Měření emisí v Legerově ulici a kvalita ovzduší v Praze

12.12.2025

Zásadním zdrojem znečištění je v Praze automobilová doprava. Spolek Senzor vzduchu už druhým rokem měří se svým amatérským, nicméně mezinárodně využívaným pasivním vzorkovačem emise oxidu dusičitého. Oxid dusičitý je jedním z nejčastějších polutantů v dopravě.

Měřit se musí celý rok, protože česká zákonná norma se vztahuje k ročnímu průměru, který činní 40 mikrogramů na metr krychlový NO2. A měření se provádí na místech s největším provozem, která spolek vybral na základě dřívějšího měření Centra pro životní prostředí a zdraví.

V dopravně zatížených lokalitách jsou průměrné koncentrace NO2 přibližně dvojnásobné oproti vnitroblokům odděleným od rušné silnice souvislou zástavbou. V porovnání s koncentracemi NO2 měřenými mimo město jsou pak průměrné koncentrace v dopravně zatížených ulicích přibližně patnáctinásobné. Na dopravně zatížených ulicích proto lze očekávat překročení jak ročního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací, který činí 10 µg/m3, tak stávajícího zákonného ročního limitu 40 µg/m3 NO2.

V prvním půlroce činil průměr za sedmnáct dopravně zatížených ulic v Praze 46 µg/m3. Mezi nejhorší lokality v Praze patřily v červenci, z něhož pocházejí zatím poslední data, ulice Ječná (56 µg/m3), Plzeňská (54,9 µg/m3), Smetanovo nábřeží (54,4 µg/m3) a V Holešovičkách (50,2 µg/m3).

Optikou „Přehledu stanic s ročními průměrnými koncentracemi za rok 2023“ na webu Českého hydrometeorologického ústavu, kterými se řídí i ministerstvo životního prostředí, však roční koncentrace zákonný limit nepřekračují.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Podle ústavu měření na stanici Praha 2-Legerova probíhá od roku 2003, což z ní činí cenný zdroj dlouhodobých dat, která jsou v městských dopravních lokalitách vzácná. „Od té doby sice nedochází k překračování, ale koncentrace NO2 stále zůstávají na hranici tohoto limitu a jsou nejvyšší v celé síti imisního monitoringu v České republice.

Limity pro NO2 se přitom mají od roku 2030 zpřísňovat. V tu dobu by roční průměr NO2 neměl překračovat 20 µg/m3. „Osoby postižené znečištěním ovzduší mohou podat žalobu v případě, že nová pravidla nebudou dodržována a budou mít nárok na odškodnění, pokud bylo poškozeno jejich zdraví,“ píše se v tiskové zprávě Evropského parlamentu.

Praha čelí vysokým úrovním znečištění nejen oxidem dusičitým, ale také ultrajemnými částicemi (UFP), což potvrdila únorová měření konaná ve spolupráci spolku Senzor vzduchu a německé environmentální organizace Deutsche Umwelthilfe. Ultrajemné částice, jejichž průměr je menší než 0,1 mikrometru, jsou natolik malé, že mohou bez problémů pronikat do lidského organismu. To představuje značné zdravotní riziko, zejména pro osoby s kardiovaskulárními a respiračními onemocněními.

Nová data získaná společným úsilím spolku Senzorvzduchu a německé environmentální organizace Deutsche Umwelthilfe odhalují alarmující úrovně ultrajemných částic (UFP) a oxidu dusičitého (NO2) v několika místech hlavního města České republiky, Prahy.

Kvalita ovzduší je zásadním faktorem, který ovlivňuje životní prostředí. Čistota vzduchu navazuje na dva pilíře udržitelného rozvoje (sociální - sledování zdravotního stavu populace, a ekonomický - zdravotní stav populace má vliv na ekonomickou výkonnost pracovníků a celé ekonomiky kraje).

