Ekologická stopa, někdy také nazývaná environmentální stopa, je ukazatel, který vyjadřuje míru dopadu lidské činnosti na životní prostředí. Konkrétně udává, jak velkou plochu produktivní země a vodních ploch potřebujeme k zajištění naší spotřeby zdrojů a k asimilaci odpadů, které produkujeme. Měří se v globálních hektarech (gha).
Abychom uměli zjistit, kolikrát větší je naše spotřeba než kolik může dostupná půda vyprodukovat, byl vytvořen koncept ekologické stopy. Ekologická stopa je uměle vytvořený ukazatel, který určuje, kolik metrů čtverečních naší planety (produktivní země a vodních ploch) potřebuje člověk nebo stát k uspokojení svých současných potřeb, a to k vyprodukování potřebných zdrojů i ke zneškodnění vzniklých odpadů. Jako jednotka ekologické stopy se používá globální hektar (gha).
Každý člověk spotřebovává přírodní zdroje ve formě jídla, energie a materiálů a produkuje odpad, čímž zatěžuje životní prostředí. V posledních desetiletích stále častěji někteří vědci varují, že lidský tlak na přírodní zdroje již překračuje nosnou kapacitu.
V čem spočívá tento princip? Naši spotřebu energie, potravin, bydlení či služeb lze přepočíst na velikost potřebné produkční plochy (pole, lesy, vodní či zastavěné plochy...), nebo plochy nutné k eliminaci našich odpadů (např. pro vstřebání oxidu uhličitého). Vyjádřeno globálně: podle zprávy Living Planet Report 2008, kterou vydal Světový fond na ochranu přírody, překračuje dnes lidstvo obnovitelnou kapacitu Země asi o 30 % (ještě v roce 1961 jsme využívali biokapacitu Země z 50 %).
V našich končinách na tom nejsme lépe: ekologická stopa průměrného obyvatele České republiky je 5,36 globálních hektarů, zatímco dostupná biokapacita našeho území je jen 2,47 globálních hektarů. Kapacitu našeho území tedy v současnosti překračujeme více než dvakrát. V žebříčku 153 zemí je ČR na nehezkém 15. místě. V hodnotách přepočtených na obyvatele předstihla ČR i vyspělé státy jako Německo, Itálii nebo Nizozemsko. Tento ekologický deficit je způsoben zejména emisemi CO2. To je dáno zejména strukturou průmyslu, který je značně energeticky náročný a otevřeností české ekonomiky pro dovozy z jiných zemí. Dovozem zboží a služeb se ekologická stopa zvyšuje, naopak jejich vývozem se ekologická stopa snižuje.
Čtěte také: Vliv růstu a životnosti stromů
Aktuální ekologická stopa obyvatele ČR dosahuje 5,36 globálních hektarů, zatímco dostupná biokapacita je pouze 2,47. V současnosti tedy přesahuje stopa obyvatel České republiky dostupnou biokapacitu zhruba dvakrát.
Ekologická stopa je závislá na životním stylu a množství zboží, které daná osoba má a které spotřebovává. Záleží také na tom, jak efektivně bylo toto zboží vyrobeno, tedy kolik zdrojů se na jeho výrobu spotřebovalo.
Ekologickou stopu (ES) si pro představu může každý jednoduše spočítat. Výpočtem zjistíte, jaká je vaše ES a můžete jí porovnat s průměrnou hodnotou v našem státě. Celkově se pro výpočet ES jednotlivce používá 5 základních složek spotřeby: potraviny, bydlení, doprava, spotřební zboží a služby.
Podle posledních dostupných dat z roku 2014 je biokapacita Země 1,7 gha, nicméně průměrná ekologická stopa na jednoho obyvatele Země vychází 2,8 gha.
Jak žít v dostatečném komfortu a přitom nakupovat a chovat se zodpovědněji vůči životnímu prostředí i sobě? Stačí začít drobnými kroky.
Čtěte také: Identifikace Pavouků
Pokud bydlíte v rodinném domě, je vhodné preferovat obnovitelné zdroje energie, jako je biomasa, tepelná čerpadla či solární energie. Nepřehánějte to v zimě s vytápěním, raději se otužujte. V rámci úspor energie se dá zateplit dům či byt, vyměnit okna, používat šetrné spotřebiče, LED osvětlení apod. Každá zdánlivá drobnost přispěje ke snížení stopy. Velmi problematická je, z hlediska ekologické stopy, klimatizace. Spotřebuje velké množství elektřiny, produkuje odpadní teplo, které zejména ve městech zvyšuje efekt „tepelného ostrova“.
