Důsledky netřídění odpadu: Proč je důležité třídit a recyklovat

Příroda je mocná čarodějka, ale i ona má své limity. Některé odpady, které v ní nezodpovědní jedinci pohazují, představují pro ni velkou zátěž. Zatímco my si usnadňujeme život jednorázovými obaly, příroda si s těmito „dary“ dává načas, a někdy jí to trvá velmi dlouho, s některými odpady si neporadí vůbec.

Každý z nás už zažil situaci, kdy se procházel lesem a jeho pohled spočinul na zrezlé konzervě, rozbité láhvi nebo na roztrhaném pytli plném odpadků. Pohozený odpad ale není jen estetický problém, který naruší naši procházku čistou přírodou - takový odpad totiž přírodě řádně zatápí. Pohazování odpadu je celosvětový problém s dalekosáhlými důsledky.

Doba rozkladu odpadu v přírodě

Délka rozpadu odpadu závisí na mnoha faktorech. Některé pohozené odpady z přírody nezmizí nikdy. Velmi se liší - některé pohozené odpady z přírody nezmizí nikdy.

• Ohryzek od jablka: Zdánlivě neškodný s dobou rozkladu přibližně za 14 dní.
• Papírový kapesník: Éra papírových kapesníků sice usnadňuje náš život, přírodě ale dvakrát neprospívá.
• Žvýkačky a nedopalky cigaret: Jsou vlastně dnes takové každodenní „drobnosti“, které se ale stávají - společně s dalšími pohozenými odpadky - součástí naší historie.
• Kovová plechovka a cigaretové nedopalky: Nešvar kouření cigaret produkuje vajgly a ty potřebují k rozkladu v přírodě až 15 let!
• Igelitový sáček: Bude potřebovat přibližně čtvrt století.
• Plastový kelímek a jiné plastové odpady: Pohozený se bude v přírodě rozkládat podle odhadů 70 let!
• Konzerva: Půl století a stále v té přírodě ta ocelová konzerva je! Kovové obaly se rozkládají dlouho.
• PET láhev, nápojové kartony a alobal: Potřebují nejméně 100 let! To jsou více než tři generace!
• Tužkové baterie: Mohou se v přírodě rozkládat klidně i celá staletí. Odhaduje se, že přežít 200-500 let pro ně není žádný problém.
• Skleněná láhev: Může v přírodě pobývat klidně i tisíc let, možná navždy!

Opomeneme-li fakt, že odhozený cigaretový nedopalek hyzdí přírodu, nebo může způsobit požár, je třeba si uvědomit, že se z něj do vody a půdy uvolňují mikroplasty a toxické látky, které mají negativní vliv na životní prostředí. Škodlivé látky, které se z nedopalku uvolňují, se dostávají do potravního řetězce a ovlivňují tak zdraví nás všech.

Pohozený odpad je nejen neestetickou záležitostí, jeho odstranění ale stojí nemalé finanční prostředky a takový odpad už nelze recyklovat. Odpady bychom proto měli vždy vytřídit tam, kam patří!

Čtěte také: Bakalářské Práce: Environmentální Dopady

Environmentální dopady odpadů v historii

Že mají odpady negativní dopad na životní prostředí, je vcelku jasné. Ukažme si ale konkrétní případy jejich vlivu. Nebude však od věci, pokud začneme v daleké minulosti… Člověk přešel k produktivnímu způsobu hospodaření zhruba před 11 tisíci lety v rámci tzv. neolitické revoluce. Zemědělství a chov se následně z několika center šířily do většiny světa. Průvodním jevem bylo usazování, růst počtu lidí, jakož i vznik nadproduktu.

Přesto ještě dlouhou dobu trvalo, než se odpady vzniklé lidskou činností začaly nějak projevovat na životním prostředí. Stalo se tak až v době bronzové (konec 3. až počátek 1. tis. př. Kr.), během níž se mimo jiné začalo poprvé výrazněji projevovat znečištění půdy těžkými kovy.

