Staré Ekologické Zátěže v České Republice

Kontaminovaná místa a tzv. Staré ekologické zátěže jsou jedním z velkých problémů, které Ministerstvo životního prostředí (MŽP) řeší. Látky vytvořené člověkem, které způsobují tzv. antropogenní znečištění, lze již dnes nalézt prakticky na jakémkoliv místě planety a to přesto, že lidstvo vyvíjí velkou snahu o omezení úniku znečištění do životního prostředí.

Přestože jsou znečišťující látky takto mimořádně rozšířené, lze ve městech i krajině nalézt skutečně kontaminovaná místa, kde je koncentrace či objem znečištění výrazně vyšší než ve většině prostředí. Některá tato místa mají velmi dlouhou a komplikovanou historii, a proto se označují jako tzv. Staré ekologické zátěže.

Za starou ekologickou zátěž považujeme závažnou kontaminaci horninového prostředí, podzemních nebo povrchových vod, ke které v minulosti došlo nevhodným nakládáním s rizikovými látkami, jako např. ropnými látkami, pesticidy, polychlorovanými bifenyly, chlorovanými a aromatickými uhlovodíky, těžkými kovy apod. Zjištěná kontaminace je obvykle považována za starou ekologickou zátěž, pokud vznikla před privatizací nebo původce kontaminace neexistuje či není znám.

Tato místa nejčastěji kdysi sloužila jako skládky odpadů, průmyslové a zemědělské areály, drobné provozovny, sklady nebezpečných látek, vojenské základny. Může se ale jednat i o území postižená těžbou nerostných surovin nebo opuštěná a uzavřená úložiště těžebních odpadů.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyvíjí dlouhodobé snahy o odstranění nejvíce kontaminovaných míst, které mohou představovat závažná zdravotní či environmentální rizika. Za tímto účelem ministerstvo prostřednictvím Odboru environmentálních rizik a ekologických škod vydává metodické pokyny přímo související s problematikou antropogenních kontaminací, jejich průzkumem, sanací a evidencí v databázi SEKM.

Čtěte také: Dopad na životní prostředí Frýdlantsko

Jsme také odborným garantem realizace průzkumných prací a sanačních zásahů realizovaných z veřejných finančních prostředků, prostřednictvím Operačního programu životní prostředí nebo tzv. Ekologických smluv, ale i z prostředků soukromých. V rámci příslušné kapitoly státního rozpočtu řešíme také ekologické škody způsobené činností Sovětské armády během okupace v letech 1968-1991.

Dohlížíme také na plnění povinností vyplývajících ze zákona o předcházení ekologické újmě a závazků plynoucích z Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy , Rotterdamské úmluvy a Minamatské úmluvy a účastníme se mezirezortních komisí, které řeší revitalizace oblastí zasažených těžbou nerostných surovin. Jsme také odborným garantem výzkumu a vývoje zaměřeného na průzkum a sanace kontaminovaných lokalit (Program pro život TAČR).

Evidence a Databáze SEKM

„Systém evidence kontaminovaných míst se skládá z části mapové (GIS) a části textové,“ popisuje databázi Jan Gruntorád z odboru ekologických škod Ministerstva životního prostředí.

Kromě evidence starých zátěží životního prostředí (databáze SESEZ), která je jako jediná část databáze průběžně aktualizována a kontinuálně doplňována o nové lokality, obsahuje stávající internetová databáze také důležité archivní databáze skládek. Jde o databázi uzavřených skládek v evidenci jednotlivých okresních úřadů a magistrátů z roku 1998, informace o skládkách odpadů provozovaných podle zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech, resp. uzavřených před účinností tohoto zákona z roku 2000 a databázi starších údajů o skládkách a zařízeních pro zpracovávání a ukládání odpadů nebo lokalit potencionálně využitelných pro tyto činnosti, která byla v letech 1989 až 1996 zpracována Českou geologickou službou.

Výběr požadované zátěže je zde možné provádět zadáním názvu obce, zátěže, nebo čísla mapového listu základní mapy (ZM) 1:10 000. Je však třeba mít na zřeteli, že databáze SESEZ na této starší samostatné adrese nemusí být plně aktuální.

Čtěte také: Imisní zátěž lesů: Aktuální stav

Možnosti a Využití SEKM

Systém umožňuje systematicky evidovat údaje o zátěžích nebo lokalitách, vytváří jednotnou bázi pro posuzování rizikovosti lokalit a určení priorit při jejich sanaci bez ohledu na typ a původ zátěže. Průběžné plnění daty z celé republiky je zajištěno. Atributová část databáze obsahuje údaje o zátěžích, auditech, údaje potřebné pro vedení správního řízení, popis území z hlediska morfologie, klimatu, geologie, hydrologie a hydrogeologie, flóry a fauny.

