Ochrana přírody na Ještědu

Širší vrcholový areál Ještědu (1012 m n.m.) je vyznačen velkými skalními výchozy paleozoických, pravděpodobně ordovických kvarcitů, které tvoří několik morfologicky nápadných pruhů SV-JZ směru. Opakování je zřejmě tektonické.

Výchozy, často tvořící malebné skály, poskytují názorné příklady litologického vývoje, metamorfního postižení a tektonické stavby, stejně jako příklady selektivního větrání, tvorby balvanitých sutí a sdružených tvarů reliéfu. Jde zřejmě o terén významný z multidisciplinárního hlediska.

Jde o detailně provrásněné (během variského orogeneze před cca 325 miliony lety) bělošedé sericitické kvarcity patrně ordovického stáří, které tvoří vložky v kvarcitických fylitech, chlorit - sericitických fylitech a fylitech s laminami kvarcitu.

Jsou součástí stratigraficky starší jednotky, která leží ve strukturním nadloží jednotky s vápenci devonského stáří, přes kterou byly přesunuty ve formě vrásového příkrovu. Porušen směrnými přesmyky způsobuje opakování kvarcitových horizontů.

Na jednotlivých výchozech lze nejlépe dokumentovat různé velikostní kategorie vrás, které vrásní jednak kvarcitové lavice a také žíly křemene, které kvarcity prostupují. Většinou jde o překocené nebo ležaté vrásy s plochými osními rovinami, výrazným lineárním usměrněním sericitu a křemenných zrn paralelním s vrásovými osami sv.-jz. směru, které je typické pro mladší variské struktury Ještědského hřbetu.

Čtěte také: Liberecký kraj a kvalita ovzduší

Severozápadní vergence většiny vrás ukazuje na dominantní tektonický transport alochtonní staropaleozoické (ordovické) jednotky k SZ na paraautochtonní jednotky Ještědu a na lužický autochton. Reliktně je možno pozorovat i drobné starší v-z vrásy, které byly převrásňovány výše uvedenými vrásami.

Dle Mackovčin a kol., 2002: Krystalinikum Ještědského hřbetu je budováno ordovickými sericitickými fylity s polohami tvrdých sericitických kvarcitů. Kvarcity tvoří vrchol Ještědu a nápadné skalní výchozy na svazích.

Čtvrtohorního stáří jsou balvanité sutě pokrývající vrcholový kuželovitý suk a kamenitohlinité sutě na mírnějších okolních svazích. V chladném období pleistocénu vzniklo zejména na severním svahu velké množství nejrůznějších kryogenních tvarů georeliéfu včetně mnoha kamenných moří (podmíněných mrazovým zvětráváním a odnosem).

Nachází se zde deset kryoplanačních teras, oddělených příkřejšími úseky svahu (mrazovými srázy až sruby). Izolované křemencové skály vytvářejí místy skalní hradby. Vznikla v nich i úzká skalní brána (Kamenná vrata). Terasy Ještědu.

Unikátní nahromadění produktů mrazového zvětrávání na svazích Ještědu (kryoplanačních teras, mrazových srubů a srázů, izolovaných skal, skalních hradeb, skalní brána Kamenná vrata ad.), příklady litologického vývoje a tektonického i metamorfního vývoje paleozoických kvarcitů, které tvoří výrazné skály.

Čtěte také: Studium ekologie v Olomouci

Svoji činnost zaměřujeme především na praktickou ochranu přírody, která spočívá v práci v terénu, zejména v péči o chráněná území v Jizerských horách a na Ještědském hřbetu. Vyznačujeme hranice rezervací, kosíme horské louky se vzácnými druhy rostlin, vyřezáváme náletové dřeviny, likvidujeme nepůvodní invazní druhy rostlin, budujeme a udržujeme naučné stezky a jiná zařízení ochrany přírody, skalní vyhlídky apod.

Kromě toho se zúčastňujeme správních řízení vedených orgány státní správy, s možností ovlivnit rozhodování o připravovaných zásazích do přírody a krajiny regionu.

PřP Ještěd se rozkládá na 9 360 ha, délka parku od Jítravského sedla po údolí Mohelky je asi 22 km, maximální šířka hřbetu kolem 7 km, výškové rozpětí od hladiny řeky Nisy po vrchol Ještědu činí 727 m. Zahrnuje území nedaleko liberecké aglomerace s vysokou krajinářskou hodnotou, cenným přírodním prostředím, výrazným prostorovým uspořádáním a pohledovou atraktivností.

Ještědský hřbet tvoří pruh vysokého reliéfu, který jako úzká kra vyzdvižená podél lužického zlomu vystupuje mezi Ralskou a Libereckou kotlinou. Na jihu je proříznut průlomovým údolím Mohelky. Odtud stoupá mírně zvlněný povrch hřbetu k severozápadu a největší výšky dosahuje křemencovým vrcholem Ještěd (1 012 m n.m.).