Negativní dopady se ale výrazněji projevily až ve středověku, kdy neřešení odpadové problematiky někde dokonce vedlo k epidemiím moru či cholery. Skutečný problém ovšem nastal až s nástupem průmyslové revoluce v 18. století. Ačkoli se tento zlom projevil v mnoha ohledech pozitivně, provázely jej i některé negativní faktory. Narůstala totiž výroba a spotřeba, což šlo ruku v ruce s radikálním zvyšováním počtu lidí na Zemi a jejich rostoucími potřebami. Navíc se začaly ve velkém produkovat syntetické materiály (např. plasty), s nimiž si příroda neumí tak úplně poradit, alespoň ne v krátkodobém časovém horizontu.

Konkrétní kontaminace odpady v moderní době

V současném světě jsou odpady velkým problémem, neboť kontaminují všechny vrstvy biosféry, tedy půdu, vodu i vzduch. Životních prostředí rostlin a živočichů včetně člověka tedy není právě nejčistší, ba právě naopak. Jaké tedy byly některé významné katastrofy, ve kterých sehrály svou roli právě odpady?

Přítomnost odpadů se negativně projevuje ve všech světových oceánech. A takový Velký pacifický odpadkový pás, který je minimálně desetkrát větší než rozloha ČR, je skutečně příznačným pro počínání moderního lidstva. Ani mořské ekosystémy tedy nejsou ušetřeny vlivu odpadů.

Čtěte také: Havárie v Černobylu: Vliv na ovzduší

Průmyslová výroba člověku přináší mnoho dobrého. Pokud se ovšem něco pokazí, může to být velmi nebezpečné, jako např. v roce 2010 v maďarském městě Ajka. Zde došlo k protržení hráze odpadní jímky továrny na výrobu hliníku, načež unikl červený kal. Skládky odpadu jsou obecně rizikové, přičemž některé dosahují skutečně obřích rozměrů. Problémem jsou kupříkladu skládky pneumatik. V roce 2012 vypukl v kuvajtském městě Al Jahra požár pěti milionů použitých pneumatik a do ovzduší se dostaly v obrovském množství toxické látky i malé prašné částice.

Globální pohled na produkci odpadu

Logicky vzniká nejvíce odpadu tam, kde je vysoká hustota obyvatelstva nebo třeba kde je vysoký rozvoj průmyslu.

• Spojené státy americké (USA): Jsou jedním z největších producentů odpadu na světě. Je tomu tak zejména kvůli vysokému standardu života, velké spotřebě a rozsáhlému průmyslu.
• Japonsko a Čína: S rychlým rozvojem, urbanizací a obrovským počtem obyvatel generuje také Čína a Japonsko značné množství odpadu.

Například v Africe už nalezneme vyloženě skládková města (tvořena z extrémně vysokých hromad odpadu s milionem much), která jsou vytvořena i z oblečení nebo vyhozené elektroniky, která se tam přiveze i z Evropy. Česko bohužel nevyjímaje.

Rychlá móda a její dopady

V neposlední řadě zmiňme a vypíchněme i nadměrné hromadění (často zcela nových) kusů oblečení na skládkách od především tzv. ultra fast fashion módních řetězců, mezi kterými v současné době “kraluje” čínský Shein. Ten je známý mimo jiné tím, nebere ohledy na životní prostředí, bezpečnost práce či alespoň na férové ohodnocení pracovníků, mezi které se nezřídka řadí i děti.

Mimo jiné na tomto oblečení ze byly mnohokrát v nezávislých testech objeveny karcinogenní látky, které se společně s nekvalitním barvivem pak na skládkách uvolňují. Ovzduší a půda či voda tak dostávají pořádně zabrat.

Čtěte také: Dopad skládek na půdu

Nakládání s odpadem v České republice

Dle statistik má možnost třídit své odpady díky dostupnosti sběrných míst 99 % obyvatel České republiky - však k nejbližšímu sběrnému místu to v průměru máme necelých 90 metrů. Aktuálně se Česko řadí mezi top 10 států Evropské Unie v třídění odpadu.

S odpadem je důležité správně nakládat. Především proto, aby se minimalizoval jeho dopad na životní prostředí a lidské zdraví. Třídění, recyklace, kompostování a správné likvidace odpadu jsou způsoby, jak snížit množství odpadu a zlepšit jeho dopad na životní prostředí. Nejlepší je se však vytvoření odpadu úplně vyhnout a klást co nejvyšší důraz na znovuvyužití.

