V České republice většina směsného odpadu končí na skládkách a není dále využívána. Existuje ale názor, že ve směsném odpadu je ještě dost využitelných látek a proto by stálo za to je zkusit nějak získat. Na to má sloužit technologie MBÚ.
Mechanicko-biologická úprava se snaží vytěžit ze směsného zbytkového komunálního odpadu ještě nějaké využitelné látky. Technologie MBÚ zahrnuje mechanický a biologický stupeň. Může být aplikován jako samostatný proces nebo jako integrální část komplexního systému.
Materiálové toky lze obecně ohraničit následujícími podíly:
V zařízení MBÚ se směsné komunální odpady drtí a pak třídí na různých drtičích a sítech. Odpad se rozděluje na dvě a více frakcí. Materiál v nich má definované kvality a dále se s ním nakládá specificky.
Mechanická část je zaměřena na odstranění složek tuhého komunálního odpadu (TKO), které by narušovaly biologickou úpravu a které jsou recyklovatelné. Mechanická část úpravy se skládá především z různých sít, drtičů a separačních zařízení pracujících na nejrůznějších principech. Hlavním cílem je vydělit materiál s vysokou výhřevností jako jsou lepenky, plasty, papír, dřevo apod.
Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady
Vznikají dvě hlavní frakce:
Tato frakce se ještě zpracovává za přístupu nebo nepřístupu vzduchu. Dochází přitom k "vyhnívání", během kterého se rozloží biologicky rozložitelné látky. Biologický stupeň může být tvořen aerobním rozkladem, anaerobní rozkladem (fermentací) nebo kombinovanými postupy. Aerobní postupy se používají nejčastěji.
Za přístupu vzduchu probíhá kompostování, výsledný produkt by měl sloužit jako kompost. Technologicky se realizují jako aerované hromady s nucenou aerací či bez ní, rozkladem v uzavřených kontejnerech, bubnech, tunelech apod.
V některých případech se ještě před aerobním rozkladem materiál drtí na menší částice a upravuje tak, aby byl co nejvhodnější pro kompostování. Doba úpravy ve větraných hromadách je velmi rozdílná a dá se ohraničit 5 až 15 měsíci.
Při zpracování za nepřístupu vzduchu (anaerobní digesce) se dá získat metan (=energie) a zbytek se opět kompostuje. Anaerobní procesy zahrnují stupeň s produkcí bioplynu. V tomto případě je možné získat energii a celková energetická bilance může být i kladná, takže je možný zisk energie. Hlavní výhodou je podstatné snížení spotřeby zemního plynu na předúpravu odpadů. Anaerobní vyhnívaní může probíhat v jednom stupni nebo vícestupňově, kontinuálně nebo vsádkově.
Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?
Surová podsítná frakce uvolňuje do vodného prostředí poměrně vysoké koncentrace z pohledu současné legislativy nežádoucích látek, například organický uhlík. Kompostováním došlo ke snížení těchto ukazatelů až na desetinu původních hodnot. Těžkou frakci se také pokoušeli zpracovat anaerobně - tj. nechat ji vyhnít bez přístupu kyslíku. Testy na anaerobní zpracování dopadly podobně jako u kompostování, navíc bylo toto zpracování velmi nákladné.
Podsítnou frakci z mechanicko-biologické úpravy nelze dále využít. Ani po kompostování nebo jiné stabilizaci nelze použít jako kompost nebo alespoň rekultivační materiál.
Při MBÚ jde však hlavně o lehkou, nadsítnou frakci, která se dá dále energeticky využít. Náhradní či alternativní palivo, vyrobené procesy MBÚ ze zbytkového komunálního odpadu, vykazuje sice vyšší výhřevnost než výchozí materiál, ale také stejné či podobné škodliviny.
Tam, kde se v Evropě energeticky využívá nadsítná frakce z MBÚ, se pro ni musí vybudovat speciální spalovna "monozdroj". Je nastavena tak, že může jako palivo využít výhradně frakci z MBÚ. Nic jiného spalovat nemůže. Teoreticky by bylo možné spoluspalovat výhřevnou frakci v jiných zdrojích, jako jsou teplárny, elektrárny atd. Zejména zařízení s fluidním spalováním by s využitím výhřevné frakce neměly technické potíže. Problém je, že legislativa považuje výhřevnou frakci stále za odpad. »Vzduchařské« normy pro spoluspalování jsou tak přísné, že provozovatelé zdrojů o tuto frakci nemají zájem.
MBÚ se prakticky využívá 10 let především v SRN, Rakousku a Švýcarsku. V SRN pracuje již několik desítek zařízení. Protože od června 2005 platí v SRN a Rakousku zákaz skládkování odpadu bez předchozí úpravy, je mechanicko biologická úprava jedním z postupů, který splňuje podmínky legislativní. V SRN dnes pracuje celkem 42 zařízení pro MBÚ, v Rakousku 6. Další úpravny jsou v Itálii (asi 6), Norsku (1), Nizozemí (6) a některých dalších státech.
Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět
V Německu byly v letech 2002-2004 MBÚ velmi rychle vybudovány, aniž se myslelo na to, co bude s nadsítnou frakcí. Monozdroje se teprve teď dostavují. Nadsítná frakce, pro kterou nebylo několik let využití, se skladovala, případně se podloudně a nelegálně pašovala do okolních zemí, tj. Pro stabilizovanou podsítnou frakci, která nejde využít, mají speciální skupinu skládek. Ale hlavně: MBÚ se přece buduje, aby se méně skládkovalo! A tady, po všech úpravách na složitých zařízeních, se konečný produkt zase jen uloží na skládku.
Ekologické a ekonomické výhody MBÚ závisí na mnoha lokálních podmínkách, a proto je třeba vždy při rozhodování o jeho použití posuzovat konkrétní situaci v zájmové oblasti. Z výše uvedeného je zřejmé, že biologické způsoby úpravy odpadů jsou technologie, které nejen zlevňují nakládání s odpady, ale v některých případech přinášejí i mnohem šetrnější řešení než konkurenční postupy. Některé technologie mají inovační charakter a bezesporu lze očekávat jejich rozšiřování.
Zdroj: Fite, a. s., Sita CZ, a. s., a Eco Consulting Group, s. r. o.