Havárie odpadové kanalizace a jejich dopad na životní prostředí v České repubici

12.03.2026

Zpracováno z podkladů a evidence České inspekce životního prostředí a ILF Consulting Engineers Praha, spol.

Historické případy havárií a úniků látek do vodních toků

Následující případy dokumentují závažné havárie, které měly negativní dopad na vodní toky v České republice:

1964: Únik asi 150 kg kyanidů do řeky Jihlavy z n. p. Tona Jihlava. Důvodem bylo vypuštění nedostatečně zneškodněné kalící lázně. Došlo k rozsáhlé otravě ryb na asi 60 km toku. Nejvyšší zjištěné koncentrace kyanidů dosahovaly okolo 0,6 mg/l.
1966: Únik čpavkových vod do řeky Bečvy z n. p. Přerovské chemické závody. Při čištění zásobníků čpavku se ucpal odpad do chemické kanalizace a čpavková voda se dostala do kanalizace nezávadných vod. Pod Přerovem došlo k totálnímu úhynu ryb a k otravě kaprů v sádkách Státního rybářství v Chropyni.
1967: Úhyn ryb v Lubině pod vyústěním Kopřivničky, do které vypouští odpadní vody n. p. Tatra Kopřivnice, až po soutok s Odrou. V říční vodě byla zjištěna koncentrace kyanidů 2,4 mg/l. Příčinou bylo ucpání potrubí kyanidových vod vedoucí na neutralizační stanici.
1969: Únik 225 t melasy při neopatrné manipulaci v n. p. Východočeské lihovary a konzervárny, lihovar Chrudim. Melasa natekla do řeky Chrudimky a do Labe. Došlo k úhynu ryb až po hranice s okresem Praha - východ.
1970: Havarijní znečištění Chodovského potoka a následně řeky Ohře fenoly z n. p. KVHU Vřesová. Při přečerpávání fenolové vody unikly surové fenolové vody s dehtem do splaškové kanalizace. Koncentrace jednomocných fenolů v Chodovském potoce byla až 5,0 mg/l.
1970: Havárie na Rakovnickém potoce. Příčinou byl únik Dubacidu (84 % kyselina alkylarylsulfonová) z n. p. Rakona Rakovník. Odpadní vody bez čištění vytékaly do Rakovnické potoka. Výška pěny dosahovala až 3 m, koncentrace látky až 160 mg/l.
1972: Únik asi 600 m3 mazutu v Mariánských Lázních. U zásobníku mazutové nádrže prasklo odkalovací šoupě a mazut unikl do topných kanálů a do kanalizace, ze které unikl do bažiny a místního potoka.
1972: V obci Mlékojedy (okr. Litoměřice) došlo ke kontaminaci sousedních studní naftou po zakopání kameninové nádrže, která následně praskla.
1972: Při odstraňování sedimentů ze dna nádrže na močůvku došlo k destrukci nádrže a k úniku cca 200 m3 močůvky do Vlčického potoka, Pilníkovského potoka a Labe. Došlo k totálnímu úhynu ryb v zasažených potocích až po soutok s Labem (17 km).
1972: Při leteckém postřiku došlo k vypuštění zbytků roztoku fungicidu Dithane do řeky Osoblahy. Došlo k úhynu ryb, zasaženo bylo 8 km řeky.
1972: Znečištění kanalizace kyselinou chlorovodíkovou, která unikla z cisternového tahače při stáčení v n. p. STZ Ústí nad Labem.
1973: Znečištění řeky Ohře v Chemických závodech Sokolov, n. p. Vlivem znečištění Ohře se vyskytly problémy se zásobováním pitnou vodou v Karlových Varech.
1973: Do řeky Ostravice unikly z n. p. Válcovny plechu Frýdek-Místek mořírenské kaly s obsahem kyanidů (cca 600 m3). Došlo k úhynu ryb v Ostravici v délce 17 km.
1975: Na řece Bělé došlo k úhynu ryb, následným šetřením bylo prokázán zdroj havárie - Jatky Jeseník, kde došlo k úniku čpavku z chladícího okruhu.
1975: Únik 12 400 l motorové nafty z železniční cisterny mobilního skladu ČSD v Táboře do rybníka Jordán.
1975: Havárie autocisterny n. p. Benzina u obce Lukavec (3. pásmo PHO VD Švihov) v povodí Martinického potoka, levostranný přítok Želivky. Uniklo 12 400 l nafty do terénu.
