Pravděpodobně během podzimních měsíců proběhne dodání nádob od výrobců a načtení nádob do systému. Teprve poté budou rozdány občanům domů. Nádoby budou opatřené čipy a čárovými kódy, aby byla nádoba identifikovatelná. Vzhledem k tomu, že se jedná o dotovaný projekt, musí každý zástupce domácnosti při výdeji podepsat smlouvu o výpůjčce nádob.

tags: #maji #obce #povinnost #svazet #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Třídění odpadu
• Roll Top 25l hnědý - recenze
• Obnova Mokřadů v ČR
• Potřebujete změřit emise? Zjistěte, co je k tomu potřeba.
• Znečištění oceánů ropou