Máta a její pěstování ve volné přírodě

Typickou vůni máty zná téměř každý. Tato aromatická léčivka by během léta neměla chybět ani ve vaší zahrádce. Na zimu si ji můžete usušit, zamrazit a používat ji na různé zdravotní neduhy až do dalšího roku. Je tedy výborná nejen na přípravu tradičního kubánského mojita a své místo by tak rozhodně měla mít i ve vaší domácí lékárničce.

Možná by vás ale nejdříve zajímalo proč ji vůbec pěstovat. Máta je bylinka, která by určitě neměla u vás doma chybět, protože má blahodárné účinky na naše zdraví. Podporuje normální činnost trávicího traktu a střev, posiluje imunitu, napomáhá lepšímu spánku, působí proti nadýmání a také napomáhá normální funkci dýchacího systému. Můžete ji využít čerstvou, sušenou či v podobě bylinného extraktu. Bylinnou tinkturu s mátou využijete třeba pro přípravu ústní vody nebo zubního gelu.

Druhy máty

Máta se dělí na dva základní druhy - peprná a klasnatá. Každá z nich má množství odrůd a kultivarů. Máty je mnoho druhů, kříženců a kultivarů. Díky tomu je tak velmi rozmanitá vůně, chuť i vzhled.

Máta peprná (lat. Mentha piperita) a máta rolní (lat. Mentha arvensis) jsou nejznámější zástupci druhu máty, kterých je v současnosti známých kolem 600 druhů.

Druhy máty:

Čtěte také: Máta panašovaná - pěstování a stanoviště

• Máta peprná
• Máta vonná
• Máta čokoládová
• Máta huňatá
• Máta citronová

Máta peprná

Máta peprná (Mentha × piperita), kterou okamžitě prozradí osvěžující vůně a charakteristická mentolová chuť, má i v dnešním světě všestranné využití. Tento přirozený hybrid máty vodní a máty klasnaté se stal nepostradatelnou součástí našich zahrad i kuchyní a dalo by se říct, že tahle nepostradatelnost mátě pěkně stoupla do hlavy. V našich zahradách se dokáže až nepříjemně roztahovat, jako by jí snad celá patřila. Proto jí musíte vymezit pevné mantinely, protože máta je skvělý sluha, ale zlý pán.

Máta peprná se latinsky označuje jako Mentha piperita či Mentha × piperita. Běžně se můžete setkat i s mnoha lidovými názvy, které znějí pepřová máta, balšám nebo větrové koření. Jedná se o vytrvalou bylinu, za jejíž zemi původu je považována Anglie, případně celá západní Evropa. Postupem času se ale máta rozšířila i do dalších částí světa.

Jak poznat mátu peprnou, oblíbenou aromatickou bylinku: Máta peprná (Mentha × piperita) je vytrvalá bylina dorůstající výšky 30-90 cm. Její sytě až tmavě zelené listy jsou vejčitě kopinaté s ostře pilovitým okrajem a výrazným žilkováním. Charakteristickým znakem jsou nafialovělé lodyhy a drobné narůžovělé až fialové květy v hustých klasovitých květenstvích, které se objevují od června do září.

Máta se však pěstuje především pro listy, květy se většinou vyštipují, což je škoda, protože se jedná o skvělý a oblíbený zdroj potravy pro včely i čmeláky. Celá rostlina vydává intenzivní mentolovou vůni, která je způsobena vysokým obsahem silic.

Máta peprná je hybrid, který vznikl přirozeným křížením máty vodní a máty klasnaté pravděpodobně na území Anglie. Odtud se rychle rozšířil do celé Evropy a později i do dalších částí světa. Dnes se máta peprná komerčně pěstuje především v USA, Indii, Číně a několika evropských zemích. Je zajímavé, že ačkoliv na zahradě se máta peprná dokáže šířit až invazivně, do volné přírody ze zahrad uniká jen málokdy.

