Maximální poplatek za odpad a nová legislativa v České republice

Nová legislativa přinese do Česka celoevropský trend zvyšování recyklace komunálního odpadu a Česko tak konečně vykročí na cestu k oběhovému hospodářství. 9. 12. Vláda schválila soubor nové odpadové legislativy čítající nový zákon o odpadech, o vybraných výrobcích s ukončenou životností, novelu zákona o obalech a tzv. změnový zákon.

Nejdůležitějším cílem nové legislativy je především zvýšení třídění a recyklace odpadů, odklon od skládkování a s tím související plnění povinných evropských cílů.

Podle nich již v roce 2025, tzn. za necelých 6 let, musí Česká republika recyklovat veškerý svůj komunální odpad z 55 %. Dnes se jí to daří pouze z 39 % vyprodukovaného komunálního odpadu. V roce 2030 musí být v ČR recyklováno 60 % komunálního odpadu, za dalších 5 let ještě o dalších 5 % více.

„Jedná se o nesmírně ambiciózní cíle a podle toho se musí přizpůsobit i naše legislativa, která v současné době bohužel mimořádně zvýhodňuje skládkování. Mezi hlavní změny obsažené v nových zákonech patří postupné zvyšování poplatku za ukládání odpadů na skládky, zavedení třídicí slevy z tohoto poplatku pro obce, zákaz skládkování využitelných odpadů od roku 2030 a uzákonění tzv. systému PAYT, tedy systému, kdy občané platí za svoz odpadu podle toho, kolik ho vyhodí do černé popelnice.

Návrh zákona o výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech pak zavádějí do české legislativy zcela nový princip ekomodulace. Od ní se nově bude odvíjet poplatek výrobců a dodavatelů za uvedení vybraných výrobků na trh. Čím méně opravitelný nebo recyklovatelný výrobek, tím vyšší cena za jeho využití či odstranění a naopak.

Čtěte také: Zetor 25 a STK

Ekologicky balené nebo vyráběné výrobky se tak mohou zlevnit, za ty neekologické firmy zaplatí více. Cílem ekomodulace je motivovat výrobce i dodavatele, aby jejich výrobky plnily ekologické nároky už ve fázi výroby a při jejich balení. Pokud si firmy chtějí udržet konkurenceschopnost, budou se novým pravidlům muset přizpůsobit.

Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností také přináší do obcí více míst zpětného odběru pro výrobky, jako jsou bílé zboží, elektronika a baterie a zavádí povinnost uvedení recyklačního poplatku na účtenkách a fakturách.

Poplatek za ukládání odpadu na skládky není totožný s poplatkem, který občanům stanovují obce za svoz odpadů. Pokud je v obci stanoven poplatek podle zákona o místních poplatcích, pak je jeho výše dnes maximálně 1000 Kč a s novým odpadovým zákonem by měla být po dohodě se Svazem měst a obcí České republiky maximálně 1200 Kč, protože v současnosti již reálné náklady některých obcí dosahují až této částky.

„Růst skládkovacího poplatku je na základě zkušeností z okolních států tím nejúčinnějším motivačním nástrojem k cestě za zvyšující se recyklací odpadů. Skládkovací poplatek v posledních letech několikanásobně stoupá ve státech na východ od nás jako např. Rumunsko, Litva, Lotyšsko i Polsko. Západní země mají poplatky už řadu let mnohonásobně vyšší.

Zákon zavádí motivační slevy pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů nebude platit zvýšený poplatek za ukládání odpadů na skládky. To samé platí pro občany. Podmínkou pro uplatnění takové slevy bude ale dosažení vysoké míry třídění vyprodukovaného komunálního odpadu.

Čtěte také: Odpadní hadice myčky Electrolux - délka

„Princip třídicí slevy je poměrně jednoduchý. Když bude obec dostatečně třídit, pak za skládkování zbylých odpadů z černých popelnic nezaplatí na poplatku za uložení odpadů na skládky ani o korunu navíc než dnes. Samozřejmě je to především o obcích, které tak musí své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Jak to provedou, je zcela na nich. Pomoci by mohl například PAYT, tedy platba poplatku za komunální odpad podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Tomu dává zákon jasná pravidla a chce tím obce motivovat k jeho zavádění. Již dnes u nás funguje zhruba v 15 % měst a obcí,“ pokračuje Brabec.

