Měření emisí LPG/HL propan a platné normy

Vznik firmy LPG-OBCHOD se datuje mezi lety 1990 a 1991. Hlavním důvodem bylo porevoluční skokové zdražení benzínu. To způsobilo poptávku po levnějším palivu do tehdy téměř 100% benzínových vozidel, která zde v té době jezdila. Kontaktovali jsme výrobce v zemi LPG zaslíbené, totiž v Itálii, konkrétně Lovato, Marini, Zavoli a BRC. V současné době spolupracujeme s největšími českými MAGIC a polskými výrobci KME a STAG. Přestavěli jsme i taková auta, na které si jiní netroufli.

Legislativa a normy pro emise LPG

Vzhledem k tomu, že v Německu bylo vyhlášeno v Bundesgesetzblatt části I ze dne 18. října 1968 nařízení ze dne 14. října 1968, kterým se mění Straßenverkehrs-Zulassungs-Ordnung; že toto nařízení obsahuje ustanovení o opatřeních proti znečišťování ovzduší zážehovými motory motorových vozidel; že tato ustanovení vstupují v platnost dnem 1. vzhledem k tomu, že ve Francii bylo vyhlášeno v Journal officiel ze dne 17. května 1969 nařízení ze dne 31.

Členský stát, který udělí schválení typu, přijme nezbytná opatření, aby byl informován o každé úpravě konstrukční části nebo vlastností uvedených v bodě 1.1 přílohy I. Příslušné orgány dotyčného členského státu posoudí, zda je nutné provést na změněném typu vozidla nové zkoušky a vystavit nový protokol.

Změny nezbytné pro přizpůsobení požadavků ►M15 příloh I až XI ◄ technickému pokroku se přijímají postupem stanoveným v článku 13 směrnice Rady ze dne 6.

1. Členské státy přijmou předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Definice

b) „vozidlem na LPG nebo NG“ rozumí vozidlo vybavené určitým zařízením pro používání LPG nebo NG v jeho systému pohonu.

„odpojovacím zařízením“ se rozumí jakýkoliv konstrukční prvek snímající teplotu, rychlost vozidla, otáčky motoru, převodový stupeň, podtlak v sacím potrubí nebo jiné parametry pro účely aktivace, modulace, zpožďování nebo deaktivace činnosti jakékoliv části systému pro regulaci emisí, který snižuje účinnost systému pro regulaci emisí v podmínkách, které lze v běžném provozu a užívání vozidla logicky očekávat.

„náhradním katalyzátorem“ se rozumí katalyzátor nebo soubor katalyzátorů určených k nahrazení katalyzátoru původní výbavy na vozidle schváleném jako typ podle směrnice 70/220/EHS, který může být schválen jako samostatný technický celek podle čl. 4 odst. 1 písm.

Vzor informačního dokumentu týkajícího se emisí z výfuku, emisí způsobených vypařováním, životnosti zařízení proti znečišťujícím látkám a palubního diagnostického systému (OBD) je v příloze II.

Technická opatření provedená výrobcem musí zaručit, že emise z výfuku a emise způsobené vypařováním jsou účinně omezeny podle této směrnice v průběhu normální životnosti a za běžných podmínek používání.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

vozidlo je v místě bezprostředně viditelném pro osobu, která plní palivovou nádrž, nápadně, zřetelně a nesmazatelně označeno symbolem pro bezolovnatý benzin podle normy ISO 2575-1982.

Musí se učinit opatření k zamezení nadměrných emisí způsobených vypařováním a úniku paliva působeného chybějícím víčkem plnicího hrdla palivové nádrže.

Opatření proti neoprávněným zásahům

Každé vozidlo vybavené počítačem pro kontrolu emisí musí být zajištěno proti úpravám jiným, než které byly schváleny výrobcem. Výrobce schválí úpravy, jestliže jsou nezbytné pro diagnostiku, údržbu, kontrolu, dodatečnou montáž nebo opravy vozidla.

Všechny přeprogramovatelné kódy počítače nebo provozní parametry musí být zajištěny proti neoprávněnému zásahu a musí mít úroveň ochrany nejméně takovou, která splňuje normu ISO DIS 15031-7 z října 1998 (SAE J2186 z října 1996), za předpokladu, že se výměna dat týkajících se bezpečnosti provádí s použitím protokolů a diagnostického konektoru, které jsou předepsány v příloze XI dodatek 1 bod 6.5.

Parametry pro činnosti motoru zakódované v počítači nesmějí být změnitelné bez použití speciálních nástrojů a postupů (tj.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

Výrobci mohou žádat schvalovací orgán o výjimku z jednoho z těchto požadavků pro vozidla, u nichž je nepravděpodobné, že by potřebovala takovou ochranu.