Čtěte také: Osvěžující máta peprná

Pěstování máty

Prvním krokem k úspěšnému pěstování máty je sehnat si zdravou a zdatnou sazenici. Proč sazenice? I když mátu lze vypěstovat ze semínek, v naprosté většině případů se to stejně nepovede. Semínka buď vůbec nevzejdou, a i když něco „vyleze“, tak jsou rostlinky velmi slaboučké prvních pár let, výnos je tedy nízký. U máty se vyplatí koupit sazenici v zahradnictví.

A jak pěstovat a množit mátu peprnou? Pěstování máty peprné není nijak náročné, naopak je třeba její šíření po zahradě mírnit a hlídat, protože dokáže svými podzemními výběžky rychle zahubit sousední rostliny. Proto se často doporučuje, pěstovat mátu peprnou raději v nádobách nebo na samostatných záhonech. Mátě peprné se nejlépe daří na polostinném stanovišti v humózní půdě.

Máta vyžaduje půdy hlinitopísčité až hlinité, humózní, s dostatečnou zásobou vody. Na rozdíl od ostatních siličnatých bylinek nemá ráda suchá místa. Máty jsou trvalky a snadno se pěstují. Protože máta pochází z máty vodní, vyžadují pravidelnou a bohatou zálivku.

Druhou věcí, na kterou je dobré se soustředit je substrát. Obecně platí, že většině bylinkám se dává půda chudá na živiny, jsou na to zvyklé z oblasti odkud pochází (Středomoří) a navíc, tím že pomaleji rostou se jim v listech shromažďuje více aromatických látek, díky čemuž je bylinka více aromatická. A jak si takový ideální substrát sehnat? První možností je koupě substrátu pro bylinky, více dobrodružnější možností je si vlastní substrát připravit. Receptů na bylinkový substrát existuje spousta, a pokud juknete na internet nebude vědět, který vybrat. Já bych na mátu zvolila substrát tvořený kompostem, pískem/perlitem a rašelinou v poměru 2:2:1. Nemusí to být zrovna tento, ale je důležité, aby byl vzdušnější a zároveň zadržoval vodu. Máta totiž potřebuje stále vlhký substrát nikoliv však bahnitý. Jako jistotu proti bahnitému, je dobré udělat na dně květináče drenáž.

Po přípravě substrátu stačí už jen zasadit, zalít a umístit na správné místo. Máta potřebuje polostín, ideálně tedy místo, kam svítí ráno nebo až večer. Mátu pravidelně zaléváme, tak aby byl substrát neustále vlhký. V létě to vychází i několikrát týdně v zimě naopak jednou měsíčně.

Čtěte také: Stanování na divoko: co je legální?

Jelikož se s mátou ve volné přírodě běžně nesetkáte, budete si ji muset sami vypěstovat (nebo koupit čerstvou či usušenou). Je to rostlina, která se nedoporučuje k vysetí, jelikož ze semen málokterému pěstiteli vzejde. Lepší je si tedy sehnat malou sazeničku a tu vsadit na začátku jara či podzimu do vlhké půdy. Jelikož je citlivá na chlad, měla by být dobře chráněná před větrem. Stejně tak jí vadí i ostré sluneční paprsky, ideální je tedy pěstování v polostínu.

Jelikož máta roste dlouho na jednom místě, záhon před výsadbou dobře připravíme, odplevelíme a vyhnojíme dobře uleželým kompostem. Semena se vysévají na jaře či na podzim. Pravidelně zaléváme. Rozrůstá se podzemními výhonky, pokud ji chceme v růstu omezit, zasadíme ji do nádoby. Na jaře ji seřízneme a odstraníme zaschlé části výhonů.

Náleží mezi vlhkomilné bylinky, sucho jí nesvědčí. Vyžaduje pravidelnou zálivku, ale pouze v období sucha, jinak si dokáže vláhu zajistit sama pomocí silných kořenů. Občas je prospěšné celý keřík máty hluboce sestřihnout, aby rostlina nově obrazila a zachovala si tak pěkný tvar.

Také na podzim před příchodem zimy se doporučuje seříznutí celého trsu máty.

Mátu můžeme nejsnadněji množit dělením trsů na jaře nebo pomocí řízků, které velmi rychle koření ve vodě.

Na druhou stranu se máta peprná jen obtížně množí semeny, rostlinky bývají slabé a málo životaschopné.

