Cílem novely zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě je lépe se bránit a napravovat škody na vodě, půdě nebo stanovištích chráněných druhů. Díky novele bude možné zefektivnit a zrychlit proces řešení nejzávažnějších škod na životním prostředí a také rychle reagovat při provádění preventivních opatření tak, aby se co nejvíce minimalizovaly negativní dopady na životní prostředí a lidské zdraví.
Novela zákona usiluje o zpřesnění definice ekologické újmy, která dosud obsahovala neurčité pojmy způsobující aplikační potíže. Novelizace sjednocuje terminologii s ostatními předpisy, jako je vodní zákon nebo zákon o ochraně přírody. Významnou změnou je zohlednění lokálních dopadů ekologické újmy místo celorepublikového rozsahu. Dále novela navrhuje dva rovnocenné způsoby zahájení řízení o preventivních nebo nápravných opatřeních a zavádí povinnost hlášení hodnocení rizik ekologické újmy do systému spravovaného ministerstvem.
„Havárie na řece Bečvě, kdy stát nemohl uplatnit pravidlo „znečišťovatel platí“, jasně ukázala, že je třeba oddělit působnost zákona o ekologické újmě od působnosti ostatní legislativy, jako je vodní zákon, zákon o ochraně zemědělského půdního fondu a zákon o ochraně přírody a krajiny.
Definice ekologické újmy v platném zákoně sice plně odpovídá definici obsažené ve Směrnici o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí, obsahuje nicméně řadu neurčitých pojmů, jejichž výklad činí v praxi potíže. A zejména brání rychlému vyhodnocení, zda se v konkrétním případě o ekologickou újmu jedná či nikoliv, a zda má být tento zákon aplikován.
„Cílem novely jsou v prvé řadě preventivní opatření v případě bezprostřední hrozby vzniku škody a v druhé řadě nápravné opatření, pokud již ke škodě dojde. Novela zpřesňuje definici ekologické újmy tak, aby bylo možné zákon snadněji použít například i v regionálních případech, a také jasně odlišuje působnost tohoto zákona od působnosti složkových předpisů. Díky tomu zefektivníme aplikační praxi zákona,“ doplnil ministr Petr Hladík.
Čtěte také: Klíčové změny v programech zlepšování ovzduší
Novela proto směřuje k zpřesnění definice ekologické újmy. Ekologická újma na vodách je například navázána na překročení konkrétních limitních hodnot stanovených prováděcími právními předpisy. Definice ekologické újmy na druzích a přírodních stanovištích je upravena tak, aby umožnila vyhodnocovat a následně řešit škody v lokálním, nikoli jen v celostátním měřítku jako doposud.
Dojde-li ke škodám na životním prostředí, musí provozovatelé podle platného znění zákona učinit všechna proveditelná opatření s cílem okamžitě kontrolovat, omezit, odstranit nebo jinak zvládnout příslušné kontaminující látky či jakékoliv jiné škodlivé faktory tak, aby minimalizovali a předcházeli dalším škodám na životním prostředí a nepříznivým účinkům na lidském zdraví. To klade důraz na rychlost reakce při provádění preventivních opatření, která má být co nejvyšší s ohledem na minimalizaci negativního vlivu.
Klíčová je otázka jednoznačného zdroje financování opatření právě v případech, kdy není znám původce ekologické újmy nebo v případech, kdy provozovatel nekoná tak rychle, jak by měl, a příslušný orgán musí konat sám. Proto novela zakotvuje další možnost financování potřebných opatření, a to z prostředků Státního fondu životního prostředí ČR.
Novela zachovává kompetence České inspekci životního prostředí (ČIŽP), která je jednotným příslušným orgánem pro vedení řízení podle zákona o předcházení ekologické újmě na území celé České republiky. Správní řízení se navíc nebude nově zahajovat automaticky pouze podáním žádosti, ale na základě zhodnocení ČIŽP. Pro zefektivnění řízení je zároveň posílena odborná pozice Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK). Ta by měla nově vydávat závazné stanovisko v řízeních ve věci ekologické újmy na druzích a přírodních stanovištích.
Návrh zákona je předkládán na základě Plánu legislativních prací pro rok 2024 a je plněním závazku obsaženého v Programovém prohlášení vlády. Dle předkladatele (MŽP) se jedná o transpoziční předpis ve vztahu ke směrnici EP a ER ze dne 21.
Čtěte také: Ochrana Přírody v České Republice - Novela
Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) požaduje stažení celé novely zákona o předcházení ekologické újmě ("ZEU"), protože není důvod takto extenzivně zasahovat do znění platného zákona, když je v tuto chvíli transpozice Směrnice úplná a řádná. s tvrzením MŽP, kdy uvádějí nejasnou působnost ve vztahu ke složkovým právním předpisům upravujícím obdobnou matérii, tedy ukládání nápravných opatření (vodní zákon, zákon o zemědělském půdního fondu, zákon o ochraně přírody a krajiny) atd.
