Emise letecké bomby: Co to je a jak ovlivňují životní prostředí

Letecká doprava výrazně přispívá k vysokým koncentracím oxidu uhličitého v atmosféře. Svět se na to snaží reagovat různě - omezením cestování nebo třeba vývojem elektroletadel.

Emise CO₂ a snahy o snížení

V Česku se loni zvýšily průměrné emise oxidu uhličitého (CO2) u nových osobních vozů o 1,5 procenta na 138 gramů na kilometr. Za posledních deset let emise CO2 klesly jen o tři gramy na kilometr. Vyplývá to z údajů Centra dopravního výzkumu.

Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na světové lídry, aby ve svých zemích vyhlásili stav klimatické nouze a pomohli tak urychlit kroky, které by zabránily katastrofálním důsledkům globálního oteplování.

Tým složený z vědců z univerzit Cambridge a Oxford chce uhlíkovou stopu letecké dopravy snížit co nejdříve. Vypracoval proto postup, jak ze vzduchu zachytit oxid uhličitý a chemickou reakcí jej přeměnit na palivo, které se dá v letectví využít. Informuje o tom žurnál Nature Communications.

V laboratorních podmínkách byl experiment podle vědců úspěšný. Množství paliva, které touto reakcí vzniklo, bylo samozřejmě malé, ale pokud by vědci byli schopni ji provést i ve velkém měřítku, mohlo by to naznačit cestu k uhlíkově neutrální letecké dopravě.

Čtěte také: Vše o emisních normách

„Tento proces představuje atraktivní variantu - mohl by totiž snížit emise CO2, a zároveň vytvářet obnovitelné a udržitelné letecké palivo,“ říkají ve své studii autoři.

Jak funguje přeměna CO₂ na palivo?

Experiment, který vědci provedli, tento proces převrací a přeměňuje oxid uhličitý na palivo. Metoda spočívá v reakci kyseliny citronové, vodíku a katalyzátoru tvořeného z železa, manganu a draslíku. Prvky se spolu s oxidem uhličitým zahřejí na teplotu 350 °C a následně vznikne tekutina, která se podle vědců dá využít jako letecké palivo.

Hlavní výhodou je, že na rozdíl od jiných podobných pokusů je katalyzátor levný a snadno dostupný. Železo, mangan a draslík jsou totiž prvky, kterých je na Zemi dostatek.

Vědci z Oxfordu a Cambridge nejsou první, kdo se zabývá myšlenkou přeměňovat nejrozšířenější skleníkový plyn na palivo. Například v Kanadě už několik let vzniká zařízení, které má zvládnout přetvářet CO2 zachytávané z atmosféry na uhlovodíkové palivo.

Využití vodíku pro snížení emisí

Využití vodíkových technologií a zeleného vodíku z obnovitelných zdrojů může do roku 2050 snížit světové emise CO2 o jednu třetinu. Náklady na výrobu vodíku elektrolýzou vody v posledních pěti letech klesly o 40 procent a s dalším technologickým rozvojem a rozšiřováním výroby budou dále klesat.

Čtěte také: Více o pamětních emisích

Francouzský start-up několik let skrýval před veřejností svůj prototyp letadla na hybridní pohon. Veřejnosti ho odhalili až teď na aerosalonu v Paříži, kam se v současnosti upírají oči celého leteckého světa.

Společnost již dříve provedla úspěšný testovací let, avšak letoun tou dobou létal pouze na baterie. Let se uskutečnil na letišti Cranefield v Anglii, kde také vzniklo první zařízení na plnění letounů vodíkem.

„Je těžké vyjádřit slovy, co to znamená pro náš tým, ale také pro všechny, kteří se zajímají o létání s nulovými emisemi. Je zajímavé sledovat, jak se letectví vyvíjí. Od "rychleji, výše, silněji" k "bezemisně".

Politické a ekonomické aspekty

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.

Čtěte také: CIM Ministerstvo Emise: Vysvětlení

Vláda plánuje do roku 2030 zvýšit výdaje na obranu v součtu o 450 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že podstatný díl z rekordního navýšení bude moct Česko vzít z plánovaných nákladů na dekarbonizaci.

Vliv rybolovu vlečnými sítěmi na emise CO₂

Pokud má tým Atwoodové z Utah State University a jejích kolegů z NASA Goddard Institute for Space Studies, Columbia University, University of California a James Cook University pravdu, tak vlečení sítí po dně v letech 1996-2020 uvolňovalo v celosvětovém měřítku do atmosféry ročně až 0,34-0,37 Pg CO2. (1 Pg = 1 petagram = 1015 gramů = 1 miliarda tun). Řádově má jít o ekvivalent emisí všech leteckých společností.

Do atmosféry se podle vědců neplánovaně vzniklého oxidu oxidu uhličitého uvolní 55 - 60 % během 7 - 9 let.

Emise leteckých bomb během konfliktu na Ukrajině

Na začátku konfliktu ruské „frontové bombardéry“ Suchoj Su-34 , stíhací-bombardovací Su-30SM a stíhací a víceúčelové Su-35S prováděly kolem 140 letů denně, přičemž své mise OCA a úderné akce proti pozemním cílům vedly až do vzdálenosti 300 km uvnitř ukrajinského území ve výškách mezi 3 600 a 9 000 m.

Stroje Su-34 prováděly od začátku invaze do konce dubna většinu úderů za pomoci klasických „železných“ pum - trhavých FAB-500, tříštivotrhavých OFAB-250 nebo méně obvyklých tříštivotrhavých-zápalných OFZAB-500.

Mnohdy se stala cílem ruských leteckých útoků i čistě civilní zástavba, jak dobře dokládají výše uvedené fotografie, které zachycují příslušníky ukrajinské pyrotechnické služby dne 23. června 2022 na značně poničeném sídlišti Saltivka v Charkivu, kde odstraňovali nalezenou nevybuchlou trhavou pumu FAB-500.

tags: #emise #letecké #bomby #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Extra Publishing a speciály
• Instalace hadice k myčce
• Plastové tašky a obaly v EU: Přehled
• Klasifikace klimatu v Česku
• Více o koloběhu síry