Plasty se staly symbolem moderního pohodlí i globální krize. Jsou lehké, levné a praktické - ale když doslouží, mění se v environmentální problém, který přerůstá hranice kontinentů. Zároveň světové stavebnictví, jeden z největších producentů odpadu a emisí, zoufale hledá nové, udržitelnější cesty. Co kdyby se právě tyto dva světy propojily?
Každý rok lidstvo vyrobí více než 400 milionů tun plastů, přičemž podle OECD se méně než 10 % skutečně recykluje. Zbytek končí na skládkách, ve spalovnách nebo v oceánech, kde plastové mikročástice už pronikly do potravního řetězce i lidských těl. Na druhé straně stojí stavebnictví, které spotřebovává obrovské množství surovin - písku, štěrku, cementu, oceli - a zároveň produkuje více než dvě miliardy tun odpadu ročně. Tedy zhruba třetinu veškerého světového odpadu. Každá demolice, každá rekonstrukce generuje další proud materiálů, které se často jen obtížně znovu využívají.
Tyto dva proudy dohromady představují materiálovou slepou uličku moderní společnosti. Evropský recyklační sektor prochází těžkým obdobím. Ceny primárních plastů klesly díky levné ropě a nadprodukci, zatímco recyklát se stal ekonomicky nevýhodným. Firmy, které ještě před pár lety investovaly do moderních třídicích a recyklačních technologií, dnes často bojují o přežití. Mnohé končí, protože chybí odběratelé.
Problém není v technologii recyklace, ale v neexistujícím odbytu, prostě chybí poptávka. Výrobci dávají přednost levnému primárnímu granulátu, protože je levnější, dostupnější a zaručuje stabilní vlastnosti. Tím se recyklace ocitá v bludném kruhu: čím méně se používá, tím dražší je.
Nové trendy v recyklaci odpadu pro výrobu stavebních materiálů
Než se podíváme na nové trendy v recyklaci odpadu pro výrobu stavebních materiálů, je důležité zmínit, že recyklaci předchází ještě několik důležitých kroků. Jak jsme již zmínili, ideálním případem je omezení spotřeby. Pokud to však není možné, je dobré využít co nejvíce materiálu, který byl použit a zabránit tomu, aby skončil na skládce. Skoro každý materiál lze použít opakovaně - zdivo, střešní tašky, beton, dřevo, sklo, asfalt, plasty, kamení nebo kov. V praxi se nejčastěji znovu využívá stavební suť, betonové bloky nebo stržený asfalt.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Co se týče otázek na jakost materiálu, který již sloužil několik let jinde, není potřeba se obávat. Materiál je stejně hodnotný jako materiál nový. Je ale důležité dodržet správný technologický postup při jeho zpracování. V České Republice se však tento trend potřebuje ještě více rozvinout. Nejčastějším důvodem, proč materiál z druhé ruky není tolik populární, je ze zákona povinná kontrola kvality. To se pak výrazně promítá do ceny materiálu a proto mnohé firmy od této idei mohou upustit.
Eko cihly z plastových lahví
Přesto, že je plast snadno recyklovatelný, stále miliony tun plastového odpadu ročně končí tam, kde nemají a ohrožují životní prostředí. Naštěstí existují způsoby jak tento problém řešit. Například v podobě eko cihel. Jedná se o plastové láhve vyplněné menšími kousky plastového odpadu. Odpad pro náplň musí být čistý a suchý, náplň musí mít minimální hustotu 0,33 g/ml a maximální 0,77 g/ml. Taková láhev je pak ve výsledku velmi kompaktní, a vydrží několik dekád či dokonce století. Tato technologie je samozřejmě více vhodná pro rozvojové země, kde nefunguje odpadové hospodářství.
Polymerní beton
Více sofistikovaně recyklovaný produkt je tzv. polymerní beton. Nová výrobní linka v Ivančicích u Brna dokáže zpracovat na hrubo tříděný, nečištěný plastový odpad víceméně jakéhokoliv druhu do směsi, která má stejné využití jako klasický beton, ale s lepšími mechanickými vlastnostmi. Podle toho, jaké si zvolíme využití finálního produktu, upravíme vstupní směs. Lze z ní vyrobit pevný, křehký, nebo pružný materiál. Proces zpracování odpadu začíná drcením na frakci 0 - 12 mm. Plast je následně smíchán s plnivem, jako je například písek, kamenivo, nebo drcené sklo. Výsledná směs se zahřívá, suší a stává se tekutou. Nakonec se hydraulicky lisuje do různých forem. Linka dokáže vyrobit momentálně 10 kg výrobků za minutu. Na jejím zdokonalení se podílí technická univerzita v Praze s Lotyšskou univerzitou a firmou Via Alta.
