Malovaný obraz vlaku v přírodě techniky

Malování venku pod širým nebem a spojení s technikou akvarelu zaručuje nádherně strávený den v parku s barvami. Budeme malovat přírodu, pokusíme se přenést na speciální akvarelový papír její barvy, emoce, náladu okamžiku. Děti jsou ve své bezprostřednosti přímo předurčeni k práci s barvami, které...

Inspirace od mistrů a techniky malby

V prvé části workshopu si popovídáme o tom, jak naši i světoví malíři malovali zimní krajinu. Ukážeme si díla Lady, Trnky, Kavána, Bubeníčka či Panušky, ale také světových malířů, kteří prosluli malováním zimy - Moneta, Bruegela, Avercampa a dalších. Inspirováni díly slavných malířů si...

Zažijte snídani v trávě po vzoru malířů konce 19. století a naučte se jejich vidění krajiny a malířským postupům pod širým nebem. Workshop je určen jak pro začínající, tak pro pokročilé malíře, kteří chtějí zažít autentickickou atmosféru plenérové malby. Workshop se ponese v poklidném a příjemném...

Během šesti hodin si osvojíte schopnost zvládnout tyto podmínky a zachytit rychlé momenty krajiny a pohybující se lidi kolem nás. Práce v terénu je chaotická a často přináší nepříznivé podmínky. Na tomto workshopu půjdeme malovat do pražských parků. Vezmeme si přenosné malířské stojany,...

Aktivity a hry s barvami v přírodě

1. BARVY PŘÍRODYMůžeme začít malou procházkou, při které objevujeme, jaké různé odstíny jsou kolem nás. 2. BAREVNÝ KOLÁČVenku či uvnitř si děti namalují kruh, vějíř či koláč s různými odstíny barev. Mohou záměrně používat barvy, o kterých si myslí, že je venku najdou. 3. BAREVNÉ KOLÍČKY Pokud si budete chtít hrát s barvami dlouhodobě, doporučujeme si vyrobit sadu barevných kolíčků. Ty přidrží barevné úlovky na papíru či provázku. 4. BAREVNÉ KOSTIČKYMenší děti ocení, když venku do pátrání zapojíme i odstíny jejich oblíbené stavebnice.

Čtěte také: Boj za lepší budoucnost

Stačí rámeček či okénko pro každého žáka. Ideálně s prostorem pro vlastní ztvárnění vybrané krajiny. Je na autorech, zda si vyberou detail nebo široký celek. Cílem je zaměřit svou pozornost na vnímání krajiny. Pro každého je to něco jiného. Právě díky těmto odlišnostem vznikne vždy skvělá diskuze o krajině, když všichni dokončí svůj obraz a vystaví ho v galerii Příroda (stačí zatížit kamenem či chytit kolíčkem na větev). Hra může být i vhodný startér k hlubšímu soustředění.

věk: MŠ - 9. třída ZŠ, čas: 20 - 40 minut, kdy: celoročně (je zajímavé aktivitu opakovat a porovnávat krajinu v různých ročních obdobích)

Barvy podzimu jsou neopakovatelné. Přibalte ven i vodovky nebo aquarelové pastelky. Přeneste barvy na papír. Kdo chce může chytat barvy do přesných tvarů. Někdo opustí hranice reálných tvarů a bude si jen hrát s barvami.

Ideální je podzimní čas, ale zajímavé přírodniny k tvoření můžeme najít po celý rok. Aktivitu lze realizovat hned u školy nebo se hodí i na cestu, během které můžeme sbírat vhodné barevné listí, kamínky, větvičky, oříšky, cokoli, co malé tvůrce zaujme a neuškodí přírodě. Když máme dostatek materiálu, můžeme tvořit přímo na zem, na papír nebo vzít přírodniny do třídy.

