Pohádková putování po Česku: Usedlosti a místa pro školy v přírodě

Česká republika je zemí s bohatou historií a kulturou, která se odráží i v jejích pohádkách. Mnoho z těchto pohádek bylo natočeno na malebných místech po celé zemi, která dnes lákají turisty a jsou ideální pro školy v přírodě. Pojďte se s námi podívat na některá z nich.

Filmová místa z českých pohádek

Pekelné doly a Pusté kostely

Pamatujete si na peklo v pohádce S čerty nejsou žerty režiséra Hynka Bočana? Peklovatější peklo snad ani v žádné jiné pohádce nebylo. Natáčelo se v podhůří Lužických hor a dodnes se jim říká Pekelné doly.

Pokud by vás zajímalo něco z historie, vznikly při těžbě písku a jsou největším pískovcovým podzemím Evropy. Dnes se sem (v letní sezoně) stahují zejména motorkáři, protože zde mají unikátní klub. O kousek dál (cca 0,5 km) leží ve Svitavském údolí Pusté kostely, které si v pohádce také zahrály a jsou přístupné celoročně. Jeskyně jsou volně přístupné, jen poněkud tmavé.

Zámek Červená Lhota

Zámek Červená Lhota je pro pohádky přímo postavený. Vzpomněli byste si na jednu z těch opravdu slavných, která se zde točila? Správně, jde o Zlatovlásku. Právě na Červené Lhotě musel Jiřík splnit tři obtížné úkoly a zjistit, která z princezen je ta pravá.

Navštívit lze zámek do konce roku (30.12.2025) během akce Schönburské Vánoce - konají se od 6. prosince 2025 vždy v sobotu a neděli, v čase povánočního volna od 27. do 30. prosince 2025.

Čtěte také: Plitvická jezera a Češi

Pokud vás napadne, na kterém zámku byl Jiřík ve službě, prozradíme vám, že se jedná o Sychrov. Navíc se na Sychrov můžete vypravit po celý rok.

Adršpašsko-teplické skály

Žádný milovník pohádek nemůže přiznat, že by neviděl alespoň třikrát Třetího prince s Libuší Šafránkovou a Pavlem Trávníčkem v hlavních dvojrolích. Šílenství Diamantových skal je zde navíc podáno více než působivě.

Ale přišli byste na to, kde se ony skály nalézají? Jsou to Adršpašsko-teplické skály, které v sobě tajemnou a místy až děsivou atmosféru skutečně ukrývají. Ve skalách se dokonce dodnes dají najít pohádkové diamanty, které zde filmaři zanechali. Diamantovou cestičku najdete na souřadnicích 50.60986N, 16.115997E.

Zámek Ploskovice

Když už jsme měli jednu pohádku s Libuškou Šafránkovou, musíme hned přidat další - Princ a Večernice. V pohádce se na zámku princ Velen sice nezdržuje dlouho, ale jistě si vzpomenete, jak krásný zámek byl.

Kdybyste jej hledali, museli byste se vypravit do Ploskovic. Na vlastní oči spatříte, jak romantický je, a pochopíte proč právě tam chtěl princ s princeznou žít. Mimoto se zde natáčela také pohádka Nejlepší přítel z roku 2017. Interiéry zámku sice nejsou v zimě přístupné, ale nahlédnout můžete aspoň do zámeckého parku, který je přes Vánoce otevřen až do 31.

Čtěte také: Příběhy o přírodě

Vodní hrad Švihov

Co by to byl za článek o pohádkách, kdybychom nezmínili Tři oříšky pro Popelku? Tak oříšky se natáčely i na vodním hradě Švihově, který také patří mezi ty skutečně fotogenické středověké stavby.

Najdete ho v Pošumaví a i když není v zimě přístupný můžete se vydat po stopách pohádky do jeho okolí. Nedaleko hradu totiž objevíte Pohádkovou stezku po stopách Popelky, která vás zavede například do sadu, kde Popelka chovala svou sovu Rozárku nebo k rybníku, do kterého se i s kočárem převrhla zlá macecha s Dorou.

Zámek Hluboká a Panská skála

Abychom měli pohromadě všechny velké české pohádky, je nejvyšší čas připomenout Pyšnou princeznu. S tou je spojeno hned několik slavných lokalit. Určitě jste poznali, že část pohádky se odehrává na zámku Hluboká, která si "zahrála" i v pohádce Tři bratři. Vizuálně ale zaujme zejména princeznin útěk s králem Miroslavem.

