Máta peprná: Všestranná bylina s osvěžujícími účinky

Mátu spojujeme s čistotou a osvěžením. Již ve 14. století se její silice stala součástí první zubní pasty a bez nezaměnitelné vůně máty si nedokážeme představit ani žvýkačku na osvěžení dechu! Svou důležitou úlohu hraje i v kuchyni.

Botanický popis a výskyt

Máta peprná (Mentha × piperita) je vytrvalá bylina z čeledi hluchavkovitých. Její stonek je hranatý a čím výše k nebi roste, tím více se větví. Máta může v dobrých podmínkách přerůst i výši 120 cm, obvykle však bývá vysoká asi půl metru. Podél jejích stonků vyrůstají podlouhlé a špičaté, po stranách jemně zubaté listy. Špičku rostliny od července do září zdobí jemně růžový špičatý květ složený jako hrozen z mnoha drobných, postupně se rozvíjejících kvítků. Nejcharakterističtějším znakem máty je její výrazná, nezaměnitelná svěží vůně.

Máta peprná vznikla přirozeným křížením máty vodní a klasnaté a stala se nejznámějším druhem svého rodu. Různé další druhy máty dnes planě rostou skoro po celém světě, ale mátu peprnou málokdy potkáme ve volné přírodě. Roste především na našich zahrádkách, kde se jí daří ve vlhké půdě. Pěstuje se také pro výrobu vonné léčivé silice.

V dobrých podmínkách se velice ráda množí podzemními oddenky, v tom je skutečně dobrá. Pokud si chcete mátu zasadit, ideální je pro to využít přízemní výhony, protože se semínky to jde opravdu stěží.

Historie a zajímavosti

Podle legendy je tato voňavá bylina proměněnou milenkou boha podsvětí Pluta, kterou ze žárlivosti na svého manžela zaklela jeho žena Prosperine. Pluto se samozřejmě svou milenku, krásnou říční nymfu jménem Minthe, snažil zachránit. Když se mu to nepodařilo, opatřil bylinu alespoň opojnou vůní, aby nebyla tolik smutná… Není divu, že se mátě lidově říkalo „větrová bylina“.

Čtěte také: Máta panašovaná - pěstování a stanoviště

V řecké mytologii najdeme zmínku o mátě v bájí o Hades, který proměnil svou milenku nymfu na voňavou rostlinku, aby ji tak zachránil před svou ženou. Římané ji volali i Zelinka svaté Marie a používali ji na dochucení vína a různých omáček. Římský básník Ovidius považoval mátu za symbol pohostinnosti, neboť před stolováním nejprve dva vesničané Baucius a Philemon drhli mátou stoly. Máta smíchaná s medem osvěžovala dech Římanů a tlumila zápach po alkoholu. Židé sypali mátu na podlahu v synagógách. V roce 1597 Gerard napsal: "Mátu rozsypalo na místech odpočinku a klidu, při hodování a slavnostech." V minulosti nosili Japonci voňavé přívěsky právě z máty. V Evropě ale i v Indii se používala máta na čištění vzduchu v chrámech a obydlích.

Účinné látky a účinky máty peprné

Její hlavní účinnou látkou je výrazná silice zvaná menthol nezaměnitelné chuti a vůně, kterou ucítíme hned, jak listy promneme mezi prsty. A jsou to právě vonné silice, které mají léčivé, dezinfekční a antibakteriální účinky. Kromě výroby mátového esenciálního oleje můžeme čerstvou i sušenou nať použít pro přípravu léčivého nálevu (čaje) nebo inhalace.

Listy máty peprné obsahují až 2 % silic, z nichž je nejvíce zastoupena silice mentolu a menthonemu (cca 60 %). Máta má dále vysoký obsah menthofuramenu, piperotu, tříslovin, hořčin, flavonoidů a kyseliny octové. Celkem obsahuje přibližně čtyřicet účinných látek.