Připomeňme si, jak správně třídit. Poté, co jsou barevné třídící popelnice a kontejnery vysypány do popelářského svozového auta, je materiál odvezen na takzvanou dotřiďovací linku. Je to z důvodu, aby opravdu vše bylo vytříděno tak, jak má být a mohlo být využito k dalšímu zpracování - recyklaci. Z deseti časopisů například může vzniknout nová kartonová krabice.

Třídit se ale běžným způsobem do barevných košů nedá vše. Pozor na nebezpečný odpad. Proto ho nesmíme vyhodit například do směsného komunálního odpadu. Nelze ho ani spalovat v běžných spalovnách.

Možnosti nakládání s odpadem

• Třídění: Umožňuje recyklaci a efektivní využití odpadů.
• Recyklace: Snižuje spotřebu primárních surovin a energie.

Právní rámec nakládání s odpady

VŠEOBECNÉ POVINNOSTI § 10 Předcházení vzniku odpadů Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti; odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu s tímto zákonem a se zvláštními právními předpisy.

Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí, dováží nebo uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků.

Spalování odpadů a jeho kontroverze

Spalování odpadů je opředeno celou řadou mýtů. Často se o něm mluví jako o "ekologickém" či "zeleném" způsobu získávání energie, který nepřispívá ke klimatické změně a globální krizi, nebo se zamlčuje příspěvek spaloven k narůstajícímu znečištění planety Země a fakt, že stavba spaloven blokuje rozvoj udržitelnějších způsobů nakládání se surovinami, jako je v prvé řadě materiálová recyklace, a předcházení vzniku odpadu.

Spalování odpadů, podobně jako spalování uhlí, produkuje velké množství oxidu uhličitého, který je hlavním hnacím motorem klimatické změny. Spálením 1 tuny odpadů se do atmosféry uvolní 0,7 až 1,7 tuny CO2. To odpovídá emisím CO2 za více než osm tisíc kilometrů v osobním automobilu. Výroba elektřiny z odpadů produkuje na každou kWh větší množství oxidu uhličitého, než jaký je průměr pro energii vyrobenou v EU.

Investiční náklady na stavbu spalovny jsou logicky tím vyšší, čím větší jsou požadavky na ochranu životního prostředí. Aby se majitelům spaloven jejich investice vrátily, je zapotřebí spalovnu udržovat při životě zhruba 25 až 30 let. To vede k tomu, že si majitelé spaloven dodavatele odpadů (obce) obvykle zavazují smlouvami na dlouhá léta dopředu. Tím však blokují rozvoj alternativních, pro životní prostředí příznivějších, systémů nakládání s odpady.

Co můžeme udělat my?

U každého nákupu bysme si měli dobře rozmyslet, jestli daný výrobek potřebujeme a opravdu ho využijeme. A také: jestli než ho vyhodíme, nemůžeme ho, nebo alespoň jeho část, ještě na něco použít (například znovu využít skleničku po vyhořelé svíčce či např. marmeládě). Nevyužité oblečení a boty je možné dát do sběrného koše na textil, u kterého je napsáno, že jeho obsah poputuje např. do Klokánků či Charitě. Z Česka odtamtud oblečení nejčastěji míří do Maďarska, Itálie, Polska nebo Belgie. Ve zmíněných zemích pak specializované firmy oblečení posílají ve velkých balících například do již zmíněné Afriky.

Každý den děláme věci, kterými přispíváme ke zhoršování životního prostředí. Kde se dopouštíme největších chyb? Mnoho lidí považuje za neodmyslitelný standard i věci a služby, které ke spokojenému životu vlastně nepotřebujeme. To vše se logicky odráží na stavu přírody kolem nás.

Je pravda, že vliv jednoho obyčejného člověka není velký - ovšem vliv lidské populace, která se právě z těchto obyčejných lidí skládá, je v porovnání s jinými organismy nedozírný. Každý z nás by si proto měl své chování uvědomovat a snažit se životní prostředí zatěžovat co nejméně.

