Dopad klimatických změn na vodu: seminární práce

Lidské zdraví a dobré životní podmínky jsou spjaty s kvalitou životního prostředí. Prostředí naplňuje základní lidské potřeby, např. potravin.

Působení skleníkového efektu umožňuje život na Zemi. Mezi skleníkové plyny patří vodní pára, ozon, oxid uhličitý, metan, oxid dusný a další. Plní důležitou roli pro život na Zemi.

Změna klimatu má nej závažnější dopady na kvalitu lidského života. Změna klimatu včetně globálního oteplování už dochází. Průměrná globální teplota se zvýšila o 0,74 ° C. Hlavními příčinami jsou skleníkové plyny, především oxid uhličitý. Důsledkem jsou vlny veder a požárů.

Globálního oteplování nepřekročil bod zlomu, který je 1,5 °C průměrné teploty. Pokud by se tak stalo, tak nejsou ohroženy pouze korálové útesy, ale je ohroženo velké množství planetárních ekosystémů.

Mezi znečišťující látky v ovzduší patří prachové částice, oxid dusičitý a přízemní ozon. Tyto látky mají na lidský organismus různé vážné účinky, od poškození dýchacích cest po předčasnou smrt. Miliony lidí jsou vystaveny vyšším koncentracím těchto látek, než je považováno za zdravé.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Ozonová vrstva nás chrání před škodlivým ultrafialovým zářením. Narušení ozonové vrstvy je „ozonová díra" nad Antarktídou, která se pravidelně od 80. let vytváří.

Kontaminace vody bývá nej častější příčinou lidských nemocí a smrti. Hrozba nedostatku podzemních vod je často diskutována v souvislosti s probíhající změnou klimatu. Dochází ke znečištění vody, což je částečně způsobeno nadměrným užíváním povrchových a podzemních vod. V některých zemích, například Africe, je pitná voda nedostatkovým zbožím. Lidé se snaží vodu získat, protože její podzemní řeky vysychají a ledovce tají.

Mezi nej častější zdroje znečištění patří vypouštění kanalizace do vody. Dále znečištění způsobuje např. siláží, dopravy (solení silnic, následky havárií) nebo ze skládek odpadu.

Přírodní zdroje jako např. lesy, kovy, vodu, minerály atd. jsou omezené a nenahraditelné. Pokud budeme pokračovat v dosavadním životním stylu s velkou spotřebou a těžbou dřeva pro komerční účely, tak je vyčerpáme úplně.

Stavebnictví velkou měrou ovlivňuje životní prostředí. Je jedním z největších průmyslových odvětví. Proto je třeba si samotnou výstavbou dobře rozmyslet z jakých materiálů a jaké technologie použijeme. Cílem je snížení emisí skleníkových plynů při relativně nízkých nákladech. Mohou být snížena o 30-80 %, pomocí osvědčených technologií.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Jedním z kroků k minimalizaci činnosti na životní prostředí, pak zaměření na stavebnictví je správná volba. Je třeba snížit spotřebu energie, emise CO2, spotřeba materiálu, spotřeba vody během celého životního cyklu stavby atd. Cílem je ve stavebnictví udržitelná výstavba budov.

V České republice je termín udržitelný rozvoj definován zákonem č. 17/Sb. Udržitelný rozvoj uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval možnosti budoucích generací uspokojovat jejich vlastní potřeby. Nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.

Za „udržitelnou výstavbu" u budov pak „udržitelnost budov". Je to taková budova, která je navržena tak, aby šetřila energii a co nejméně zatěžuje životní prostředí (výstavba i provoz) po celou dobu její životnosti. Zahrnuje environmentální, sociální a ekonomické aspekty.

Udržitelná budova se vyznačuje např. minimalizací spotřeby energie (využívání obnovitelných zdrojů, kvalitní tepelná izolace), nakládání s dešťovou vodou (využití srážkové a šedé vody) a přispívání k udržitelnému rozvoji sídel (efektivní využívání půdy). Dále využíváním přírodních materiálů, využití nízkoteplotních topných systémů pro distribuci tepla a v neposlední řadě se naučit takovouto budovu provozovat.

Budovy, které splňují kritéria pro udržitelnou výstavbu budov se širokou veřejností nazývají jako „zelené" nebo „ekologické". Udržitelný přístup ke stavbě znamená od způsobu získávání stavebních materiálů až po samotnou likvidaci. Současně ale také hodnotí, jakou kvalitu poskytuje stavba svým uživatelům.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

Každá země se nachází v jiné situaci, takže si kritéria upravují podle potřeby. Hodnocení budov je v dnešní době prováděno převážně dobrovolně. V některých státech se musí hodnotit veřejné a federální objekty. Používají se různé metody hodnocení budov např. metoda L E E D a metody B R E E A M. V České republice se používá metodika SBToolCZ. Dále se lze setkat v České republice s metodami L E E D , B R E E A M a W E L L.

