Stojíte před otázkou, jak správně umístit WC v koupelně? Potom vám doporučujeme zvážit více aspektů a pohledů na možnosti využití koupelny. Rozhodujícími prvky by měl být váš životní styl, nároky jednotlivých členů domácnosti, jejich počet a věk, dispoziční řešení bytu a jeho velikost, naše představa o funkci koupelny i celého bytu. V nových bytových jednotkách je toto dilema vymezeno správnou definicí zón bytu nebo domu.
Koupelna a WC jsou funkčně řazeny do soukromé části bytu. Ideální poloha pro WC je taková, která je přístupná ze společenské zóny. Je vhodné zabudovat na WC umyvadlo na ruce. V této zóně můžeme vytvořit koupenu pro hosty, která je vybavena sprchovým koutem, případně vanou, byť i menších rozměrů. V optimálním případě máme k dispozici koupelnu i v soukromé zóně bytu, případně ještě jednu koupelnu pro obyvatele ložnice nebo samostatnou koupelnu pro děti. Realita však bývá často jiná.
Běžně vstupujeme do bytu a hned oproti nás vítají dvoje úzké dveře skrývající hygienické místnosti. Jsou standardně umístěny ve středu dispozice, předělují byt a svým minimalizovaným prostorem neumožňují příliš komfortní využívání. Koupelny mají často rozměr 1,6 × 1,6 m a záchod 0,8 × 1,1 m a jsou umístěny v blízkosti kuchyně a svislých vedení. Dochází k situaci, že pokud si majitelé přidají do koupelny pračku, musejí po použití toalety oběhnout celou kuchyň, aby si mohli umýt ruce.
Představy o dispozičním řešení a materiálovém ztvárnění je potřebné spojit s možnostmi stavební soustavy domu, požadavky norem a hygienických předpisů přizpůsobit je našim finančním možnostem. Při rekonstrukci koupelny a WC musíme brát v úvahu existující polohu instalačního jádra, abychom si kvůli kanalizačním odpadovým trubkám nepřivolaly zbytečné komplikace. Instalačním jádrem procházejí vertikální rozvody pro celý panelový dům. Jeho umístnění je nezměnitelné a je rozhodující pro úpravy a změny dispozicí.
Náš každodenní život a potřeby nám mohou pomoci při řešení dilematu: koupelna S nebo BEZ?
Čtěte také: Umístění kompostu: Důležitá pravidla
Podívejme se tedy na to, co říká norma o bytových domech a poloze a počtu koupelen a záchodů. Byty rozděluje na tři základní velikostní skupiny. Dělení se určuje na základě tří podmínek - podle počtu osob v obytných místnostech, podle nejmenšího počtu obytných místností a podle nejmenší plochy bytu v m2.
Na základě tohoto dělení norma stanovuje předpisy pro jednotlivé bytové kategorie, které je vhodné brát v úvahu při navrhování dispozice bytu nebo rodinného domu. Pro byty malé velikostní skupiny je podle normy možné umístění jediné záchodové mísy v prostoru na osobní hygienu - teda v koupelně, pro byt střední velikostní skupiny povoluje norma umístit WC mísu v samostatné místnosti oddělené od koupelny.
V bytech největší velikostní skupiny mohou být podle normy instalovány dvě záchodové mísy. Pokud jsou byty této skupiny vícepodlažní, umístí se záchodové mísy na dvě rozdílná podlaží. Další záchodovou mísu lze umístit buď v další samostatné místnosti (záchodě), nebo v prostoru určeného k osobní hygieně. Je-li tento prostor určený uživatelům ložnice, může být přístupný z ní.
Místnost, v níž je umístěné WC, nesmí být přímo přístupná z obytných místností, z prostoru na vaření, stolování, k uskladnění potravin nebo z prostoru, který plní některé funkce obytných místností.
Nejmenší prostory k osobní hygieně a prostory k umístění záchodové mísy se odvozují od velikosti zařizovacích předmětů a od potřebných vzdáleností mezi nimi a stěnami. Nejmenší rozměry záchodu jsou při kombi WC 0,8 × 1,55 m. Jestli se dveře otevírají ze strany, doporučuje se rozměr 1,2 m zvětšit na 1,3 m. Pokud máme záchodovou mísu se středně nebo vysoko položenou nádržkou na vodu, minimální rozměry při otevírání ven jsou 0,8 × 1,1 m, při otevírání dovnitř 0,8 × 1,4 m a při postranním 0,8 × 1,2 m.