Lidé se i díky televizi a internetu naštěstí zajímají více a více o to, kde končí jejich odpad. Stále to však není dostatečné na to, aby se obrovskému hromadění odpadu dostatečně zamezilo. Recyklace, znovuvyužívání, kompostování… však to znáte. Je to něco, na co však navždy musíme myslet.

Třídění odpadu má smysl, malý krok pro nás, je velkým krokem pro přírodu a lepší stav životního prostředí - pomoci může každý!

Jak můžeme zabránit nezodpovědnému chování?

Jak tedy můžeme zabránit nezodpovědnému chování v podobě nežádoucích odpadků v našem okolí? Je to jednoduché: co si přineseme, to si také odneseme. To už by mělo být samozřejmostí. Třídíme odpad - tak umožníme jeho recyklaci! Příroda není popelnice.

Pokud v přírodě nemáme po cestě možnost odpad vyhodit do třídicích nádob, pak je nejlepším řešením odpadky v průběhu výletu odkládat a vytřídit je, jakmile tu možnost mít budeme. Zodpovědně!

V ČR máme, oproti mnoha jiným státům, obrovskou výhodu - veřejně dostupnou síť kontejnerů, do kterých můžeme odpady pohodlně třídit. Příroda si umí poradit s odpadem, který sama vyprodukovala. Kromě toho, že pohozený odpad hyzdí přírodu, může představovat také nebezpečí pro lidi i pro zvířata a představuje neviditelné nebezpečí, kdy může kontaminovat půdu!

Obce se snaží zlepšovat své výsledky v třídění, a to i díky legislativním požadavkům, které stanovují zvýšení úrovně třídění komunálních odpadů na 70 % do roku 2035. V České republice je k dispozici jedna z nejhustších sítí sběrných nádob na světě. Průměrná vzdálenost k barevným kontejnerům pro třídění odpadů je pouhých 90 metrů, což usnadňuje občanům přístup k třídění. Investice do sběrné sítě umožnily České republice splnit všechny cíle týkající se obalových odpadů, ke kterým se země zavázala. Česká republika vytvořila strategii pro rozvoj systému nakládání s odpady, aby splnila cíle oběhového hospodářství. Tento systém si v rámci EU získal uznání díky své efektivitě.

Základem je maximalizace třídění komunálních odpadů, které umožňuje recyklaci cenných surovin. Současný systém třídění kovových obalů, jako jsou plechovky a konzervy, je schopen generovat druhotné suroviny pro recyklaci. Vytříděné kovy jsou směřovány do recyklačních provozů, což zajišťuje jejich plné využití. Tento systém je efektivní nejen pro nápojové plechovky, ale pro všechny kovové obaly. V oblasti sběru PET lahví dosahují Češi vysoké míry třídění. Cíle pro třídění PET lahví se daří naplňovat, přičemž další rozvoj třídícího systému zajistí jejich splnění bez nutnosti drahého zálohového systému. Je důležité pokračovat v rozvoji stávajícího systému třídění, který je ekonomicky výhodný a odpovídá všem stanoveným cílům. Obce i občané odvádějí skvělou práci při třídění odpadu, a proto by se měl systém dál zefektivňovat.

Díky dobrým podmínkám, které pro třídění v ČR máme, a také díky tomu, že aktivně třídí již tři čtvrtiny obyvatel, každý z nás za rok 2022 vytřídil v průměru 78 kg odpadu. Nejvyšší míry recyklace (91 %) se podařilo dosáhnout u papírových obalů a lepenky, u skleněných obalů (85 %) a u železných (85 %)

Stejně jako domácnosti se i firmy snaží chovat ohleduplně ke svému okolí. A třídění odpadu na pracovišti již bývá jakýmsi standardem. To, zda se firma chová společensky zodpovědně ke svému okolí, může mít pro její prosperitu velký význam. Lze tím získat dokonce konkurenční výhodu, protože veřejnost klade na environmentální stránku nyní daleko větší důraz, než tomu bylo v minulosti.

tags: #důsledky #netřídění #odpadu

Oblíbené příspěvky:

• Zpráva o ochraně přírody
• Podrobnosti o uchovávání jaderného odpadu
• Nerezové koše na odpadky 2x30l - recenze
• Infekční odpad a jeho bezpečná likvidace
• Zdroje informací o kvalitě ovzduší