V praxi se změny dotknou především obcí, které by měly své občany motivovat k vyššímu třídění odpadů. Jaké zvolí cesty, je zcela na nich. Pomoci jim může například tzv. PAYT, tedy poplatek za komunální odpad nastavený podle toho, kolik ho občan skutečně vyprodukuje. Tomu dává návrh zákon jasná pravidla a obce jej mohou začít široce využívat.

Návrh zákona také dává obcím možnost zavést minimální poplatky za odkládání odpadu, který pomůže zpoplatnit i tzv. „černé pasažéry“, kteří by nevykazovali žádný vznikající odpad.

Zákaz skládkování určitých druhů odpadů se po dohodě se Svazem měst a obcí ČR i Hospodářskou komorou ČR posouvá z roku 2024 na rok 2030.

„Hlavním důvodem pro takovou změnu je nová evropská legislativa, s níž máme být v souladu. Původně se v Evropě očekávalo, že konec skládkování přijde už v roce 2025, proto Česká republika v roce 2014 přijala právní úpravu, která za konec skládkování stanovila rok 2024. Termíny evropské legislativy se ale posunuly, je proto správné je posunout i u nás tak, aby se na významné omezení skládkování mohly obce i podnikatelské subjekty dostatečně připravit. Už od letošního roku funguje celoroční sběr biologicky rozložitelných odpadů, od počátku příštího roku bude možné odevzdávat kuchyňské oleje. Nový odpadový zákon zavádí od roku 2025 povinnost odděleného sběru textilu. To jsou významné změny, které usnadní občanům třídění jednotlivých složek svých odpadů. Způsob, jakým budou obce tyto povinnosti zavádět, zůstává stejný, tedy obce mají různé možnosti, ze kterých mohou vybírat.

Čtěte také: Trendy v odpadovém hospodářství

Zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech zavádějí tzv. ekomodulaci. Ta nařizuje autorizovaným obalovým společnostem upravit příspěvky vybírané od jednotlivých firem za uvádění obalů na trh, na základě opětovné použitelnosti, recyklovatelnosti a obsahu nebezpečných látek v obalech, a to s ohledem na celý jejich životní cyklus.

Soubor nové odpadové legislativy podporuje Svaz měst a obcí ČR, Hospodářská komora ČR, Asociace krajů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR i Ministerstvo průmyslu a obchodu. Je výsledkem jednání, která probíhala několik let. Stávající zákon o odpadech je dlouhodobě nevyhovující a za posledních 20 let byl mnohokrát novelizován.

„Především je legislativou z 20. století. A my žijeme už o století dál,“ uzavírá ministr Brabec.

„Finální návrh nového zákona o odpadech je výsledkem dohody se všemi klíčovými partnery, vyzdvihnul bych především dohodu se Svazem měst a obcí ČR. A předseda Svazu měst a obcí František Lukl k tomu už dříve uvedl: "Obce a města se musí připravit na třídění, musí vzniknout recyklační kapacity i nové kapacity pro energetické využití odpadů, musíme odzkoušet nové motivační nástroje pro občany. Proto vítáme, že nám ministerstvo vyšlo vstříc a posunulo termín konce skládkování a společně jsme se dohodli i na pomalejším navýšení ceny skládkovacího poplatku.

Sněmovna nepodpořila pozměňovací návrh k vládní novele o místních poplatcích, který by zvýšil horní hranici poplatku za komunální odpad na 1800 korun. Proti navýšení argumentovali někteří poslanci tím, že nechtějí domácnosti zatěžovat dalšími výdaji. Odpadové hospodářství na řadě míst dotují obce.

„Smyslem a cílem pozměňovacího návrhu bylo navýšení limitů sazeb pro poplatky za odpadové hospodářství tak, aby jejich výše mohla reagovat na skutečné náklady, které obce s likvidací odpadů mají. Inflace a další okolnosti posledního období výrazně zvýšily cenu za odstraňování odpadů a dle našeho názoru bylo nezbytné, aby také legislativa na tuto věc reagovala. Již nyní jsou totiž náklady na úrovni výše poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, tedy 1200 Kč na obyvatele. Některé zdroje uvádí dokonce částku 1500 Kč na obyvatele. Limity, které jsou nyní v zákoně, se stanovovaly z dat a cen téměř 10 let starých,“ přibližuje detaily Eliška Olšáková, předsedkyně SMS ČR.

Horní hranice poplatku za odpady neznamená, že obec automaticky navýší občanům platby za komunální odpad. Pouze jde o možnost například pro obce, které doplácí příliš velké částky za odpadové hospodářství.