Máta peprná má spasmolytické a antiseptické účinky, ničí tedy bakterie. Používá se k léčbě zánětů sliznic ústní dutiny, k tlumení zánětů horních cest dýchacích, při kožních infekcích, při potížích spojených s trávením a meteorismem. Na žlučník působí žlučotvorné a taší bolest. Uvolňuje křeče žaludku, zastavuje zvracení a zmírňuje koliky. Mentol vyvolává reflektivní rozšiřování koronárních cév při stenokardií. Mentol se přidává do léčivých mastí, kterými se zmírňuje pocit bolesti a projevy kožních onemocnění jako jsou svědění, pálení a pod.

V lidovém léčitelství se máta užívá při závratích, nespavosti a epilepsii. Máta nejen posílí vaše nervy, ale také působí jako přírodní afrodiziakum. Máta se dá využívat také zevně a často se proto přidává i do různých mastí a balzámů. Mentol, který máta peprná obsahuje, příjemně chladí a znecitlivuje.

Čtěte také: Vše o mátě

Mátový čaj obsahuje několik esenciálních olejů včetně mentolu a limonenu. Mentol dodává mátě peprné její chladivé vlastnosti, typickou vůni a spoustu zdraví prospěšných benefitů. Máta je také bohatým zdrojem antioxidantů, které pomáhají chránit tělo před oxidačním stresem a zároveň zabraňují poškození buněk, které způsobují volné radikály. Ty mohou přispět například k předčasnému stárnutí nebo mohou být spouštěčem celé řady závažných onemocnění.

Pití mátového čaje ulevuje od nevolností, průjmů, nadýmání, křečí, dokonce dokáže napravit i pocuchané nervy. Máta může v koupelích pomoci s revmatismem a kožními vyrážkami. Vdechování páry s mátovou esencí uvolňuje nosní dutiny při rýmě a léčí zánět hrtanu i průdušek. Kloktání nálevu či silice naředěné vodou dezinfikuje ústa a pomáhá v nich léčit záněty a zacelovat rány.

Vliv mátového čaje na trávicí systém

Mátový čaj na průjem, zácpu nebo žaludeční křeče vám dost možná naordinovala už vaše babička a spousta z nás na něj nedá dopustit dodnes. Správné fungování trávicího systému ovlivňuje nejen to, jak se cítíme. Je nesmírně důležité také pro náš imunitní systém, vstřebávání živin a celkovou regeneraci. Mentol v mátě přispívá k uvolnění křečí hladkého svalstva, zklidňuje podrážděný žaludek a zároveň podporuje produkci žluči a žaludečních šťáv.

Za zmínku rozhodně stojí také přehled devíti studií, kterých se zúčastnilo přes 700 pacientů, kteří se potýkali se syndromem dráždivého tračníku. Vědci zjistili, že pacienti, kteří pravidelně užívali kapsle s mátovým olejem, měli mírnější průběh onemocnění, než ti, kterým bylo podáváno pouze placebo. Ukázalo se, že máta může být také účinná při zmírňování dalších zažívacích problémů, jako je žaludeční nevolnost a špatné trávení. Klinická studie u lidí s poruchami trávení ukázala, že kombinace mátového a kmínového oleje užívaná v kapslích měla účinky podobné lékům používaným k léčbě zažívacích potíží.

Máta a spánek

Máte potíže se spánkem nebo vám trvá celou věčnost, než se ponoříte do říše snů? Zkuste si mátový čaj uvařit před spaním a v klidu si ho vychutnejte. Možná se pak každá trampota rázem promění v maličkost. Mátový čaj před spaním je ideální volbou hned z několika důvodů - neobsahuje žádný kofein, zklidňuje mysl a navíc působí také jako svalový relaxant.

Čtěte také: Recyklace plastů: volná místa

Jak velký vliv má mátový čaj na spánek však nelze s jistotou říct, protože v této oblasti chybí kvalitní studie. Pod mikroskopy vědců se však dostal mátový esenciální olej a zjistilo se, že jeho inhalace měla pozitivní vliv na kvalitu spánku u onkologických pacientů.

