Pěstování máku v ekologickém zemědělství

Mák je drobnosemenná plodina, a proto je velmi náročný na založení porostu a podmínky při vzcházení. Příprava půdy a založení porostu jsou pro úspěch pěstování rozhodující. Pokud v této fázi dojde k nějakému pochybení, může to být pro daný porost i zničující. Mák je při dobrém výnosu obvykle výrazně zisková plodina, vyplatí se proto jeho pěstování věnovat potřebnou péči. Už výběr pozemku může u máku rozhodovat o jeho bytí a nebytí.

Výběr pozemku a předplodiny

Dost často se ale podceňuje zaplevelení pozemku. Hubení vytrvalých plevelů je v máku často problematické, lze je ale většinou dostatečně potlačit vhodným ošetřením pozemku po sklizni předplodiny. Daleko nebezpečnější je ale zaplevelení vlčím mákem. Vlčí mák nelze v máku herbicidně vyhubit, protože registrované herbicidy na něj nepůsobí. Nelze ho ani potlačit posklizňovým ošetřením, protože průběžně vzchází z půdní zásoby. Vlčí mák je velmi agresívní, dokáže někdy potlačit kulturní mák tak, že porost pomalu nestojí za sklizeň. Kromě toho dojde k výraznému doplnění půdní zásoby semen, což dokáže zkomplikovat pěstování polních plodin na daném pozemku na hodně dlouho. Velmi nebezpečný může být i výdrol řepky.

Nejběžnější předplodinou pro mák jsou obilniny. Velmi vhodné by byly luskoviny, těch se ale mnoho nepěstuje. U trav a pícnin na orné půdě může být problém velké vysušení půdy v podorničních vrstvách, takový porost je výrazně více poškozován přísušky. Také okopaniny nemusí být nejvhodnější, můžou tam být problémy s lokálním utužením půdy a je otázka, nakolik se plevelné brambory v máku dají herbicidně potlačit. Obecně platí, že mák je výrazně citlivý na rezidua některých sulfonylmočovin.

Příprava půdy a setí

Základním pravidlem je u máku co nejdokonalejší odplevelení půdy. U obilní předplodiny je potřeba provést brzy po sklizni kvalitní podmítku na optimální hloubku. Po vyklíčení plevelů a výdrolu je potřeba podmítku ošetřit, buď mechanicky např. diskováním nebo chemicky. Pokud se podaří dostatečně potlačit plevele a výdrol, je možné některé herbicidní vstupy vynechat. Hnojení hnojem je lepší provést u předplodiny, zvláště pokud je hnůj slamnatý. Mák dobře snáší aplikaci tekutých organických hnojiv, např. Pro přípravu půdy se nejčastěji používá klasická orba na střední hloubku spojená s hrubým urovnáním povrchu půdy před zimou.

Pokud povrch půdy zůstane v hrubé brázdě, na jaře se nemusí podařit včas pozemek urovnat. Velmi často pak na jaře povrch půdy příliš proschne a při urovnání povrchu se do prohlubní nahrne přesušená půda. V případě jarního přísušku tyto ostrůvky přeschlé půdy mohou být příčinou špatného vzejití porostu. Použití minimalizačních technologií není u máku vyloučeno, ale tyto technologie musí být opravdu dobře zvládnuty, aby byl výsledek uspokojivý. Pokud se podaří docílit toho, aby na jaře stačilo rozhodit hnojivo a lehce zapravit, je to to nejlepší, co lze pro mák udělat. V půdě je po zimě dostatek vody pro klíčení semen a prokypřená svrchní vrstva půdy brání zbytečnému vysychání.

Čtěte také: Udržitelné zemědělství a chov zvířat

Optimální termín pro setí na jaře je ihned, jakmile je půda dostatečně prohřátá, většinou od poloviny března do poloviny dubna. Při předčasném setí, např. v únoru, mák dlouho leží ve studené půdě, vzcházení je dlouhé a výpadky rostlin vlivem poškození chorobami mohou být výrazné. Při pozdním setí naopak hrozí poškození přísuškem. Je žádoucí, aby porost měl co nejlepší podmínky pro vzejití. Přesévání máku je sice možné, ale takový porost je vždy výrazně horší.