Krásné, přírodní barvy můžeme získat i z půdy. Dá se jimi barvit nejen papír, ale i keramika, dřevo či plátno. Z půdy vyrobíme pigment a spojíme jej pojivem. Pro získání různých pigmentů potřebujeme různě zbarvené typy půdy. Hlínu necháme vyschnout, ideálně několik týdnů. Pak ji prosejeme přes hrubší síto, následně jemnější a nejjemnější prach získáme proséváním přes hrubou látku nebo speciální síto. Z tohoto pigmentu těsně před kreslením vyrobíme barevnou kaši. Pigment s vodou smícháme v poměru 1 : 1 s pojivem a můžeme kreslit. Jako pojivo použijeme kaseinové lepidlo nebo vaječnou temperu. Tu vyrobíme tak, že žloutek z vajíčka smícháme s vodou v poměru 1 : 2. Vaječné pojivo smícháme s pigmentovou kaší. Jako konzervační prostředek použijeme hřebíčkový olej.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Pomůcky: soustava sítek, lopatka, štětce, kaseinové lepidlo nebo vaječná tempera (žloutek, voda, hřebíčkový olej)

Když rozmačkáme rostliny, nebo ještě lépe z nich získáme barvivo, třeba varem, půjde o barvu nestálou, která se vpije do papíru, neudělá vrstvu ... Když ale do takto vzniklého barviva přidáme - rozpustíme - arabskou gumu nebo klej (klovatinu - výtok z ovocných stromů - třešní či švestek), získáme hustou stálou barvu, která funguje podobně jako vodovky.

Hudba a zvuky přírody v malování

Všimli jste si někdy, kolik je kolem nás různých zvuků? Některé příjemné, jiné méně, jedny vykouzlí veselou či zasněnou náladu, druhé varují a třeba i chrání. Pojďme se teď vypravit do přírody, která se může stát koncertním sálem, a objevovat šikovně ukryté hudební nástroje. A nemyslete si, že to je jen hra pro malé.

Na tuto aktivitu se každý vybaví vyrobeným CD z pevnějšího papíru, pastelkami a trpělivostí. Každý sám si najde takové místo, kde bude moci být sám a tiše poslouchat dění okolo sebe. Neuškodí, když na chvíli zavře oči, aby se mohl soustředit ušima. Pak ale oči otevřít musí, protože slyšené zaznamenává na připravený nosič. Už nemusí být abstraktní, klidně nakreslí na CD psa, ptáčky, vlak, podle toho, ze které strany mu tyto zvuky přiletěly.

Děti dostanou nebo si nakreslí kruh a vyznačí do středu sebe. Pak na domluvený čas zavřou oči a soustředí se na zvuky kolem sebe. Zkouší rozpoznávat nejen to, co zvuk způsobuje (jako u sluchových map), ale navíc zkouší vnímat i barvu hudby, kterou slyší.

Čtěte také: Tipy pro obrazy přírody

Venku může vzniknout celý orchestr. Vyzkoušejte, jak hrají dvě borové šišky, když jimi o sebe drnkáte. Objevte rozdíl, jak zní šišky z modřínu a ze smrku. Nebo jak různě cinkají odlišné oblázky. Zavěšené přírodniny otevřou další nové zvuky. Stačí vzít ven provázek a koncert může začít. Dřevěný závěsný xylofon už je jen třešnička na dortu. Vyzkoušejte různé zvuky, např. během cesty. Potom vyberte hudební nástroj pro každého hráče a zkuste se společně vyladit, např. u známé lidovky. Pak přichází na řadu improvizace. Vytvořte např.

1) Vyzvěte žáky, aby se zamysleli nad délkami jednotlivých slov. Zkuste jim pár slov nabídnout (ČÁP, JETEL, ZAHRADA, ZÁHON, JEHLIČÍ,…) a seznamte je s tím, že budou skládat různá slova z čárek a teček.2) Dlouhá slabika ve slově bude zastoupena čárkou a krátká slabika zase tečkou. Potom nechte děti (ve dvojicích, nebo ve skupinách) posbírat klacíky a například kamínky (nebo jiné přírodniny, které by znázorňovaly tečku).3) Jako první dětem zadáte (napíšete křídou na chodník, na venkovní tabuli, na papír/plakát, který pověsíte venku) slova a ony musí poskládat jejich správnou „partituru“. Klidně 10 slov.4) Poté můžete role vyměnit a vy (jako učitel) můžete napsat „partituru“ a děti vymýšlí na papír/tabulku/chodník, které slovo by to mohlo být.5) Poslední varianta může být ponechána na dětech samotných.

