Měření emisí je nedílnou součástí technické kontroly (STK). Kromě toho, že pokud splníte emisní limity, znamená to zelenou pro vaši STK, také svým autem vytváříte menší zátěž pro ovzduší - a tedy zdravější prostředí pro nás všechny. Díky emisnímu testu stát ověřuje, zda se z výfuku osobních i užitkových vozidel neuvolňuje více škodlivin, než dovolují normy. Současně jde o ochranu vaší peněženky - vozidlo, které má v pořádku škrticí klapnu, spotřebuje méně paliva než vůz se zaneseným systémem vstřikování.
Každá stanice měření emisí pracuje podle zákona o podmínkách provozu vozidel či jeho prováděcích vyhlášek. Tyto předpisy doplňuje také zákon o ochraně ovzduší. Povinnost pravidelných technických prohlídek a měření emisí upravuje také zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Platnost měření emisí je svázaná s platností technické kontroly. V technickém průkazu proto najdete společné datum „STK+ME“.
Měření emisí je v České republice povinnou součástí technické kontroly vozidel již od 90. let. Jde o opatření, které má snížit znečištění ovzduší a přispět k ochraně lidského zdraví. Prospívá ale také vaší peněžence - udržované a efektivně fungující motory spotřebují méně paliva než zanesené a nehospodárné pohonné jednotky.
Česká republika se u emisních limitů řídí regulačními standardy Evropské unie. Tzv. emisní normy Euro určují, kolik škodlivin smí vozidlo vypouštět do ovzduší. Norma Euro 1 byla zavedena v roce 1992. V současné době se automobilky řídí normou Euro 6, která vstoupila v platnost v roce 2015. Norma Euro 7 by měla být zavedena v roce 2027. Kromě uvedených emisí bude nově sledovat také limity pro emise z pneumatik či brzd. Předpis poprvé klade důraz i na výdrž baterií u elektromobilů.
Euro normy se zaměřují především na množství:
Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?
Euro normy se vztahují jen na nově homologovaná (schválená) a registrovaná vozidla. Starší vozy mohou jezdit podle pravidel, která byla platná v době, kdy byla uváděná na trh.
Normy Euro se liší pro benzínová a naftová vozidla. Oba typy paliva se totiž na znečištění ovzduší podílí jiným způsobem. Benzínové motory tradičně produkují více oxidu uhelnatého a uhlovodíků.
Emisní normu si snadno ověříte ve velkém technickém průkazu v kategorii Emise v kolonce V9. Pokud velký techničák již nemáte k dispozici, dohledáte si technické údaje o vozidle online na Portálu dopravy, Portálu občana nebo v aplikaci eTechničák. Případně můžete na webu dataovozidlech.cz zadat VIN kód auta a vyhledat položku Stupeň plnění emisní úrovně.
Emisní normu se vám vyplatí vědět třeba při cestě do zahraničí. Některé evropské země (například Německo, Francie, Rakousko) rozlišují tzv. nízkoemisní zóny, do kterých smí vjet pouze vozidla, která splňují určitou emisní normu (v současnosti obvykle Euro 3 či Euro 4). V praxi se jedná hlavně o velká města, kde je problém se znečištěním ovzduší největší. V ČR zatím podobné zóny nefungují, ale o jejich zavedení se již delší dobu debatuje - zejména v Praze.
Pokud dovážíte vozidlo ze zahraničí nebo provádíte první převod vozidla z původního majitele, měli byste emisní normu znát také kvůli případné ekologické dani. Ta se uplatňuje u aut, která nesplňují žádnou ekologickou normu (10 000 Kč) nebo jen třídy Euro 1 (5 000 Kč) či Euro 2 (3 000 Kč).
Čtěte také: Postupy měření emisí 2T
Kontrola emisí v ČR probíhá na stanicích měření emisí (SME). Ty se obvykle nachází ve stejném areálu jako stanice technické kontroly (STK) - bez emisní kontroly totiž nemůžete absolvovat technickou. Jedná se však o dvě oddělené provozovny. Interval měření emisí je stejný jako u STK, tedy 4 roky po první registraci vozidla a poté každé 2 roky.
Zatímco Euro normy jsou stanovené pro nové vozy, měření na SME probíhá u používaných vozidel, která mají najeto klidně desítky či stovky tisíc kilometrů. Během technické kontroly emise tedy již nemusí být v souladu s výrobními normami, ale s mírnějšími provozními limity.
Hodnoty pro všechna vozidla jsou v databázi ministerstva, která je integrovaná do softwaru stanic měření emisí. Technik při kontrole zadá do systému VIN kód vybraného vozidla a uvidí limity, které má vůz splňovat s ohledem na typ motoru či rok výroby.