Čtěte také: WC: dodržování norem pro vzdálenost od zdi
Vzdálenost mezi okrajem záchodové mísy a protilehlou stěnou nebo okrajem dovnitř otevíraných dveří nebo vytápěcího tělesa je 0,5 m. Záchodová mísa má být minimálně 40cm osově vzdálená od bočních stěn. Totéž platí při umístění umyvadla na stěně. Průchod mezi vanou a protilehlou stěnou je 65 cm. Stejný minimální rozměr je rozhodující i mezi umyvadlem a stěnou, případně mezi umyvadlem a vytápěcím tělesem. Mezi jednotlivými zařizovacími předměty je vhodné ponechat odstupovou vzdálenost 25 cm.
Při navrhování nového dispozičního řešení vaší koupelny doporučujeme nejdříve si existující koupelnu nakreslit v patřičné míře, např. na čtverečkovaný papír. Do ní můžete vnést podle rozměrů jednotlivé zařizovací předměty. Podle uvedených rozměrů lehko určíte, do které velikostní kategorie patří váš byt.
Rozhodnutím přiřadit záchodovou mísu ke koupelně ušetříme prostor. Toto řešení vyžaduje vyšší dávku odvahy a experimentování, ale v konečném důsledku přináší majiteli uspokojení a radost z novovytvořeného interiéru.
Vybouráme příčku mezi WC a koupelnou, případně posuneme příčku mezi koupelnou a chodbou směrem do chodby. Spojením WC s koupelnou získáme kvalitativně hodnotnější prostor, v němž můžeme experimentovat se zařizovacími předměty, obkladovým materiálem, různými detaily, např. vybudováním malých odkládacích zdí nebo zděných poliček. Celá koupelna má být navržena v jednotném materiálovém vyhotovení.
Záchodovou mísu bychom neměli umístit proti dveřím, můžeme ji dát za paraván nebo ponechat část příčky, která předtím oddělovala záchod od koupelny. Zachováme tak intimitu záchodového koutu, a přitom ho přiřadíme do interiéru koupelny.
Čtěte také: Odpadní hadice myčky Electrolux - délka
Namísto původní příčky můžeme vybudovat pomocí předstěnového instalačního systému odkládací zídku, na kterou namontujeme umyvadlo, případně dvě umyvadla. Příčka může být vybudována i ze skleněných tvarovek a na jejich opačné straně můžeme přidat sprchu. Původní vanu nahradíme rohovou, případně sedací. Pokud nemáme otevřenou kuchyň s obývákem, přesuneme pračku do kuchyňské linky.
Máme-li v úmyslu přesunout záchodovou mísu, musíme brát v úvahu, že odpadová kanalizační trubka má průměr 10 cm a vedení odpadu by mělo být co nejkratší a s co nejmenším počtem odboček. Umožňuje-li nám to prostor, můžeme přidat bidet, případně pisoár. Takový způsob řešení si vyžaduje zvýšené nároky na větrání. Pokud nemáme zabezpečené přímé větrání, využijeme možnost nuceného podtlakového větrání, při němž se vzduch z koupelny vysává pomocí ventilátoru do společného větracího potrubí. Nesmíme zapomenout přidat i zpětnou klapku, aby se pachy od sousedů nešířily bytem.
Konzervativní řešení - záchodová mísa v samostatné záchodové místnosti - s sebou nepřináší skryté komplikace a můžeme si také originálně zkvalitnit a oživit staré prostory. Můžeme vyměnit dveře v koupelně za shrnovací, případně otočit otvírání směrem ven. Do záchodu namontujeme malé umyvadélko k mytí rukou, díky čemuž nemusíme obcházet kuchyňský blok cestou do koupelny, a ony už zmíněné hromady špinavého prádla mohou zůstat ležet v koupelně na podlaze.
Někteří lidé se rozhodnou nahradit vanu sprchovacím koutem. Je to určitě praktické řešení šetřící náklady na vodu a prostor, je vhodné i pro starší osoby, které mají problémy při překonávání okraje vany, avšak někteří lidé by se lenošení ve vaně nevzdali. Proto je praktické vytvořit kompromis a zvolit si vanu se zástěnou.
Máme před sebou jednodušší rekonstrukci, odpadá nám proces bourání příček, ale to jen v tom případě, nemáme-li umakartové stěny. Na trhu je velké množství zařizovacích předmětů, obkladů, nejrůznějších koupelnových doplňků, s nimiž můžeme experimentovat a kombinovat podle našeho vkusu. Koupelna může být zařízena ve stejném materiálovém vyhotovení jako záchod.
Pokud žijete uspěchaným životem, zdržujete se více mimo domov a návštěvy u vás jsou spíše výjimkou, můžete se rozhodnout propojit koupelnu se záchodem. Dokonce, nenarušíte-li statiku, můžete vytvořit koupelnu s WC s průchodem do ložnice.
