Význam meziplodin v ekologickém zemědělství

Pro udržení půdní úrodnosti má obzvláště v ekologickém zemědělství zásadní význam vhodný osevní postup a zařazování meziplodin. V ekologickém zemědělství plní osevní postup mnoho funkcí, a proto musí být sestavený mnohostranně. Ing. Procházková proto ekologickým zemědělcům připomněla známá biologická, pěstitelská i organizační pravidla sestavování osevních postupů.

Funkce a význam meziplodin

Jak připomenula ve své přednášce Ing. Blanka Procházková, CSc., z Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, v ekologickém zemědělství plní osevní postup mnoho funkcí a proto musí být sestavený mnohostranně. Neopomenutelný význam meziplodin spočívá v poutání živin z půdy v biomase rostlin a jejich postupném zpřístupňování a omezování jejich vyplavováním (především dusíku). Jak dále objasnila, meziplodiny (především letní strniskové meziplodiny a strniskové podsevy) jsou zdrojem snadno rozložitelné organické hmoty, která stimuluje organické pochody v půdě.

Organická hmota z kořenů a nadzemních částí rostlin zlepšuje fyzikální vlastnosti (zejména strukturální stav půdy), před zaoráním přispívá k ochraně půdy před vodní větrnou erozí a k lepšímu využití srážek v meziporostním období. Meziplodiny mají obecně příznivý vliv na půdu a její úrodnost, zvyšují pestrost osevních postupů, snižují negativní dopady hospodaření na životní prostředí a podporují rozmanitost krajiny. Zdůraznila význam zařazování jetelovin a luskovin a význam zařazování využívání zeleného hnojení (podsevy, strništní meziplodiny) jako zdroje organických látek a zajištění co nejdéle trvajícího vegetačního krytu, pokud možno i přes zimu.

Meziplodiny jako "konzervy dusíku"

Podle ing. Procházkové jsou meziplodiny „konzervami dusíku“. Zejména při specializaci rostlinné výroby, především při hospodaření bez chovu skotu, plní meziplodiny na zelené hnojení funkci zlepšujících plodin a přerušovačů obilních sledů. Z přednášky dále vyplynulo, jak významné jsou v ekologickém zemědělství jejich fytosanitární účinky - potlačování chorob, škůdců a plevelů.

Druhy meziplodin

Ing. Procházková jmenovala ve svém vystoupení některé vhodné meziplodiny.Z letních a strniskových meziplodin jsou to slunečnice roční, bob koňský, řepice, pohanka, vikev setá, svazenka, peluška, vikev setá či hořčice bílá. Z ozimých meziplodin jsou to např. jílek mnohokvětý, vikev huňatá, inkarnát, peluška, žito ozimé či řepka ozimá.

Čtěte také: Ekologický význam srnce

• Ozimé meziplodiny: jílek mnohokvětý, vikev huňatá, inkarnát, peluška, žito ozimé, řepka ozimá
• Letní a strniskové meziplodiny: slunečnice roční, bob koňský, řepice, pohanka, vikev setá, svazenka, peluška, hořčice bílá

Greening a meziplodiny

V současné době se meziplodiny pěstují zejména z důvodu návaznosti na vyplácení části přímých plateb, tzv. „greeningové platby“. V pravidlech společné zemědělské politiky je nově zavedena platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí, tzv. „greening“. Tyto postupy mají tři základní složky, které musejí pěstitelé dodržovat: diverzifikace plodin, zachování stávajících trvalých travních porostů a vyhrazení plochy v ekologickém zájmu.

Třetí složkou greeningu je povinnost vyčlenit 5 % orné půdy jako plochu v ekologickém zájmu. Mezi tyto plochy se u nás řadí úhor, krajinné prvky, souvrať, plochy s rychle rostoucími dřevinami, zalesněné plochy, plochy s meziplodinami a plochy s plodinami fixujícími dusík. Vyčlenění plochy v ekologickém zájmu je tedy možno splnit i pěstováním meziplodin.

Plochy s meziplodinami musejí být osety směsí alespoň dvou plodin, z nichž jedna nesmí mít více než 90% podíl. Je možný i podsev trav do hlavní plodiny. Pro setí jsou stanoveny dva termíny. Letní varianta meziplodin musí být zaseta do 31. 7. a na pozemku musí být ponechána do 24. 9. Ozimá varianta meziplodin musí být vyseta do 6. 9. a ponechána do 31. 10. Plodinami autorizovanými pro tyto účely jsou např.

Vícedruhové porosty meziplodin

V souvislosti se změnou pěstebních technologií polních plodin a vývojem legislativních opatření se opět dostává do popředí pěstování vícedruhových porostů meziplodin. Z historického hlediska jsou samozřejmě vícekomponentní směsi meziplodin v Evropě dlouhodobě využívány. Primárním důvodem vedoucím k uplatnění vícekomponentních směsí, obdobně jako vícedruhových či víceodrůdových směsí hlavních plodin, je zejména zvýšení plasticity porostu v interakci s biotickými a abiotickými podmínkami prostředí.

Výhody vícedruhových směsí meziplodin

• Zajištění vzejití alespoň části porostu při nevhodných podmínkách pro klíčení.
• Jistota dobrého pokryvu půdy a tvorby biomasy i při nevhodném průběhu abiotických podmínek pro vývoj rostlin na základě rozdílné reakce jednotlivých druhů.
• Zvýšení druhové pestrosti agrofytocenóz z hlediska potravní nabídky pro volně žijící organizmy, a to z hlediska tvorby zelené fytomasy, pylu, v omezených případech i semen.
• Snížení monotónnosti obrazu krajiny na základě rozdílné barvy listů či květů druhů ve směsi.