Hlavní muzikant (učitel, lektor, jedno z dětí) nashromáždí různé přírodniny, které může rozeznít. Hádající posluchači buď vždycky na chvíli zavřou oči nebo se otočí zády nebo prostě jsou na druhé straně opony, než kde hraje muzikant. Ten vybírá nástroje a hraje na ně, ostatní podle sluchu hádají. Využijte i různé pohyby a vzájemné kombinace - ťukání, tření, štěrchání v dlaních.

Jen s tím rozdílem, že muzikant hraje, ale nástroj neukáže. Posluchači se snaží ve svém okolí najít takový nástroj, který bude hrát stejně jako ten muzikantův. Hudební detektivové aneb Zvukové pexeso v pohybu - podobné uspořádání jako při Zvukové hádance.

Cílem je samostatně zkoumat, jak co spolu hraje, zkoušet různé kombinace živé i neživé přírody. Klidně si toho vyzkoušejte víc a nakonec vyberte nástroj, který vám nejlíp padne do ruky nebo zní nejpříjemněji vašim uším. Uvádíme několik motivačních příběhů, které jsme někdy pro vznik přírodního orchestru použili:- chystá se lesní (luční, zahradní) slavnost, na které mají víly tancovat, je potřeba sehnat hudebníky- nějaký přírodní kmen vybírá nového náčelníka podle písně, kterou dokáže se svými pomocníky zahrát (zazpívat, zatančit)- přivolávání (zahánění) deště- Česká filharmonie letěla na zájezd do Japonska, ale jejich letadlo letělo bouří a otevřel se zavazadlový prostor. Společné mají to, že po shromáždění všechny nástroje rozezníme a zapojíme je i do písničky.

Na jednu stranu si stoupnou ti, kteří ťukají kamínky, na druhou ti, kdo škrtají klackem přes šupiny šišek, na další ti se skořápkami ořechů či s šustícím listím. Dirigent nejprve nechá hrát každou hudební sekci zvlášť. Pak nastane fáze nácviku hraní podle ukazování, vnímání rytmu, trénink pohotovosti a soustředění na mávnutí dirigentovy taktovky. Když jsou hudebníci trošku nacvičení, můžeme se pustit i do písničky, kterou všichni znají. Když už máte nástroje pohromadě z předchozí aktivity, tak muzikanty rozdělte jako v opravdovém orchestru do skupin podle nástrojů.

Děti při ní uklízí - hledají věci, které do přírody nepatří (předem nachystané očištěné odpadky - sklenice, dráty, plechovky, víčka, staré příbory apod.). Tato varianta sice vyžaduje jistou přípravu, ale rovněž se hodí ven.

A teď zkuste pojmenovat ty zvuky, které slyšíte. Rozšiřme pozornost z hudebních nástrojů, které rozezníváme my, také na ty, které se projevují „samy“ - vítr, listí na stromech, tekoucí voda.

Vypravěč si tajně vymyslí svůj příběh. Může si ho taky napsat, aby ho nezapomněl pro další opakování. Posluchači poslouchají a zkouší odhadnout, o čem ten příběh je. Své tipy můžou napsat, nakreslit. Nevadí ani to, když sérii zvuků nakreslí abstraktně. Zajímavé je sdílení představ všech zapojených a nakonec i odhalení autorského příběhu. Dokážete pomocí zvuků předat druhým beze slov příběh?

U nástrojů se to tak někdy říká, že jejich zvuk má barvu, i když pak teoretici použijí přívlastek jako třeba „sametová“ či „zádumčivá“, což nám vůbec nic neříká o barevných odstínech. Ale zkuste to - jak byste namalovali šustění listů, proudění vody, déšť, vítr, klepnutí kamene, zpěv ptáků, chůzi v písku? Může mít hudba nějakou barvu?