Skrývají se mimo jiné i za skálou, která vypadá jako varhany. Jde o Panskou skálu u Kamenického Šenova, tedy na zcela opačném konci republiky než je Hluboká! Utíkali tedy dlouho a daleko! Další část jejich pouti představuje Česká silnice v parku České Švýcarsko. Tam, nedaleko Vysoké Lípy objevíte Uhlířovu chaloupku (GPS: 50.8698689, 14.3747428), natáčelo se ale i na Dolském mlýně.

Hrad Pernštejn a Křivoklát

Chybět by neměla ani Sůl nad zlato (1982). Pohádka se točila hned na dvou hradech. Prvním z nich je moravský Pernštejn, který se může pyšnit přízviskem „pohádkový“ bez jakýchkoli rozpaků. V zimě má bohužel zavřeno, ale na návštěvu do pohádky můžete zavítat na druhý hrad, který je se Solí nad zlato spojený, a tím je královský hrad Křivoklát. Zimní prohlídky se na Křivoklátě konají o víkendech. Jedná se o prohlídku 1. okruhu.

Čtěte také: Boj o lesní jezera

Kopicův statek

S klasickými pohádkami se ale pochopitelně nepojí pouze panská sídla. Část příběhů se musí odehrávat i v podzámčí, a tak vás pozveme na Kopicův statek, který je oblíbenou filmařskou destinací. Natáčel se tu mimo jiné Princ Bajaja, Princ a Večernice a z modernějších pohádek třeba Nesmrtelná teta.

Od statku vede značený prohlídkový okruh, který vás provede pískovcovým údolím se skalními reliéfy, které byly zhotoveny v letech 1940 až 1978. Do skal jsou tu pod širým nebem vytesány postavy z českých dějin, doplněné verši. Prvními sochami, které zde Vojtěch Kopic začal roku 1939 tesat byly sv. Václav a prezident Masaryk.

Mimo postav zde objevíte také zvířata, např. lva se skleněnýma očima, Horymíra se Šemíkem, kněžnu Libuši, Cyrila a Metoděje, Karla IV. Mimo národní motivy tu najdete i varhany, nebo lidovou chalupu či Krista, sv. Máří Magdalenu, sv.

Zámek Sychrov, Horšovský Týn a skanzen Veselý Kopec

Když už jsme ale zmínili tu Nesmrtelnou tetu, můžeme prozradit, že se natáčela také na Sychrově (jako výše uvedená Zlatovláska). Lokací ovšem měli filmaři právě u této pohádky požehnaně. Některé záběry pořídili v Horšovském Týnu, další ve skanzenech v Kouřimi a na Veselém Kopci.

Scény v přírodě se točily v romantickém prostředí Nečínských lomů, kam se určitě zajeďte někdy v létě vykoupat. V pohádce si určitě všimnete také barokního mostu - ten se klene přes říčku Kouřimku u Zásmuk. A Matějova rodná chalupa? Tu představuje jedno ze stavení ve skanzenu Veselý Kopec.

Zámek Vranov nad Dyjí

Mnoho scén, hlavně v exteriérech, se natáčelo na zámku Vranov nad Dyjí - například zámecké nádvoří a zámecká zahrada v zámku krále Ctirada.

Hrad Krakovec a Nymburk

Zapomenout však nechceme ani na moderní pohádky, takže milovníky filmu Ať žijí duchové pošleme rovnou na hrad Krakovec, kde si můžou zazpívat „Dumky žalky a co já“. Jestli byste ale raději zpívali „Není nutno, není nutno…“, vypravte se na městské opevnění do Nymburka, uvidíte, že bude přímo veselo. Právě tady totiž poznáte městské hradby Monte Alba z pohádky Tři veteráni.

Hrad Křivoklát

Na hrad, kde žila princezna Bosana se svým vykutáleným otcem, byste se museli vypravit na Křivoklát.

Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm

Jestliže patříte k fanouškům Juraje Jakubiska a jeho surreálné pohádky Perinbaba, vypravte se do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm, kde se natáčela také pohádka Císař a Tambor či Tajemství hradu v Karpatech. Dále zde vznikly pohádky Dvanáct měsíčků, Čarovný kamínek, Zlatník Ondra či O Nesytovi.