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

Po období na začátku devadesátých let, kdy docházelo ke snižování znečištění ovzduší a emisí vlivem masivních investic do velkých zdrojů znečištění, dochází nyní k novému zvyšování znečištění. V současné době mají na zvyšujícím se znečištění ovzduší vliv především mobilní zdroje.

Zdroje znečištění jsou celostátně sledovány v rámci Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). Tyto zdroje jsou rozdělené do základních dvou podskupin: zdroje stacionární (stacionární zařízení ke spalování paliv, REZZO 1-3) a mobilní (zdroje se spalovacími nebo jinými motory, REZZO 4).

Hlavním zdrojem jsou motorová vozidla a proto je tento indikátor zvláště vhodný pro monitorování emisí v Praze, kde je vysoký počet motorových vozidel trvalým problémem.

Praha je na tom z hlediska emisí oxidů dusíku ze všech zdrojů znečištění výrazně nejhůře ze všech krajů. Celorepublikovou hodnotu převyšuje 5,8 krát (hodnota 20,78 t/km2 v Praze) a druhou nejvyšší hodnotu Ústeckého kraje převyšuje 1,6 krát. Podstatným zdrojem emisí oxidů dusíku jsou obecně mobilní zdroje. Koncentrace automobilové dopravy na území Prahy je hlavní příčinou vysokých emisí tohoto druhu.

I když má Praha emise NOx nejvyšší ze všech krajů, zároveň zde došlo v posledních letech k jejich nejvýraznějšímu poklesu. V Praze došlo k nejvyššímu snížení emisí SO2 ze všech regionů , z původní hodnoty 61,1 t/km2 poklesly téměř třináctkrát.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

Dopad emisí na kvalitu ovzduší v daném regionu, tedy čistota ovzduší (imise) se měří na stanicích automatizovaného imisního monitoringu ČHMÚ. Důležité je sledování imisí NO2 a PM10 na stanici hot-spot „1483 Pha2-Legerova“, která byla uvedena do provozu 9. 9. 2003. Hot-spot jsou stanice, které jsou umísťovány v dopravně zatížených lokalitách.

Celkově je pražská situace v tomto směru nejhorší ze všech regionů, mimo jiné i proto, že všechny monitorovací stanice jsou umístěny na území města. Celkově lze konstatovat, že je celá Praha trvale oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší.

V rozdělení podle druhu emisí jsou pro situaci v Praze zejména významné emise tuhých látek. Oxidy dusíku jsou stále i zde jednou z hlavních znečišťujících látek, jejich podíl na tvorbě kyselých dešťů a zvláště přízemního ozónu působí v Praze velké znečištění ovzduší. Emise oxidu siřičitého jsou v současnosti pro Prahu nejméně problematické. Jejich emise se stabilně snižují. Poměrně značně nepříznivý je vývoj emisí oxidu uhelnatého.

Nejvýznamnějším zdrojem znečištění ovzduší na území Prahy je automobilová doprava. Hodnoty znečištění ovzduší z mobilních zdrojů ve všech ukazatelích několikanásobně přesahují údaje ze zdrojů stacionárních.

Kvalitu ovzduší v hl. m. Praze i přes významné pozitivní změny zejména v devadesátých letech v řadě ukazatelů založených na měření emisí znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů můžeme hodnotit jako trvale nevyhovující. Pro hodnocení a zdraví lidí jsou rozhodující imise. Měření imisí, tedy množství znečišťujících příměsí ve vzduchu je v Praze prováděno na 23 pozemních měřících stanicích.

Využívá koncept řetězců rychlého občerstvení, kdy řidič dostane vybraný pokrm přímo do auta, ten má ale v tomto případě podobu sáčku naplněného blahodárně osvěžujícím vzduchem. Právě v autech lidé inhalují mnohem více škodlivých emisí než ostatní.

