Ekologický dopad pěstování tabáku

Pěstování tabáku a produkce výrobků z něj ročně stojí za spotřebou tisíců megatun vody, zabírá miliony hektarů půdy, vytváří desítky megatun odpadu i znečišťuje ovzduší.

Devastující dopady na přírodu

Na devastující dopady tabákového průmyslu na přírodu v rozvojových zemích stejně jako ve vyspělých regionech upozorňuje Světový den bez tabáku.„Dopady užívání tabáku na životní prostředí zvyšují zbytečný tlak na již tak vzácné zdroje a křehké ekosystémy naší planety. To je zvláště nebezpečné pro rozvojové země, kde je většina tabákové produkce,“ říká dr. Ruedinger Krech, ředitel pro podporu zdraví Světové zdravotnické organizace.

Důkazů o tom, že pěstování tabáku stejně jako proces výroby cigaret a dalších tabákových přípravků životnímu prostředí neprospívá, není málo. Kupříkladu pěstování tabáku vede převážně v rozvojových regionech k masivnímu odlesňování.

Pěstování tabáku celosvětově zabírá přibližně 5,3 milionu hektarů půdy. Pro představu dodejme, že podle dat ze Zimbabwe by se na stejné rozloze dalo vypěstovat 19krát více brambor než tabáku.

Celosvětově za rok vytvoří přes 84 megatun emisí CO2, spotřebuje na 22 tisíc megatun vody a 62,2 petajoulů energie. Nezanedbatelnou měrou pak přírodu zatěžují také cigaretové nedopalky.

Čtěte také: Život s úsměvem a ohledem na přírodu

Ročně se přemění asi 3,5 milionu hektarů půdy na půdu pro pěstování tabáku. Tabákové alkaloidy způsobují farmářům zelenou tabákovou nemoc.

Problémy v rozvojových zemích

Zemědělská produkce tabáku se v posledních padesáti letech postupně přesunula do rozvojových zemí, kde se ho v současnosti pěstuje celých 90 %. Jednou ze zemí, kde v posledních letech produkce prudce vzrostla, je Zimbabwe, kde se na tabák specializuje podle posledních odhadů sto třicet tisíc zemědělců, o čtvrtinu více než před rokem.

Velká část tamních pěstitelů tabáku používá agrochemikálie, které jsou zakázané nejen v EU, ale dokonce i přímo v Zimbabwe. Tyto chemikálie jsou sice účinnější a levnější než ty povolené, ale také mnohem škodlivější pro životní prostředí. Ani zemědělcům samotným tyto jedy samozřejmě neprospívají na zdraví.

Rolníci absorbují při kontaktu s rostlinou nikotin kůží do krevního oběhu a nadýchají se ho i ve formě prachu, který vzniká při sušení tabáku. V Latinské Americe i Africe se tak většina tabáku suší teplem ze spalování dřeva.

V Zimbabwe se tak kvůli tabáku ročně odlesní asi 50 tisíc hektarů. Místní ministerstvo zemědělství varovalo, že za několik málo let bude většina oblastí, kde se získává tabák, prakticky odlesněná.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Zmiňovaný Atlas tabáku uvádí, že 30 % zimbabwského obyvatelstva trpí v současnosti podvýživou. I proto zavádějí některé nevládní organizace a agentury OSN programy, které mají zemědělcům pomoci přejít z tabáku na jiné zemědělské produkty.

V těchto zemích je problémem nadměrné užívání povolených i nepovolených agrochemikálií, které devastují životní prostředí, ohrožují pracovníky a potenciálně i spotřebitele. V mnohých zemích pracují na tabákových polích běžně děti.

Znečištění a odpady

Výrobci přidávají do cigaret několik stovek syntetických látek jako zpomalovače hoření, umělá barviva, dochucovadla nebo aromata, o jejichž výrobě a jejích dopadech je těžké něco zjistit. Všechny cigarety potřebují papírové a většinou i plastové balení.

Cigaretový nedopalek je nejčastějším odpadkem, který se dá najít na zemi, ročně jich zahodíme několik bilionů. Část z nich skončí v půdě či vodě, kde se až několik let rozkládají, uvolňují toxické látky zachycené filtrem, či přímo vstupují do potravního řetězce.

Podle odborníků z 1. LF UK naprostou většinu toxických látek cigaretový filtr nezachytí a některé škodliviny v nich dokonce vznikají. Rozložení cigaretového filtru v přírodě trvá kolem dvanáct až 15 let. Navíc tyto cigaretové zbytky jsou pro přírodní ekosystémy toxické.

Čtěte také: Citrusová kůra jako zdroj ekologického plastu

Podle amerických údajů tvoří odpadky spojené s kouřením přibližně až třetinu všeho odpadu nalezeného na amerických plážích.

Podle výsledků vědeckých studií se našly stopy těchto chemických látek v tělech přibližně 70 procent mořských ptáků a 30 procent mořských želv.

Podle WHO tvoří nedopalky třicet až čtyřicet procent množství všeho odpadu, který byl nasbírán při úklidech měst.

„Vzhledem k tomu, že dvacet cigaretových filtrů váží 3,4 gramu, odhadovaný odpad z celosvětové spotřeby cigaret byl v roce 2014 mezi 340 a 680 miliony kilogramů. Toto číslo neobsahuje hmotnost zbytků tabáku a dalších vedlejších produktů kouření,“ uvádí experti WHO.

Alternativy a řešení

Některé firmy či státy končí s testováním na zvířatech, testují se rychle rozložitelné filtry, zpřísňují se zákony na využívání agrochemikálií. Indie zakázala balení krabiček do igelitu. Samozřejmě že ideální by bylo přestat tabák produkovat úplně.

WHO vyzývá k ještě většímu zdanění tabákových výrobků, a to přesto, že se na daních za ně ročně vybere přes 270 miliard dolarů. Světová zdravotnická organizace by ráda, aby se daně ještě zvýšily, ideálně tak, aby se z nich získal dvojnásobek financí oproti nynějšku.

Přestat kouřit kvůli životnímu prostředí vůbec není špatný nápad. Tabák totiž ničí naše zdraví a životy i svým vlivem na prostředí, v němž žijeme. Ničí je pěstování tabáku, výroba a distribuce tabáku i odpad z toho všeho,“ konstatovala profesorka Králíková.

Močí vyloučené metabolity tabáku mohou dát také poměrně přesný obrázek o jeho spotřebě. Začínají se objevovat i první studie o tom, jaké jsou dopady nikotinu a jeho metabolitů zpracovaných lidským tělem na rostliny nebo zvířata.

Tabulka: Dopady pěstování a spotřeby tabáku

tags: #ekologicky #dopad #pěstování #tabáku

Oblíbené příspěvky:

• Znečištění vod v ČR
• Emise CO2 a paliva
• Rozmanitost podnebí Francie
• Skládky a legislativa
• Jizerská příroda