Výrobci, kteří používají systémy programovatelného počítačového kódu (například Electrical Erasable Read-Only Memory, EEPROM), musí zabránit neoprávněnému přeprogramování.

Výrobci musí použít zlepšenou ochrannou strategii proti neoprávněným zásahům a ochranné funkce proti zápisu, které vyžadují elektronický přístup k externímu počítači provozovanému výrobcem.

Zkoušky emisí

Obrázek 1.5.3 znázorňuje postupy pro zkoušku typu I. Provede se bez přerušení zkouška trvající ◄ celkem 19 minut a 40 sekund a skládající se ze dvou částí, části 1 a části 2.

Vozidla používající jako palivo LPG nebo NG se podrobí zkoušce typu I podle přílohy XII pro různé poměry LPG a NG. Část 1 zkoušky se skládá ze čtyř základních městských cyklů.

Část 2 zkoušky je vytvořena z jednoho mimoměstského cyklu. Při zkoušce se ředí výfukové plyny a v jednom nebo více vacích se jímá proporcionální odebraný vzorek.

Výfukové plyny zkoušeného vozidla se ředí, jímají a analyzují níže uvedeným postupem a změří se celkový objem zředěných výfukových plynů. Zkouší se postupem podle přílohy III.

►M12 Aniž je dotčen bod 5.3.1.5, musí se zkouška opakovat třikrát. ◄ ►M10 U každé zkoušky musí být výsledky násobeny ◄ odpovídajícím faktorem zhoršení zjištěným podle bodu 5.3.5.

Odchylně od požadavků bodu 5.3.1.4 může však pro každou znečišťující látku nebo kombinaci znečišťujících látek být u jedné ze tří výsledných hmotností předepsaná mezní hodnota překročena nejvýše o 10 % za předpokladu, že aritmetický průměr ze tří výsledků je pod předepsanou mezní hodnotou.

Zkouší se jen jednou, pokud výsledek obdržený pro každou znečišťující látku nebo pro kombinované emise dvou znečišťujících látek je roven 0,7 L nebo menší (tj.

►M18 ◄ Zkouška typu VI (ověření průměrných emisí oxidu uhelnatého a uhlovodíků z výfuku po studeném startu při nízkých teplotách okolí). Tato zkouška musí být provedena u všech vozidel kategorie M1 a N1 vybavených zážehovým motorem kromě vozidel poháněných pouze plynným palivem (LPG nebo NG).

Zkouška se skládá ze čtyř dílčích městských jízdních cyklů zkoušky typu I část 1. Tato část 1 zkoušky je popsána v příloze III v dodatku 1 a znázorněna na obrázcích III.1.1 a III.1.2 dodatku.

Zkouška za nízkých teplot se provede při teplotě okolí 266 K (- 7 °C). Před započetím zkoušky se zkoušené vozidlo stabilizuje jednotným způsobem tak, aby bylo zajištěno, že výsledky zkoušky budou reprodukovatelné.

Během zkoušky se výfukové plyny ředí a odebere se proporcionální vzorek. Výfukové plyny zkoušeného vozidla se ředí, odebírají se vzorky a analyzují se postupem popsaným v příloze VII a změří se celkový objem zředěných výfukových plynů.

S výhradou požadavků bodů 5.3.5.2.2 a 5.3.5.3 se zkouška provede třikrát. Aniž jsou tím dotčeny požadavky bodu 5.3.5.2, může pro každou složku emisí překročit maximálně jedna naměřená hodnota emisí ze tří získaných výsledků předepsanou mezní hodnotu nejvíce o 10 % za předpokladu, že hodnota aritmetického průměru ze tří naměřených hodnot je nižší než předepsaná mezní hodnota.

Na žádost výrobce může technická zkušebna vykonat zkoušku typu I před dokončením zkoušky typu V s užitím faktorů zhoršení z výše uvedené tabulky. Faktory zhoršení se stanoví buď postupem podle bodu 5.3.6.1, nebo použitím hodnot tabulky v bodu 5.3.6.2.

Výrobce musí potvrdit, že hodnota lambda zaznamenaná při schvalování typu podle bodu 5.3.7.3 je správná a pro vozidla z běžné produkce je tato hodnota reprezentativní typickou hodnotu po dobu 24 měsíců ode dne udělení schválení typu pověřenou technickou zkušebnou.

Rozšíření schválení typu

Schválení typu udělené typu vozidla může být rozšířeno na odlišné typy vozidel za předpokladu, že kombinace systému motor/regulace znečišťujících látek je tatáž jako pro typ vozidla již schválený.

• umístění katalyzátorů (poloha a rozměry ve výfukovém systému, které nezpůsobují rozdíly teploty o více než 50 K na vstupu do katalyzátoru).

