Recyklace je proces nakládání s odpadem, při kterém se suroviny z odpadu transformují do nových produktů, materiálů nebo látek. Jedná se o opakované (cyklické) uvedení materiálu do výrobního cyklu. Recyklace je pojem, který v našem jazyce zakořenil poměrně nedávno, a četnost jeho používání v dnešní době roste.
Fáze a druhy recyklace
Obecně můžeme rozlišovat několik fází a druhů recyklace. Tvorbě recyklátu nezbytně předchází sběr a třídění odpadu. Pojem recyklace je v běžném diskurzu často zaměňován právě s aktem třídění, které řadíme k prvotní recyklační fázi. Pro samotnou výrobu recyklátů (druhá fáze) se v praxi využívají dva druhy recyklačního procesu, a to recyklace mechanická a recyklace chemická.
Mechanická vs. Chemická Recyklace
Pokud se například plast recykluje pomocí mechanického procesu, jeho polymerní řetězce se zkracují a postupně se tak snižuje jeho kvalita. Proces mechanické recyklace lze s daným materiálem provádět pouze několikrát. Pokud je však plast recyklován chemickou cestou, rozkládá se na základní jednotky - monomery - proces tak lze opakovat do nekonečna. Chemická recyklace se tak ukazuje jako výhodnější, avšak zdlouhavější a energeticky náročnější. V každém případě je tak velmi podstatné zvážit, co se v kontextu výsledných produktů vyplatí.
Podstatnou fázi procesu recyklace tvoří také moment definice konkrétního využití recyklátu (třetí fáze). Pokud se pouze vyrábí druhotná surovina a není definováno její smysluplné využití, jen se mrhá energií. Logisticky i energeticky se jedná o velmi náročný proces. Nemusí se tak vždy jednat o nejvhodnější variantu. Vhodná je pouze za předpokladu, že lze zpracovaný recyklát následně reálně aplikovat.
Upcyklace a Downcyklace
V kontextu recyklace můžeme rozlišovat další pojmy jako jsou upcyklace nebo downcyklace. U recyklovaných materiálů/produktů totiž můžeme pozorovat snižování (downcyklace) nebo naopak zvyšování hodnoty materiálu/produktu (upcyklace).
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Zda se jedná příklad upcyklace nebo downcyklace, je v některých případech možné posoudit jen velmi těžce. Například značky outdoorového oblečení (Patagonia či Napapijri) prezentují kolekce triček a bund z recyklovaných PET láhví.
Příklady Upcyklace
Jako příklad upcyklace a zřetelného zvýšení hodnoty materiálu poslouží projekt Merdacotta architekta Luca Cipellettiho. Společně vymysleli, jak zpracovat enormní množství kravského trusu vznikajícího ve farmářství (konkrétně 100 tun denně). Trus vysušili a následně smíchali s toskánskou hlínou. Vznikl tak nový materiál, který je po vypálení podobný terakotě - proto název Merdacotta.
Také v Holandsku nalezli způsob využití kravských exkrementů. Tým projektu Mestic, v čele s umělkyní Jalilou Essadi totiž dokáže proměnit hnůj v bioplasty, papír či textil. Essadi je také zakladatelkou Bioart Laboratories, organizace, která nabízí podnikatelům a tuzemským vědcům přístup do biotechnické laboratoře, spolu s nástroji a poradenstvím v oblasti mezioborové spolupráce mezi vědou a kreativním průmyslem.
Recyklace v České Republice
Recyklace se u nás podporuje přibližně od roku 2003, kdy byla zvolena jako alternativa ke skládkování a pálení. Vzorem nám bylo Německo nebo Rakousko, kde se už tehdy recyklovala údajně až polovina komunálních odpadů. To se u nás dodnes nepodařilo. Navíc se dostáváme do situace, kdy je ochota třídit odpad pravděpodobně saturována a další zvyšování míry třídění odpadu (za stávajících podmínek) nelze očekávat. A recyklace má své limity. Technologické i ekonomické.