Usedlosti pro školy v přírodě

Na samém konci malebné vesnice Samotín, v srdci CHKO Žďárské vrchy, najdete Usedlost Samotín - ideální místo pro ty, kdo hledají klid, prostor a dotek přírody.

Usedlost nabízí soukromí, pohodu a útulné zázemí pro až 20 osob. Objekt je prostorný, citlivě zrekonstruovaný a velmi dobře vybavený. K dispozici je šest ložnic, velká společenská místnost s kachlovými kamny, nadstandardně vybavená kuchyň a dostatek sociálního zázemí včetně koupelny vhodné pro vozíčkáře.

Hosté oceňují především čistotu, pohodlí, klidnou lokalitu a množství detailů, které pobyt zpříjemňují - například společenské hry, bylinkovou zahrádku či venkovní grilovací zázemí. Dětské vybavení, jako postýlky či židličky, zde nenajdete - ale prostor k běhání, objevování a dobrodružství tu je víc než dost. Parkování je zajištěno přímo u chalupy.

Po domluvě je možné zajistit také stravování nebo gurmánský večer jako zážitek - oblíbené zejména při firemních nebo zahraničních pobytech. Usedlost Samotín je víc než jen ubytování - je to místo, kde můžete zpomalit, nadechnout se a být spolu. V létě i v zimě, v partě i v tichu.

Ceník Apartmánů Usedlosti Samotín:

• Apartmán NEBE: 3.790,- Kč / noc / 1-4 osoby, možnost 2 přistýlek.
• Apartmán PEKLO: 3.880,- Kč / noc / 1-4 osoby, možnost 2 přistýlek.
• Apartmán RÁJ: 3.980,- Kč / noc / 1 - 4 osoby, možnost 2 přistýlek.
• Apartmán POHÁDKA: 7.790,- Kč / noc / 1-8 osob, možnost 10 přistýlek.
• Přistýlky = plnohodnotná lůžka: cena 850,- Kč / osoba / noc.

Cena je stanovena za pronájem apartmánu se snídaní / noc / základní počet osob. Děti do 3 let zdarma bez nároku na lůžko. Ceny jsou včetně DPH. Obecní poplatek 20 Kč za dospělou osobu, děti neplatí žádný poplatek.

Další tipy na pohádkové lokality

Žďár v Podbezdězí

Srdcem Máchova kraje je Máchovo jezero a město Doksy. Málokdo z turistů ale ví, že k městu náleží i zhruba sedm kilometrů jižně vzdálená víska Žďár v Podbezdězí. Obec Žďár byla založena už ve 14. století. Dochované roubenky jsou mladší. Památkáři ty nejstarší datují do první poloviny 18. století a není vyloučeno, že jsou ještě starší.

Na první roubenky narazí turisté už na okraji Žďáru při příjezdu od Doks. Další stavení lidové architektury pak lemují podkovovitou náves. Stavení jsou do návsi otočená štíty a za nimi stojí stodoly a polnosti. Ve Žďáru najdete necelých pět desítek usedlostí. Při pohledu z návsi zaujme opravená modrobílá kamenná brána s hlavním vchodem a dvěma bočními brankami. Tudy se vstupuje do největší selské usedlosti v obci s číslem popisným 3.

Na první pohled leží Žďár téměř na rovině. Kousek od návsi ale vede strmě klesající úzká ulička skalní strží. Tudy se jde do Dolního Žďáru, kde jsou další stavení lidové architektury. Za pozornost stojí nejen roubená stavení, ale také zděná kaple Panny Marie z konce 18. století.

Zubrnice

Valašské muzeum v přírodě patří folkloru. Ve valašských roubenkách nebyl jednoduchý život. Na první pohled klidná vesnice v kopcích Českého středohoří. Při bližším zkoumání místo, kde se dochoval každodenní život minulých generací a vypadá to tu jako v nějaké pohádce. Zubrnice ukazují venkov takový, jaký skutečně býval.

Zubrnice leží v členité krajině Českého středohoří, stranou hlavních silnic i turistického shonu. Právě poloha v údolí a na svazích kopců dala obci její dnešní podobu. Základem dnešní podoby obce je Muzeum v přírodě Zubrnice, které využívá původní stavby přímo v centru vesnice i v jejím okolí. Nejde o nějaký uměle vytvořený skanzen na zelené louce, tohle je skutečná historická obec, kde se muzeum přirozeně propojilo s krajinou.