Máta peprná a krevní tlak

Vysoký krevní tlak může vést až k srdečnímu infarktu nebo mrtvici a rozhodně není radno ho podceňovat. Naštěstí však existuje celá řada způsobů, jak tato rizika snížit. V posledních letech se v této souvislosti velmi často doporučují například čaje na vysoký krevní tlak. Jak je na tom mátový čaj a krevní tlak? Pokud vás však zajímá, který čaj na krevní tlak je ideální, dosavadní studie se jasně shodují, že by to mohl být především zelený čaj nebo čaj černý. Oba totiž obsahují velké množství antioxidantů, které přispívají k uvolnění krevních cév a tím i ke snížení krevního tlaku.

Máta a hubnutí

Věděli jste, že pouhá vůně máty peprné dokáže dočasně zahnat hlad? To potvrzuje i studie z roku 2013, které se zúčastnilo celkem 13 osob. Části z nich byly podávány tobolky s mátovým olejem a právě u nich vědci zaznamenali snížení chuti k jídlu.

Ale má to jeden háček. Máta vědcům nedala spát a tak se o pár let později pokusili zjistit, zda má skutečně nějaký vliv na hubnutí. Výzkum byl proveden na laboratorních myších a tato studie ukázala, že myši, kterým byly podávány výtažky z máty peprné, přibraly na váze více, než kontrolní skupina.

Bezpečnost a vedlejší účinky

Možná vás také napadlo, zda je dlouhodobé pití mátového čaje bezpečné. I u něj platí, že všechno má své meze. Dlouhodobé pití mátového čaje může vést k předávkování - mezi příznaky patří například alergická reakce nebo zažívací potíže, průjem či nevolnost. Ale nebojte se, jedná se o skutečně výjimečné případy. Mátový čaj se podobně jako heřmánkový nebo meduňkový řadí mezi bylinné nápoje, které jsou vhodné pro každodenní pití.

Těhotenství je jedno z nejkrásnějších období, ale zároveň se pojí také s celou řadou různých omezení. Pokud jste byla doposud zarytou milovnicí kofeinu, pravděpodobně budete muset udělat pár změn. Spousta nastávajících maminek si proto během očekávání často oblíbí bylinné čaje a zrovna mátový čaj má v těhotenství zelenou. Je však potřeba si uvědomit, že množství výzkumů, které se týkají těhotných žen není valné. Mátový čaj v těhotenství je velmi oblíbeným nápojem, a to hlavně proto, že má zklidňující účinky na žaludek a trávení. Tím pádem se doporučuje často také jako první pomoc na ranní nevolnosti. Existují však protichůdné informace o tom, zda by se měl nebo neměl konzumovat ve všech třech trimestrech. Pokud máte obavy z vedlejších účinků, mátový čaj v prvním trimestru raději vynechte.

Nabízí se také otázka, zda je mátový čaj vhodný při kojení. Zřejmě vás nepřekvapí, že ani zde neexistuje jasná odpověď. Jedna starší studie, které se zúčastnilo 18 žen ukázala, že mentol může přecházet do mateřského mléka a skvělou zprávou je, že zároveň neprokázala žádné vedlejší účinky.

Už rodičem jste a kladete si otázku, zda můžete svému drobečku uvařit mátový čaj na průjem nebo bolest bříška? Ano, ale v tomto případě velmi záleží na věku. Obecně se doporučuje dětem od 4 let, ale jen velmi opatrně po menších dávkách.

Sběr a zpracování

Nejlepší je sbírat nať máty ve chvíli, kdy začne rostlina kvést. Vhodné je vybrat si pro sběr suchý den, říká se, že ideální denní dobou je pravé poledne. Po sběru používáme mátu čerstvou nebo ji rychle, v tenkých vrstvách, usušíme ve stínu. Sušenou mátu skladujeme v dobře uzavřené nádobě maximálně do dalšího léta, kdy pomalu začne ztrácet aroma, a tím i své účinky. Čerstvé listy je také možné zamrazit.

Příprava mátového čaje

Nejjednodušším zpracováním čerstvé i sušené máty je beze sporu příprava nálevu (čaje). Asi hrst sušené nati zalijeme vroucí vodou, přikryjeme a necháme 10 minut louhovat. Nálev podle potřeby popíjíme či kloktáme nebo inhalujeme páru z ještě vroucího nálevu. A pokud se chceme naložit do léčivé vany s vůní máty, je možné připravit koupel v poměru 2 lžíce máty na 1 litr vody.