Poslankyně Parlamentu ČR a předsedkyně výboru pro životní prostředí Jana Krutáková doplňuje: „Navýšení horní hranice limitu poplatku za likvidaci komunálního odpadu produkovaného od občanů mělo umožnit vybírat poplatek až do výše skutečně vynaložených nákladů na odpadové hospodářství. Je samozřejmě na rozhodnutí obce, kolik bude vybírat od občanů, kolik bude doplácet, jakou slevu občanům poskytne.“

„Obce sice mají možnost, rozhodnout se, jakou tíži nákladů za odpadové hospodářství na občany přenesou a kolik budou hradit z obecního rozpočtu. Nicméně zejména v případě výše sazby za kilo či litr odpadů tak budou nuceny jít v zásadě proti smyslu poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci, tedy „zaplať za to, co vyhodíš“. Poplatek za odpady není a do budoucna nebude ekonomickým nástrojem, jak motivovat občany k zamyšlení nad množstvím produkovaného odpadu, protože je to jen a pouze občan, kdo toto může ovlivnit,“ upozorňuje Eliška Olšáková.

Již nyní mnoho obcí a měst doplácí za svoz a likvidaci odpadů i více než polovinu z celé částky. Často jde o statisícové až milionové položky. Výdaje se zvyšují a nelze předpokládat, že by se situace do budoucna změnila.

„Svoz a likvidace odpadů je dle mého názoru služba občanům a má-li se obec chovat s péčí řádného hospodáře, měla by do poplatku promítnout skutečné náklady na tuto službu. Nový zákon o odpadech 541/2020 Sb. přináší spoustu změn, ve kterých často není snadné se vyznat.

Odpadové hospodářství se zakládá na hierarchii, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu.

Nový zákon o odpadech přináší do odpadového hospodářství zásadní změny v podobě několika zásadních milníků.

Od roku 2035 energeticky využívat maximálně 25 % z celkového množství komunálních odpadů vyprodukovaných v České republice.

Smlouva obce s podnikatelem v systému odpadového hospodářství obce platila do 31. 12. 2021.

Odpad katalogového čísla 20 03 07 produkovaný v rámci obecního systému se do 31. 12. 2022 považuje za upravený pro účely uložení na skládku rovněž v případě, pokud je při jeho soustřeďování zajištěno oddělené soustřeďování využitelných složek v rozsahu požadovaném podle § 34 až 37 (tzn.

Způsob nákladní s odpady může obec stanovit obecně závaznou vyhlášku, díky čemuž nastaví obecní systém. Nový zákon o odpadech říká, že obec může obecně závaznou vyhlášku vydat, ale není to její povinnost.

Jestli si obec nastaví systém obecně závaznou vyhláškou, může stanovit povinnosti osob související s předáváním odpadů a movitých věcí do obecního systému.

Obec nově nemůže zařazovat odpady pod kódem 15 01.

Dále se obecní úřad stará i o projednávání přestupků, kterých se dopustili občané nedodržováním povinností nastavených obecním systémem.

Pravidla platí pro každého, proto nejen občan nebo podnikatel, ale i obec se může dopustit přestupků, za které jí hrozí pokuta.

Nový zákon o odpadech také stanovuje, že provozovatel skládky nesmí od 1. Provozovatel skládky musí ověřovat splnění podmínek výhřevnosti a biologické stability u přebíraného odpadu.

Nový zákon o odpadech zásadně mění poplatky za odpady uložené na skládku. Do určitého množství odpadů uložených na skládku (180 kg/obyvatel v roce 2023, 170 kg v roce 2024, 120 kg/obyvatel v roce 2029) obce v kalendářním roce zaplatí 500 Kč za tunu jako doposud.

Obec by měla zavést poplatek s účinností od 1. 1. Podle zákona může sazba dosáhnout až na 1 200 Kč/poplatník/rok. Jeho výše závisí na rozhodnutí obce a není nutné ji zdůvodňovat v OZV.

Tento poplatek zohledňuje skutečné množství odloženého odpadu.

Pokud se majitel pozemku dozví o nezákonně uloženém odpadu na svém pozemku, musí to oznámit obci s rozšířenou působností (ORP), v jejímž správním obvodu se odpad nachází. ORP se pokusí najít vlastníka odpadu a pokud se jí to nepodaří, vyzve vlastníka pozemku k odklizení odpadu do 30 dní. Pokud majitel pozemku odklizení nezajistí, může mu pak ORP uložit, aby místo alespoň zabezpečil.