Pro setí je potřeba použít uznané osivo, u kterého je záruka dobrého zdravotního stavu. Necertifikované osivo může být silně infikované helmintosporiózou a plísní makovou na povrchu semen, což může být značný problém, protože v současné době nejsou registrována žádná mořidla do máku. Z nechemických metod ošetření osiva jsou dobré zkušenosti s povrchovou sterilizací semen máku pomocí nízkoenergetických elektronů metodou e-ventus. Dá se použít i ošetření semen horkou vodou, musí být ale přesně dodržena technologie, jinak je buď účinek nedostatečný, anebo může dojít k poškození klíčivosti. Zcela nevhodné pro mák je ošetření nízkoteplotní plazmou, protože při něm dochází k silnému poškození klíčivosti.

Co se týče použití stimulátorů klíčivosti a vzcházivosti, všechna doporučovaná ošetření jsou sice pro mák vhodná, ale jejich účinek je silně závislý na ročníku a lokalitě. Nepodařilo se najít žádnou metodu stimulace osiva, která by poskytovala spolehlivé zvýšení klíčivosti na všech lokalitách. Nejspolehlivější výsledky byly při použití v horších podmínkách, je ale otázka, zda se v takových podmínkách vůbec vyplatí mák pěstovat.

Ozimý mák

V souvislosti s častějším výskytem jarních přísušků se zvyšuje zájem o pěstování máku z podzimního výsevu. Tato metoda je vhodná do oblastí, kde jsou máky z jarního výsevu často ohrožovány nedostatkem vláhy. V oblastech, kde mák z jarního výsevu poskytuje celkem stabilní výnosy, je dobré zaset ozimého máku jen tolik, o kolik si pěstitel může dovolit přijít. Nevýhodou je, že mrazuvzdornost máku je nižší než mrazuvzdornost ozimé řepky, je zde proto vyšší riziko vyzimování. Ozimý mák může být také více napaden plísní makovou a helmintosporiózou.

Specifická situace je i u výnosu semen. Ve srovnání s jarní řepkou má ozimá řepka zhruba o třetinu vyšší výnos semen, Vysvětluje se to tím, že ozimá řepka má k dobru dobu podzimního růstu, protože délka jarní vegetace je u ozimé i jarní řepky srovnatelná. Bylo by pěkné, kdyby to tak bylo i u ozimého máku, bohužel realita je naprosto odlišná. Optimální termín pro výsev ozimého máku je začátek druhé poloviny září. Agrotechnika je stejná jako u jarního máku, nějaké výraznější rozdíly tam nejsou. Zásadně je potřeba použít některou z odrůd ozimého máku - Titan, Oz, Zeno Plus. Ve skutečnosti jde o přesívkové typy, tyto odrůdy jsou sice schopny dozrát i při jarním výsevu, ten se ale u nich nedoporučuje, protože při jarním výsevu jsou u nich poměrně nízké výnosy semen. Není vhodné na podzim vysévat jarní odrůdy máku, jejich zimovzdornost je nižší než u ozimého máku a je proto u nich podstatně větší riziko, že nepřežijí zimu.

Čtěte také: Ekologické zemědělství a meziplodiny

Velmi důležité je u podzimního výsevu ošetření preemergentními herbicidy. Nelze ušetřit náklady tím, že se porost ošetří až podle toho, jestli a jak přečká zimu. Špatně vzešlý nebo vyzimovaný porost máku je nutno zaorat. Dosévat ho jarním mákem nelze, protože jarní mák dozrává až o měsíc později, na poli by vznikla prakticky neskliditelná směs. Vyjít by to mohlo snad jen v případě výjimečně teplého a suchého léta, jinak asi těžko. Pokud by jarní mák při sklizni nebyl dostatečně zralý, sklizená semena by byla tak hořká, že by nemusela být poživatelná.

