Dopady klimatické změny a jak o nich informovat

Klimatická změna není jen módní slovo. Jde o skutečné a měřitelné změny v teplotě, srážkách, mořských proudech i ekosystémech. Protože jde o náš domov. O to, jak bude vypadat svět, ve kterém budou žít naše děti. O vodu, jídlo, přírodu, kterou milujeme. O zdraví, které ovlivňuje kvalita vzduchu a pitné vody.

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety. Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Dlouhé sucho, silné bouřky, neobvyklé zimy i tropická léta - to všechno jsou projevy klimatické změny, která se už dávno netýká jen ledovců a vzdálených ostrovů. Děje se tady a teď.

Dopady klimatické změny

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme. Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Vlny veder na pevnině i tzv. 25. 4.

Čtěte také: Uvolnění ucpaného odpadu

Co můžeme dělat?

Nemusíte být vědec ani politik, abyste mohli pomoci:

1. Vyberte si častěji chůzi, kolo nebo MHD místo auta.
2. Méně masa, více lokálních a sezonních potravin.
3. Zhasínejte, když odcházíte z místnosti. Vyměňte staré žárovky za úsporné. Izolujte dům.
4. Třiďte, opravujte, darujte, co už nepotřebujete. A hlavně - přemýšlejte, než si něco koupíte. Méně věcí, víc přírody.
5. Sdílejte informace, inspirujte své okolí, ptejte se.

Změna klimatu není problém, který za nás někdo vyřeší. Ale když každý udělá trochu, vznikne z toho hodně. Začít můžete dnes. Jedním rozhodnutím. Jedním činem.

Evropská zelená dohoda

Vize EU do roku 2050 spočívá v dosažení uhlíkové neutrality, tj. ve snížení emisí skleníkových plynů co nejvíce, jak je to jen možné, při současných kompenzacích pro jakékoliv zbytkové emise, např. prostřednictvím dodatečné výsadby lesů. EU si také na konci roku 2020 schválila mezitímní cíl na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030, a to o minimálně 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

EU bojuje proti změně klimatu prostřednictvím ambiciózních politik doma i v úzké spolupráci s mezinárodními partnery. Toto je dáno skutečností, že faktory ovlivňující změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti jsou globální povahy a nejsou omezeny státními hranicemi. Evropská zelená dohoda představuje plán klíčových politik a opatření potřebných k dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Tyto politické reformy mají pomoci zajistit účinné stanovení cen uhlíku v celém hospodářství. To má následně podpořit změny v chování spotřebitelů a podniků a usnadnit růst udržitelných veřejných a soukromých investic. Různé cenové nástroje se mají navzájem doplňovat a společně poskytovat soudržný politický rámec.

EU si je vědoma, že celosvětové výzvy v oblasti klimatu a životního prostředí jsou významným multiplikátorem hrozeb a zdrojem nestability. Ekologický přechod změní geopolitiku, včetně globálních ekonomických, obchodních a bezpečnostních zájmů. EU chce spolupracovat se všemi partnery na zvýšení odolnosti proti změně klimatu a životního prostředí, aby se předešlo tomu, že se tyto výzvy stanou zdroji konfliktů, potravinové nejistoty, vysídlení populace a nucené migrace. Dopady politiky v oblasti klimatu by se měly stát nedílnou součástí uvažování a činnosti EU v oblasti vnějších otázek, a to i v kontextu společné bezpečnostní a obranné politiky.

Čtěte také: Tržní podíl Nikonu ve fotoaparátech

Informování o klimatické změně

Pokud redakce chtějí, aby skeptici četli a sdíleli zprávy o změně klimatu, doporučuje jim výzkumnice Renita Colemanová tento postup: Vynechat ze zpravodajství pojmy „změna klimatu“ a „globální oteplování“.

„Výzkumy ukazují, že to jsou slova, která vždy rozpoutají polemiky,“ říká Colemanová, profesorka žurnalistiky na Texaské univerzitě v Austinu. „Zjistili jsme, že právě to je přiměje k tomu, aby přestali číst a okamžitě se začali chovat nepřátelsky, a domnívali se: 'Aha, ten článek je zaujatý nebo ta mediální organizace je zaujatá'."