Pro vícečlennou rodinu s dorůstajícími dětmi je vhodnější alternativa odděleného WC, případně je vhodné do koupelny přidat ještě jedno umyvadlo, aby se proces ranní hygieny urychlil. Pro starší páry jsou vhodné obě alternativy. Spojením WC s koupelnou získají prostor, v němž nebudou mít pocit stísněnosti, mohou vyměnit původní vanu za nižší, případně za sprchovací kout. V druhém případě budou mít zabezpečený dostatečný komfort a intimitu jednotlivých místností.
Pro ulehčení pohybu po koupelně pomůže, vyměníme-li dveře za větší či připevníme-li držadla u záchodové mísy a vany. Koupelna není jen prostorem k péči o tělo a hygienu, ale i prostorem k relaxaci, pohodě a příjemné atmosféře. Mnozí z nás touží po luxusnější koupelně, kde mohou překonat starosti a stres z prožitého dne. Při rozhodování, kterou alternativu využijete, je třeba brát v úvahu i tyto aspekty.
Správná výška umyvadla je klíčovým prvkem pro vytvoření ergonomicky a esteticky funkční koupelny. Obecně platí, že ideální výška umyvadla by měla být kolem 80 až 85 centimetrů od podlahy. Někteří uživatelé mohou preferovat umyvadla umístěná o něco výše nebo níže v závislosti na jejich výšce a individuálních potřebách. Ideální výška odpadu u umyvadla se obvykle pohybuje mezi 50 a 60 centimetry od podlahy.
Výška umyvadla na WC (toaletním stole) se obvykle pohybuje mezi 70 až 80 centimetry od podlahy. Tato výška je považována za standardní a nejvhodnější pro většinu uživatelů. Stejně jako u výšky umyvadla v koupelně, i zde mohou být individuální potřeby a preference uživatele ovlivňující volbu výšky umyvadla.
Ke koupelně a WC jistě není třeba připomínat, jak daný prostor používáme a co od něj vyžadujeme. Nicméně si neodpustím zopakovat, že při navrhování dispozice a jednotlivých parametrů je potřeba vycházet z konkrétních požadavků osoby, která v budoucnu hodlá tento prostor využívat. Také právě v těchto místnostech je jednoznačně nutné uvažovat dlouhodobě dopředu a při budování či rekonstrukci myslet na využitelnost prostoru při nejrůznějších příležitostech, např. pokud zde budu mít malé dítě, případně pokud se zhorší můj zdravotní stav a já se časem budu pohybovat s většími obtížemi než nyní.
Dispozičně je vhodné umísťovat koupelnu i WC v blízkosti ložnice. Pro větší domácnosti je jednoznačně výhodou mít dvě místnosti WC. Naopak v menším bytě volíme WC spolu s koupelnou dohromady.
Než si řekneme, jak má vypadat správně navržená dispozice místnosti WC, je nutné vědět, jak osoba na vozíku přesedá na záchodovou mísu. Obecně lze tato přesedání rozčlenit do tří variant. Když nyní víme, jak může probíhat přesednutí z vozíku na záchodovou mísu, je nám jasné, jaký prostor je potřeba vytvořit.
Volnou plochu tedy musíme mít vedle samotné mísy a před ní, přičemž upřednostňujeme volnou plochu přímo proti dveřím. To, zda je vhodnější mít volný prostor zprava či zleva záchodové mísy, je přímo úměrně spjato s fyzickými možnostmi jedince, který bude tento záchod používat. Někomu vyhovuje přesedání zprava, někomu zleva.
Na veřejně přístupném záchodě by ideálně měla být vždy možnost výběru a volný prostor by tak měl být z obou stran. V domácnosti jsme však limitováni daným prostorem a zároveň jsme schopni si výhodu jedné vyhovující strany určit sami. Pokud ovšem uvažujeme používání záchodu s pomocí asistence druhé osoby, pak je posunutí samotné mísy od rohu místnosti skutečně velkým přínosem.
Záchodová mísa by měla být osazena směrem do prostoru v délce 70 cm, a to z důvodu snadnějšího přesednutí na vozík. Nejvíce se kratší délka projeví u mís, které jsou zavěšené. Na trhu jsou již záchodové mísy s touto oproti standardu prodlouženou délkou běžně k dostání. Je tedy třeba na tento detail myslet a s tímto požadavkem záchodovou mísu vybírat.
Při umisťování umyvadla musíme myslet na jeho snadnou dostupnost. Pokud tedy osazujeme umyvadlo v samostatné místnosti WC, pak upřednostňujeme jeho instalaci mimo volný pruh oproti dveřím. Ten se snažíme zachovat volný, tedy pouze pro manipulaci. Umyvadlo pak je vhodné umístit v prostoru před mísou.
