Jak se chovat ekologicky: praktické tipy a triky pro udržitelný život


15.03.2026

Ač by se mohlo na první pohled zdát, že příroda, životní prostředí a ekologie se nás téměř netýkají, opak je pravdou. Prostředí, ve kterém žijeme, ovlivňuje naše zdraví až z 20 %. Pokud se k němu nebudeme chovat jakž takž zodpovědně, můžeme si být jisti, že nám nic moc dobrého nevrátí.

Díky ekologii však mohou nejen senioři ušetřit planetu i peníze. Naše ekologické tipy se hodí nejen pro seniory, řídit se jimi může každý. Navíc vám pomohou šetřit peníze, které si můžete odkládat a využít je třeba na dovolenou nebo je investovat do své budoucnosti. Podzim života totiž často provází snížení příjmů.

Mnoho z vypsaných rad již využívaly naše prababičky - jim však tenkrát nešlo tolik o přírodu jako o úsporu financí.

Jednoduché kroky, jak se chovat lépe k životnímu prostředí

  1. Omezte plýtvání potravinami: Každý rok se během výroby, sklizně nebo zpracování potravin "ztratí" nebo vyhodí cca třetina celkové produkce. V supermaketech, jako je Penny, Tesco nebo Lidl, dnes už také najdete tzv. "křivé" ovoce a zeleninu, které by ještě nedávno skončily v kontejneru jen proto, že nemají dokonalý tvar nebo velikost. Skvělá je i aplikace Nesnězeno, kde můžete pomoci zachránit jídlo, které se neudalo v restauracích, kavárnách nebo cukrárnách. Kromě dobrého pocitu a plného žaludku ještě ušetříte i nějaký ten peníz.
  2. Šetřete vodou: Vodu potřebujeme k životu všichni, o tom není pochyb. I přesto jí však využijeme pouhých 44 % a zbylých 56 % odchází nevyužitých ve formě odpadních vod do životního prostředí. V zemích EU se navíc na osobu za jediný den spotřebuje cca 5000 litrů vody za účelem výroby potravin. I tyto drobnosti dokáží ušetřit obrovské množství vody. Za 3 minuty sprchování přece budete stejně čistí a voňaví jako po 20 minutách.
  3. Snižte spotřebu plastů: V roce 2017 bylo celosvětově vyprodukováno neuvěřitelných 348 milionů tun plastu, přičemž každoročně skončí cca 8 milionů tun v oceánech. Tam zabíjí vodní živočichy a ptáky a ve formě mikroplastů se dále hromadí v rybách, čímž vstupují do našeho potravního řetězce. V celosvětovém měřítku se v množství takto spolykaných mikroplastů za týden dostáváme až na 5 g, což odpovídá kreditní kartě (Gerretsen, 2019).
    • Láhev na vodu: Namísto každodenního kupování PETek a vytváření nového odpadu si raději pořiďte jednu pořádnou lahev, se kterou nejen že vyprodukujete méně plastového odpadu, ale navíc získáte skvělý módní doplněk.
    • Kelímek na kávu: Místo každodenního vyhazování kávových kelímků si raději pořiďte vlastní termohrnek, který udělá hodně parády za málo peněz, nebo využijte službu otoč kelímek.
    • Znovupoužitelné pytlíky na ovoce, zeleninu nebo pečivo: Zkuste si vzpomenout, kolik mikrotenových sáčků ze supermarketu jste využili jen na převoz potravin domů a následně vyhodili. Málo jich nebude, že? Tuto obrovskou ekologickou zátěž nám pomohou vyřešit znovupoužitelné pytlíky, díky kterým ušetříme spousty a spousty těch plastových.
    • Krabička na jídlo: Ke každému jídlu s sebou dostáváme i nepěkný bonus v podobě jednorázového obalu. I tady ale existuje lepší varianta. V restauracích, bistrech a kavárnách zapojených do projektu rekrabička si můžete jídlo nechat zabalit do znovupoužitelné krabičky, kterou můžete následně buď vrátit, nebo ji používat dokola a dokola. Stejnou službu nabízí i projekt vratné misky.
