Materiál z pivovarského odpadu: Cesta k udržitelnému využití

Na Zemi postupně ubývají základní zdroje surovin a energie, proto výzkumníci intenzivně hledají další možnosti, jak nahradit jejich nedostatek.

Pivovarský odpad jako cenný zdroj

Vedlejší produkty pivovarského průmyslu se díky svému nutričnímu složení jeví jako materiály vhodné pro použití při kultivaci mikroorganismů.

V zemi, kde se počet pivovarů blíží pěti stům, je zbytků z chmelového řemesla vždycky dostatek. Nejužitečnějším z nich je vedle pivovarských kvasnic a sladového květu (ty se využívají ve farmacii a kosmetice) právě sladové mláto.

Co je to pivovarské mláto?

Mláto jsou tuhé zbytky po filtraci sladiny. Při uvaření 100 litrů piva vznikne asi 20 kg mláta.

Možnosti využití pivovarského mláta

Pivovarské mláto, jehož cena se na volném trhu pohybuje kolem 1 - 2 Kč za kilogram (přičemž některé menší pivovary ho nabízejí jednoduše za odvoz), se v krmném, granulovaném stavu prodává za 15,5 Kč za kilogram. Bez ohledu na procesní náklady, které zpracování vyžaduje, jde o velice solidní zhodnocení.

Čtěte také: Více o ekologických materiálech

Jeho potenciál si Vladimír Mráz z Blatné na Strakonicku uvědomil v roce 1996. Dnes je jeho firma Mráz Agro předním tuzemským dodavatelem pivovarského mláta určeného ke krmení hospodářských zvířat.

Mláto má oproti mouce vyšší obsah bílkovin, vlákniny a méně sacharidů.

„Pivovarské mláto obsahuje velké množství vlákniny a další důležité látky, takže ho lze využít i jinak než jako krmení hospodářských zvířat, což je stále způsob, který převažuje,“ uvedla Viera Šottníková z Ústavu technologie potravin (AF) Mendelovy univerzity v Brně.

Odborníci z univerzity se v rámci projektu Centra kompetence TAČR v současné době zabývají otázkou možného využití mláta v potravinářství.

„Mláto je velmi vhodnou variantou k obohacení potravin o minerální látky zinek, měď, selen, hořčík, vlákninu, bílkoviny včetně esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus nedokáže sám vytvořit. Vláknina je nestravitelná část rostlinné potravy, která pomáhá pohybu potravy trávicí soustavou, vstřebává vodu a váže na sebe některé látky z potravy, jako například cholesterol,“ uvedla Šottníková, podle které je význam vlákniny stále podceňován.

Čtěte také: Vliv třídění na životní prostředí

Její nedostatek v lidském těle přitom může být poměrně nebezpečný. Naopak pravidelným a dostatečným příjmem vlákniny je šance snížit riziko některých závažných onemocnění.

Podle Šottníkové se původními odpady při potravinářské výrobě zabývá stále více firem. Mláto se vozilo například na pole jako hnojivo, což souviselo s obecným poklesem chovů hospodářských zvířat.

„Situace se mění v posledních letech, kdy do firem přichází mladí lidé s novým myšlením. Tuto generaci více zajímá sepjetí s přírodou,“ uvedla Šottníková.

Jednou z firem, která jde tímto směrem a využívá i užitných vzorů zpracovaných vědci Mendelovy univerzity v Brně, je Víno Sýkora z Čejkovic na Hodonínsku.

„Naše spolupráce začala projektem kalifornských žížal, které dokážou rostlinné zbytky přeměnit na velmi kvalitní humus, kterým vznikají další pozitivní složky pro ochranu révy vinné před parazity a plísněmi,“ uvedl generální ředitel společnosti Víno Sýkora Michal Bureš.

Čtěte také: Volba ekologické podlahy

„Zvažovali jsme, že by pokrutinu dostávala zvířata, ale po rozboru vzorků jsme došli k závěru, že by to byla věčná škoda,“ uvedl Bureš. Z rozemleté pokrutiny firma díky užitnému vzoru univerzity, dělá mouku, která je bezlepková a obsahuje velké množství vlákniny. Výsledkem jsou sušenky a tyčinky k vínu.