Abychom mohli přesednout na WC, potřebujeme madla. Máme-li záchodovou mísu umístěnou v rohu místnosti, pak madlo na stěně zvolíme pevné s horní hranou vysokou 0,8 metru nad podlahou a dlouhé tak, aby přesahovalo samotnou mísu o 20 cm. Do prostoru pak volíme madlo sklopné, opět s horní hranou ve výšce 0,8 metru a s přesahem mísy o 10 cm. Vzájemná osová vzdálenost obou madel je pak 0,6 metru.
Pokud máme záchodovou mísu umístěnou v prostoru, tedy ne v rohu místnosti, pak volíme obě madla jako sklopná. Nicméně právě u výběru správného madla zdůrazňuji nenavrhovat je přesně podle zde uvedených rozměrů. Vhodné jsou dnes také podomítkové splachovací systémy, které nám umožňují aplikovat závěsnou záchodovou mísu. Tu pak můžeme umístit do požadované výšky a zvolit tak osazení skutečně na míru. Standardní výška horní hrany záchodové mísy je 40 cm nad podlahou, spolu se sedátkem je to pak 42-43 cm. Pro osobu přesedající z vozíku je však doporučována výška 47-50 cm, tedy přibližně stejná výška, v jaké je sedák vlastního vozíku.
Místnost WC pro dnešní standardní výstavbu bývá osazována dveřní výplní o světlé šířce 0,7 metru. Pro osobu s omezením pohybu je vyžadována minimální světlost těchto dveří 0,8 metru, přičemž u bytů, kde je trvalý předpoklad osoby pohybující se na vozíku, se doporučují dveře o světlé šířce 0,9 metru.
Dveře záchodu volte vždy otvíravé směrem ven a s možností odjistit zámek z venkovní strany. Pokud se někomu na záchodě udělá nevolno, vždy musíme mít možnost se k němu dostat i v případě, že leží na zemi. Dveře záchodu se vybavují ze své vnitřní strany podélným madlem ve výšce 0,8 až 0,9 metru. Vzhledem k tomu, že právě v místnosti WC máme velmi omezený manipulační prostor, je zde toto madlo pro osobu na vozíku skutečně nezbytné.
Umyvadlo je vhodné vybírat ze speciální řady přímo určené pro osoby na vozíku. Rozdíl oproti standardnímu umyvadlu spočívá především v nižší hloubce umožňující snadnější podjetí a čelnímu tvaru umožňujícím co možná nejjednodušší přístup k samotné baterii. Horní hrana umyvadla by měla být ve výšce 80 cm nad podlahou. Pro představu standardní výška umyvadla se pohybuje od 75 do 83 cm nad podlahou, takže požadovaná horní hrana pro osobu na vozíku je prakticky totožná se standardní výškou.
Umyvadlo se pak osazuje pákovou baterií kvůli snadnému používání. Klasickou páku baterie lze nahradit pákou lékařskou, která je delší a pro sedící osobu na vozíku tak přístupnější.
V koupelnách se rozhodujeme, zda upřednostnit sprchový kout anebo vanu. Vhodnost jednoho či druhého je velmi individuální a v přímé závislosti nejen na pohybových možnostech, ale také na možnostech technických, například při rekonstrukci. Přirozeně nejlepším řešením jsou obě tyto varianty.
V případě vany vždy klademe důraz na dostatečně velký prostor před ní, minimálně kvůli otočení vozíku, tedy kruh o průměru 1,5 metru. Pokud zde budeme využívat pomůcky vanového zvedáku nebo jiného zvedacího zařízení, je nutné při návrhu dispozice zohlednit také požadavek na prostor tohoto zařízení.
Pro snadný přístup do vany je rovněž doporučováno zřídit v záhlaví vany přizděnou plochu před vanou v minimální délce 40 cm. Dále je vhodné vanu odsadit od zdi ve své délce o 10 cm. Doporučováno je pak osazení baterie právě na podélné stěně tak, aby na ni pohodlně dosáhla osoba sedící ve vaně. Stejně tak podélné madlo, které je zde doporučováno osadit v minimální délce 120 cm ve výšce 10 cm nad horní hranou vany, a svislé madlo minimálně 50 cm dlouhé, umístěné max. 20 cm od vanové baterie.
Horní hranu vany osazujeme dle našich požadavků spolu s přihlédnutím k technickým možnostem. Standardně se vana umísťuje s horní hranou ve výšce 55 až 65 cm nad podlahou. Pro osobu s pohybovým omezením je pak doporučováno tuto výšku snížit až na 50 cm, což je mnohdy minimální možná výška, do jaké lze vanu ještě osadit. Naopak pokud vám s omýváním ve vaně pomáhá druhá osoba, je užitečnější mít vanu posazenou o něco výše.
tags: #maximální #vzdálenost #WC #od #odpadu #norma