    • Nerezová a bambusová brčka: Jen v USA se každý den vyhodí cca 500 milionů plastových brček, která pak stejně jako další plastový odpad často končí v oceánech. Přitom stačí tak málo. Klasická plastová brčka skvěle nahradí znovupoužitelné alternativy z nerezu nebo bambusu.
  4. Omezte používání kapslových kávovarů: Připravit si šálek kávy je dnes neuvěřitelně jednoduché - vložíte kapsli, zmáčknete čudlík a během 30 vteřin je hotovo. Naše pohodlnost si však svou krutou daň vybírá na životním prostředí, tyto kapsle jsou totiž většinou vyrobeny z plastu a hliníku a jako celek je vlastně nemožné je recyklovat. Pokud si takto dopřejeme třeba 2 šálky denně, za týden máme 14, za měsíc 60 a za rok 720 kapslí. Dejte proto kapslovému kávovaru vale a raději si pořiďte moka konvičku, french press, aeropress nebo dripper.
  5. Nakupujte bezobalově: Téměř v každém větším městě dnes najdete bezobalové obchůdky, kde si potraviny sami navážíte a odnesete si je domů ve vlastních nádobách. V Brně jsou to např. A jak to vlastně funguje? Nejdříve si zvážíte prázdnou nádobu, abyste opravdu platili jen a pouze za váš nákup. Pak si do nádobky nasypete/nalejete, co hrdlo ráčí, a vše zaplatíte na pokladně, kde vám bude odečtena hmotnost prázdné nádoby. Stejně tak i tuhá mýdla, sprcháče a šampony mají oproti běžné kosmetice jednu nespornou výhodu - nemusí být v plastových obalech, které po pár týdnech končí v koši. Tyto výrobky pořídíte téměř v každém bezobalovém obchodě a kromě nejrůznějších vůní a univerzálnosti použití vás mile překvapí i svou dlouhou výdrží.
  6. Omezte konzumaci masa: Množství obyvatel na planetě se zvyšuje, mnoho států bohatne a celosvětová spotřeba masa neustále stoupá. V reakci na vyšší poptávku narůstá i trend výkrmů a velkochovů, ve kterých ale není prostor pro zajištění welfare (pohody) zvířat, a ta tak často žijí v nevyhovujících podmínkách, což se mimo jiné odráží také na kvalitě masa. Větším či menším omezením konzumace masa odlehčíte nejen planetě a peněžence, ale i vašemu zdraví. Snahy o snížení jeho spotřeby jsou dnes rozšířeny po celém světě, populární je např. hnutí Meatless Monday, které nabádá k alespoň jednomu bezmasému dni v týdnu. Ve Velké Británii tento projekt pod názvem Meat Free Monday propaguje i bývalý člen skupiny The Beatles - Paul McCartney.
  7. Třiďte odpad: Díky třídění můžeme část vyprodukovaného odpadu zrecyklovat a znovu použít. Proces recyklace je sice na energii nebo vodu stejně náročný jako jakákoliv jiná výroba, omezuje však nutnost další těžby a využívání primárních zdrojů, a přeměňuje tak odpadní materiál na druhotné suroviny.
  8. Šetřete energií: Všichni tak nějak tušíme, že energie (ať už tepelná, elektrická nebo jakýkoliv jiná) neroste jen tak na stromech, ale musí se nějak vyrobit. A nezřídka kdy právě i z těch stromů.
  9. Používejte ekologické čisticí prostředky: Úklid typu "přejet všechno vlhkým hadříkem" není z hlediska hygieny úplně to pravé, není tedy divu, že bez chemických přípravků si dnes uklízení, praní nebo mytí nádobí představíme jen těžko. Jde to ale i lépe.
  10. Nakupujte udržitelné oblečení: Jedním z předních znečišťovatelů životního prostředí je i textilní průmysl. Co s tím? Preferujte oblečení, které nebylo vyrobeno tisíce kilometrů daleko, staré oblečení si upravte, přešijte, pošlete ho dál (např. na Vinted.cz) nebo ho darujte. Při hledání nových kousků také občas navštivte nějaký ten second hand, čímž pomůžete již vyrobené oblečení dále využít, a snížit tak množství textilního odpadu.