Najdete zde také popis důležitých parcel a staveb, kterých se zátěž dotýká nebo mohou být původci kontaminace. Vedle toho je v databázi popis skládek, které se vyskytují v rámci zátěže ŽP (lokality), včetně obsažených odpadů a jejich původců, a popis oblastí kontaminovaných vod a zemin. Připojen je popis oblastí rizik, která se dají od zátěže očekávat, sanovaných ploch nebo ploch určených k sanaci, seznam technických prací, které byly na lokalitě prováděny (včetně databáze průzkumných a pozorovacích objektů) a seznam kontaminantů a jejich kritérií, a další údaje. Všechny části obsahují také údaj o anotátorovi a datu anotace.

Grafické Rozhraní Databáze

Databáze obsahuje bodové znázornění lokality v mapách menších měřítek, plošné vymezení zájmového území lokality, problémových parcel, půdorysů evidovaných staveb a zaměřených skládkových těles. Je zde rovněž bodové znázornění sledovaných objektů a plošné orientační vymezení oblastí kontaminovaných vod a zemin, a rovněž plošné znázornění pravděpodobně ohrožené oblasti a vymezení sanovaných částí lokality. Podle potřeby lze grafickou část provázat s dalšími tematickými vrstvami, jako jsou ÚSES, vodní toky, osídlení, komunikace a podobně.

Financování a Programy pro Řešení Ekologických Zátěží

Pro roky 2021-2027 nabízí OPŽP pro řešení ekologických zátěží celkem 150 mil. €. Programový dokument, podle kterého se projekty budou řídit, byl Evropskou komisí schválen v létě 2022 a MŽP předpokládá, že bude vyhlašována minimálně jedna výzva ročně pro každé opatření.

Objem prostředků přidělených na tuto oblast tak vytváří z OPŽP jeden z hlavních zdrojů financí umožňujících řešení této problematiky. Obě tato opatření, která lze zjednodušeně označit jako Analýzy rizik (1.6.7) a Sanace ekologických zátěží (1.6.8) navazují na obdobné procesy, které probíhaly i v předchozích programovacích obdobích.

Čtěte také: Kde najít kontejnery na tříděný odpad?

Míra podpory pro řešení projektů je rozvrstvena podle závažnosti kontaminace a následného využití lokality a to od 85% v případě analýz rizik a nejzávažněji kontaminovaných lokalit sanovaných ve veřejném zájmu až po 70% u brownfieldů určených k následnému průmyslovému využití, a 50% u brownfieldů určených k obytné výstavbě.

MŽP do procesu realizace zasahuje z pozice odborného garanta, kdy poskytuje konzultační služby, k projektům vydává Závazná stanoviska a pomáhá řídit postup prací v rámci kontrolních dní.

Opatření 1.6.7: Analýzy Rizik

Cílem projektů realizovaných pod opatřením 1.6.7 je provedení geologického průzkumu povahy a rozsahu kontaminace, vyhodnocení jejího vlivu na okolí (zejména na lidské zdraví a na ekosystémy) a také výpočet bezpečných hodnot zbytkové (již nerizikové) kontaminace včetně vypracování návrhu několika variant technicky proveditelných opatření směřujících k omezení nebo odstranění zjištěných rizik. Součástí takového návrhu je vždy také rámcové nacenění navržených variant a odhad jejich časové náročnosti.

Opatření 1.6.8: Sanace Ekologických Zátěží

Projekty realizované pod opatřením 1.6.8 pak přímo navazují na opatření předchozí, když jsou podporována opatření na těch lokalitách, kde byla během průzkumných prací zjištěna závažná kontaminace představující reálná rizika pro lidské zdraví nebo ekosystémy, případně omezující využití pozemků k jiným účelům. Podpořené lokality mají tedy v databázi SEKM obvykle prioritu A3, A2 nebo v případě brownfieldů i A1.

Na základě výsledných doporučení Analýzy rizik je zpracován projekt sanace, který je předán MŽP k posouzení a vydání závazného stanoviska. Závazné stanovisko popisuje aktuální stav lokality, projektem navržený postup prací, cílové limity, kterých bude realizací projektu dosaženo a podmínky, za kterých MŽP souhlasí s realizací projektu.