Dovážet čerstvý vzduch z hor samozřejmě není reálné řešení. „Jemné prachové částice jsou neviditelným zabijákem. Očima je ve vzduchu nerozeznáme, ale ve městě nás obklopují v obrovské koncentraci a je životně důležité, abychom se snažili je snížit. Každý rok na následky znečištěného vzduchu umírá více než půl milionu Evropanů," varuje náměstek primátora hl. m.

Hlavní město chystá novinku, která by měla ulevit motoristům a zlepšit vypjatou dopravní situaci v pražských ulicích. Systémově propojí všech 660 světelných křižovatek, což zefektivní toky aut městem.

Velký problém ale představují řidiči, kteří ze svých aut odstraňují filtry prachových částic. Škodí zejména ve městech, která se také potýkají se znečištěním z domácích kotlů.

Látek, které negativně ovlivňují kvalitu ovzduší a škodí lidskému zdraví, je celá řada. Mezi ty hlavní patří prachové částice (PM10 a PM2,5), benzo[a]pyren, těkavé organické látky a oxidy dusíku.

Pojem oxidy dusíku (NOx) označuje oxid dusnatý (NO) a oxid dusičitý (NO2). Oxid dusičitý je agresivní prudce jedovatý plyn, jehož vysoká koncentrace může způsobovat vážné záněty dýchacích cest a souvisí s výskytem bronchitidy a astmatu u dětí. Negativně působí také na oběhové ústrojí. Vzniká oxidací NO, který je produkován ve spalovacích motorech.

„Za nejvíce rizikové považuji velmi jemné částice. Ty, které jsou tak malé, že jsou okem neviditelné. Částice o průměru jednotek až desítek nanometrů, produkované spalovacími motory, ale například i otěrem brzd, se s vysokou účinností usazují v plicích, odkud mohou pronikat do krevního oběhu, případně též mohou pronikat podél čichového nervu do mozku. Na tyto částice jsou často navázány polotěkavé organické látky, z nichž například některé polyaromatické uhlovodíky jsou vysoce karcinogenní. Tyto částice produkují nejen naftové, ale i benzínové, a v menší míře i plynové motory.

Silniční doprava je v současné době největším zdrojem emisí oxidů dusíku v EU jako celku i ve většině unijních zemí. Její nebezpečí spočívá v tom, že doprava zvyšuje koncentrace NOx v zalidněných oblastech, a má tak přímý negativní vliv na velké množství lidí.

Pokud jde o polétavý prach pocházející z dopravy, největšími “škodiči” jsou řidiči, kteří ze svých dieselových aut záměrně odstraňují filtry pevných částic, které nebezpečný prach zachytávají. Důsledky jsou devastující.

Kromě řešení těchto akutních problémů pomůže lepšímu ovzduší ve městech rozvoj hromadné dopravy a moderních alternativních pohonů. Města by také měla usnadňovat pohyb chodcům a cyklistům.

Evropskou unii stojí znečištění ovzduší každoročně asi 400 000 předčasně zemřelých lidí, odhaduje Evropská agentura pro životní prostředí. Špatný vzduch je tak největším rizikem pro lidské zdraví - minimálně ve městech.

Legerova ulice v Praze na Novém městě patří v naší metropoli k dopravně nejzatíženějším. V důsledku toho je v ní také silně znečištěné ovzduší a například emise oxidů dusíku tam pravidelně přesahují všechny zákonné limity.

„V Legerově ulici jsou pravidelně přesahovány nejen roční limity emisí oxidů dusíku, ale také - jako na jediném z našich měřicích stanovišť - i limity hodinové. Kvalita ovzduší v Legerově ulici je tak ještě horší než v Ostravě,“ řekla Deníku Jana Ostatnická z českého hydrometeorologického ústavu v Komořanech.

V každém případě nemá cenu krátká varianta tohoto tunelu, která by v podstatě řešila situaci jen kolem Muzea. Všechny problémy by se hromadily na navazujících komunikacích. Řešení je třeba hledat spíše v rozvolnění automobilové dopravy, docílit, aby část motoristů jezdila do centra či na druhý vltavský břeh jinak než dosud.