Co dělat, když pociťujete ohrožení: Průvodce zvládáním úzkosti

Úzkost je běžná emoce, kterou zažil snad každý z nás. Může se projevovat jako neurčitý tlak na hrudi, roztěkanost, stažený žaludek nebo neodbytné myšlenky. Vystupňovaná a chronická nervozita může přerůstat v úzkost, což je pocit obav, strachu a ohrožení, který bývá spjatý i s tělesnými příznaky.

Příznaky úzkosti

Každý člověk prožívá úzkost jinak. Mezi nejčastější příznaky patří:

• Bušení srdce, zrychlený puls
• Zrychlené a mělké dýchání, dušnost
• Neklid
• Prožívání neurčitého strachu
• Pocity ohrožení
• Pocity napětí
• Zvýšené obavy až katastrofické scénáře
• Zhoršené soustředění
• Brnění rukou, nohou, obličeje, svalové napětí
• Potíže s usínáním
• Noční můry
• Návaly horka či chladu
• Závratě
• Bolest hlavy
• Hučení v uších
• Zvýšená unavitelnost
• Nechutenství, zvracení, průjem
• Sebepoškozování

Akutní techniky pro zvládání úzkosti

Následující postupy jsou užitečné ve chvíli, kdy cítíte, že úzkost roste. Akutní techniky jsou první pomoc.

• Dech: Dech je rychlá „páka“ na zklidnění. Prodlužte výdech (např. nádech na 4, výdech na 6).
• Čich: Jemná vůně může pomoci „přepnout“ pozornost a zklidnit napětí. Používejte esenciální oleje opatrně.
• Aktivita: Krátká aktivita umí snížit tělesné napětí a odvést pozornost od zahlcení.
• Grounding: Dotkněte se 3 povrchů.
• Studená voda: Pomoci může i studená voda na zápěstí, pomalé pití teplého nápoje nebo vědomé pojmenování: „Teď cítím úzkost.“

Prevence a dlouhodobé strategie

Úzkost roste v prostředí, kde je málo regenerace a příliš podnětů. Důležité je proto zaměřit se na prevenci a dlouhodobé strategie.

• Spánek: U úzkosti je spánek zásadní. Většina dospělých potřebuje zhruba 7-9 hodin.
• Pravidelná strava: Kolísání energie během dne umí úzkost zhoršit. Jezte pravidelná jídla s bílkovinou, vlákninou a dostatek tekutin.
• Pohyb: Pravidelná fyzická aktivita pomáhá stabilizovat spánek, napětí i energii během dne.
• Omezení podnětů: Omezte zprávy a sociální sítě.
• Kontakt: Úzkost má tendenci izolovat. Bezpečný kontakt s blízkými umí nervovou soustavu stabilizovat.
• Deník: Psaní deníku pomáhá ulevit přetížené mysli a zároveň zachytit, co funguje.

Krizová intervence

Akutní krize je zátěžová situace, která je natolik závažná a mimořádná, že ji člověk nedokáže zvládnout sám. Pokud se v takovém momentě nacházíte, není na co čekat. Akutní krize může provázet i šok a popření, spojený s pocitem odcizení od světa, při kterém se cítíte izolovaní, jakoby za sklem s tím, že se život tam venku odehrává bez vás, případně mimo vás.

Čtěte také: Znečištění ovzduší: role rostlin

Pokud jste svědkem krizové situace, mimořádné situace nebo rizikového jednání, kdy je osoba sama v ohrožení života, anebo ohrožuje jiné, volejte vždy pomoc přes nouzové služby. V akutním ohrožení neváhejte volat 112, krizové linky nebo zamiřte osobně do RIAPSu.

Krizové kontakty

Krizové linky nabízejí první pomoc v jakékoliv náročné životní situaci. Rozhovor je zcela anonymní. Pracovníci nabízejí podporu a pochopení, možnost odložit emoční zátěž, případně konkrétní praktickou pomoc v psychicky náročné chvíli.

Dva terapeuti a krizoví interventi poskytují na UHK každý týden krizové hodiny:

• Terapeut Adam Lebeda: Nabízí psychologické poradenství v rámci rodinných a partnerských vztahů, problémů se závislostním chováním, při krizových situacích a zvládání agrese, při potížích s motivací, smyslem života, sebeúctou.
• Psycholog Damián Kastner: Nabízí psychologické poradenství, podporu a krizovou intervenci například u témat: stres, strach a úzkost, problémy v partnerských či rodinných vztazích, náročné životní situace, studijní problémy aj.

Jak pomoci blízkému s duševním onemocněním

Základním principem komunikace s někým, kdo trpí duševním onemocněním, je naslouchání. Je důležité dát člověku prostor a snažit se pochopit jeho aktuální potřeby. Nabídni, že blízkému pomůžeš vyhledat odbornou pomoc. K odborníkovi můžete zajít i společně. Ovšem netlač na něj, pokud protestuje.

Léčba úzkosti

Léčba úzkostí může probíhat pomocí psychoterapie či léků (farmakoterapie). Podstatou léčby úzkostí je pak postupné uvědomování si a kontakt s často náročnými či potlačenými prožitky a jejich zpracování v bezpečném terapeutickém prostoru. To pak vede k objevení a nastavení funkční změny v životě.

Čtěte také: Klidný spánek jako v přírodě

Další formy léčby:

1. Farmakoterapie: Základní léčbou jsou antidepresiva typu SSRI.
2. Ketaminem asistovaná psychoterapie: Jedná se o zdravotnický výkon, který je určený výhradně do rukou odborníků.
3. Změna životního stylu: Klient se učí relaxovat a eliminovat věci, které ho nadměrně stresují. Výrazně snižovat míru úzkosti pomůže také fyzická aktivita.
4. Neurochirurgický zákrok: Využívá se u těžkých forem obsedantně kompulzivní poruchy.

Důležité upozornění: Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření. Obsah tohoto článku a veškeré informace a zmiňované metody v něm a jsou určeny pouze pro osobní a profesionální rozvoj a nemají za cíl nahrazovat odborné psychologické poradenství či psychiatrickou léčbu.

Čtěte také: Definice ochrany přírody

tags: #pocituji #jako #ohrozeni #co #delat

Oblíbené příspěvky:

• Kandidáti z Lounska ve volbách
• Lány Obilí v České Krajině
• Mladí přírodovědci soutěží
• Oxid uhličitý v ovzduší: Co ho způsobuje?
• Současné ekologické problémy