Studentské stávky a klimatické změny: Výzva k akci

Asi 500 středoškolských studentů dnes na Dominikánském náměstí v Brně stávkovalo za lepší ochranu klimatu a snižování emisí. Akce se konala i v jiných městech.

Studenti po vládních představitelích požadují řešení klimatické krize. "Chceme upozornit na změny klimatu a získat tomuto tématu adekvátní pozornost. Především chceme zvýšit tlak na vládní představitele.

Studenti přišli na Dominikánském náměstí stávkovat místo školy a s sebou si přinesli různé transparenty, na kterých například stálo: "Dnes nejsme ve škole, jsme tady proto, abychom upozornili na klimatickou krizi, která ohrožuje budoucnost naši i příští" nebo "Vzdělání je důležité, ale klimatická krize je důležitější".

Stávka za klima je podle Smolkové vypsaná celosvětově a zapojí se do ní přes 140 zemí světa. Inspirací středoškolákům po celém světe je šestnáctiletá švédská environmentální aktivistka Greta Thunbergová, která na problematiku nějakou dobu poukazuje.

Cíl Pařížské klimatické dohody omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia "fakticky selhal", uvedli vědci na konci září na kongresu o extrémním počasí v Hamburku. Vědci a odborníci vidí promarněnou příležitost stabilizovat klimatický systém s relativně malým úsilím.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Podle názoru účastníků konference bude velká část klimatických změn pokračovat bez kontroly, což znamená, že masivním změnám na naší planetě již nelze zabránit. "Musíme se smířit s tím, že cíl 1,5 stupně bude překročen," řekl Jochem Marotzke, ředitel Institutu Maxe Plancka pro meteorologii.

Masivní změny globálního klimatu jsou nyní nevyhnutelné a lidstvo bude muset vynaložit značné úsilí a investice, aby se pokusilo udržet oteplení pod 2 °C, konstatovali účastníci kongresu. Při současném tempu se svět chystá zvýšit průměrnou globální teplotu o 3 °C.

Rok 2023 podle odborníků představuje rok, kdy vývoj extrémních povětrnostních jevů dosáhne takové úrovně, že již nebude možné popírat klimatické změny a jejich lidské příčiny. Kromě výzvy k rozhodné ochraně klimatu vyzývají vědci také k rozhodným krokům v oblasti adaptace a nevratných důsledků dalšího globálního oteplování.

“Rok 2023 je pro vývoj klimatu na naší planetě přelomový. Ještě nikdy nebyly globální teploty vzduchu a vody tak vysoké jako letos. Nikdy předtím nedosáhly rekordy veder a lesních požárů takových rozměrů jako v roce 2023. O 5 až 6 stupňů vyšší teploty vody v oblasti Středozemního moře způsobily rekordní výpar a následné srážky v Evropě a severní Africe,” uvádí tisková zpráva Německé meteorologické služby (DWD).

Extrémní povětrnostní jevy v průběhu roku 2023 by mohly znamenat "bod obratu" v transformaci směrem k vyšší průměrné globální teplotě, což zvýší výskyt rozsáhlých požárů, vln veder a povodní, uvedli členové kongresu ve svém prohlášení.

Čtěte také: Klimatická změna: nevratné dopady

Německo bylo do značné míry ušetřeno extrémních projevů počasí, které v posledních měsících zasáhly velkou část jižní Evropy a severní Afriky. Teploty o pět až šest stupňů vyšší, než je průměr Středozemního moře, však mohly pro zemi znamenat stejně katastrofální deště nebo dlouhotrvající sucha, uvádí se v prohlášení. Jedná se pouze o meteorologickou náhodou, že k těmto událostem došlo jinde.

V dlouhodobém měřítku se počet dnů s teplotou nad 30 °C v Německu od padesátých let minulého století ztrojnásobil, a to z průměrných tří na devět dnů ročně, uvedla německá meteorologická služba (DMG) ve zprávě prezentované na kongresu. Průměrná teplota v zemi se od počátku záznamů v roce 1881 zvýšila o 1,7 °C a tempo oteplování se v posledních desetiletích neustále zrychluje, což vede k vysušování půdy a většímu počtu lesních požárů, uvádí se ve zprávě.

"Musíme skoncovat s iluzí, že jsme za posledních 30 let významně přispěli k opatřením v oblasti klimatu. Mnoho lidí udělalo hodně, ale ke snížení koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře máme ještě daleko," řekl Frank Böttcher, vedoucí DMG.

Podle Böttchera musí politici i celá společnost přistoupit k serióznímu přehodnocení situace. Evropské unii se podle předpovědí nepodaří dosáhnout 55% snížení emisí do roku 2030 tak, jak je to stanoveno v balíčku Fit for 55. Příčinou je zejména neefektivní financování nových projektů a nedostatek jistoty pro investory. Členské státy musí předložit své finální plány pro naplnění cílů snížení emisí skleníkových plynů do června 2024. Zatím Komise obdržela pouze 21 z nich, a to za účelem detailnější analýzy.

Podle slov evropského komisaře Wopke Hoekstra je jasné, že EU potřebuje "silnější závazky v konečných plánech" především v sektorech zemědělství, vytápění a silniční dopravě. V těchto sektorech, nazývaných též jako sektory společného úsilí, které spolu vyprodukují kolem 57 % emisí veškerých skleníkových plynů v EU, dojde podle vyjádření k nejméně uspokojivému snížení oproti předpokládanému stavu.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Hrozí, že cíl 40% snížení emisí v těchto sektorech se nepodaří splnit až o 6,2 procentního bodu. Dalším cílem, který nemá zrovna růžovou budoucnost je podíl výroby obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě, který může v roce 2030 představovat pouhých 38, 5 % oproti původním 42,5 %.

Nejhorší výsledek však vykazuje prognóza plnění cílů energetické účinnosti, kde komise předpokládá 5,8 % zlepšení, což je v porovnání s původním cílem 11,7 % bezmála poloviční hodnota.

Naděje byly kladeny i do zachytávání uhlíku pomocí ekosystémů jako jsou lesy či rašeliniště. Ty však nedokážou splnit původní cíl zachycení 310 milionů tun ekvivalentu CO2 asi o 50 tun.

Záminkou zpoždění jsou často překážky spojené s národními politikami. Bulharsko, Lotyšsko a Polsko nedodrželi finální termín zaslání draftu k revizi do 14. 12. 2023. Podle některých se právě tyto země zdráhají zbavit fosilních paliv.

V Maďarsku se zase odklon od uhlí posouvá na rok 2029, což je o dva roky poději než se původně deklarovalo, zatímco Slovensko v této problematice zůstává nerozhodné.

Problémem však není jenom zákaz využívání uhlí a pomalý odklon od fosilních paliv. Většina zemí v rámci tohoto regionu nedisponuje konkrétními plány na přechod k nízkouhlíkové energetice.

Od publikování svých prvních environmentálních cílů v roce 1973 Evropská unie pravidelně monitoruje implementaci a úspěšnost daných politik. Klimatické cíle pro rok 2020 se podařilo naplnit úspěšně, nicméně panuje všeobecná shoda, že ekonomická krize v roce 2008 a následky pandemie COVID-19 byly výraznými proměnnými, které dopomohly k jejích naplnění.

Zástupci Evropského účetního dvora však varují, že političtí představitelné by se neměli spoléhat na externí faktory.

tags: #motyckova #zmeny #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Útulné chalupy na Šumavě
• Sběr odpadu Hlinsko – rozpis
• Průvodce správným tříděním odpadu
• Třídění kovů v Praze
• Inspirace pro obrazy do obýváku