Colemanová je hlavní autorskou nové práce, která zkoumá strategie, jež mají novinářům pomoci oslovit lidi, kteří nedůvěřují vědě. Spolu se svými kolegy provedla experiment, který naznačuje, že malé změny v tom, jak novináři informují o změně klimatu, mohou vyvolat podstatné změny ve způsobu, jakým se skeptici zapojují do zpravodajství.

V experimentu skeptici po přečtení zprávy, která zahrnovala tři níže uvedené změny, uvedli, že by pravděpodobně vyhledávali a sdíleli více zpráv o změně klimatu. Rovněž uvedli, že by pravděpodobně podnikli kroky, které by pomohly zmírnit její škody.

• Nahrazení slov „změna klimatu“ a „globální oteplování“ slovem „počasí“.
• Vyhýbání se zmínkám o tom, kdo nebo co způsobuje změnu klimatu.
• Zaměření se na řešení nebo na to, co může veřejnost udělat, aby se na dopady změny klimatu připravila nebo se jim přizpůsobila.

Colemanová říká, že nenavrhuje, aby novináři takto přistupovali ke všem článkům o změně klimatu. Ale měli by to zvážit u některých z nich, vysvětluje se svými spoluautory v článku „Reaching science skeptics: How adaptive framing of climate change leads to positive responses via persuasion knowledge and perceived behavioral control“, publikovaném 19. května v časopise Communication Research.

Čtěte také: Ekologie: Definice a vysvětlení

„V žádném případě není porušením etiky neříkat nic o tom, co způsobuje klimatické změny,“ vysvětluje Colemanová, která před nástupem na akademickou půdu pracovala 15 let jako reportérka, redaktorka a designérka v novinách a časopisech na Floridě a v Severní Karolíně. „V každém příběhu jsou věci, které se vynechávají, že? Tohle občas vynecháme. Ne vždycky - občas.“

Těmito změnami by novináři mohli povzbudit mnohem více lidí, aby četli a sdíleli jejich práci, říká.

„Je důležité oslovit ty lidi, které neoslovujeme,“ pokračuje. „U lidí, kteří nevěří, že klimatické změny způsobuje člověk, nedosáhneme toho, aby věřili. Ale můžeme je přimět, aby si chtěli přečíst více informací a mluvit o tom s dalšími lidmi, místo aby se uzavřeli do sebe.“

Autoři také upozorňují na důležitost „zdůrazňování slova 'přizpůsobit se' a jeho odvozenin, které znamená přizpůsobení, modifikaci, zmírnění a revizi - což jsou všechno postupné změny, kterých je snazší dosáhnout než zásadní, transformační změny“.

Dopad na zdraví a zdravotnictví

Platforma Klimatická koalice spouští projekt s názvem Klimatické vzdělávání pro zdravotníky a osvěta ohledně vlivu klimatické změny na zdraví. Prvními adresáty vzdělávacích akcí a edukačních materiálů budou praktičtí lékaři. Na projektu se podílí vědkyně, specialistka na environmentální zdraví Klára Matoušková. Sama se věnuje mimo jiné vlivu antropogenního chemického znečištění na reprodukční zdraví.

„Ve veřejném prostoru musí zaznívat více informací o vlivu chemických látek a klimatické změny na zdraví populace,“ uvádí Matoušková.

Podle Kšírové se české zdravotnické autority tématem životního prostředí zabývají málo.

„World Medical Association, jíž je Česká lékařská komora členem, vydala v roce 2019 rezoluci o klimatické nouzi a vyzvala členské organizace, aby ve svých zemích prosazovaly ochranu klimatu jako nezbytnou pro ochranu lidského zdraví. V samotné lékařské obci by podle ní mohla ochrana klimatu rezonovat více. „Jako anestezioložka vidím, že se evropská anesteziologická společnost mnohem více než česká věnuje tématu používání anesteziologických plynů s ohledem na vliv na životní prostředí.

Vědecké publikace ukazují na jasnou souvislost mezi vlnami veder a zvýšeným rizikem úmrtí. Česká republika patří přitom v rámci Evropy mezi země, kde expozice obyvatel vlnám veder roste nejvíce. Nárůst teplot a počtu vln veder ohrožuje na životě více ženy než muže.

tags: #slovo #zmena #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace odpadu v Česku
• Dopad hormonálních disruptorů
• Druhy kontejnerů na odpad
• Vývoj Spejbla a Hurvínka
• Likvidace Aut Brantice - Spolehlivě a Ekologicky