Jedním z prvních překvapení je rozmanitost staveb. Vedle sebe tu stojí roubené, hrázděné i zděné domy. Každý typ odpovídá jinému období, dostupným materiálům i sociálním podmínkám. Právě takhle různorodost ukazuje, jak se venkov vyvíjel a přizpůsoboval. Návsi dominuje barokní studna z roku 1695, přenesená ze Střížovic u Ústí nad Labem. Tato studna je pomyslný střed obce, odtud se můžete vydat na všechny strany a obdivovat domky, které vás přenesou zpátky do minulosti.

Výraznou částí areálu je zemědělská usedlost č. p. 61. Patrový roubený dům s hospodářskými budovami vám ukáže, jak se na venkově hospodařilo. Součástí je unikátní teplovzdušná sušárna ovoce, která patřila k běžnému vybavení zdejších usedlostí. V půdních prostorách vznikla stálá expozice věnovaná pěstování chmele. Region totiž patřil k okrajovým oblastem Úštěcké chmelařské oblasti a právě chmel výrazně ovlivnil podobu domů i krajiny.

Součástí areálu je také expozice staré vesnické školy, otevřená v roce 1997. Na sezení, pomůcky i uspořádání třídy možná zavzpomínáte i vy, buď z vyprávění vaší babičky nebo se vám vybaví dřevěné lavice, které bývaly v mnohých venkovských školách ještě v 50. letech minulého století.

Zvláštní kapitolou je Mlýnské údolí s funkčním mlýnem Týniště. Malý vodní mlýn na horní pohon čerpá vodu z Lučního potoka. Obytná část je roubená, mlýnice tvoří samostatný přístavek. Při prohlídce mlýna si uvědomíte, jak zkušení a fyzicky zdatní museli být mlynáři i lidé, kteří tu pracovali.

V dolní části obce stojí nádraží z roku 1890, vybudované pro lokální dráhu Velké Březno-Úštěk. Dnes slouží jako železniční muzeum s expozicí dopravy. Objekt připomíná dobu, kdy železnice znamenala propojení světa venkova s městy a trhy. Technika, doprava a každodenní provoz tu mají stejné místo jako zemědělství a řemesla.

Na jaře 2025 byla otevřena zrekonstruovaná hrázděná stodola ze Zadní Lhoty u Těchlovic v části Loubí. Objekt uzavírá dvůr do podoby typické trojstranné usedlosti. V interiéru se představují řemesla spojená se zemědělstvím, v přízemí byl instalován dřevěný sloupový žentour. Další část expozice doplní lokomobila, tedy starý parní stroj na kolech. Nejčastěji stála někde na poli nebo na dvoře a sloužila jako zdroj energie. Přes dlouhý řemen poháněla mlátičky, pily, lisy nebo třeba čerpadla. Sama většinou nikam nejezdila, jen se přetáhla z místa na místo koňmi nebo později traktorem.

Společně se stodolou byl otevřen také Dům z Řehlovic v Mlýnském údolí. Objekt prochází postupnou obnovou. Dokončení interiérů se plánuje v dalších letech, plné zpřístupnění veřejnosti se předpokládá po roce 2027.

Muzeum nabízí několik prohlídkových okruhů. Historická vesnice přibližuje vývoj obce, školu, kostel i kupecký krámek. Zemědělská usedlost se zaměřuje na hospodaření a pěstování chmele. Dům z Loubí slouží krátkodobým výstavám. Mlýnské údolí představuje technické zázemí venkova. Samostatnou část tvoří železniční muzeum na nádraží. Každý okruh funguje samostatně, přesto dohromady vytvářejí ucelený obraz života na severočeském venkově.

Zubrnice se nacházejí v severních Čechách, zhruba mezi Ústím nad Labem a Litoměřicemi. Nejjednodušší je cesta autem, kdy se z Ústí nad Labem vydáte směrem na Velké Březno a dále podle místního značení přímo do obce. Parkování je řešeno v návaznosti na areál muzea a bývá přehledně označené. Využít lze i vlakové spojení do Velkého Března s návaznou regionální dopravou, případně sezónní historické vlaky na lokální trati do Zubrnic, které samy o sobě patří k zážitku z návštěvy.

tags: #usedlosti #pro #školy #v #přírodě #pohádka

Oblíbené příspěvky:

• Správné třídění odpadu: Žlutý kontejner
• Efektivní zpracování kovů
• Emise formaldehydu: Metodiky a význam
• Více o uctívání přírody
• Ochrana přírody a krajiny v ČR