Potencionální přirozenou vegetací jsou květnaté a vápnomilné bučiny a jedliny. Lesy s relativně přirozenou druhovou skladbou se dochovaly ve fragmentech, jež jsou dnes chráněny v rámci zvláště chráněných území.

Čtěte také: Současná ochrana přírody

Jsou to společenstva bučin a suťových lesů s bohatým keřovým a bylinným patrem v PR Dlouhá hora, rozsáhlá lokalita vápnomilných, květnatých bučin se nachází v NPR Karlovské bučiny. Klenotem ještědských vápnomilných bučin jsou vstavačovité rostliny, např.

V nadmořské výšce kolem 900 m můžeme pozorovat přechod horského listnatého a smíšeného lesa k přirozeným smrčinám. Až na samou hranici lesa vystupují odolné jeřáby ptačí, ojediněle doprovázené břízou a smrkem, dnes vesměs odumřelým z důvodů drsného klimatu v kombinaci s emisemi.

Zajímavá jsou společenstva pramenišť podél vodních toků, tzv. potoční luhy. Relativně souvislé lesy na Ještědském hřbetu se směrem na východ mění v krajinu částečně zemědělsky obhospodařovanou, lesy zde však stále mírně převažují nad loukami a drobnými sídly.

V plochách luk se výrazně dochovalo původní členění zemědělské půdy mezemi s porostem dřevin (zejména v pásu od Doleních Pasek po Šimonovice). I v současné době tu lze nalézt horské a podhorské louky, které díky extenzivnímu hospodaření neztratily dřívější druhovou pestrost.

Biotop na suťových polích pod vrcholem Ještědu pro své specifické mikroklima vyhovuje řadě bezobratlých živočichů. K nejvýznamnějším patří pavouk Wubanoides longicornis a chladnomilní střevlíci.

V suťových polích hnízdí pěvuška modrá, vzácně i čečetka zimní. Na lokalitách s vápenitým podložím žijí specifičtí měkkýši, např. aksamitka plochá, hladovka horská, žebernatěnka drobná.

Fauna listnatých a smíšených lesů je mnohem bohatší než ve smrkových monokulturách. Vyskytují se zde např. brouci z příbuzenstva zlatohlávků.

Kromě běžných druhů ptáků zde můžeme vidět čápa černého, mohutného výra, holuba doupňáka či drobnějšího lejska černohlavého. Za zmínku stojí zvířena krasových jeskyní a opuštěných horních štol.

Značná část druhů netopýrů a vrápenců, které se vyskytují v ČR, se nachází i na Ještědském hřbetu, nejvýznamnějším je kriticky ohrožený vrápenec malý.

První trvalé osídlení v nižších polohách Ještědského hřbetu souvisí s trasami obchodních stezek, které od 13. století spojovaly vnitrozemí Českého státu se severně položenou Lužicí. Základní struktura venkovského osídlení byla hotova koncem 16. století.

Severní část podhůří je již od středověku spjata s dolováním rud ve svazích Ovčí a Dlouhé hory. V souvislosti s těžbou stříbra, olovnatých a železných rud zde vznikla řada hornických osad.

Z té doby se zachovalo lánové uspořádání pozemků s usedlostmi nad nivou potoka a s pásy polí, luk a pastvin směřujících k lesu. Taková sídelní struktura je typická např.

Podještědí bylo po dlouhá staletí nejzazší výspou českého živlu v oblasti, kde kulturní a hospodářský rozvoj určovalo německé obyvatelstvo.

V české kulturní historii je Podještědí neodmyslitelně spojeno se spisovatelkou Karolinou Světlou. Její romány a povídky se odehrávají na skutečných místech a hrdiny jsou konkrétní, tehdy žijící osoby.

V krajině pod Ještědem si mnohé obce zachovaly strukturu původního osídlení a oplývají soubory výjimečných lidových staveb (Hoření Paseky, Rozstání, Luhov, Bohdánkov, Křižany a Kryštofovo Údolí). Od severozápadu z německé Horní Lužice do Podještědí pronikly stavby hrázděné, v jižní části po staletí ovlivňované českou kulturou najdeme převážně roubená stavení.

Neodmyslitelným symbolem nejen přírodního parku, ale celého libereckého kraje je Ještěd, korunovaný od 70. let minulého století siluetou televizního vysílače a horského hotelu. Autor projektu architekt Karel Hubáček byl za své dílo oceněn prestižní Perretovou cenou Mezinárodní unie architektů. Stavba je národní kulturní památkou a nyní dokonce usiluje o zápis na světový seznam UNESCO.