Podle životního stylu dosahuje ES v případě dopravy velmi odlišných hodnot. Největší díl ekologické stopy v rámci dopravy připadá na osobní automobily. V naší zemi jezdí 5,6 milionů osobních aut, dále 1,1 mil. motocyklů a 700 tis. nákladních aut. Všechny tyto dopravní prostředky spalují ohromné množství dovezené ropy. Podle statistik na jednoho Čecha připadá každoročně přes 10 000 kilometrů ujetých v osobních automobilech, čemuž odpovídá i vysoká ekologická a uhlíková stopa tohoto druhu dopravy. Ještě závažnější dopad na ES má létání, protože emise skleníkových plynů uvolněné v letové výšce 10 000 metrů mají větší ohřívací efekt na atmosféru. Každý Čech v roce 2017 nalétal skoro 1 000 km a tomu odpovídá příslušná stopa.
Jinak řečeno: každý let, který neabsolvujeme, je darem pro životní prostředí.
Efektivním způsobem je zmenšení podílu živočišných produktů ve stravě. Kromě ekologické stopy tak snížíme i uhlíkovou a vodní stopu, neboť chov dobytka je velmi náročný na spotřebu vody. Nemusíme se rovnou stát vegetariány či vegany, stačí si říci, že 2x týdně vynecháme maso. Tento krok je dostupný každému a navíc je prokazatelně přínosný i pro zdraví. A k tomu sníží roční ekologickou stopu průměrného Čecha o cca 6 %. Další možností je preference lokálních, sezónních a bio potravin. Jsou často zdravější, a také snižují spotřebu paliv na jejich dopravu.
Jednoduché pravidlo říká, že menší spotřeba znamená menší osobní ekologickou stopu. Čím méně toho nakupujeme, tím méně toho je vyrobeno a tím nižší dopad zanecháme. Minimalismus ve spotřebě proto přináší ekologické benefity. V oblasti odpadů platí, že nejlepším odpadem je ten, který vůbec nevznikne. Mysleme proto na omezení odpadů už při nákupu: nosme si vždy vlastní nákupní tašku, opakovaně používejme i sáčky, vždy bychom měli dát přednost větším balením, v případě čisticích prostředků koncentrátům. Naopak vyhýbat bychom se měli výrobkům na jedno použití, jež mají nejnepříznivější dopad na životní prostředí. Obecně je vždy prospěšnější, pokud preferujeme výrobky s ekoznačkou.
Čtěte také: Rekonstrukce koupelny a její financování
Pomoc v orientaci v šetrných výrobcích k životnímu prostředí nám poskytuje environmentální značení. Značky zaručují, že produkt odpovídá danému kritériu.
Způsobů, jak snížit svoji ekologickou stopu, je celá řada. Záleží na dobré vůli každého z nás.
Znáte Earth Overshoot Day? Označuje se tak den, kdy lidstvo spotřebovalo všechny přírodní zdroje, které planeta během roku vyprodukuje. Alarmující je, že každý rok nastává dříve a je jasným důkazem toho, že musíme změnit spotřební návyky. Každý z nás se může aktivně zapojit do ochrany planety. Přitom není třeba radikálních změn v našich životech a naši ekologickou stopu můžeme snižovat postupně krok za krokem.
Průměrná ekologická stopa občana ČR je 4,9 globálních hektarů. Na Slovensku je to 3,2 gha, v Německu 4,5 gha, ve Francii 5,6 gha, Švédsko 6,1 gha, USA 9,6 gha a Kamerun 0,8 gha. Celosvětově je k dispozici 1,8 biologicky produktivních globálních hektarů na osobu. ES nám poměrně jednoduchým způsobem kvantifikuje „využívání“ přírodních zdrojů člověkem a porovnává jej s celkovou biologickou kapacitou země.
Cílem většiny ekologických hnutí je trvale udržitelný rozvoj - něco, oč bychom měli usilovat, jestliže chceme, aby planeta unesla civilizaci i v budoucnu.
Jana Krátká, Ekologické centrum Kralupy n/Vlt.
tags: #mensi #ekologicka #stopa #co #to #je