Proběhly např. úpravy zákona o vodách, kde bylo přijaté řešení zavádějící zvýšenou kontrolu na úseku ochrany vod (kontinuální sledování, posílení koordinace subjektů státní správy při šetření a likvidaci ekologických havárií atd.). Dále proběhla novelizace zákona o ochraně zemědělského půdního fondu a paralelně probíhá novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny.
Sněmovní tisk 870 Novela z. o předcházení ekologické újmě a o její nápravě - EU Stav projednávání ke dni: 24. září 2025. Vysvětlení legislativního procesu: Předkladatel → PS PS → Poslanecká sněmovna O 1 V 2 G 3 →Senát PS O V S →Prezident P →Zákon Předkladatel Vláda předložila sněmovně návrh zákona 3. 12. 2024. Zástupce navrhovatele: min. živ. prostředí.
Návrh zákona rozeslán poslancům jako tisk 870/0 dne 3. 12. 2024. Návrh zaevidován v systému eKLEP pod čj. OVA 799/24, PID KORND5KDYKPA. O Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil 4. 12. 2024 (usnesení č. 331). Určil zpravodaje: David Pražák a navrhl Výbor pro životní prostředí jako garanční. 11. Čtení proběhlo 15. 4. 2025 na 136. schůzi. Projednávání návrhu bylo přerušeno. 1. Čtení proběhlo 6. 5. 2025 na 138. schůzi. Projednávání návrhu bylo přerušeno (usnesení č. 1361). Další projednávání možné od 14. 12. 2024.
Ekologickou újmou se rozumí:
Čtěte také: Změny v Zákoně o Ovzduší
Povinnost provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a nést s tím související náklady má provozovatel vykonávající provozní činnost, která je zařazena do seznamu provozních činností uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo další činnost, která splňuje podmínky stanovené v § 5 odst. 1.
Provozovatel neprodleně sdělí příslušnému orgánu uvedenému v § 16 (dále jen „příslušný orgán“) informace o všech důležitých okolnostech bezprostřední hrozby ekologické újmy a o provedených preventivních opatřeních.
Hrozí-li bezprostředně ekologická újma, může příslušný orgán i před zahájením řízení vyzvat provozovatele, aby ve stanovené lhůtě provedl preventivní opatření, a dát mu pokyny pro jejich provádění.
Provozovatel je povinen neprodleně sdělit příslušnému orgánu informace o všech důležitých okolnostech vzniku ekologické újmy nebo o okolnostech nasvědčujících jejímu vzniku a o provedených nápravných opatřeních.
Provozovatel je dále povinen vypracovat bez zbytečného odkladu návrh nápravných opatření v souladu s přílohou č. 4 k tomuto zákonu a předložit ho příslušnému orgánu ke schválení.
Příslušný orgán může i před zahájením řízení vyzvat provozovatele, aby ve stanovené lhůtě provedl nezbytná nápravná opatření a udělit mu pokyny, kterými se má řídit při jejich provádění.
Došlo-li k více případům ekologické újmy takovým způsobem, že příslušný orgán nemůže zajistit, aby všechna potřebná nápravná opatření byla přijata současně, může určit pořadí prováděných nápravných opatření.
Osoby jsou oprávněny předložit příslušnému orgánu vyjádření související s případy ekologické újmy nebo s bezprostřední hrozbou jejího vzniku, jichž jsou si vědomy, a to i tehdy, pokud žádost nebyla podána.
Osoby mohou požádat příslušný orgán, aby byly po dobu 1 roku ode dne podání žádosti bez zbytečného odkladu písemně informovány o každém zahájeném řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření.
Nebylo-li řízení o uložení preventivních opatření nebo nápravných opatření zahájeno na jejich žádost, jsou osoby oprávněny.
Pověření zaměstnanci provozovatele a příslušného orgánu provádějící preventivní opatření nebo nápravná opatření jsou oprávněni při výkonu této činnosti po předchozím oznámení vlastníkovi nemovitosti a v nezbytném rozsahu vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti dotčené ekologickou újmou.
V případě nezbytnosti provedení bezprostředního a neodkladného preventivního opatření nebo nápravného opatření mohou osoby na cizí nemovitost vstupovat nebo vjíždět i bez vědomí jejího vlastníka.
Vlastníci nemovitostí, na kterých se mají provádět preventivní opatření nebo nápravná opatření a kteří nejsou těmi, jimž bylo preventivní opatření nebo nápravné opatření uloženo, jsou povinni strpět jejich provedení po nezbytně nutnou dobu, v nezbytném rozsahu a za náhradu.
Příslušný orgán postupuje při ukládání nápravných opatření k zajištění nápravy ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin, přírodních stanovištích a na vodách podle přílohy č. 3.
Existuje-li důvodné podezření, že v důsledku provozní činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu došlo ke znečištění půdy látkami.