V České republice je v současnosti k dispozici zhruba 1 000 000 sběrných nádob na tříděný odpad autorizované obalové společnosti Eko-kom. Do systému je zapojeno přes 6000 obcí a svoz tříděného odpadu zasahuje v ČR přes 21 200 firem, které na trh uvádějí jakékoli balené zboží. Podle zákona musí každá z nich zajistit zpětný odběr svých obalů. To pro ně organizuje v ČR výlučně právě autorizovaná obalová společnost (AOS) Eko-kom.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
Kolektivní Systémy a Zpětný Odběr
Tato aktivita vychází z principu individuální odpovědnosti výrobce zajistit nakládání s výrobky po ukončení jejich životnosti. Je to totiž jeden z mála skutečně funkčních způsobů jak udržet množství odpadů pod kontrolou a omezit materiálovým ztrátám. V rámci zpětného odběru máme možnost odevzdat použité nebo nefunkční zařízení k jeho zpracování pouze „osobě oprávněné k jejímu převzetí“.
Služeb kolektivních systémů využíváme i několikrát týdně, aniž bychom si to uvědomovali. Vhodíte-li cokoli do barevného kontejneru na tříděný odpad, využíváte služeb kolektivního systému Eko-kom. Jde o organizaci, která se zabývá sběrem obalových materiálů: papíru, skla, plastů, nápojových kartonů a drobného kovového odpadu. Odevzdáváte-li baterie do sběrných boxů, pak využíváte služby zpětného odběru, kterou pro vás zajišťuje organizace Ecobat. Sběr světelných zdrojů (úsporných/kompaktních zářivek a dalších světelných zdrojů) pro vás zařizuje organizace Ekolamp. O váš elektroodpad má zájem hned několik organizací. Namátkou: Elektrovin, Asekol, Rema.
Jak Můžeme Snižovat Množství Svého Odpadu?
V principu lze říci, že nakládání s odpady má několik možností, díky kterým můžeme odpady odklonit z ze skládky (spalovny) jinam a zajistit jim tak v lepším případě recyklaci nebo ekologickou likvidaci. Budeme-li těchto možností využívat, uděláme pro tzv. životní prostředí více, než když budeme sázet stromky a jezdit elektromobily. Ve své podstatě jde o optimální způsob zacházení se vším.
V domácím měřítku se jedná například o nakupování bez obalů, používání trvanlivých tašek, nenakupovat bez rozmyslu a podobné drobnosti, kterými můžeme přispět svou troškou do mlýna. Další ideální způsob, jak zmenšit množství odpadu. Nejen v oblasti obalových materiálů, ale i produktů jako takových. Věci, které již nepotřebujete může využít někdo jiný nebo je lze využít k něčemu jinému, než byly původně určeny.
Recyklace stavebních materiálů
Největšími skupinami produkovaných stavebních odpadů v ČR jsou beton, cihly, tašky a keramické výrobky, které dohromady tvoří téměř polovinu veškerých stavebních a demoličních odpadů. Tyto odpady jsou dosud využívány především downcyclingovými metodami, a to převážně do zásypů inženýrských sítí nebo podsypů dopravních staveb. Tento stav snižuje odbyt recyklátu a ve výsledku omezuje rozvoj celého odvětví recyklace stavebních hmot.
Čtěte také: Výzvy v recyklaci tvrzených plastů
Firma ERC Tech a.s. vyvinula technologii výroby betonů z recyklátů z cihel, betonu, střešních tašek nebo sanitární keramiky. Podle Stavebně technického osvědčení vydaného TZÚS Praha dosahují vyvinuté směsi pevnostních tříd betonu C12/15 až C30/37. Výsledků srovnatelných s běžnými betony dosahují i v dalších sledovaných parametrech, jako je mrazuvzdornost nebo nasákavost, výrazně lepšího výsledku v parametru tepelné vodivosti (0,9 W/mK).
Zajímavým specifikem vybraného materiálu je jeho barevná variabilita, ovlivněná použitým recyklátem. Při použití betonového recyklátu je barevnost jednolitá šedá, po přebroušení povrchu vynikne struktura tvořená recyklovaným kamenivem. Cihelný recyklát dodává povrchu okrový odstín s výraznou barevnou strukturou připomínající terrazzo. S porcelánovým recyklátem je možné dosáhnout vzhledu bílého betonu.