Projekt Othalo
Poslední novinkou v recyklaci plastů, a jejich využití ve stavebnictví, přináší norská firma Othalo. Firma uvádí, že je schopna vystavět finančně dostupné stavby ze 100% recyklovaného plastového odpadu. Projekt je zatím zaměřen na subsaharskou Afriku, kde je momentálně potřeba až 160 milionů bytových jednotek pro místní obyvatele. Othalo prý dokáže zrecyklovat 8 tun plastového odpadu na 60 metrů čtverečních obytné plochy. Výroba je plánována na rok 2022. Vyrábět se bude přímo v lokalitách, kde jsou stavby potřeba s využitím lokálních zdrojů. To znamená zlepšení ekonomické situace v zapojených zemích, díky tvorbě nových pracovních míst. Do budoucna jsou v plánu také budovy jako jsou školy či nemocnice.
Využití odpadních kalů z recyklace plastů
Dosud nevyužitelné odpadní kaly, které vznikají při recyklaci plastů, mohou posloužit při výrobě cihel. Přišel s tím vědec Silvestr Figalla z Ústavu chemie materiálů Fakulty chemické Vysokého učení technického v Brně. Kaly tvořící se při praní kontaminovaných plastů jsou často přehlíženým důsledkem recyklace. Vznikají jako produkt čištění technologické vody, která je po přečištění prakticky bezezbytku v procesu recyklace opětovně používána. Oddělené nečistoty tvořící odpad obsahují stále značné množství plastového podílu ve formě malých částeček, mikro a nanoplastů.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Využití kalu je limitováno obsahem vody, který u tohoto odpadu dosahuje 80 procent. Stejně jako v keramice se takzvaná vylehčovadla používají i při výrobě cihlářských výrobků. Běžně se používají dřevěné piliny, které při vypalování cihel shoří a místo nich v materiálu vzniknou malé dutinky. Dostupnost dřevěných pilin na českém trhu se ale zhoršuje.
Po domluvě jsme mohli výzkum ve specializované cihlářské laboratoři tohoto výrobce realizovat, což nám přineslo užitečný vhled do problematiky a možnost konzultovat dané téma s odborníky z praxe.
Příklad z Keni: Gjenge Makers
Startup Gjenge Makers vyrábí z plastových odpadů udržitelné cihly. Udržitelný stavební materiál vzniká pod rukama inženýrky Nzambi Matee, zakladatelky startupu Gjenge Makers v africké Keni. Za poslední tři roky firma zrecyklovala 20 tun plastového odpadu. Od vlády se řešení problému s plastovým odpadem nedočkala, a tak vzala iniciativu do vlastních rukou. Cihly pracovníci vyrábějí z kombinace plastů a písku. Odpad startupu zdarma poskytují výrobci plastových obalů.
PLAEX Building Systems: Kanadská inovace
Společnost PLAEX Building Systems z provincie New Brunswick přišla s konceptem, který přetváří recyklaci v praktické řešení. Na rozdíl od mnoha jiných recyklačních pokusů, nabízí PLAEX stavební systém, který skutečně konkuruje tradičnímu betonu. Materiál vzniká mechanickým zpracováním plastů (LDPE, HDPE, PP, PET) a demoličního odpadu - rozdrceného betonu, cihel či omítek.
Výsledné bloky jsou o třetinu lehčí než beton, nenasákavé, odolné vůči UV záření, mrazu i chemickým vlivům a díky flexibilní plastové složce méně náchylné k praskání. A co je nejzajímavější, ke spojování nepotřebují maltu. To znamená, že bloky lze použít pro nosné zdi, příčky, ploty, menší budovy či základové konstrukce. Společnost současně vyvíjí modulární panely pro stavebnictví, které by mohly zásadně zrychlit výstavbu dostupného bydlení - nejen v Kanadě, ale i ve Spojených státech či Evropě.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Technologie nevyžaduje sofistikovanou a ekonomicky náročnou chemickou recyklaci, ale mechanické zpracování jako je drcení, třídění, míchání a formování. Tam, kde je klíčová rychlost, flexibilita a nízká uhlíková stopa, může být právě tento materiál ideálním řešením.
Model PLAEX tak představuje příklad odpovědného rozvoje zelené technologie, která se snaží nejprve prokázat technickou a materiálovou životaschopnost, teprve poté hledat širší komerční uplatnění.
Každý stavební blok tak představuje konkrétní úsporu uhlíku - například u modelu A2 Brick zhruba 36 kg CO₂, u LinX Z přibližně 12,7 kg.