Doplňkovým typem projektů pod opatřením 1.6.8 jsou pak lokality starých skládek, které přímo nepředstavují zásadní riziko pro okolní ekosystémy nebo zdraví obyvatel, ale je nezbytné zamezit vsakování srážek tělesa skládky, a tedy promývání uložených odpadů a vyplavování nebezpečných látek mimo skládku.

OPŽP 1.6.7 a 1.6.8 pomáhá řešit jinak složitě financovatelné lokality:

• sanace dlouhodobých havárií na podzemních vodách (které vyhovují § 42, odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách), které neporušují pravidlo znečišťovatel platí
• jinak rizikové lokality - např. skládky pesticidů, lokality s PCB (viz Stockholmská úmluva)
• náhodně objevené zátěže bez majitele apod.

OPŽP tedy umožňuje řešit problematiku, která zejména díky své nákladnosti, do doby existence OPŽP, složitě nacházela řešení. Tento stav byl tedy dlouhodobě neudržitelný a vyžadoval systematické řešení. Gesce MŽP v oblasti odpadového hospodářství a kontaminovaných míst vyplývá také ze schváleného Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech, jenž byl vládou ČR vzat na vědomí usnesením vlády ČR č. 1572 dne 7.12.2005.

Kompetence Odboru Environmentálních Rizik a Ekologických Škod (OEREŠ)

Pozice odborného garanta, kterou zastává odbor environmentálních rizik a ekologických škod zahrnuje samozřejmě tvorbu strategických dokumentů a metodik, meziresortní a mezinárodní spolupráci a správu databáze kontaminovaných míst (SEKM). Největším dílem jsou odborní pracovníci OEREŠ vytížení aktivní účastí na řešení konkrétních projektů průzkumů či sanací kontaminovaných lokalit.

V rámci těchto činností konzultují s vlastníky a uživateli stav potenciálních kontaminovaných lokalit, ideová řešení konkrétních projektů, oponují a schvalují projektové a realizační dokumentace, a jejich metodické změny.

K dispozici jsou údaje o lokalitách, na kterých je odstraňování starých ekologických zátěží hrazeno z prostředků Ministerstva životního prostředí, krajských úřadů a Fondu národního majetku.

Činnosti OEREŠ v Procesu Podpory Projektů

• MŽP OEREŠ poskytuje zájemcům o kofinancování odbornou pomoc a konzultace před zpracováním projektu a podáním žádosti o podporu. Jedná se zejména o konzultace podpořitelnosti zamýšleného projektu a postup řešení.
• Podávání a schvalování žádosti - Závazné stanovisko MŽP Závazné stanovisko MŽP je nedílnou součástí žádosti o dotaci z oblasti podpory 1.6.7 a 1.6.8 podávané na Státní fond životního prostředí.
• Vyjádření OEREŠ MŽP k informacím předloženým v rámci žádosti, stavu poznání lokality, projektové dokumentaci a navrženému způsobu řešení.
• Stanovisko k prioritnosti předložené žádosti a zařazení lokality do kategorie hodnocení priorit.
• Stanovení závazných sanačních limitů, resp. opatření k nápravě závazného stavu, která jsou nezbytná pro splnění účelu navržených prací, zejména splnění účelu dotace. Způsob prokázání splnění závazných limitů nebo opatření.
• Závazné požadavky MŽP na zadávací dokumentaci a další závazné požadavky MŽP v rámci realizace projektu.
• Monitoring plnění projektu - odbor environmentálních rizik a ekologických škod provádí monitoring průběhu projektovaných prací a kontrolu plnění stanovených opatření k nápravě. Jedná se zejména o účast zástupců OEREŠ na kontrolních dnech před a v průběhu realizace, OEREŠ se vyjadřuje ke všem zásadním dokumentům v průběhu realizace projektu jako jsou etapové nebo roční zprávy, metodické změny a podobně.

Průzkumné a sanační práce na podezřelých a rizikových kontaminovaných lokalitách musejí vždy provádět odborníci s oprávněním MŽP v oborech Sanační geologie a Hydrogeologie, jejichž seznam naleznete níže ve formátu XLS. Komplexní služby pak poskytují sanační společnosti.

tags: #mapa #stare #ekologicke #zateze #CR

Oblíbené příspěvky:

• Surf prací gel a životní prostředí
• Gremis Tridicka Odpadu - Podrobný Přehled
• Znečištění ovzduší Břeclav
• Léčebné pobyty v Jeseníkách
• Organizace tříděného odpadu