Bavte se o tom, který zvuk bychom nazvali ruchem, který tónem, který je tichý, který hlučný. Jsou zvuky harmonické, ale také dizonantní (falešné). Hluboké, nízké, krátké, dlouhoznějící. Jak vlastně vznikají? Máme-li se bavit o námětech pro hudební výchovu, musíme si nejprve uvědomit rozdíly v různých zvucích.

Co je tím spouštěčem chvění, které vnímáme jako zvuk? Všímejte si, kdy zvuk vznikne úderem, kdy třením, rychlým pohybem (švihnutí), drnkáním o něco jako strunu, foukáním přes hranu. Zkuste, jak se mění síla zvuku v souvislosti s hustotou materiálu, kdy se rozezní víc, kdy je naopak zvuk tlumený (třeba něčím měkkým). Zní líp věci plné nebo duté? Zavěšené, položené, držené v ruce? Ano, jsme u fyzikálních otázek. Zvuk je mechanické vlnění, které se šíří v nějakém vhodném prostředí a které může rozkmitat i naše sluchové orgány. Zvukové vlny se šíří určitou rychlostí, s určitou frekvencí, dají se popsat vlnovou délkou. V závislosti na tom zvuky slyšíme nebo taky ne.

Schválně najděte na výletě místo, kde ozvěnu uslyšíte. Bude to v rovině? V kopcích? V lese nebo v otevřené krajině? Když se vám toto místo podaří objevit, pohrajte si s ním - jaký zvuk se vrací? Vrací se stejné slovo? Je lepší volat nebo zpívat? Věty nebo jednotlivá slova? A za jak dlouho se dočkáme odpovědi? Mohlo by se tohle zjištění k něčemu hodit? Zvuk se vzduchem šíří rychlostí 330 m/s. Zkuste tedy podle ozvěny spočítat, jak daleko jste od protějšího kopce, který vám ozvěnu vrací (nezapomeňte, že ten zvuk nejdřív letěl od vás tam a teprve potom zpět). V tunelech, sklepech, kostelích a podobných uzavřených prostorech jste si určitě všimli, že se váš hlas rozléhá, že se vám v ozvěně vrací. Podobně se chovají i některá místa v přírodě.

Všimněte si toho třeba u píšťalek z pampelišky, křídlatky či vrbových píšťalek, kdy výšku tónu ovlivňuje povytažení nebo zastrčení pohyblivé části nebo zakrytí dírek na píšťalce. Výška tónu může souviset s materiálem, který rozezníváme, ale co je lépe pozorovatelné, tak souvislost s vlnovou délkou.

Budete-li pozorně měřit, mohli byste zjistit, jestli se v různých sestavách (míněno srovnání sestavy stejných širokých lahví se sestavou stejných úzkých lahví) dají vysledovat stejné matematické závislosti - porovnat to třeba s tabulkou, která udává ladění stupnic. Jednodušeji řečeno - zazní vždycky oktáva, když bude zvukový sloupec poloviční než u prvního tónu? Sestavte si „vodní varhany“ - do lahví s úzkým hrdlem, přes které se dá snadnou foukáním vyloudit zvuk, nalijte různé množství vody. Zkuste takové vodní varhany naladit, aby zahrály čistou stupnici. Bude záležet na množství vody nebo na tom, kolik vzduchu zbývá od hladiny k hrdlu? Výška tónu v závislosti na výšce vzduchového sloupce se dá sledovat i v nádobách s vodou.

A ještě jeden námět, který souvisí s vlnovou délkou - všimli jste si, jak se mění zvuk dopadající vody v lahvi nebo v hrníčku, když ho napouštíte?

Výtvarné kurzy a sketchbook

Když už víme, jak zvuky vznikají, můžeme řadu hudebních nástrojů vyrobit. Jednoduché je tzv. škrdlátko - silnější dřívko, do kterého uděláme zářezy - zvuk vzniká přejížděním jiným klacíkem přes ty zářezy. „Pískátko“ (tady úplně nevím, jak to nazvat) - širší list trávy napnutý mezi palci se rozechvívá foukáním. Chrastidlo - ulity nebo skořápky ořechů (srovnejt... Pojďme ale od fyziky a matematiky k tvorbě, zručnosti a tvořivosti.

