Výskyt medvěda hnědého v české přírodě: Současnost a historie

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, policie a Česká inspekce životního prostředí prověřují výskyt a možný původ medvědů v Česku. Situaci sledují i ministerstva zemědělství a životního prostředí. Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota uvedl, že situaci nelze zlehčovat.

V posledních týdnech se objevila hlášení o údajném pozorování medvědů. Týkala se Senožat na Pelhřimovsku, vojenského újezdu Hradiště v Doupovských horách na Karlovarsku či Přerovska. Všechny dostupné důkazy podle Janoty nasvědčují tomu, že medvědi se v daných oblastech skutečně vyskytovali či ještě vyskytují.

Podle expertů na velké šelmy ale neexistuje důkaz potvrzující, že jde o medvědy. Experti na velké šelmy ale označili opakovaná hlášení o výskytu medvědů v ČR za dezinformace a šíření poplašné zprávy.

Pokud by se zjistilo, že medvěd nepochází z volné přírody, budou policisté prověřovat spáchání trestného činu obecné ohrožení, týrání zvířat, případně trestného činu neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy.

Podle Státní veterinární správy mají v Česku pro domácí chov povolení tři subjekty, v nichž je celkem šest medvědů. Dále správa ve dvou cirkusech eviduje sedm medvědů, a další chovají zoologické zahrady. Ani ministerstvo zemědělství nemá žádné informace, že by medvědi pocházeli z úniků nebo záměrného vypuštění jedinců z chovu, napsal úřad ČTK.

Čtěte také: Kreslený medvěd v souladu s přírodou

Agentura ochrany přírody ale vyzvala lidi k opatrnosti, vzhledem k nejistému původu zvířat je obtížné odhadnout jejich reakci při setkání s člověkem. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) na dotaz ČTK potvrdilo, že věc prověřuje a je dohodnuté s policisty, myslivci i orgány ochrany přírody na společném postupu.

Střety medvědů s člověkem nejsou ojedinělé na Slovensku. Kabinet slovenského premiéra Roberta Fica proto letos v dubnu po opakovaných střetech schválil návrh na odstřel 350 medvědů. Podle sčítání z letošního května žilo v zemi ve volné přírodě na 1200 medvědů, nyní provádí Slovensko nové sčítání.

Podle Janoty je potřeba prověřit, zda medvědy do Česka někdo záměrně nepřeváží z jiných států a následně je nevypouští. Teorie o tom, že by medvědi unikli z domácích chovů, považuje za nepravděpodobné. Přirozenou migraci ze Slovenska nebo výskyt volně žijících medvědů na území ČR mimo oblast Beskyd či Bílých Karpat aktuálně vyloučilo i ministerstvo životního prostředí.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se domnívá, že by výskyt medvědů mohl souviset s častějšími kontrolami nelegálních chovů.

V ČR se medvědi vyskytují především v Beskydech, kam migrují ze Slovenska. Někdy se zatoulají dál od Beskyd do Jeseníků, na Českomoravskou vrchovinu nebo do Oderských vrchů. V Čechách se objeví ojediněle.

Čtěte také: Více o baribalovi

Medvěd hnědý je chráněný zákonem i mezinárodními úmluvami. Jeho lov je v Česku možný pouze na základě výjimky, která dosud podle ministerstva zemědělství (MZe) nebyla udělena.

Historie výskytu medvěda hnědého v ČR

Medvěd hnědý (Ursus arctos) byl v Čechách vyhuben v průběhu 18. a 19. století. Poslední doložený zástřel pochází od Jeleních Vrchů v želnavském polesí na Šumavě z 14. listopadu 1856, kdy lesník Jan Jungwirth ulovil medvědici.

Na Moravě, zejména v Jeseníkách a v Beskydech, se medvědi udrželi déle než v Čechách, pravděpodobně díky pravidelným potulkám jedinců ze Slovenska. Ještě po r. 1850 bylo uloveno sedm medvědů v oblasti Moravskoslezských Beskyd a Vsetínských vrchů.

Obecně lze za hlavní příčiny zániku populace medvěda hnědého na historickém území Čech, Moravy a Slezska označit přímé pronásledování člověkem a výrazné změny ve skladbě lesů, které posléze vyústily v rozsáhlé odlesňování.

Kuriozitou je výskyt medvědů uniklých ze zajetí. Např. r. 1913 byl v Sušici (okr. Klatovy) uspořádán hon na medvěda, po jehož zastřelení se zjistilo, že unikl potulným medvědářům.

Čtěte také: Fakta o ochraně Arktidy

Současný výskyt medvědů v ČR

Novodobé pozorování medvěda hnědého se na území ČR datuje od období po r. 1945. Na rozdíl od rysů a vlků však k šíření medvědů docházelo až mnohem později, a to v důsledku růstu medvědí populace v sousedním Slovensku po r. 1960.

Většina zjištěných výskytů pochází z Beskyd (Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy a Javorníky). V těchto oblastech se dá výskyt medvědů také označit od r. 1980 za častý, v Bílých Karpatech za pravidelnější a na ostatním území ČR pouze za náhodný.