Na čaj z čerstvé máty budete potřebovat svazek máty, litr horké vody a konvici. Čerstvě natrhanou mátu propláchněte, vložte do konvice a zalijte horkou vodou. Jak dlouho louhovat mátový čaj? Většinou stačí 5 minut, ale někteří bylinkáři doporučují i 15 minut. Stejně snadno a rychle připravíte i čaj ze sušené máty. Na čajovou konvičku si vystačíte se 4 čajovými lžičkami sušené máty. Pak už jen zopakujte celý proces jako při přípravě čaje z čerstvé máty a nechejte 10 minut louhovat.

Recept na mátový sirup

2 velké hrsti čerstvých lístků máty naložte do 2 litrů převařené, ale už vychladlé vody a nechte alespoň 24 hodin louhovat na chladném místě. Pak přeceďte přes hustý cedník nebo pláténko, přidejte kyselinu citronovou a cukr a pomalu přiveďte k varu a vařte 3 minuty. Ještě teplou tekutinu nalijte do předem připravených a vyvařených lahví nebo sklenic.

Využití máty v kuchyni

Čerstvé listy máty jsou neodmyslitelnou součástí osvěžujících nápojů, jako je mojito nebo horký i ledový mátový čaj. Výborně se hodí do ovocných salátů, k jehněčímu masu nebo do středomořských pokrmů. Sušená máta je také základní přísadou mnoha bylinkových směsí a čajů. Nať báječně chutná v olivovém oleji nebo ji můžete přimíchat do ghí, jogurtových dipů nebo zeleninových salátů. Hodí se také k ochucení čočky a jiných luštěnin, ale na své si přijdete i tehdy, pokud nedáte dopustit na maso - perfektně se doplňuje hlavně s jehněčím. Dozdobit s ní můžete i různé dezerty a báječně chutná i ve zmrzlině.

Pěstování máty peprné

Jelikož se s mátou ve volné přírodě běžně nesetkáte, budete si ji muset sami vypěstovat (nebo koupit čerstvou či usušenou). Je to rostlina, která se nedoporučuje k vysetí, jelikož ze semen málokterému pěstiteli vzejde. Lepší je si tedy sehnat malou sazeničku a tu vsadit na začátku jara či podzimu do vlhké půdy. Jelikož je citlivá na chlad, měla by být dobře chráněná před větrem. Stejně tak jí vadí i ostré sluneční paprsky, ideální je tedy pěstování v polostínu.

Mátě peprné se nejlépe daří na polostinném stanovišti v humózní půdě. Náleží mezi vlhkomilné bylinky, sucho jí nesvědčí. Vyžaduje pravidelnou zálivku, ale pouze v období sucha, jinak si dokáže vláhu zajistit sama pomocí silných kořenů. Občas je prospěšné celý keřík máty hluboce sestřihnout, aby rostlina nově obrazila a zachovala si tak pěkný tvar. Také na podzim před příchodem zimy se doporučuje seříznutí celého trsu máty.

Mátu můžeme nejsnadněji množit dělením trsů na jaře nebo pomocí řízků, které velmi rychle koření ve vodě. Na druhou stranu se máta peprná jen obtížně množí semeny, rostlinky bývají slabé a málo životaschopné.

Máta jako ochránce zahrady

Doporučované oddělování máty peprné od ostatních rostlin je tak trochu v rozporu s další zajímavou vlastností máty, a to jak zvládá chránit své sousedy. Dokáže totiž svou pronikavou vůní odpuzovat dřepčíky i molice a košťáloviny chrání před bělásky zelnými, kteří by rádi na rostliny nakladli svá vajíčka, aby si pak vylíhlé housenky mohly na zelí či kapustě pochutnat. Menší políčka brambor nebo i rajčata zase dokáže několik rostlin máty ochránit před plísní bramborovou.

tags: #mata #volna #priroda #účinky

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad v Novém Bydžově
• Změna klimatu: Co ji způsobuje?
• Kam se zrcadlem?
• Problémy s emisemi v ČR
• Jak ekologicky zlikvidovat platební kartu?