Na vrchu odedávna vztyčované kříže byly vždy po poškození věkem, lidmi nebo bleskem obnovovány. Návštěvnost se začala výrazněji zvyšovat v polovině 19. století, do té doby se datuje vznik prvního občerstvovacího objektu, který byl v roce 1869 nahrazen bytelnější chatou s možností ubytování.

Mohutná chata horského spolku s vysokou věží byla na Ještědu postavena v roce 1907 a sloužila turistům až do 31. ledna 1963, kdy vyhořela. Již na začátku minulého století začalo liberecké obyvatelstvo využívat svahy Ještědu k zimním radovánkám. V roce 1909 zde vznikla sáňkařská dráha evropských parametrů, na které bylo v roce 1914 uspořádáno mistrovství Evropy v jízdě na saních.

Atraktivita Ještědu a přilehlého okolí sem přivádí stále více podnikatelských subjektů, stupňují se požadavky na pořádání sportovních akcí, budování kapacitních sportovních zařízení a umísťování bytové zástavby.

Přírodní park (§ 12 zák. 114/1992 Sb.): Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu.

Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

K umisťování a povolování staveb, jakož i jiných činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody.

K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí tohoto zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

"Nepovolené stavby se během existence přírodního parku objevovaly, nebyly však tak časté jako nyní. Dříve se řešily například umístěné maringotky na pozemcích a podobně. Někteří majitelé černých staveb je využívají pro vlastní potřebu, jiní tyto stavby mají i pro výdělečnou činnost.

"Rozmohl se nám tady totiž takový nešvar, a to jak nazvat stavbu, aby nebyla stavbou dle stavebního zákona, a tím obejít stavební zákon a územní plán. Tak třeba jurta. V přírodním parku máme už dvě, co víme.

Problémem nejsou jen samotné stavby, které jsou na území parku bez povolení, ale i to, co jejich užívání s sebou přináší. Například nově vytvořené cesty, parkovací plochy, kadibudky, vybudovanou fotovoltaiku. Stavbami se nyní zabývá liberecký stavební úřad.

Další černé stavby se nachází například v katastru Hluboká u Liberce či třeba v katastru Proseče pod Ještědem. "Lidem ty stavby vadí, ale jako obec proti nepovoleným stavbám nezmůžeme nic. Problémem nejsou jen ty stavby, ale i to, že příslušný stavební úřad nekoná.

Některá řízení o odstranění nepovolené stavby se vlečou roky, nejsou dodržovány lhůty," podivil se starosta Proseče pod Ještědem Tomáš Schwarz, který se snaží proti černým stavbám bojovat už několik let.

Například na katastru Proseče několik let stojí stavba nazývaná skleník, kterou si její vlastník údajně postavil za účelem pěstování rostlin. Ovšem většinu covidové doby tam trávil čas s rodinou a přáteli a objekt běžně využíval a využívá k rekreaci. Navíc byl postaven bez příslušných povolení.

Už nějaký čas se vede řízení o jeho odstranění, které má v režii stavební úřad v Českém Dubu. Konáním českodubského stavebního úřadu se zabývá i krajský úřad v Liberci.

"V obvodu stavebního úřadu Český Dub jsme řešili několik sporných, potenciálně nepovolených staveb. Podle něj je tento stavební úřad problémový a svéhlavý.

"V některých případech nedělá ani to, co mu řekneme, že má dělat, a zákon nepočítá s žádnými sankcemi v případě takovéhoto porušení, například nesplnění uloženého opatření proti nečinnosti.

Přírodní parky, jakým je i ten na Ještědu, se vyhlašují za účelem ochrany krajinného rázu.

Přírodní park je součástí Podještědí, kde se výrazněji uplatňovala svébytná česká kultura. To se projevilo především na stavbách. Významným a charakteristickým prvkem krajiny jsou lidové stavby a sídla, která jedinečným způsobem spoluutváří ráz dané krajiny a vytváří tak genius loci místa.

Vyjádření Stavebního úřadu Česká Dub k černým stavbám v Přírodním parku Ještěd, které dorazilo po zveřejnění článku:Přírodní park Ještěd a správní území SÚ Český Dub se nekryjí. Náš SÚ je místně příslušný jen na části parku. Pokud tvrdíte, že černých staveb (na Ještědském hřebeni) přibývá, tak je potřeba na jejich existenci příslušné stavební úřady upozornit konkrétně.

tags: #jestet #ochrana #prirody

Oblíbené příspěvky:

• Příroda Dobroruka
• Příležitost pro milovníky přírody
• Budoucí využití skládky Ledeč
• Informace o škole v přírodě Strážné Jarosovi
• Informace pro piloty TWR Česká republika