V předchozím článku jsme si řekli, proč je dobré vést si sketchbook a jak si vybrat ten pravý. Dnes se podíváme na to, jak z něj vytěžit maximum a proměnit ho v cenný nástroj pro vaši kreativitu a osobní rozvoj. Lidé si často koupí nový skicák, blok papírů nebo plátno a představují si u toho, jak jim bude hezky, až budou malovat nebo kreslit. Pak ale zjistí, že sedí u otevřeného skicáku a přemýšlejí, co by mělo být to pravé pro jejich prázdné stránky. Které obrázky si zaslouží čestné místo a jak je co nejlépe namalovat? Co když to zkazím a celý skicák bude zničený nebo budu muset stránky vytrhat, když se mi něco nepovede.

Tak na tohle zapomeňte. Skicák nemusíte nikomu ukazovat, je to jen váš nástroj ke zlepšení kreseb a zaznamenání toho, co se ve vašem životě děje nebo co zažíváte. Začněte malým rituálem (např. Je mnohem jednodušší se vracet k něčemu, co děláte pravidelně než pokaždé vymýšlet, kdy si na to najdete čas. Nemusíte se soustředit na jednu techniku a vytvářet s ní všechny obrázky (skeče). Některé situace vyžadují rychlou skicu pro zachycení akční atmosféry nebo pohybu. Jiné zase lákají k detailnějšímu provedení a uvědomění si všech detailů a hru světel a stínů. Jindy můžou vypadat jako ze sna a znázorňovat momentální náladu nebo emoci.

Ať už se o to snažíme nebo ne, skicování nás vždy vtáhne do přítomného okamžiku. V danou chvíli není nic důležitějšího než to, kudy vede linie domu, jakou strukturu má list nebo jakou barvou vyjádřím atmosféru. Kdo říká, že skici jsou jen k tréninku kreslení nebo vytváření obrázků jen do skicáku? Často se stane, že z nenápadné skici se vyklube zajímavý motiv na větší obraz. Někdy se mi stane, že obrázek začne žít vlastním životem a pak už „přeroste“ svůj původní formát. Zajímavé skici si nafoťte nebo naskenujte a uchovávejte si je v digitální podobě. Sketchbook je více než jen sbírka kreseb - je to cesta k hlubšímu vnímání světa kolem vás.

V minulém článku jsme si představili online výtvarné kurzy pro dospělé, dnes se zaměříme také na kurzy výtvarného umění, ale tentokrát takového, které je potřebné či alespoň o něco lepší vykonávat v ateliérech nebo například v exteriéru. Všechny tyto kurzy tak zároveň mohou být i pěkným zážitkem, jelikož kromě nových dovedností můžete zažít i spoustu dalších věcí, poznat nové lidi či objevit nová kouzelná místa. Kurzy jsou obvykle určeny jak studentům, kteří se chystají hlásit na střední či vysoké umělecké školy a potřebují v dané technice získat trénink, tak i lidem různých věkových kategorií se zájmem o umění.

Ateliér Montmartre v Praze nabízí několik výtvarných kurzů pro dospělé. Jeden z nejzajímavější z nich, který by zároveň i zapadal do našeho výběru, je právě roční studium sochařství. Kurz je naplánován do jednoho školního roku, s výukou 1x týdně. Možnost je vybrat mezi odpoledními a večerními lekcemi, odpolední začínají ve 14.00 a trvají do 17.00, večerní začínají 17.30 a končí ve 20.30. Délka jedné lekce je 3 hodiny, lekcí je dohromady 38 a celý kurz trvá 10 měsíců (školní rok), výuka neprobíhá přes letní prázdniny. Cena za celý kurz je necelých 27 000 Kč, částka jde případně rozfázovat do 2 až 3 splátek. Náplň kurzu po obsahové stránce je strukturovaná tak, aby studenty provedla základy techniky obecně, a následně i různými jednotlivými tématy modelování. Lektoři také slibují individuální přístup, jelikož počet studentů na lekcích je omezen tak, že při plném počtu vás je 5.