V případě máty se nedoporučuje množení semeny, jelikož všechny odrůdy jsou hybridní - další generace ztrácejí vlastnosti mateřských rostlin. Lze pouze koupit osivo od odborných pěstitelů, nikoli použít vlastní semena. Ovšem u máty to ani není třeba, odrýpnete si kousek rostliny a počkáte, až se rozroste.

Daří se jí nejlépe na východní nebo jihovýchodní straně, kam jde ráno slunce a odpoledne trochu stín. Na rozdíl od jiných bylinek není suchomilná.

Pěstování máty v nádobách: Bylina se hojně šíří podzemními výhonky, pokud ji nechceme nechat volně se rozrůstat, vysadíme ji raději do nádoby. V předjaří mátu seřízneme a odstraníme zaschlé části výhonů. A právě z důvodu invazivnosti máty je vhodné její pěstování v zapuštěných mobilních nádobách, kterým vyřežeme dno.

Sklizeň a skladování

Pokud chceme sklidit mátu celou, učiníme tak před květem, kdy v sobě má nejvíce aromatických látek.

Z rostliny se sbírá pouze nať s listy. Nať je ideální sklízet před rozkvětem máty, tedy od června do září. Sušit ji můžete ve stínu nebo ve speciální sušičce potravin. Teplota by ale při sušení neměla přesáhnout 40 stupňů. Skladovat byste ji měli na suchém a vzdušném místě.

Sbíráme průběžně listy nebo celé mladší výhonky od počátku nakvétání porostu. Nejvhodnější doba sklizně je pozdní dopoledne. Po ukončení sběru odstraňujeme poškozené a napadené části, abychom urychlili další vývoj a růst rostliny.

Mátu sušíme v zatemněných a dobře větratelných prostorách při teplotě do 35 °C, které zaručí zachování aromatických složek máty.

Vysušenou mátovou směs uskladňujeme v papírových nebo látkových sáčcích, spotřebujte je maximálně do 2-3 měsíců od sběru.

Na podzim je dobré mátu co nejvíce ostříhat a nasušit na zimu. Na jaře rychle vyženou nové výhony a zmlazené keříky vypadají lépe než zdřevnatělé.

Správně vysušené bylinky poznáte tak, že je při zmáčknutí rozdrtíte na prášek.

Využití máty

Listy máty obsahují 1-3% silice s obsahem 50% mentolu, 4-11% esteru mentolu, 7-25% Mentone, mentonónpiperitón, cyneol a další. Celkem obsahuje přibližně čtyřicet účinných látek.

Mátu peprnou doporučujeme dále vyzkoušet při nachlazení. Rýma, kašel, bolest krku nebo hlavy - na všechny tyto zdravotní potíže máta pomáhá (ideálně by se měla inhalovat). Máta peprná rovněž podporuje funkci jater, slinivky břišní nebo žlučníku.

Máta má dezinfekční účinky, podporuje tvorbu žluči a tím napomáhá trávení. Zmírňuje nadýmání, uvolňuje křeče v trávicím traktu, ale i jinde. Léčí záněty horních cest dýchacích.

Nálev lze použít i k inhalaci. Pokud si nálev uděláte silnější, můžete ho použít jako kloktadlo.

Uplatnění najde máta i v kuchyni, především jako aromatické dochucovadlo pečeného a grilovaného masa, přidává se do omáček a marinád a nesmí samozřejmě chybět v koktejlu Mojito. V letních parnech vás však osvěží i obyčejný vychlazený mátový čaj.

Ozvláštnit jakýkoli čokoládový dezert pak může mátová esence na vaření a pečení, včetně dortového těsta nebo zmrzliny.

Čistá mátová silice (olej) se používá v likérnictví, při výrobě cukrovinek, žvýkaček nebo do zmrzliny.

Sušenou ji využijeme především v podobě mátových čajů a pikantních omáček, případně si ještě z čerstvé můžeme udělat tinkturu a lístky máty si můžeme i zamrazit a postupně využívat do lahodných ledových nápojů.

V zimě si navíc můžeme brát čerstvé lístky máty přímo z květináče umístěného v interiéru.