Konkrétní důkazy o narození mláďat na území ČR však scházejí. Někteří jedinci občas migrují i poměrně daleko z Beskyd, přičemž musejí překonat relativně přehledné, zemědělsky intenzivně obhospodařované a bezlesé oblasti.

Výskyt medvěda hnědého na našem území zároveň představuje nejzápadnější okraj rozšíření karpatské populace tohoto druhu. I když pozorování medvědů na území ČR neustále přibývá, je jeho početnost zoology odhadována jen na dva až pět jedinců.

Vývoj populace medvěda hnědého v ČR po r. 1945

Zatímco v obdobích 1945-1949 a 1960-1969 byl výjimečný výskyt tohoto druhu znám pouze z jednoho mapovacího čtverce (0,16 % území ČR, tj. 130 km2), v období 1970-1979 byl občasný výskyt zaznamenán již v 17 čtvercích (2,71 %, tj. 2280 km2). Šíření medvědů pokračovalo i v období 1980-1989, kdy byl výskyt stále ještě občasného charakteru zaznamenán již v 41 čtvercích (6,53 %,tj. 5510 km2). Obdobná situace byla i v období 1990-1999.

Názory expertů na současný výskyt

Miroslav Kutal z Ústavu ekologie lesa Mendelovy univerzity v Brně a koordinátor Hnutí DUHA Šelmy Michal Feller to řekli ČTK v reakci na prohlášení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ). Ta vyzvala policii, aby důkladně prošetřila hlášení o výskytech medvědů v Česku z nedávné doby a zajistila bezpečnost obyvatel i hospodářských zvířat v daných lokalitách.

"Je to zbytečná hysterie. Neexistuje žádný důkaz, který by potvrzoval, že jde o medvědy, například nalezené stopy či trus. Pokud myslivci něco takového mají, ať to předloží. To, co jsme zatím viděli, je zcela neprůkazné," řekl ČTK Kutal. Podle něj se takto prostřednictvím sociálních sítí šíří dezinformace. "Podle mě někdo zbytečně vyvolává paniku. Je nepravděpodobné, že by v těch místech byli medvědi," řekl. Podle něj je také nemožné, že by někdo medvědy do Česka přivážel a pak vypouštěl do volné přírody.

Podobný postoj má i Feller z Hnutí DUHA Šelmy. "Myslí, že to je šíření poplašné zprávy. Není věrohodně prokázané, že jde o medvědy. Mají jen nepřímá pozorování. Žádné stopy či záběry z fotopastí. Určitě u nás medvědy nikdo nevypouští," řekl. Dodal, že často mají falešná hlášení o výskytu medvěda. "I sami myslivci si je občas spletou s divočáky," řekl.

Výskyt medvědů v okolních zemích

Zatímco v Česku medvědi trvale nežijí, v sousedních státech mají stabilní populace.

• Slovensko: Největší středoevropská populace (1 200 až 1 500 medvědů)
• Polsko: Karpatská populace (přibližně 150 medvědů)
• Rakousko: Alpská populace (desítky jedinců)

Proč se medvědi v současnosti v Česku neusadili?

I přes občasné výskyty v pohraničí se medvědi v Česku dlouhodobě neusazují. Důvody jsou komplexní:

1. Malé území a vysoká hustota obyvatel
2. Absence reprodukující se populace
3. Lidský faktor (chybí osvěta, příprava zemědělců i právní rámec)

Jak žít s medvědy? Zkušenosti sousedů

Země se stabilními populacemi medvědů mají dlouholeté zkušenosti se soužitím. Slovensko například řeší desítky případů škod způsobených medvědy ročně. Systém kompenzací a prevence zahrnuje:

• Elektrické ploty pro chov ovcí a včelíny
• Finanční kompenzace za škody
• Osvěta veřejnosti o správném chování
• Odstřel problémových jedinců jako krajní řešení

Co by případný návrat znamenal pro přírodu?

Medvěd hnědý je tzv. klíčový druh (keystone species) - jeho přítomnost ovlivňuje celý ekosystém:

• Rozšiřování semen
• Provzdušňování půdy
• Potravní síť
• Indikátor zdraví ekosystému

Výhled do budoucna

Budoucnost medvědů v Česku zůstává nejistá. Scénáře jsou různé:

1. Status quo: Občasné výskyty potulných jedinců pokračují, ale žádná trvalá populace se neusazuje.
2. Postupný návrat: S růstem slovenské populace a zlepšováním habitatu v Česku se může zvýšit frekvence výskytů.
3. Aktivní reintrodukce: Teoreticky možné, ale chybí společenská poptávka i politická vůle.

Tabulka: Výskyt medvěda hnědého v ČR v různých obdobích

tags: #medvěd #hnědý #výskyt #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Vliv aklimatizace na ekosystém
• Monoblok zpracování odpadu – princip fungování
• Regenerace, recyklace a rekuperace: Vysvětlení rozdílů
• Tipy na usedlosti pro školy v přírodě
• Člověk a příroda – pracovní listy