Maledivy a globální oteplování: Hrozba zániku a inovativní řešení

Vzedmuté vlny Indického oceánu zaplavily téměř padesátku nízko položených ostrovů souostroví Maledivy. Je na vině globální oteplování? Přestože nebyl nikdo nebyl raněn, stoupající oceánské vody místní obyvatele vystrašily, protože průměrná nadmořská výška souostroví je jen 1,5 metru. Úterní vlny byly vysoké 1,3 metru, což je hodně i na současné monzunové období, informovala agentura Reuters.

Na Maledivách panují obavy, že by se souostroví mohlo vlivem globálního oteplování a s ním spojeného stoupání hladin moří za několik generací ocitnout pod vodou. Maledivy tvoří 197 ostrovů. Na mnohých jsou luxusní turistická střediska, která jsou páteří ekonomiky země, ale žádné z nich nebylo v úterý poškozeno. Podle vládního mluvčího na některých místech voda zaplavila území až 30 metrů do vnitrozemí a až večer ustoupila.

Maledivy jsou jednou z nejzajímavějších zemí světa. Vlivem globálního oteplování se postupně potápějí pod hladinu moře. Na druhou stranu ale cestovatelům poskytují úchvatná místa pro probádání podmořského života i odpočinek na nekonečných plážích.

Globální oteplování pohřbí ostrovy

Globální oteplování potvrdila před časem komise OSN složená z více než dvou tisíc vědců. Podle jejich zjištění stoupne do roku 2010 hladina světových moří až o 88 centimetrů, což způsobuje hromadění skleníkových plynů, vznikajících při spalování fosilních paliv. Zvýšení hladiny moří způsobují tající ledovce. Pokud by se například v nadcházejících stoletích rozehřála ledová pokrývka Grónska, hladina moří by stoupla o sedm metrů.

Podle vědců se hladina světových oceánů zvedá v průměru o 3 až 4 milimetry ročně. Pro obyvatele střední Evropy může jít o nepodstatný detail, pro obyvatele maledivského souostroví jde ale o ponurou zprávu. 80 % z 1 190 ostrovů, které tento korálový ráj tvoří, se totiž nachází méně než metr nad hladinou Indického oceánu.

Čtěte také: Životní prostředí Malediv a odpad

Za bodem zlomu

Podle studie americké vědeckovýzkumné vládní agentury United States Geological Survey by se nejníže položené ostrovy mohly stát neobyvatelnými již v roce 2050. Důvodem nemusí být úplné zatopení ostrova, vzestup hladiny oceánu podle vědců přinese častější záplavy a omezení zdrojů pitné vody.

Špatnou zprávou je, že bod zlomu je v tomto směru již zřejmě za námi - podle zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) z roku 2018 je pravděpodobné, že by do roku 2100 mohla hladina světových moří vzrůst o půl metru, a to i v případě významného omezení skleníkových plynů. Pokud bude jejich produkce stoupat stejným tempem, bude nárůst hladiny moří zhruba dvojnásobný. Maledivské úřady tak stojí před zásadní výzvou, jak zajistit obyvatelnost ostrovů i přes tento nepříznivý trend.

Jak se staví ostrov

Jednou z mála možností, jak stoupající hladině čelit, je výstavba umělých ostrovů. Jedním z nich je ostrov Hulhumalé, ležící severovýchodně od hlavního města Malé. Výstavba tohoto umělého ostrova odstartovala již v roce 1997 v laguně poblíž letiště. Od té doby se ostrov rozrostl na zhruba čtyři kilometry čtvereční a stal se tak čtvrtým největším ostrovem na Maledivách. Populace na Hulhumalé nabobtnala na více než 50 000 lidí, přičemž dalších 200 000 obyvatel by se sem mohlo přestěhovat v příštích letech.

Základem nového ostrova je písek vytěžený z mořského dna. Hulhumalé se díky tomu tyčí asi dva metry nad hladinou, tedy dvakrát výše než hlavní město Malé. Uměle vytvořený ostrov by se mohl stát nejen útočištěm pro Maledivany, které vyžene z mizejících ostrovů stoupající hladina, ale také jako bezpečné útočiště před tajfuny a bouřemi.

Bezhlavá stavba umělých ostrovů ale není samospásná. Jak naznačuje studie britských vědců, korálové útesy mají určitou šanci přežít vzestup oceánů díky dynamice přírodních procesů a naplavených sedimentů. Tyto procesy by ale rozsáhlejší změny mohly narušit nevratným způsobem. Maledivy jsou coby ostrovní země jednou z nejvíce ohrožených míst. Globální oteplování by je mohlo zcela zničit, proto se vláda Malediv odvážně pustila do boje proti bezprostřední hrozbě stoupající hladiny moří.