Mátu v čerstvém stavu použijeme v kuchyni do různých míchaných zeleninových, ale i ovocných salátů. Také ji v menším množství přidáváme do nádivek a různých dalších pokrmů. V letním období je velmi osvěžující jemně nasekaná máta do míchaných nápojů.

Recepty z máty

Mátový čaj: Mátový čaj si můžete připravit tak, že čerstvé či sušené listy zalijete vařící vodou, přikryjete a necháte 15 minut louhovat. Podobně si můžete připravit i domácí žaludeční čaj ze směsi bylin, kdy mátu pouze doplníte dalšími prospěšnými bylinkami, jako je květ heřmánku, kořen lékořice a proskurníku nebo plod fenyklu.

Mátová tinktura: Pro přípravu mátové tinktury je třeba mátu peprnou pečlivě omýt, pokrájet a vložit do uzavíratelné nádoby. Takto pokrájené byliny zalijeme alkoholem (minimálně 40%) tak, aby byla máta ponořená. Mátu v alkoholu macerujeme po dobu 4 týdnů a každý den krátce protřepeme.

Domácí mátový likér: Domácí mátový likér se připravuje smícháním mátových listů s 0,75 litru libovolného alkoholu. Ideální je vodka, slivovice nebo i koňak. Tento alkohol se nechá po dobu tří týdnů stát na slunci a poté se scedí a smíchá se s cukerným roztokem (200 gramů cukru se rozmíchá ve vodě). Hotový mátový likér se uloží do chladu.

Mátový sirup: Mátový sirup se připravuje tak, že se nejprve vyrobí cukerný sirup - na 1 litr vody přijde 500 gramů cukru. Cukr se povaří a do něj se přidá 60 gramů čerstvě natrhaných a nasekaných či rozmixovaných mátových listů.

Mátový olej: Pokud mátu peprnou smícháte s rostlinným olejem a necháte ji odstát týden na sluníčku, připravíte si domácí mátový olej, který je vhodný například na inhalaci při nachlazení nebo na potírání ekzému, pohmožděnin či bolavých částí těla.

Mátový nálev: Jako kloktadlo se dá použít mátový nálev, který se vaří podobně jako čaj.

Mátový sirup - recept

Přísady: listy máty, 2 l vody, 2 kg cukru, šťáva z pěti citronů nebo 20 g kyseliny citronové.

Postup: Třílitrovou skleněnou nebo plastovou nádobu naplníme čerstvou mátou a zalijeme dvěma litry studené vody. Necháme zakryté nejméně 24 hodin louhovat. Poté přecedíme přes hustý plastový cedník (nebo před gázu) do většího hrnce. Přidáme cukr a zahříváme jen do rozpuštění cukru - nevaříme. Nakonec vlijeme scezenou šťávu z citronů. Pokud použijeme kyselinu citronovou, dáváme rovnou s cukrem. Horkou šťávu nalijeme do čistých a vypařených lahví a uzavřeme.

Léčivé účinky máty peprné

Jak jsme již zmínili výše, máta peprná je známá především pro své pozitivní účinky na trávení. Běžně se tak přidává do žaludečních čajů. Výrazně zlepšuje žaludeční potíže, jelikož podporuje vylučování žaludečních šťáv a tvorbu žluči. Navíc její užívání prospívá i při problémech s nadýmáním nebo nechutenstvím. Užívá se při příznacích dráždivého tračníku i při dalších poruchách trávení. Upravuje funkci střev a uvolňuje křeče. Zastavuje zvracení, pomáhá na koliky a různé střevní problémy.

Díky svým účinným látkám působí také protizánětlivě. Vnitřně ji můžete užívat také na nespavost, stres nebo na bolesti hlavy a migrény. Máta nejen posílí vaše nervy, ale také působí jako přírodní afrodiziakum.

tags: #mata #ve #volne #prirode #pestovani

Oblíbené příspěvky:

• Využití sekery
• Řešení plastového odpadu
• Začátky učitelství v přírodě
• Široký sortiment pro zdraví a domácnost v Jihlavě
• Prognózy Potřeby Vody do Roku 2050