Další tipy pro ekologický život

  • Do obchodu vyrážejte najedení a s nachystaným nákupním seznamem. Díky tomu nebudete nakupovat impulzivně a zbytečně.
  • Nad vařením přemýšlejte ekonomicky, abyste zamezili plýtváním potravin. Například vyměňte kuřecí prsní řízky za celé kuře - z prsou a stehen budou 4 obědy a ze skeletu vykouzlíte silný vývar.
  • Zhasínejte zbytečně rozsvícená světla, přístroje a mobilní telefony nabíjejte jen po nutnou dobu během dne, vyměňte staré žárovky za úsporné nebo LED a při vaření používejte pokličky.
  • Pokud žijete ve vlastní nemovitosti, popřemýšlejte nad její tepelnou izolací, která sníží náklady na vytápění a chlazení.
  • Snažte se i pro porouchané nebo poničené věci najít uplatnění a nekupujte zbytečně nové. Oprané tričko můžete obarvit, nepadnoucí šaty přešít. Nechce se vám? Odneste starší oblečení do darovacích kontejnerů pro charitu. Pokud je již oblečení ve velmi špatném stavu, můžete z něj nastříhat hadříky na úklid.
  • Kromě toho využívejte služby, díky kterým si budete moci žádané zboží jen levně půjčit a pak přenechat dalším zájemcům. Pro nové knížky navštivte veřejnou knihovnu, kvůli potřebnému nářadí oslovte známé či navštivte hobbymarket, kde vám přístroj za nízký poplatek půjčí.
  • Snažte se nevyužívat jednorázové obaly jako nádobí, roušky a další. Dejte přednost znovu použitelným předmětům, které vám vydrží déle a planetu tolik nezatíží.