Schválení typu udělené pro typ vozidla z hlediska systému OBD může být rozšířeno na různé typy vozidel náležejících do stejné rodiny vozidel z hlediska systému OBD podle přílohy XI dodatku 2.

Shodnost výroby a kontrola v provozu

Musí být přijata opatření k zajištění shodnosti výroby podle článku 10 směrnice 70/156/EHS naposledy pozměněné směrnicí 96/27/EHS (schválení typu vozidla).

Tento článek pověřuje výrobce odpovědností za výkon opatření k zajištění shodnosti výroby se schváleným typem. S ohledem na schválení typu vydaná pro emise musí tato opatření také potvrzovat vyhovující funkčnost zařízení pro regulaci emisí v průběhu normální životnosti vozidla při běžných podmínkách v provozu (shodnost vozidel v provozu řádně udržovaných a provozovaných).

Rodinu vozidel v provozu je možno definovat základními konstrukčními parametry, které jsou společné vozidlům v rodině.

• uspořádání bloku válců (řadové, tvaru V, radiální, horizontální s protilehlými válci, jiné).
• způsob dodávky paliva do motoru (např.
• palivo, pro které je motor konstruován (benzin, motorová nafta, NG, LPG atd.).

Kontrolu shodnosti v provozu provede schvalovací orgán na základě informace dodané výrobcem.

popřípadě seznam typů vozidel uvedených v informaci výrobce, tj. období výroby vozidel, na které se vztahují informace výrobce (např. identifikace vozidel pojatých do programu (ať již byla nebo nebyla zkoušena).

• vlastnosti paliva použitého při zkoušce (např.
• nastavení dynamometru (např.

Postup při neshodě

Ze série se odeberou tři vozidla a zkoušejí se podle bodu 5.3.1 této přílohy. Faktory zhoršení se užijí týmž způsobem. Všechny tyto zkoušky se mohou vykonat s palivem obchodní jakosti.

Jestliže má být provedena zkouška typu III, musí se provést na všech vozidlech vybraných pro zkoušku typu I pro kontrolu shodnosti výroby (bod ►M15 7.1.3.1.1 ◄ ).

Jestliže vozidlo odebrané ze série nesplňuje požadavky bodu 7.1.6.1, odebere se nahodile další vzorek čtyř vozidel ze série a podrobí se zkouškám popsaným v dodatku 1 k příloze XI.

Schvalovací orgán ve spolupráci s výrobcem vybere vzorek z vozidel s dostatečným počtem najetým kilometrů a u nichž může být náležitě zaručeno, že byla užívána za běžných podmínek.

Výrobce je oprávněn za dozoru schvalovacího orgánu provést zkoušky, i destruktivní povahy, na těch vozidlech, jejichž úroveň emisí překračuje mezní hodnoty, za účelem stanovení možných příčin zhoršení, které nemohou být přičítány samotnému výrobci (např. používání olovnatého benzinu před datem zkoušek).

Plán nápravných opatření předložený výrobcem musí být schválen schvalovacím orgánem. Schvalovací orgán musí ohlásit své rozhodnutí všem členským státům do 30 dnů.

Potom podle čl. 11 odst. 6 směrnice 70/156/EHS uvědomí příslušný orgán, který udělil původní schválení typu, výrobce, že typ vozidla nesplňuje tyto požadavky a že se očekávají od výrobce určitá opatření.

Výrobce předloží orgánu do dvou měsíců po tomto oznámení plán opatření k odstranění závad, jehož podstata by měla odpovídat požadavkům bodů 6.1 až 6.8 dodatku 3.

Příslušný orgán, který udělil původní schválení typu, projedná věc do dvou měsíců s výrobcem, aby dospěli k dohodě o plánu opatření a jeho uskutečnění.

Palubní diagnostický systém (OBD)

Vozidla jiných kategorií nebo vozidla kategorie M1 a N1, na která se nevztahují body 8.1, 8.2 nebo 8.3, mohou být vybavena palubním diagnostickým systémem.

Rozdělení měřených hodnot znečišťujících látek uvedených v bodě 5.3.1.4 přílohy I se pokládá za logaritmicko-normální a tyto hodnoty se musí nejdříve transformovat stanovením jejich přirozených logaritmů.

Tabulka 1.2.5 udává hodnoty kritéria vyhovění An a kritéria nevyhovění Bn v závislosti na velikost zpracovávaného souboru vzorků.

tags: #měření #emisí #lpg #hl #propan #normy

Oblíbené příspěvky:

• Strategie nakládání s odpadem
• Barbora Škrlová
• Welfare drůbeže v ekologickém chovu
• Programy škola v přírodě Železné hory
• Obnovitelné zdroje v Číně