Claudiane Ouellet-Plamondonová z francouzské École de technologie supérieure (ÉTS) a její kolegové však nabízejí jeho využití také pro nanotechnologie. Z odpadu po vaření piva v malých pivovarech syntetizovali uhlíkové kvantové tečky.

Výhoda je rovněž v tom, že odpad z vaření piva je přirozeně bohatý na dusík a fosfor, což snižuje množství chemických látek, které jsou nutné pro výrobu kvantových teček.

Cílem výzkumu bylo nejen využít dostupný odpad, ale také tento odpad zpracovat běžnými postupy. Vědci nejprve použili obyčejnou kuchyňskou mikrovlnnou troubu, ve které nechali mláto zuhelnatět do podoby černého prachu. Ten smíchali s destilovanou vodou a opět zahřívali v mikrovlnné troubě.

Biopekárna Zemanka od května zpracovává pivovarské mláto na výrobu krekrů. Za první čtyři měsíce už firma zpracovala půl tuny mláta − odpadu z výroby piva Plzeňského Prazdroje.

„Unikátní je nejenom využití zbytku z jedné výroby jako vstupní suroviny v jiné výrobě, ale i nutriční kvality mláta, které má vysoký podíl vlákniny a extrémně nízký obsah cukrů," vyzdvihuje pivovarské krekry Zeman, který chystá ve spolupráci se společností Ikea výrobu dalšího produktu z odpadu.

Využití pivovarských kvasnic

Vedle mláta se jako odpad jeví i pivovarské kvasnice. Výsledky získané v rámci práce Bc. Kateřiny Šnejdrlové naznačují, že upravené pivovarské mláto a kvasničný extrakt připravený z pivovarských kvasnic jsou vhodné substráty pro kultivaci karotenogenních kvasinek. Připravený kvasničný extrakt může také sloužit jako zdroj veškerého dusíku při kultivací, bez negativního vlivu na sledované parametry.

Další možnosti využití pivovarského odpadu

Podle britských vědců evropské pivovary vyprodukují každoročně přibližně 3,4 milionů tun odpadu v podobě zpracovaného ječmene. Tento odpad se obvykle kompostuje a někdy se využívá jako krmivo.

Britové proto navrhli levný proces, kterým je možné z pivovarského odpadu vyrobit aktivní uhlí. To je pak následně možné využít k výrobě paliva pro domácnosti, briket na grilování anebo třeba vodních filtrů.

V laboratorních testech se ukázalo, že z 1 kilogramu ječmene z pivovaru je možné vyrobit tolik uhlíku, že by to pokrylo 100 fotbalových hřišť.

České firmy a inovativní využití odpadů

České firmy dokazují, že i ten vzniklý se dá dobře využít. V této oblasti má Česko obrovský potenciál stát se světovým lídrem.

Rodinný pivovar Bernard z reklamních plachet svých dřívějších reklamních kampaní vytvořil termotašky na pivo. Nadrcené kartony slouží jako výplň krabic, ve kterých odchází zboží z pivovarského e-shopu.

Výzkum a vývoj v oblasti pivovarnictví

Pivovarský výzkum ve své čisté podobě se provádí na dvou místech v České republice. První z nich je Výzkumný ústav pivovarský a sladařský v Praze a jeho detašované pracoviště Sladařský ústav Brno. Druhým vědeckým pracovištěm je Ústav kvasné chemie a bioinženýrství na Vysoké škole chemicko- technologické.

V České republice je mnoho projektů zaměřeno na „pivo českého typu“. Další oblastí je implementace nových výrobních postupů do pivovarství. Sem patří především imobilizované kvašení, a dále například membránové procesy (reverzní osmoza).

tags: #materiál #z #pivovarského #odpadu #využití

Oblíbené příspěvky:

• Problémy skládek Horní Planá
• Rozměry odpadní trubky 40mm
• Data z Karlína
• Česká krajinná ekologie
• Dětské Motivy pro Nejmenší