Tentýž pražský ateliér nabízí vedle sochařského a mnoha dalších kurzů i kurz plenéru a krajinomalby. Jak napovídá název, kurz je opravdu nejvhodnější plánovat na léto, jelikož za příznivého počasí se dá v přírodě pobýt delší sobu, a v klidu tak venku malovat či kreslit. Ideální je pro jedince, kteří jsou v přírodě rádi, a rádi by se naučili její krásy i zachytit do svých obrázků. Je jedno zda byste chtěli malovat květiny, parky, lesy, zahrady či městskou architekturu nebo venkovskou zástavbu, naučíte se základy, abyste uměli namalovat všechny tyto scenérie. Krajinomalbu si poté můžete odvézt i třeba z dovolené, ať už třeba u moře nebo vysoko v horách. Předně je kurz vhodnější pro začátečníky, protože se během lekcí vyučují především základy kompozice, stavby obrazu, perspektiva, barevnost a možnosti zachycení prostoru, světla a atmosféry. Jste-li náhodou už pokročilý, můžete si dovednosti alespoň prohloubit, a třeba si některou techniku či podstatnou část techniky jako je například perspektiva, zdokonalit. Pomůcky potřebné k plenéru i malbě obecně vám budou k dispozici v ateliéru, není tedy nutně potřebné nosit si vše své. Kurz je naplánován na 8 týdnů, každýtýden probíhá 1 lekce, obvykle pravidelně v jeden den ve večerních či odpoledních hodinách.

Jelikož se jedná opět o kurz probíhající v letních, prázdninových měsících, jeho délka je 8 týdnů. Čeká vás tak 8 lekcí grafiky, o délce jednotlivé lekce 2,5 hodiny. Cena za celý kurz je necelé 4 000 Kč, a hodiny probíhají obvykle v odpoledních a večerních hodinách, se startem například v 17.30. během kurzu vás zkušený lektor provede základními grafickými technikami, jak tisku z výšky, tak i tisku z hloubky. Jedná se o techniky linorytu a monotypie, ty řadíme mezi tisk z výšky. Všechny pomůcky potřebné ke kurzu vám poskytnou v ateliéru, s sebou se hodí vzít oblečení, ideálně takové, které můžete případně pošpinit či poničit. Zážitků z grafického kurzu si můžete odnést víc, než byste možná předem očekávali, jelikož tyto techniky vyžadují kromě kreativity i vcelku velkou zručnost, trpělivost a znalost technického postupu. Z nabídky Montmartru jsem vybrala ještě jeden letní kurz pro dospělé, jímž je grafická dílna.

Takovým kurzem je i malování pro rodiny, přijít můžete jako rodič či prarodič se svým dítětem. Celková cena vychází přibližně na 6 5000 Kč při skladbě 1 dospělý + jedno dítě. Pokud byste s sebou chtěli vzít druhé dítě, je za něj příplatek další 2 000 Kč. Kurz případně můžete absolvovat i ve skupině více dospělých či více dětí, pořadatelé potom slibují menší cenu. Četnost kurzu je 12 lekcí, každý týden je jedna, 2hodinová lekce, obvykle v odpoledních hodinách. Náplníkurzu má být výuka malby za použití skutečných profesionálních nástrojů a pod profesionálním vedením. Jako pomůcky k malování mý být využíváno klasické malířské plátno a barvy na bázi akrylu či oleje. Nenajdete tam tedy pouze pastelky, vodovky, voskovky a další náčiní, se kterým se obvykle děti baví. Pointou kurzu není pouze zabavit děti, ale skutečně je vést k malířskému koníčku se všemi náležitostmi. To vše se kombinuje i se vztahem mezi rodičem a dítětem, aby si svou oblíbenou činnost uměli užít spolu, a něco se přiučil kromě dítěte i dospělý. Naprosto ideální je absolvovat takový kurz, pokud oba (pra/rodič i dítě) máte v malování zálibu a dítě na celé lekci vydrží v takovém klidu a soustředění, aby nevyrušoval ostatní účastníky. Z tohoto důvodu je také minimální věková hranice pro děti 4 roky. V nabídce výtvarných kurzů mimo kurzů pro děti či kurzů pro dospělé najdete i takové, které se zaměřují právě na společně strávený čas mezi rodiči a jejich dětmi.