Z porovnání variant z běžného betonu a betonu s recyklátem vyplývá, že ve stavbě tohoto měřítka je průběh vnitřních sil, zejména ohybový moment, v konstrukcích z materiálu s recyklátem téměř totožný jako v konstrukcích ze standardního betonu. Konstrukce z betonu s recyklátem mají větší průhyb, který ovšem odpovídá normovým požadavkům. Ze srovnání vyplývá vhodnost použití recyklovaného materiálu především do vodorovných konstrukcí s menšími rozpony a do prvků namáhaných svislými silami, jako jsou sloupy a stěny.
Vícevrstvé konstrukce byly navrženy převážně z recyklovaných materiálů. Účelem bylo prověřit, jaké možnosti volby recyklovaných materiálů má architekt k dispozici. Na webu www.recyklujemestavby.cz jsou uvedeny sádrokartonové desky Rigips s obsahem až 100 % recyklovaného papíru a až 10 % recyklované sádry. Navržené obvodové konstrukce splňují požadavky normy ČSN 73 0540-2 na doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla.
Při dimenzování tepelných izolací se uplatnil nižší součinitel tepelné vodivosti recyklovaného betonu, který do určité míry vyrovnal horší tepelnětechnické vlastnosti izolantů z recyklovaných nebo přírodních materiálů. To se týká zejména obvodových stěn.
Případová studie ukazuje reálnou možnost využití recyklátu z největší skupiny stavebních odpadů, která zahrnuje beton a cihly, formou upcyclingu. Betonové směsi vyvinuté firmou ERC Tech se technickými vlastnostmi mohou srovnávat s běžně používanými betony, přesto ale vykazují některé odlišnosti oproti běžným betonům shodných pevnostních tříd. Sledovaný materiál nabízí zajímavé výtvarné možnosti díky rozmanité barevnosti použitých recyklátů. Barva a textura materiálu se liší v závislosti na použitém recyklátu.
Recyklace plastů
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně-naučných článků tištěných i elektronických periodik. Zcela obecně platí, že ekologický i ekonomický smysl recyklace jakéhokoliv odpadu tkví ve využití jeho materiálového a energetického obsahu.
Energetický vklad do výroby polymerů není výrazně vyšší než energetická náročnost jejich recyklace, a proto musí být případ od případu pečlivě váženo, jakým postupem odpadní plasty zhodnotit, aby výsledek ekonomické a ekologické bilance procesu skončil pozitivně. Přes uvedené nepříznivé okolnosti byla do průmyslové praxe úspěšně zavedena řada recyklačních postupů a polymerní materiály jsou recyklovány již desítky let.
Druhy plastového odpadu:
- Technologický odpad: Recykluje se ve zpracovatelských závodech již od počátků výroby a zpracování polymerů.
- Průmyslový odpad: Složitější je to již s recyklací průmyslového odpadu, zvláště pokud sestává z více druhů polymerů.
- Uživatelský odpad: Obyvatelstvo dobrovolně třídí z komunálního odpadu a tvoří ho především použité plastové obaly a plastové výrobky s kratší dobou životnosti.
Pro recyklaci PET lahví existuje řada postupů. Jednou cestou jsou postupy materiálové recyklace opět na materiál pro výrobu nápojových lahví označované jako B2B (bottle-to-bottle). Velké objemy PET lahví jsou zpracovávány na vlákna. Největší množství odpadního PET se však zpracovává na technické textilie, zvláště pak na ty netkané, a na vláknité výplně nacházející poměrně široké uplatnění jako čalounický materiál. Tyto výrobky se ve velké míře uplatňují ve vnitřní výbavě automobilů.
Ekonomické překážky recyklace
Ekonomika recyklačních provozů závisí na tržní ceně finálního produktu. Pokud se výrobní náklady na recyklaci blíží ceně produktu, je ekonomicky odpovědné na recyklaci zapomenout. Největší překážkou výstavby a provozu nových technologických zařízení pro recyklaci plastů je však příslušná legislativa jak na úrovni České republiky, tak na úrovni Evropské unie.