Herbicidní ochrana proti plevelům

U herbicidní ochrany proti plevelům prakticky nejsou žádné novinky. Z tabulky je zřejmé, že registrovaných přípravků je sice celkem hodně, ale účinných látek poměrně málo. Všechny účinné látky jsou do máku registrovány už poměrně dlouho a nové nepřibývají, přestože vhodné další účinné látky existují - pethoxamid, dimethachlor, pyroxsulam, prosulfocarb a další. Jakékoliv experimenty s neregistrovanými přípravky se nedoporučují, protože kromě toho, že použití neregistrovaných přípravků je zakázáno, nejsou tyto přípravky ověřeny natolik, aby bylo možno garantovat jejich naprostou bezpečnost pro mák. Extrémní klimatické podmínky posledních let navíc nedovolily vyhodnotit vliv těchto látek na plevelné spektrum v máku, nelze proto posoudit, nakolik by registrace těchto přípravků mohla rozšířit herbicidní účinnost na nějaký problémový plevel.

Při volbě preemergentních herbicidů je potřeba se řídit doporučeními na etiketě a zkušenostmi pěstitelů v dané oblasti. Isoxaflutole je v některé oblasti nejvhodnější špičkový herbicid do máku a jinde nejde kvůli fytotoxicitě použít. Někdo nedá dopustit na chlortoluron a jinde je jeho účinnost zcela nedostatečná. Nelze proto doporučit nějaké ošetření jako nejlepší, protože pro každého pěstitele může být nejlepší něco jiného.

U herbicidů je potřeba zvážit jejich aplikaci za extrémních podmínek. Pokud na čerstvě ošetřený pozemek silně naprší nebo napadne čtvrt metru sněhu, nemusí se stát nic anebo může dojít k vážnému poškození porostu. Interakce půdních podmínek, počasí a vzcházejících rostlin máku jsou tak složité, že asi nikdy nebudeme schopni určit, kdy ještě fytotoxicita nenastane a kdy už ano.

Pro použití postemergentních herbicidů je rozhodující vývojová fáze máku a plevelů, jaké druhy plevelů jsou na pozemku a síla voskové vrstvy na listech máku. U dobře zapojeného čistého porostu je někdy možné postemergentní herbicidy zcela vynechat, pokud účinnost preemergentního ošetření je dostatečná. Pokud je porost silně zaplevelený, je třeba volit dělené dávky herbicidů a první dávku aplikovat co nejdříve. Kvůli síle voskové vrstvy se dříve na etiketách doporučovala aplikace po 3 dnech bez deště. Dnes se místo toho uvádí, že síla voskové vrstvy musí být dostatečná, už tam ale není uvedeno, jak to má agronom poznat. Asi nejrozumnější je se v tomto případě také řídit zásadou 3 dnů bez deště před aplikací. Zoufalá situace může nastat, pokud v květnu každý den prší a porost proto nejde ošetřit. V době, kdy porost konečně půjde ošetřit, už mohou být plevele tak velké, že je už není možné vyhubit. To se stalo na Opavsku v roce 2010.

Čtěte také: Osevní postupy v bio zemědělství

Použití neregistrovaných nebo falšovaných přípravků s nepředvídatelnými účinky není jediné nebezpečí, které máku při aplikaci herbicidů hrozí. Důležitá je také zodpovědnost obsluhy postřikovače. Zbytky herbicidu do obilnin v nevymytém postřikovači dokážou zničit celou ošetřenou plochu. Nebezpečné mohou být také směsi herbicidů s dalšími přípravky na ochranu rostlin a hnojivy. To, co snese obilí nebo ozimá řepka, mák snést nemusí, protože je podstatně choulostivější. Nemusí přitom dojít k likvidaci porostu, stačí, když se použitím nevhodné směsi vyvolá bezsemennost, pak nepoškozeně vypadající porost může dát klidně jen čtvrtinový výnos semen. Také je nebezpečná aplikace herbicidů při extrémním průběhu počasí.