EKO hacky pro snadnější udržitelný život

  • „Kupuju si jen kvalitní sypané čaje a do obchodu si nosím vlastní krabičku, abych se vyhnula jednorázovým sáčkům.“
  • „V krámě si vždycky ‚ukradnu‘ nějakou krabici, abych nemusel kupovat tašku.“
  • „Používám textilní sáčky, které se dají prát.“
  • „Nosím si prostě do obchodu svoje tašky - je to teda asi old… but gold!“
  • „Osvědčilo se mi nekupovat nic dřív, než to mám spotřebovaný. Dřív mi vše procházelo, teď nevyhazuji nic.“
  • „Nakupuju ve velkém, jakože velká balení… pak mám míň odpadu.“
  • „Je fajn použít jeden sáček na více druhů zeleniny/ovoce, na 1 sáček pak dám např. 3 nálepky… to samé platí pro pečivo, nemusím mít na každý typ zvlášť sáček.“
  • „Slupky ze zeleniny doma nevyhazujeme, ale vaříme. Vývar pak zamrazíme ve formičkách na led - a jak se pak hodí při vaření!“
  • „Můj EKO hack? Co nejvíc si vařit doma a nekupovat jednorázově balený jídla, tyčinky, nic. Jen v případě nouze!“
  • „Jednou větou - neplýtvám v kuchyni. Spotřebuju jak slupky zeleniny, tak natě bylinek, navíc vše poctivě dojídáme. To je fajn pro přírodu i peněženku.“
  • „Nahromadíme si bioodpad v plastové nádobě. Obsah vyhodíme do bioodpadu a nádobu do plastů.“
  • „Bioodpad odnášíme sousedům, kteří mají slepičky, a ty si s ním poradí.“
  • „Kompost máme klasický, to asi není hack, ale flašky na pití používám skleněné, ty od mléka.“
  • „Plato od vajec i kelímky od jogurtu upcyklujeme - používáme je na pěstování drobných rostlinek a výhonků.“
  • „Nosím si s sebou vlastní kelímek na kafe - vyplatí se to i finančně, protože za vlastní nádobu mám v mé oblíbené kavárně slevu 10 Kč.“
  • „Na čínský jídlo si nosím vlastní kvalitní hůlky, které mám už 3 roky. Nepotřebuju tedy ty jednorázové, ani žádný jednorázový příbor.“
  • „Staré látky, tričko i záclonu používám na výrobu sáčků, které se pak hodí na skladování různých věcí. Ušít si jednoduchý sáček jakékoliv velikosti zvládne opravdu každý.“
  • „Z džín a jiného už nepotřebného oblečení šijeme tašky, kabelky nebo je jinak upcyklujeme.“
  • „EKO hack? … tak třeba liché ponožky - u nás vždy poslouží jako hadr na prach nebo na boty.“
  • „Oblečení, z kterého děti vyrostly, posouváme dál mladším a menším členům rodiny.
  • „Místo jednorázových kapesníčků používám látkové. Pěkně jako dřív.“
  • „Přešla jsem na látkové vložky. Nepohodlné to není, je to o zvyku a o vůli něco dělat lépe.“
  • „Nedám dopustit na menstruační kalíšek, šetřím nejen přírodu, ale i své zdraví a taky dost peněz.“
  • „Určitě nepoužívat klasické žiletky, ale takové ty old school, kde měníš jenom čepel.“
  • „Místo shower gelu doma používáme soap bar (kostku mýdla), je to míň odpadu a hlavně míň odpadu z plastu.“
  • „Vždy hledat šetrnější alternativy ke klasickým produktům, které jsou snadněji rozložitelné nebo dobře recyklovatelné.“
  • „Ve sprše si čistím zuby, zatímco nechávám působit kondicionér - šetřím čas i vodu.“
  • „Na třídění odpadu používáme staré tašky. Na papírový odpad papírové, na plast plastové.“
  • „Naučila jsem třídit děti. Máme jednu krabici na tříděný odpad, jednou za čas to děti roztřídí a ještě je to baví. Ideál!“
  • „Co pratelná houbička na nádobí? Za mě rozhodně lepší a více EKO než ty umělé na pár použití.“
  • „Vyrábím hračky pro psa ze všeho, co už nepotřebuju. Hračku pro psa lze vyrobit třeba ze staré PET láhve.
  • „Používáme kočkolit z dřevěných vláken. Je šetrnější k přírodě než ty obyčejné.“
  • „Doporučuju bio rozložitelné sáčky na psí exkrementy. Jiné už nepoužíváme.“
  • „Na sociálních sítích cíleně sleduji stránky EKO produktů, značek i lidí, kteří mi v tomto směru dávají inspiraci a motivaci.

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) v Pardubickém kraji

Jaké jsou pohledy na environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu (EVVO) v Pardubickém kraji? Co to vlastně znamená? Jak se do škol a k veřejnosti dostávají aktuální informace o této oblasti? O tom všem se diskutovalo na jednání Krajské pracovní skupiny EVVO, které se uskutečnilo v jednacím sále Rady Pardubického kraje.

„Cílem tohoto jednání, které se koná vždy na závěr roku, bylo zhodnotit uplynulé období, probrat aktuální novinky a nastínit, co nás čeká do budoucna. Probírali jsme zároveň i smysluplné a efektivní formy podpory,“ konstatoval radní Pardubického kraje zodpovědný za venkov, zemědělství a životní prostředí Miroslav Krčil.