1975: V Podhájí (okres Zlín) došlo k úniku kapalného hnojiva do toku Lutonínka. Došlo k úhynu ryb v délce toku 3 km.
1976: Úplný úhyn ryb (cca 250 q ryb) v úseku pod Táborem až po Bečice v důsledku kombinace teplého počasí a vypouštění nečištěných odpadních vod z města Tábor.
1976: Únik alkalicko kyanidové lázně z n. p. Šroubárna Turnov do Odolenovického potoka a následně do řeky Jizery. Došlo k úniku 208, 5 kg kyanidu sodného a 121,5 q Zn. K úhynu ryb došlo na toku Jizery v délce 11 km.
1978: Únik fenolu ze Spolany Neratovice, n. p. do Vltavy. Do kanalizace uniklo cca 96 t fenolu. Došlo k úhynu ryb.
1979: Únik 33, 5 t leteckého petroleje u Ústí u Vsetína ze dvou převržených železničních cisteren do potoka Senice a dále do Vsetínské Bečvy.
1979: Únik mědící kyanidové lázně (64 kg kyanidů) z n. p. Tesla Rožnov pod Radhoštěm do řeky Bečvy. V úseku 7 km došlo k totálnímu úhynu ryb.
1980: Největší ropná havárie z ropovodu na území ČR u obce Bartoušov. Celkový únik byl později vyčíslen na 6 000 t ropy. Z terénu unikala ropa do mokřadu a následně do Šlapanky a Sázavy.
1980: Vypuštění nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a mědi z n. p. ALBA Hořovice. Došlo k totálnímu úhynu ryb v Červeném potoce a Litavce.
1981: Vypuštěním nedostatečně zneškodněné lázně s vysokým obsahem kyanidů a zinku z n. p. Šroubárna Žatec došlo k mimořádnému úhynu ryb v řece Ohři.
1982: Dopravní nehoda autocisterny vojenského útvaru Líně a linkového autobusu ČSAD mezi obcemi Holoubkov a Svojkovice, okres Rokycany. Při nehodě uniklo cca 26 m3 leteckého petroleje na vozovku, okolí a přímo do Chejlavy.
1982: Protržení hráze odkaliště S - 4 sever k. p. Spolana Neratovice. Odhad množství uniklého popílku byl cca 15 000 t.
1982: Intenzívní znečištění Čertovky (Vltava, Praha) ropnými látkami. Příčinou byla netěsnost v podzemní nádrži na LTO v uložišti francouzského velvyslanectví na Velkopřevorském náměstí.
1982: Havarijní únik kejdy v JZD Horka u Staré Paky. Příčinnou havárie byla totální destrukce dřevěné uskladňovací nádrže. Uniklá kejda se rozlila na okolní terén, kanalizací unikla do říčky Olešky.
1982: Nedbalostí obsluhy došlo v n. p. AZNP Mladá Boleslav k úniku mědící lázně (12 m 3 lázně s obsahem 684 kg mědi a 696 kg kyseliny sírové). Došlo ke zhoršení provozu ČOV Mladá Boleslav, k hromadné otravě ryb v Jizeře a po nezbytnou dobu i k odstavení odběru Pražských vodáren.
1983: Rozsáhlé znečištění Lipenské nádrže (Horní Planá) ropnými látkami. Šetřením bylo zjištěno, že původcem havárie je n. p. LIRA Horní Planá. Odhad uniklého LTO byl asi 7 m3.

Tyto události ukazují na různé příčiny havárií, včetně technických závad, lidské nedbalosti a nedostatečných bezpečnostních opatření. Důsledky těchto havárií byly často závažné, včetně úhynu ryb, znečištění vodních zdrojů a omezení jejich využití.

Opatření k minimalizaci rizik

Prevence a minimalizace rizik havárií vyžaduje komplexní přístup, zahrnující:

Důslednou kontrolu technického stavu kanalizačních systémů a zařízení.
Pravidelné školení obsluhy a zaměstnanců o správné manipulaci s nebezpečnými látkami a postupech v případě havárie.
Zpracování provozních a havarijních řádů pro provozy s rizikem úniku nebezpečných látek.
Zajištění účinných záchytných systémů a neutralizačních stanic.
Rychlou a efektivní reakci v případě havárie, včetně včasného varování a provedení sanačních opatření.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

tags: #mapa #odpadové #kanalizace #České #Velenice