Větší rozkolísanost počasí s sebou přináší i změny v plevelných společenstvech. Do chladnějších oblastí se rozšiřují plevele typické pro nejteplejší oblasti - durman obecný, šrucha zelná, rosička krvavá, laskavec blít. Znepokojivý je narůstající výskyt ovsa hluchého pozorovaný v posledních třech letech. Ještě před několika roky byl jeho výskyt okrajový, nyní se vyskytuje stále častěji a někde, zvláště na záhumencích a u drobnějších soukromníků, je ho tolik, že není vidět, co na tom poli vlastně má růst. Dosud provedené testy rezistenci neprokázaly, příčinou bude pravděpodobně změna klimatických podmínek. Poslední suché a teplé roky ovsu hluchému zřejmě vyhovují a podporují jeho šíření do vyšších poloh.

Ochrana proti chorobám

Velmi silný regulační a současně i fungicidní účinek zajistí ošetření porostu máku přípravkem Caramba 1 l/ha. Aplikace Caramby na počátku prodlužovacího růstu zpevňuje stonek a zvyšuje odolnost porostů proti poléhání. V pozdějších fázích, až do počátku kvetení, je vhodné ošetřit mák proti helmintosporióze, hlízence nebo alter­nariové skvrnitosti. Optimální termín ošetření je preventivně nebo při prvním výskytu choroby. Aplikace Caramby je možná v ochranných pásmech ll. stupně podzemních i povrchových vod a na svazích. Výborných fungicidních výsledků dosahuje kombinace Caramba 0,5 l/ha + Kapitan 0,5 l/ha. Toto ošetření obsahuje směs tří účinných látek boscalid, pyraclostrobin a metconazol ze tří různých fungicidních skupin. Ošetření prováděné ve fázi prodlužovacího růstu zajistí zpevnění stonku, omezení poléhání a ochranu proti helmintosporióze. Aplikace pyraclostrobinu způsobuje green efekt, který využíváme především v suchých letech, kdy zvyšuje výnos máku. Dalším přínosem je účinek na černě a hlízenku. Tank-mix těchto fungicidů v polovičních dávkách sníží riziko překročení maximálního limitu reziduí v semeni máku. Také tank-mix Caramba 0,5 l/ha + Corinth 0,5 l/ha je vhodnou variantou ošetření proti houbovým chorobám máku.

Ochrana proti škůdcům

Gazelle Liquid 0,25 l/ha + Cellerate 0,1 l/ha. Tento tank-mix hubí mšice, krytonosce makovicového a bejlomorku. Gazelle Liquid hubí dospělce i larvy. Proti krytonosci makovicovému se aplikuje v období zeleného poupěte před květem. Přípravek není klasifikován jako nebezpečný pro včely. V máku je přípravek Gazelle Liquid registrován v dávce 0,25 l/ha proti mšicím od fáze prodlužovacího růstu. Ve stejné dávce je registrován také proti krytonosci makovicovému a bejlomorce. Proti bejlomorce makové je registrován přípravek Gazelle 0,15 kg/ha + Cellerate MoZn 0,1 l/ha. Bejlomorka často škodí společně s krytonoscem makovicovým. Bejlomorka využívá vpichy od krytonosce a do tobolek naklade vajíčka stejnými otvory. Pro dodržení maximálního limitu reziduí v semeni máku je vhodné nepoužívat přípravky s obsahem účinné látky acetamiprid opakovaně.

Biostimulátory

Utrisha N je biologický produkt, který umožňuje rostlinám získávat dusík ze vzdušného dusíku. Vzdušný dusík je fixován zelenými částmi přímo v rostlině. Tento proces zajišťuje rostlinám inovativní zdroj doplňkového dusíku. Správně načasovaná aplikace biostimulátoru Utrisha N zajistí rostlině nabídku dusíku v době tvorby zelených tobolek (první polovina července), kdy je aplikace jiných forem dusíku obtížná. Výsledkem aplikace biostimulátoru Utrisha N je schopnost porostu asimilovat ze vzduchu asi 20 až 30 kg dusíku.