Metodika SBToolCZ je upravená a respektuje klimatické, stavební a legislativní poměry v České republice. Metodika SBToolCZ je jediná metodika určená přímo pro ČR. Metodika je stejně jako metodika B R E E A M a L E E D zaměřena na vliv staveb na životní prostředí. Hodnotí se domy, administrativní budovy a školské budovy. Tato metodika je založena na multikriteriální analýze. Hodnotí 39 kritérií. Kritéria se dělí do čtyř skupin: energie (E), vnitřní prostředí a zdraví (S), ekonomika a management a lokalita (L). V každé z těchto čtyř skupin mají jednotlivá kritéria přiřazenou určitou váhu.

Pro získání certifikátu kvality budovy je nutné splnit minimální počet dosažených bodů. Jedná se o spotřebu primární energie, globálního oteplování, kvalitu vnitřního vzduchu a cyklu.

Při návrhu metodiky pro hotely je vycházeno z metodiky SBToolCZ pro bytové domy. Hotely jsou na rozdíl od bytových domů určeny k přechodnému nebo dočasnému bydlení. Hosty zajímá např. bezbariérové řešení, zabezpečení budov a také ho bude zajímat využití exteriéru hotelu. Dále si host bude vybírat hotel i podle nadstandartního vybavení a služeb. Z hlediska dopadů stavby na životní prostředí je důležitá volba stavebního materiálu, technického zařízení a spotřebě energie.

Environmentální kritéria se zaměřují na ochranu ozonové vrstvy, tvorby přízemního ozonu a využití výroby obnovitelné energie. Z hlediska environmentálních aspektů je důležitá hodnota místa a využití půdy. Pro hodnocení např. spotřeby vody dešťové, šedé... se používají SW pro výpočet klimatických úhrnů, průměrná teplota a globální záření.

Dlouhodobá pozorování hladiny podzemních vod a průtoku vod vodotečemi nabízí podklady pro exaktní posouzení vývoje podzemních, potažmo povrchových vod.

Získáním informací o budoucí potřebě vody v různých odvětvích a jejím rozložení na území České republiky (ČR) s následným porovnáním s budoucími dostupnými zdroji, by mělo vést k efektivnějšímu využívání vody v zemědělství, průmyslu, energetice i v domácnostech spojené s rozvojem technologií pro čištění a recyklaci vody, budováním vodní infrastruktury pro zadržování a přepravu vody a také se zlepšením předpovědních systémů pro hospodaření s vodou.

Analýza dat ukazuje, že rozdíly jsou jak mezi odvětvími celkově, tak mezi jednotlivými regiony. Na úrovni okresů je výsledný průběh odběrů i vypouštění v řadě případů mnohem rozkolísanější, často bez zřetelných trendů. To je dáno jednak tím, že u menších územních celků se více projevují zdroje nesrovnalostí zjištěné při analýze krajů, a jednak tím, že na úrovni okresu je počet subjektů jednoho odvětví omezený.

Analýza potvrdila, že existují rozdíly nejen mezi odvětvími, ale i v rámci jednotlivých odvětví. Některé subjekty vykazují víceméně vyrovnané odběry během celého roku, pro jiné je charakteristický pokles v letních měsících naznačující pravidelné letní odstávky, případně jiné důvody pro odběrový režim snižující odběry v letním období. Existují i podniky vykazující naopak odběrová maxima v červenci a srpnu.

Na základě dosažených výsledků bylo rozhodnuto, že otázka budoucí potřeby vody v průmyslu nebude řešena pomocí predikcí jejich změn v čase, ale nastavením tří fixních úrovní, s nimiž bude možné porovnávat reálně dostupné vodní zdroje v daném čase. Hodnoty základní linie vycházejí z předpokladu, že průmyslová potřeba vody bude v budoucnu obdobná jako v současnosti, resp. ke konci hodnoceného období 2009-2019.

V rámci stanovení scénářů pro odběr závlahové vody byly pro každý ÚPOV vytvořeny kombinace potřeb závlahové vody pro „chmelnice“, „vinice“, „sady“, „standardní ornou půdu“ a „trvalý travní porost“ pro zavlažované a nezavlažované plochy v „průměrném vegetačním období GS“, v „suchém období - citlivém vegetačním období SGS“ a jako „předpověď pro horizont 2050 pro vegetační období GS“.

Při výpočtu množství vody pro závlahy vznikly nejistoty nesouladem vymezených kategorií LPIS („chmelnice“, „vinice“, „sady“, „standardní orná půda“ a „trvalý travní porost“) s poskytnutými vláhovými bilancemi jednotlivých konkrétních zemědělských plodin. Nejistoty existují také v oblasti socioekonomické, neboť struktura osevů, stejně jako rozhodnutí hospodařících subjektů o podpoře budování a následného využívání závlah jsou výrazně ovlivněny ekonomickou stránkou, dotačními tituly a společným evropským trhem.

Aniž bychom byli schopni provést reálnou bilanci dostupnosti zdrojů vody pro jednotlivé zavlažované pozemky, je zcela zřejmé, že podzemní vody by v kritických oblastech neměly být k závlaze masivně využívány, neboť se jedná o vodu cennou, která by měla být rezervována pro pitné účely.

tags: #změna #klimatu #vliv #na #vodu #seminární

Oblíbené příspěvky:

• Recenze odpadového hospodářství od Jiřího Cozla
• Recyklace plastů: Řešení?
• Znečištění ovzduší přes hranice
• Ostrovy za polárním kruhem
• Reakce na trauma u dětí