Čtěte také: Důvody, proč je příroda lepší než město

Tvorba nové koncepce EVVO Pardubického kraje

„Pustili jsme se do tvorby nové koncepce EVVO Pardubického kraje. Poctivě jsme se scházeli, sbírali nápady a inspiraci. Do mateřských, základních a středních škol jsme zaslali dotazník, na který nám odpovědělo 316 škol. Nejvíce těch menších. Dotazník vyplňovali převážně ředitelé, už méně pak koordinátoři EVVO. Pokud je školy vůbec mají, dost často nejsou na tuto pozici dostatečně odborně vzděláni. To je problém u zhruba čtvrtiny škol. A to i z toho důvodu, že studium na koordinátora je časově náročné. Dohromady jde o 250 hodin. Proto bychom chtěli vytvořit základní školení. To by bylo kratší, ale současně by budoucí koordinátory motivovalo k tomu, aby se na celou problematiku dívali komplexněji. A to jako na ucelený systém výchovy, který má vést ke změně postojů a chování. Jde nám o to, aby EVVO bylo chápáno v širším slova smyslu jako preventivní nástroj v ochraně přírody a životního prostředí. Ne tak, že se jednou ročně zúčastníme Dne Země a máme splněno,“ uvedla jedna z autorek nové koncepce EVVO Pardubického kraje Radka Báčová z Centra environmentální výchovy Stolístek Linhartice u Moravské Třebové.

Cíl: Nestavět žádné vzdušné zámky

„Z analýzy krajského dotačního programu pro EVVO vyplynulo, že kromě ekocenter a škol máme v Pardubickém kraji obrovské množství menších neziskových organizací, které jsou aktivní. Ty jsou určitě vhodným nástrojem k šíření EVVO,“ poznamenala Radka Báčová, která se s kolegy snaží hlavně o to, aby nová krajská koncepce byla realizovatelná. „Nechceme stavět žádné vzdušné zámky. Důležité je, aby se dala reálně naplňovat. Abychom dobře vyhodnotili i to, co jsme schopni zvládnout. K tomu by měl sloužit také akční plán pro následující dva roky,“ dodala spoluautorka nově vznikající koncepce EVVO Pardubického kraje.

Důležitou roli hraje i informovanost veřejnosti o této problematice. K tomu slouží například informační server ekologické výchovy Pardubického kraje ekovychova.cz, který provozuje Ekocentrum PALETA. „Zde vydáváme nejrůznější aktuality a pozvánky na akce v Pardubickém kraji, které se tomuto tématu věnují. Za rok 2024 bylo zveřejněno 235 článků a 140 akcí. Dvakrát v měsíci vychází newsletter, který má 5 až 6 stran. Ten je určen pro školy, ekocentra i zájemce z řad veřejnosti. „Snažíme se zde sdílet pozvánky na akce, ale také přicházet s aktuálními tématy,“ podotkla Iva Uhrová.

Podpora Pardubického kraje je klíčová

Na jednání Krajské pracovní skupiny EVVO se hovořilo též o možnostech financování. „Moc děkujeme za podporu Pardubického kraje. Bez ní bychom nemohli fungovat. Uvědomujeme si, že natažených rukou, které žádají o finanční příspěvky, je z různých stran hodně. Proto jsme Pardubickému kraji vděční za pomoc. Pokud by nebyla, nepřežili bychom. A to i přesto, že o naše aktivity je mezi školami obrovský zájem. Jenže pak se stane, že místo původně nahlášených 40 přijede na akci 25 dětí. To je pro nás obrovská finanční ztráta. Na druhou stranu se nemůžeme chovat jako podnikatelé a účtovat školám stornopoplatky. To by potom příště nepřijely vůbec,“ sdělil ředitel Ekocentra PALETA Miroslav Míkovec.