Nový odpadový zákon přinesl změnu ve školním sběru. Vlastníkem plastů, papírů nebo kovů, které žáci a studenti přinesli, je škola, ale za jeho původce se považuje obec. Škola proto musí obci do 15. 1.

V případě, že provozovatel zařízení pro nakládání s odpady (např. sběrna) přebírá komunální odpad od občanů i mimo obecní systém, musí do 15. 1. Původci (podnikatelé), kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu, mohou na základě smlouvy s obcí využít obecní systém nakládání s odpady. V případě stavebního a demoličního odpadu se tato povinnost týká i občanů.

Obce v případě schválení návrhu získají možnost, jak úpravou poplatku reagovat na zvýšené náklady související se svozem, tříděním a zpracováním odpadu, které v posledním roce značně vzrostly.

„Vysoká inflace a cena energií se zřetelně promítají i do výdajů, které obce hradí za komunální odpad. Navýšení limitů neznamená plošné zdražení svozu odpadů pro občany, ale dává obcím širší mantinely, aby v daném místě poplatky případně upravily, pokud by tyto náklady výrazněji zasahovaly do obecního rozpočtu,“ říká Eliška Olšáková, předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR.

Obzvlášť v posledním roce došlo k navýšení nákladů na sběr, svoz a následné třídění a zpracování komunálních odpadů. Zatímco v roce 2020 činil průměrný celkový náklad za odpadové hospodářství na občana 1064 Kč, již v roce 2021 stoupl dle údajů společnosti EKO-KOM a. s. na 1167 Kč/obyvatele. Dle informací z obcí a dopočítáním míry inflace lze dovodit, že v loňském roce se celkové náklady pohybovaly již okolo 1500 Kč/obyvatele.

Pozměňovací návrh upravuje limity poplatků jak pro případ, že jsou stanoveny tzv. paušálně, tak na základě hmotnosti či objemu odpadu. V případě poplatku za obecní systém odpadového hospodářství se horní hranice limitu posouvá na 1800 Kč (nyní 1200 Kč). U poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci návrh navyšuje maximální sazbu na 10 Kč za kilogram (nyní 6 Kč/kg). Pokud se poplatek vyměřuje podle objemu odpadu nebo kapacity popelnice, tak je maximální výše stanovena na 1,80 Kč za litr (nyní 1 Kč/litr).

„Jedná se o maximální výši sazby poplatku, kterou může obec stanovit, nikoliv o faktické zdražení. 17. 5. 24. 3.

„Nová odpadová legislativa účinná od 1. ledna 2021 výrazně mění formu výběru poplatků za odpady od občanů, což pro všechny obce znamená, že chtějí-li i nadále poplatky za odpady vybírat, tak musí přijmout zcela nové obecně závazné vyhlášky s účinností od 1. ledna 2022. Je řada možností, jak výši poplatků za odpady nastavit a vybírat, a abyste se v tom dokázali zorientovat, přinášíme Vám k tomu veškeré potřebné informace a nástroje v přehledné formě.

Mgr. § 17 odst. FO přihlášená v obci, FO, která má ve vlastnictví stavby určenou k indiv. Dosavadní právní úprava, která sice byla zrušena k 31. Poplatek podle zákona o místních poplatcích definoval poplatníka jako fyzickou osobu, která je v obci přihlášená k pobytu, anebo jako fyzickou osobu, která má ve vlastnictví stavbu určenou k individuální rekreaci, byt nebo rodinný dům, ve kterých není přihlášená žádná fyzická osoba. Poplatek za komunální odpad podle zákona o odpadech pak nerozlišoval to, zda je konkrétní fyzická osoba v obci přihlášena, či nikoliv, jelikož právní úprava zákona o odpadech vycházela z teze, že poplatníkem je každá osoba, při jejíž činnosti vzniká odpad. Plátcem pak byl vlastník nemovitosti, kde komunální odpad vzniká.

Jelikož podle metodik ministerstev nebylo možné jednotlivé režimy poplatků, resp. úhrady na základě smlouvy kombinovat, vyžadoval tento režim uzavření smlouvy s každým potenciálním poplatníkem v obci, k uzavření smlouvy však logicky nebylo možné nikoho nutit. Proto také v rámci nové právní úpravy došlo ke zrušení tohoto smluvního modelu, obce tak nadále mohou stanovovat poplatek v rámci obecně závazných vyhlášek.

tags: #maximalni #poplatek #za #odpad #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Sledujte českou přírodu online
• Kontejnery na elektroodpad v Přerově
• Přírodní odpadkový koš
• Význam půdy pro životní prostředí
• Správné třídění kosmetických obalů