Druhové složení totiž ovlivňuje celkový poměr C:N, a to jak u nadzemní biomasy, tak u biomasy podzemní. Vícedruhové směsi jsou základem systémů označovaných jako „přímé setí do živého mulče či bio no-till“.

Čtěte také: Proč je ekologická výchova důležitá

Praktické aspekty zakládání vícedruhových směsí

Z praktického hlediska však zakládání vícekomponetních směsí naráží na technické problémy. Standardním problémem je segmentace osiva při jeho rozdílné velikosti a hmotnosti ve výsevní skříni, je-li vysévána již namíchaná směs. Při zakládání porostů s druhy s rozdílnými velikostmi semen jsou proto využívány secí stroje doplněné o systém výsevu drobnosemenných druhů. Větší semena jsou vysévána klasickým výsevním ústrojím a ze zásobníku na drobnosemenné druhy jsou semena transportována k aplikačním koncovkám, nejčastěji zakončených nárazovými destičkami. Rozdílná velikost semen je však spojena i s potřebou optimalizace hloubky setí.

Výsledky polního experimentu

Za účelem stanovení vhodnosti poměrového složení dvou- až tří-komponentních směsí strniskových meziplodin a vlivu způsobu výsevu na vývoj vysetých druhů byl v roce 2017 založen přesný polní experiment nacházející se na lokalitě Šumice v blízkosti Uherského Brodu. Založené varianty a použité rostlinné druhy včetně výsevku dokumentuje tabulka 1. Hodnocení výše uvedených biometrických charakteristik porostů proběhlo 5. 9. 2017 a 22. 9. 2017.

Nejvyšší hodnoty pokryvnosti půdy vykazovaly na začátku vývoje (5. 9. 2017) porosty, kde jedním z vysetých druhů byla hořčice bílá (tab. 2). Včetně hořčice bílé se v tomto termínu na vysoké pokryvnosti půdy podílely i rostliny pohanky obecné, které se jako hořčice bílá vyznačovaly rychlým prodlužovacím růstem a vysokým olistěním.

V souladu s pokryvností půdy byly 5. 9. 2017 nejvyšší hodnoty produkce suché nadzemní biomasy opět stanoveny na plochách s přítomností hořčice bílé (tab. 3). Ve směsích s méně konkurenčními druhy (svazenka vratičolistá a jetel inkarnát) činil hmotnostní podíl hořčice bílé více než 70 %. V kombinaci s konkurenčními druhy (oves setý a pohanka setá) dosahoval podíl hořčice bílé na celkové produkci nadzemní biomasy přibližně 50 %.

Z hlediska tvorby biomasy je potřebné se rovněž zaměřit i na produkci podzemní biomasy. Nejužší poměr mezi nadzemní a podzemní biomasou byl stanoven u zástupců z čeledi lipnicovitých a bobovitých, nejširší u svazenky vratičolisté a lničky seté.

Čtěte také: Klíčová role bakterií v přírodě

Následné hodnocení porostů meziplodin proběhlo 22. 9. 2017. V tomto termínu se rostliny pohanky obecné nacházely ve fázi plného kvetení a rostliny hořčice bílé začínaly kvést. Nejvyšší hodnoty pokryvnosti byly opět stanoveny na plochách, kde byla přítomna hořčice bílá (tab. 2). Nejvyšší pokryvnost byla zaznamenána na plochách osetých směsí hořčice bílé, pohanky obecné a svazenky vratičolisté.

Tabulky

Tab. 2: Pokryvnost povrchu půdy porosty vícedruhových směsí meziplodin, lokalita Šumice - Uherský Brod, stanovená 5. 9. 2017 a 22. 9. 2017, výsev 4. 8.

Tab. 3: Hmotnostní podíl jednotlivých druhů na celkové produkci nadzemní biomasy v porostech vícedruhových směsí meziplodin a celková suchá produkce nadzemní biomasy porostů (t/ha), lokalita Šumice - Uherský Brod; hodnoceno 5. 9. 2017, výsev 4. 8.

Tab. 4: Průměrné počty rostlin hodnocených druhů na jednotku plochy, lokalita Šumice - Uherský Brod; hodnoceno 5. 9. 2017; výsev 4. 8.

Tab. 5: Průměrná suchá hmotnost nadzemní části rostliny v závislosti na způsobu uložení do půdy při výsevu a ve vztahu ke složení vyseté směsi, lokalita Šumice - Uherský Brod; hodnoceno 5. 9. 2017, výsev 4. 8.

Tab. 6: Průměrný poměr nadzemní a podzemní biomasy (nadzemní/podzemní) u hodnocených druhů meziplodin, lokalita Šumice - Uherský Brod; hodnoceno 5. 9. 2017 a 22. 9. 2017, výsev 4. 8.

Tab. 7: Průměrná produkce suché nadzemní a celkové biomasy (nadzemní + podzemní) na jednotku plochy vícedruhových směsí meziplodin, lokalita Šumice - Uherský Brod; hodnoceno 5. 9. 2017 a 22. 9. 2017, výsev 4. 8.

tags: #vyznam #meziplodin #v #ekologickem #zemedelstvi

Oblíbené příspěvky:

• Studie o dopadu robotizace
• Definice a Charakteristiky Věrné Obdoby Ekosystému
• Výklad přírody
• Recyklace plastů v domácnosti
• Informační Systém Kvality Ovzduší