Cílem tohoto kurzu je seznámit a naučit studenty pracovat s různými technologickými postupy různých technik malby. Kurz je opět letní, probíhá tedy v prázdninových měsících a je seskládán z 8 lekcí. Každá lekce má 2 a půl hodiny, a odehrává se 1x týdně ve večerních hodinách v ateliéru na pražském Smíchově. V ceně jsou zahrnuty veškeré potřeby na malování, a celková cena je necelé 4 000 Kč. Na druhé lekci se účastníci učí impresionistickou techniku a malují svůj obraz dle předlohy. Na 4. Lekce 5. už představuje olejomalbu, což může být pro studenty zcela nový styl malování, jelikož olej se chová jinak než barvy na bázi vody. U kurzu malby ještě chvíli zůstaneme, tentokrát se však přesuneme z přírody a od dětí do ateliéru k menší skupince dospělých.

Tvůrčí víkend v přírodě

Užij si tvůrčí víkend v milé společnosti podobně naladěných lidí. Jaro láká ven a v okolní krajině je spousta inspirace. Během tvoření a spolubytí si odpočineš od starostí běžných dnů. Tvořit budeme v krásné přírodní oblasti u řeky Oslavy. Krajinu nasáváš všemi smysly. Atmosféra a tvé pocity se pak snadněji dostanou přirozeně do tvé tvorby. Pojď si to vyzkoušet!

Sám si zvolíš svou nejoblíbenější či nejlákavější techniku. A letos máme romantický i praktický bonus navíc! Zázemí v bezprostřední blízkosti plenéru nám vytvoří velký obytný vůz s mini kuchyňkou a malou terasou. Své malířské náčiní rozbalíme u řeky Oslavy poblíž Oslavan. V průběhu lekcí ti lektorka ukáže proces vlastní tvorby. Naučíš se, jak namalovat krajinu od detailu k celku. Ochutnáš krátké skicování v krajině, a také podrobnější malbu námětu (hladina vody, stromy, kopce…). Založila organizaci Start-Art, dříve působila jako učitel na střední umělecké škole.

Výtvarný materiál si můžeš vzít svůj anebo si zakoupit materiál u lektorky. Potkáme se v sobotu i v neděli ráno v Brně a pojedeme až na místo (a zase zpět). Pro část kurzistů máme zajištěný odvoz velkým obytným vozem. Kdo má vlastní auto, může jet sám nebo s sebou vzít další kurzisty. Na dopravě, času a místu setkání se společně domluvíme předem podle aktuálního počtu kurzistů i aut. Sobota a neděle 16. - 17. 5.

Umění ve vlaku

Za normálních okolností člověk vyjde ven z galerie na stejném místě, z jakého do ní vešel. V supermoderním japonském muzeu jménem Genbi Shinkansen tomu tak ovšem není. Expozice je umístěná v obrovském vlaku, který návštěvníky rychlostí 240 kilometrů v hodině odveze z města Niigata do města Echigo Yuzawa. Cesta trvá přibližně hodinu, během které si návštěvníci mohou prohlédnout umělecká díla osmi různých autorů, nainstalovaná po celé délce soupravy. Také exteriér vlaku je vyzdoben uměleckým dílem. Zvenku je k vidění série fotografií ohňostrojů fotografa Mika Ninagawa. Kromě umění se ve vlaku nachází také kavárna a herna pro děti.

tags: #malovany #obraz #vlaku #v #prirode #techniky

Oblíbené příspěvky:

• Výskyt medvěda v Česku
• Vyškov - ovzduší
• Materiály pro ekologické utěsnění
• Tipy pro ekologické zateplení
• Příroda a zajímavosti Harcova