Vyhodnocení průzkumu stavu znečištěného území a hodnocení mohou zpracovávat pouze odborně způsobilé osoby podle § 3 zákona o geologických pracích14).
Provozovatel, který způsobil ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu, je povinen nést náklady, a to i v případě, kdy preventivní opatření nebo nápravná opatření zajistí příslušný orgán.
Provozovatel činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu, který prokáže, že vynaložil náklady na preventivní opatření nebo nápravná opatření, aniž by k tomu byl povinen.
Příslušný orgán rozhodne, že provozovatel činnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu nenese náklady na preventivní opatření nebo nápravná opatření.
Orgán veřejné správy, který vydal rozhodnutí nebo jiný závazný akt uvedený v odstavci 3 písm. b) nebo povolení k výkonu provozní činnosti podle zvláštních právních předpisů15) uvedené v odstavci 4, proplatí vynaložené náklady provozovateli, který prokáže, že nenese náklady podle odstavce 3 písm. b).
Příslušný orgán hradí náklady, které vynaložil místo provozovatele, ze státního rozpočtu. Bez zbytečného odkladu uloží provozovateli povinnost nahradit náklady takto vynaložené. Náhradu nákladů vybírá příslušný orgán, který rozhodl o náhradě nákladů podle § 12.
Příslušný orgán může zahájit řízení o náhradě nákladů do pěti let ode dne, kdy byla opatření podle tohoto zákona ukončena, nebo ode dne, kdy byl zjištěn odpovědný provozovatel nebo třetí osoba.
Nelze-li provozovatele zjistit nebo pokud zanikl nebo zemřel bez právního nástupce, nebo jde-li o nedobytnou pohledávku nebo prokáže-li provozovatel, že nenese náklady podle tohoto zákona, hradí náklady stát. V těchto případech stát hradí náklady jen nad rámec, v němž bylo zabránění nebo odstranění ekologické újmy nahrazeno z majetku nebo finančního zajištění provozovatele.
V případech uvedených v odstavci 4, kdy nelze uložit hrazení nákladů a jde přitom o náklady vzniklé za zajištění nápravných opatření k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách, lze použít k hrazení těchto nákladů zvláštní účet kraje zřízený podle zvláštního právního předpisu17).
Provozovatel, který vykonává provozní činnost uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu, je povinen zabezpečit finanční zajištění k náhradě nákladů podle tohoto zákona (dále jen „finanční zajištění“). Rozsah finančního zajištění musí po celou dobu výkonu provozní činnosti provozovatele odpovídat rozsahu možných nákladů a intenzitě nebo závažnosti vytvářeného rizika ekologické újmy. K tomu je provozovatel povinen provést hodnocení rizik jednotlivých provozních činností uvedených v příloze č. 1.
Bez zabezpečení finančního zajištění podle tohoto zákona nelze vykonávat činnost uvedenou v příloze č. 1.
V případě, že Česká republika zjistí, že na jejím území došlo k ekologické újmě, jež má původ na území jiného členského státu, oznámí ministerstvo tuto skutečnost Komisi Evropských společenství a příslušným úřadům všech ostatních členských států dotčených ekologickou újmou nebo přijímanými preventivními opatřeními nebo nápravnými opatřeními a případně doporučí členskému státu, z jehož území ekologická újma pochází, přijetí preventivních opatření nebo nápravných opatření.
Příslušný orgán:
Na území národních parků a Agentury ochrany přírody a krajiny a jejich ochranných pásem jsou příslušným orgánem v rozsahu působnosti inspekce správy národních parků nebo Agentury ochrany přírody a krajiny19).
Ministerstvo zdravotnictví vykonává vrchní státní dozor nad krajskými hygienickými stanicemi z hlediska hodnocení analýzy rizik pro lidské zdraví (§ 11 odst. 1).
Provozovatel se dopustí přestupku tím, že:
Za přestupek lze uložit pokutu:
Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupuje se při ukládání preventivních nebo nápravných opatření podle zvláštních právních předpisů12). Příslušný správní orgán rozhodující o preventivních opatřeních nebo nápravných opatřeních podle zvláštního právního předpisu12) si může vyžádat vyjádření příslušného orgánu, zda jde o ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu podle tohoto zákona.
Ukládání povinných kompenzačních opatření v případech zjištěného negativního vlivu koncepce nebo záměru na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí28) není tímto zákonem dotčeno.
Tímto zákonem nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy29), které stanoví pravomoc a působnost státních orgánů a orgánů územních samosprávných celků, působnost složek integrovaného záchranného systému a práva a povinnosti právnických nebo fyzických osob při přípravě na mimořádné události a při záchranných a likvidačních pracích.
Nápravné opatření se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na chráněných druzích volně žijících živočichů či planě rostoucích rostlin nebo na přírodních stanovištích vymezených v zákoně o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů46a) vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů46a).
tags: #novela #zákona #o #předcházení #ekologické #újmě