Čtěte také: Udržitelné řešení pro Maledivy

Projekt plovoucího města

Vznikl tak projekt plujícího města pro 20 tisíc lidí. Vizionářský projekt má čelit klimatickým změnám a zároveň je jeho cílem postavit první plovoucí město na světě. Inovativní útočiště se nachází pouhých 15 minut plavby lodí od hlavního města Malé.

Lidé by se sem měli začít stehovat již příští rok. Projekt plovoucího města financuje maledivská vláda a místo vzniklo ve spolupráci s nizozemskou společností DutchDocklands. Cílem projektu je nejen poskytnout domov, ale také vytvořit udržitelné prostředí bez aut. Tuto vodní krajinu bude zdobit harmonická směs domů, bytů, restaurací, obchodů, rekreačních prostor a škol.

Projekt výstavby je již v plném proudu a první ostrovy byly odhaleny již letos, přičemž první obyvatelé by se měli v této jedinečné městské krajině zabydlet do roku 2024. Úplné dokončení projektu je naplánováno na rok 2027.

Nizozemská inspirace je projektem budoucnosti

Koncept plovoucího města je dílem nizozemské developerské společnosti Dutch Docklands, proslulé svými úspěchy v Nizozemsku. Tvůrci se inspirovali podobnými projekty v Nizozemsku a věří, že tato plovoucí města mohou sloužit jako strategická adaptace na změnu klimatu a nabízet životaschopné řešení rizik spojených se záplavami.

Patrick Verkooljen z Globálního centra pro adaptaci říká: „Pokud se nepřizpůsobíme rizikům povodní, budou náklady neuvěřitelně vysoké.“

Čtěte také: Ochrana ptactva na Maledivách

Plovoucí město se svou modulární konstrukcí a ekologickou infrastrukturou představuje prozíravý přístup k ochraně před dopady změny klimatu v budoucnosti. Není jen neotřelým řešením, ale i symbolem odolnosti, který mění Maledivce z potenciálních klimatických uprchlíků v klimatické inovátory. Díky právní podpoře, modulárnímu stavebnímu systému a závazku k ekologickým technologiím je tento průkopnický projekt příslibem udržitelné budoucnosti Malediv.

Překvapivá zjištění vědců

Maledivy a další korálová souostroví měly být ohrožené klimatickou změnou a stoupáním hladiny oceánů. Vědci však nyní přinesli nová překvapivá zjištění. Porovnáním leteckých snímků z poloviny 20. století s nejnovějšími satelitními snímky se vědcům podařilo zjistit, jak se ostrovy v průběhu času vyvíjely. To, co zjistili, je překvapivé: Přestože hladina moře stoupla, mnohé ostrovy se nezmenšily. Většina z nich se ve skutečnosti nezměnila. Jedna studie, která shromáždila údaje vědců o 709 ostrovech v Tichém a Indickém oceánu, ukázala, že téměř 89 % z nich se buď zvětšilo, nebo se v posledních desetiletích příliš nezměnilo.

Tým vědců přímo na Maledivách sbírá údaje o dvou klíčových částech skládačky: oceánských proudech a písku. Proudy a vlny mohou samozřejmě erodovat písčité pobřeží. Ačkoli výzkum naznačuje, že atoly se nechystají zcela odplavit, sotva to znamená, že se nemají čeho obávat. Globální oteplování vystavuje korálové útesy velké zátěži.

Přesto vědci tvrdí, že zjištění, že atolové ostrovy se mohou přirozeně přizpůsobit stoupajícímu moři, znamená, že lidé, kteří na nich žijí, mají příležitost zjistit, jak se vyrovnat s měnícím se prostředím.

„Jsem přesvědčen, že na Maledivách budou ostrovy existovat i za 50 nebo 100 let“, řekl jeden z výzkumníků v týmu, Paul Kench, když jsme byli na Dhigulaabadhoo. „Nebudou vypadat jako tyto ostrovy, budou jiné. Ale bude tu pevnina. Pokud my lidé najdeme způsob, jak na atolech dál žít a prosperovat, bude to dobrá předzvěst toho, že v tom budeme moci pokračovat na celé naší oteplující se planetě.

tags: #maledivy #globální #oteplování

Oblíbené příspěvky:

• Pěstování tabáku a životní prostředí
• Test ekologických pracích prášků DM
• Efektivní kompostování: Průvodce
• Definice komunálního odpadu
• Výsev trávy s kompostem