Koncept uzavřené smyčky (closed loop)
Koncept uzavřené smyčky (closed loop) vychází z ideologie, že každý obalový či výrobní materiál by se měl recyklovat zpět do stejného účelu, ze kterého pochází. PET láhev na vodu se má stát znovu PET láhví na vodu, pneumatika znovu pneumatikou, kelímek od jogurtu má být znovu obalem pro jogurt a kartonová krabice znovu a stále kartonovou krabicí. Z hlediska environmentální marketingové PR komunikace jde o silné a pro lajky snadno srozumitelné sdělení.
Problém nastává v okamžiku, kdy tento uměle vytvořený a ničím reálným nepodložený PR koncept naráží na požadavky kvality výroby, limity recyklace a zákony chemie a fyziky materiálů. V duchu této zelené marketingové kampaně evropská legislativa nastavuje ambiciózní cíle pro podíl recyklovaných materiálů v obalech určených pro styk s potravinami. To však způsobuje, že recykláty z odpadů jsou prioritně zákonem směrovány do potravinářských obalů, ačkoliv o ně dlouhodobě existuje velmi silná poptávka i v jiných průmyslových sektorech, kde by jejich použití bylo technicky snazší, energeticky i logisticky méně náročné a hlavně bezpečnější i z hlediska možných zdravotních rizik.
Opakovaná recyklace plastů vede k degradaci polymerních řetězců. S každým cyklem a degradací roste riziko uvolňování různých látek, včetně mikroplastů. I když existují standardní postupy pro tzv. „dekontaminaci“ recyklátu ze všech typů sběru, je zřejmé, že pro použití odpadů pro kontakt s potravinami je vždy třeba vynaložit zásadně větší úsilí, větší logistiku, více chemikálií, více uhlíkové stopy, než pokud bychom vybrali jiné možnosti využití druhotného materiálu v rámci recyklačního průmyslu, než je tzv.
Příklady recyklace v outdoorovém průmyslu
V outdoorovém průmyslu se kromě umělin také využívá přírodních materiálů, zejména ovčí vlny a peří. Tzv. ‚recyklované peří‘ se získává výkupem použitého peří, které již v nějakém péřovém výrobku sloužilo. Z výkupen jde takové peří ke zpracovateli, kde se především pere a následně třídí na několik frakcí. Řada z těchto frakcí se používá v jiných průmyslových odvětvích, ale některé frakce se po přetřídění hodí do směsí, jejichž vlastnosti odpovídají nárokům vybavení typu spacák nebo bunda. Takové náplně obsahují nejen výtěžky z použitého peří, ale i složky z peří nového.
Podobným způsobem recykluje vlnu například italská společnost Pontetorto, jež sbírá vlněné výrobky, které následně třídí, stříhá a dále zpracovává do podoby příze nebo střiže. Což je důkazem toho, že i biologicky rozložitelné materiály z obnovitelných zdrojů lze používat i několikrát, než se úplně rozpadnou.
Někteří výrobci horolezeckého vybavení používají recyklované materiály namísto nových, zejména u nepevnostních částí výrobků (např. vnitřní polstrování úvazků). U pevnostních částí výrobků (popruhy, smyčky, lana) je používání recyklovaných materiálů komplikovanější, protože lana nedosahují takových vlastností jako lana vyrobená z prvotřídního granulátu. Krátké zbytky barevných přízí z výroby se předávají specializovaným firmám, které tento materiál umí zrecyklovat jinak než pro bezpečnostní výrobky.
Zelený marketing a reklamní předměty
Green marketing, taktéž nazývaný jako environmentální, ekologický nebo zelený marketing, je přístup, kdy je při propagaci kladen důraz na ekologické dopady, znovupoužitelnost a další environmentální charakteristiky. Hnací silou tohoto přístupu jsou úpravy přístupu, produktů a výrobních procesů, pro dosažení menších dopadů na životní prostředí. Nezanedbatelnou částí je pak dát svým zákazníkům vědět o těchto krocích, kteří tyto snahy většinou vnímají velmi pozitivně.
Při přípravě kampaně s reklamními předměty se dá “myslet zeleně”. Je možné upřednostňovat přírodní materiály, preferovat recyklovatelné materiály, reagovat na opakující se potřeby, zvážit nákup lokálně vyrobených produktů, vyzkoušet již recyklované výrobky a zaměřit se na kvalitnější produkty.
tags: #recyklace #z #pohledu #recyklovaného #předmětu #příklady
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]