Loňskou novinkou v registrovaných přípravcích do máku je fungicidní mořidlo Lumisena. Lumisena je povolena pro menšinové použití v máku setém proti plísni makové. Pro fungicidní moření osiva proti plísni makové je v současné době přípravek Lumisena registrován v dávce 2-4 l/1000 kg osiva. Přípravek obsahuje účinnou látku oxathiapiprolin 200 g/l. Mořeného osiva je možné vysévat až 2 kg/ha. Přípravek není vyloučen z použití v ochranných pásmech II. stupně podzemních vod a na svazích.

Ekofarma Úlovice - příklad dobré praxe

Český modrý mák z Ekofarmy Úlovice je víc než jen pouhá surovina. Pěstuje se s úctou k přírodě, bez zbytečné chemie. Makovice jsou sklízeny ručně a s tou samou péčí pak vyklepávány. Za vším je lidská práce, čas a pokora - hodnoty, na kterých farma stojí od svého začátku. Skvěle se hodí do tradičního pečení, makových náplní i jako ozdoba sladkých pokrmů. Balení o 200 g pořídíte za 80 Kč.

Preferujete lokální produkty v bio kvalitě? V malebném Lounském Podlesí, v srdci přírodního parku Džbán, se nachází rodinná ekofarma, která v sobě spojuje úctu k půdě, lásku ke zvířatům a odhodlání vracet krajině její přirozený ráz. Za vším stojí Luboš Žďárský a jeho manželka Marcela, jejichž osobní přístup a hluboký respekt k přírodě dal farmě jasný směr: ekologii, kvalitu a odpovědnost. „Naším cílem je produkovat zdravé potraviny na zdravé půdě a vrátit krajině její přirozenou funkci. Cesta začala v roce 2007 a od té doby se zde vše rozvíjí v souladu s přírodou. Zásadní milník přišel v roce 2014, kdy farma dovezla z Dánska první kusy malého masného plemene Dexter. Toto nenáročné a odolné plemeno masného skotu dnes tvoří základ stáda, které v sezóně čítá až 30 kusů. Maso z Dextrů vyniká jemnou strukturou a vysokou kvalitou. V roce 2015 pak farma oficiálně vstoupila do režimu ekologického zemědělství.

Správným krokem, jak podpořit ekologické zemědělce, kteří přirozeně pečují o půdu, krajinu a hospodářská zvířata s maximální ohleduplností, je totiž nákup jejich bioproduktů. Tím, že zvolíme lokálního dodavatele, máme navíc jistotu, že bioprodukty neputovaly dlouhé kilometry přes půl světa. Distribuční cesty a dojezdové vzdálenosti jsou velmi krátké.

Bio je certifikovaný systém hospodaření podložený národní i evropskou legislativou s vlastním kontrolním systémem garantovaným ze strany státu. Bio může být pouze ta potravina, která splňuje zákonem dané a státem kontrolované požadavky pro ekologické zemědělství. To je založeno na pestrém osevním postupu a péči o půdu. Pole jsou plná života, nepoužívají se na nich umělá hnojiva, pesticidy, geneticky modifikované organismy ani jiné chemické postřiky. Zvířata nejsou pouze využívána, ale je o ně s láskou pečováno. Produkce biopotravin v ekologickém zemědělství přírodu neničí. Naopak ji zlepšuje a uchovává pro příští generace. Bioprodukty jsou vždy viditelně označené logy, která smějí používat pouze ti producenti, již dodržují přesné legislativní zásady ekologické produkce.

Farma se dále zabývá pěstováním pšenice špaldy a ovsa. Zrna melou na mouku ve vlastním mlýně. "Vypěstovali jsme špaldu a žito a chtěli, aby nám je někdo semlel. Oslovili jsme jeden mlýn a bylo nám řečeno, že i když jsou malý mlýn, tak těch našich 500 kilo se jim ztratí v trubkách. Stejná reakce přišla i od dalších. Tak jsme se rozhodli si koupit vlastní," vysvětluje začátek příběhu vlastního mlýna Žďárský.