Alternativní stavební materiály z odpadu
Na začátku stál „nový“ koncept Akademie designu v holandském Eindhovenu. Jeho síla tkvěla v práci s nepotřebným odpadním materiálem, který se pod rukama umělců měnil ve využitelné a exkluzivní prvky. Postupně se z ryze estetické roviny přesunulo těžiště práce umělců k těžkým drtícím strojům, účelové recyklaci stavební suti a výrobě solidních stavebních materiálu.
„V ten moment, kdy jsme začali nejrůznější odpadní substrát drtit na jemné částečky a prach, získala naše činnost docela jiný rozměr,“ vzpomíná Tom van Soest, který společně s Wardem Massou v roce 2013 zavedl do praxe termín StoneCycling. Zatímco dřív vyráběli „jen“ užitné předměty a drobné stavební prvky či součásti výzdoby interiérů (z cihlového prachu, nadrceného barevného skla, roztavené oceli), nyní mohli začít vyrábět unikátní stavební materiál. Z demolicí a stavebních bouraček pak převáží suť ke svým drtičům, a z prachu a jílů vyrábí suchou i mokrou cestou stavivo. Úplným trhákem se staly tzv. WasteBasedBricks, tedy laicky řečeno cihly vyrobené ze starých cihel.
Holanďanům se totiž líbí, že je velmi výrazně omezen vznik přidruženého stavebního odpadu, a materiál se v uzavřené smyčce točí na jednom staveništi. Dokázali to například architekti ze studia Architectuur Maken, kteří při rekonstrukci obytného domu v Rotterdamu využili 15 tun zmíněného upraveného recyklátu. Výsledek v podobě čtyřpatrové budovy (s plochou podlaží 120 metrů čtverečních) je důkazem, že i sekundární materiál má něco do sebe.
„Domy, které se dnes v Holandsku staví, prakticky nemají žádné nadbytečné energetické výdaje,“ dodává Massa.
Karton ve stavebnictví
Karton představuje po plastu jeden z nejpoužívanějších balících materiálů. Jedná o něco šetrnější materiál, co se týče rozkladu v přírodě, ale stále je vykoupen kácením lesů. Recyklace kartonu je naštěstí celkem běžná. Papírové vlákno odděleno od zbytku materiálu, jako je aluminium nebo plast je použito znovu například pro výrobu kapesníků, papírových utěrek nebo psacího papíru. Bohužel ne všechen kartonový odpad se k recyklaci dostane a navíc je recyklace náročný a dlouhý proces.
Karton se může zdát jako nevhodný stavební materiál. Opak je pravdou. Pokud je karton správně zpracován může být dobrým izolačním materiálem, a dokonce může být i ohnivzdorný. Společnost ReWall vyrábí produkty jako jsou střešní krytiny, vnější opláštění, stropní panely či podkladové desky. Karton má sám o sobě dobré vlastnosti co se týče odolnosti vůči vlhkosti a plísním. Další výhodou kartonu ve stavebnictví je bezpečnost. V zemích s výskytem zemětřesení můžeme předejít ztrátám na životech při kolapsu budovy. Stavění budov pouze z kartonu je ale stále v začátcích. Důvodem je kvalita. Taková budova má zatím životnost 15 až 20 let.
Recyklace použitých dětských plenek
Použité dětské plenky mají své využití ve stavebnictví. Produkt, na který mnozí z nás ani nepomyslí, ačkoliv se využívá každý den ve velkém. S přírůstkem populace vyrostla výrazně i spotřeba plenek, na jedno dítě připadá přibližně 6000 kusů. Navíc se dnes lidé dožívají vyššího věku než dříve a s tím je spojená spotřeba inkontinenčních pomůcek.
Anglická společnost Knowaste přišla naštěstí s řešením, jak tyto produkty přeměnit do plastových pelet. Pelety jsou pak následně využity jako materiál pro střešní krytiny nebo plastové potrubí. Knowaste v následujících 5 letech plánuje otevřít 5 nových zařízení na recyklaci.
Statistika produkce a recyklace odpadu
V roce 2018 se v České Republice vyprodukovalo více než 37 milionů tun odpadu, z toho 86 % odpadu bylo zpracováno a využito pro výrobu nového materiálu a energií. Na skládkách skončilo přibližně 9 %. Globální situace bohužel není tak pozitivní. Populace každým dnem roste. Postupně ubývá místa, jak pro bydlení, tak pro skladování odpadu. Skládky přesto každý den rostou. Proto je zásadní začít řešit nakládání s odpadem. Ideální scénář je omezit celkovou spotřebu zdrojů, těžko však lze společnost přesvědčit, aby se uskromnila. Záhadná touha lidstva chtít pořád víc a něco lepšího bohužel nešťastně koliduje s naší planetou a životním prostředím.
tags: #recyklace #plastove #cihly #vyroba
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]