Ať se nám to líbí, nebo ne, planetu, na které můžeme žít, máme jen jednu. Způsobů, jak být k našemu životnímu prostředí šetrnější, je mnoho. A většina z nich je velmi snadná. Za pouhou minutu sprchování proteče téměř 9,5 litru vody. Jestliže čas strávený ve sprše stáhneme z 10 minut na 5, ušetříme tím krásných 47 litrů. Pokud by každý obyvatel ČR navíc denně ušetřil 2 plastové obaly, za celou republiku se za tento jediný den dostaneme ke 20 milionům ušetřených obalů.

Čtěte také: Ekologické zemědělství v ČR: Vývoj

Žít šetrně k životnímu prostředí neznamená úplně měnit svůj styl a výrazně se omezovat. Jde vlastně jen o to, nad věcmi trochu více přemýšlet. Každá dlouhá cesta začíná prvním krokem a teď je ta správná chvíle začít.

Vyhněte se zbytečnému odpadu tak, že si budete dávat pozor, co a jak kupujete. Místo igelitových tašek si do obchodu noste vlastní látkové nebo síťku. Potraviny můžete kupovat ve větším rodinném balení a vyhnout se tak zbytečnému odpadu. Dokonce už existují i obchody, které prodávají nebalené potraviny.

Podaří-li se vám ve svém okolí najít místní dodavatele potravin nebo ekofarmy, máte vyhráno. Doručení nákupu k vám domů je navíc ekologické.

Úspora energie je jednou z nejdůležitějších věcí, které můžeme na cestě ke snížení vlastní ekologické stopy udělat. Začněte tím nejjednodušším - zhasínejte. Mobilní telefony a jiné malé přístroje nabíjejte jen nezbytně nutnou dobu, ne přes noc. Když odcházíte od televize, vypněte ji, nenechávejte ji a další spotřebiče v režimu stand-by.

Pohotovostní režim, rozsvícená úsporná žárovka a stále se dobíjející smartphone sice spotřebují elektřiny jen málo, řekněme v řádech desetin wattů, za rok se ale s přehledem můžete dostat na více než 1000 Kč, a to radši ani nechceme domýšlet, jaký je ekologický a ekonomický důsledek tohoto plýtvání energií v globálním měřítku.

Čtěte také: Ekologické a ekonomické aspekty obnovitelných zdrojů

Šetření energie platí i pro domy či byty. Totiž energie, respektive teplo, které z nich uniká, jednak negativně ovlivňuje životní prostředí a zároveň má neblahý dopad na naše peněženky. Pokud tedy máte možnost svůj dům odizolovat, udělejte to. Je to investice, která se vám velmi brzy vrátí.

Možná se to nezdá, ale myčka je mnohem úspornější, co se vody týče, než umývání nádobí v ruce. Myčka spotřebuje až třikrát méně vody než vy.

Nevyhazujte staré oblečení, ale raději z něj vytvořte zbrusu nový a zcela unikátní model. A pokud se na vlastní výrobu zrovna necítíte, nakupujte u některého z mladých designérů, kteří se vydali "sustainable" cestou.

Recyklovat se dá ale i jídlo. Základem nepochybně je kupovat jen tolik jídla, kolik spotřebujeme. Pokud ale přece jen nějaké zbytky pokrmů ve vaší rodině zůstanou, ty rostlinné by měly zcela jednoznačně putovat na kompost.

Ačkoli vyměnit staré spotřebiče za nové je kvůli spotřebě energie zcela namístě, jinak jsme absolutní zastánci oprav. Ruku na srdce, také si tak moc vážíte předmětů, které jste zdědili po svých prarodičích a stále fungují?

Totiž ne každý tupý nůž, ukopnuté boty nebo roztržené kalhoty je třeba vyhodit a koupit nové. Pokud vaříte, použijte pokličku, ta vám zkrátí dobu vaření. Dbejte taky na to, abyste velikost plotýnky přizpůsobili velikosti nádoby, ve které vaříte, aby vaření bylo efektivní.

tags: #jak #se #chovat #ekologicky

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]