Staré odrůdy se vrací

Pšenice špalda, běžně pouze špalda (Triticum spelta, zastarale samopše) je druh rozpadavé pšenice. Pšenice špalda je starobylý druh obilniny, ze které kdysi pravděpodobně mutací vznikla pšenice setá. Původně se pěstovala v Mezopotámii, znali ji Egypťané, Řekové i Římané. V Evropě se pěstuje už od doby bronzové (v oblasti Alp, v Polsku, Anglii a Skandinávii), na našem území však byla pěstována jen ojediněle.

Staří Slované pěstovali převážně pšenici setou, která vykazovala větší výnosy, proto časem na našem území zcela převládla. V Československu od roku 1918 až do roku 2000 nebyla povolena žádná odrůda pšenice špaldy. V České republice se špalda znovu objevila počátkem devadesátých let v souvislosti se zaváděním ekologického zemědělství. Její plochy se v současnosti pohybují mezi 1100 - 1200 ha.

Špalda je poměrně rozpadavá a vykazuje nižší výnosy než druhy pěstované na bílou mouku, proto také musela ustoupit do pozadí vlivem průmyslového zpracování obilovin. Počátek dvacátého století tedy přinesl lidstvu zvýšení produkce výnosnějších druhů pšenice na výrobu bílého pečiva (rohlíků, housek, veky a bulek), ale zároveň s tím úskalí v souvislosti s obilným lepkem. Bílá mouka totiž téměř neobsahuje vlákninu a lepek tak může ulpívat na střevních stěnách, blokovat vstřebávání živin z potravy a způsobovat alergické reakce. Dnes se mezi lidmi obnovil zájem o tradice našich předků, kteří ze špaldy pekli koláče a kváskový chléb a připravovali obilné kaše.

Špalda obsahuje lepek, a proto by jí neměli konzumovat lidé s celiakií, nebo tzv. neceliakální intolerancí lepku. Stejně tak není vhodná pro osoby s alergií na pšenici.

Žito bylo hlavní obilninou v našich zemích už od raného středověku, až poměrně nedávno jej v potravinářství z velké části nahradila pšenice. Protože je žito otužilejší a skromnější než pšenice, dodnes se hodně pěstuje hlavně v severní a střední Evropě. My tuto základní chlebovou obilninu pěstujeme jak v konvenčním režimu, tak v ekologickém zemědělství. Především na osivo, ekologické žito si však pěstujeme i pro zpracování v našem mlýně a pekárně.

Jako základní krmnou obilninu pěstujeme v režimu ekologického zemědělství oves.

Mák setý se na území České republiky pěstuje odedávna, obecně v Evropě už od neolitu. Využíval se jako zdroj olejnatých semen a tedy důležitá potravina. Ve středověku se mák užíval více než dnes, kromě nádivek do koláčů a buchet se z něj vařila například i kaše. Oblíbený byl i makový olej. Dnes je Česká republika jedním z největších světových (!) producentů máku. Jedná se samozřejmě o mák tzv. olejnatý neboli semenný. Přesto s sebou u nás pěstování máku nese spoustu otravného papírování. Pěstitel je povinen hlásit celní správě zasetí máku, sklizeň i případné zaorání makoviny. Navíc je mák setý rostlina choulostivá a náročná na péči. I tak mák pěstujeme, zatím „v konvenci“. Na ekologické pěstování si netroufáme, protože je potřeba spousta ruční práce.

tags: #mak #pěstování #v #ekologickém #zemědělství

Oblíbené příspěvky:

• Recenze ekologické vložky do kotle Viadrus: Vyplatí se investice?
• Třídění papíru: praktický průvodce
• Jak vybrat ekologický kotel?
• Čisticí drát na odpad: Návod
• Ekologické podložky na cvičení – recenze