Před měřením dochází k vizuální kontrole, která by měla odhalit viditelné poškození výfukového systému nebo nadměrnou kouřivost motoru. V případě netěsnosti výfuku či jiných zjevných závad, které by ovlivnily kontrolu, není vozidlo k měření vůbec připuštěno. Poté následuje samotná kontrola spalin, při níž je k výfuku připojen analyzátor výfukových plynů (benzínové motory) nebo kouřoměr (dieselové motory). Nedílnou součástí procesu je i diagnostika řídicí jednotky přes OBD zásuvku, která ověřuje funkčnost příslušných elektronických systémů.
Při emisní kontrole technici zjišťují, jak moc vaše auto znečišťuje ovzduší. Technik nejprve ověří VIN, palivo a objem motoru. Následuje kontrola diagnostické zásuvky (OBD) a její propojení s měřicí jednotkou SME.
Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták
Auto se připojí na měřák výfukových plynů. Test probíhá na volnoběh a na zvýšený volnoběh (když lehce sešlápnete plyn). Sledují se hlavně CO (oxid uhelnatý) - jedovatý plyn vznikající při nedokonalém spalování, HC (uhlovodíky) - zbytky nespáleného paliva a lambda - ukazatel, jestli motor správně míchá vzduch a palivo.
U dieselu se neměří konkrétní plyny, ale kouřivost, tedy jak moc výfuk „černí“. Hodnotí se, jak moc plyn zatemňuje světlo (tzv. opacita). Zákon stanovuje, jak vysoké hodnoty jsou ještě v pořádku. Například novější auta s elektronickým řízením motoru (od normy Euro 3 výš) nesmí mít CO vyšší než 0,3 %. Starší auta s karburátorem mohou mít až 3,5 %.
Software SME následně porovná naměřené hodnoty s limity v databázi Ministerstva dopravy a vytiskne protokol o měření emisí.
Jednou z nejčastějších příčin neúspěchu je zanesený vzduchový filtr. Když je ucpaný, motor nedostává dostatek vzduchu, což zhoršuje spalování a zvyšuje emise. Dalším problémem bývá, když na palubní desce svítí známá oranžová kontrolka „check engine“. Znamená to, že řídicí jednotka motoru (ECU) hlásí chybu. V takovém případě se rovnou na emisní kontrolu ani nevyplatí jezdit. A do třetice - auta často selhávají kvůli netěsnému výfuku. Pokud výfuk někde fouká, zkreslí to výsledky měření.
Mezi nejčastější důvody, proč vozy na emisích selhávají, patří:
Cena za měření emisních limitů se odvíjí od konkrétní SME. Měření u naftových motorů občas bývá o cca 100 Kč dražší, ale najdete i stanice, které pracují s jednou cenou. Na nejvyšší ceny tradičně narazíte v Praze a dalších velkých městech, naopak v menších městech a na venkově vás technická kontrola i emise vyjdou levněji.
Na měření emisí nemusí majitelé veteránů zapsaných v registru historických a sportovních vozidel. Emise se pochopitelně netýkají ani elektromobilů, kde k žádnému spalování nedochází. Automobily s hybridním pohonem již prochází standardním měřením a musí splňovat stejné normy jako vozidla s klasickým spalovacím motorem.
Pokud emisní systémy vykazují poruchu nebo emise překračují stanovené hodnoty, tak kontrolou na SME neprojdete. Nemůžete tedy ani pokračovat na STK. Technik uvede nalezené závady do protokolu. Pokud chcete s vozidlem jezdit, musíte po odstranění závad absolvovat opakovanou kontrolu. Do té doby je vozidlo technicky nezpůsobilé.
Měřením emisí nejčastěji neprojdou vozidla s nefunkčním katalyzátorem, špatně seřízeným motorem nebo odstraněným filtrem pevných částic. V závislosti na modelu vozidla a rozsahu poruch vás tyto závady obvykle vyjdou na tisíce až desetitisíce Kč.
Nechcete při měření emisí řešit problémy? Udržujte své vozidlo v dobré kondici. Následující opatření vám pomohou držet emise pod kontrolou:
Když vaše auto neprojde emisní kontrolou, i tak dostanete protokol o měření emisí. V tomto papíře bude napsáno, proč neprošlo a v čem je problém. S tímhle dokumentem se tedy vyjdete za technikem a vyřešte si nápravu.
Pokud vaše auto na emisích neuspěje, technik vám předá protokol s naměřenými hodnotami a kódy závad. S tímto protokolem se objednejte do servisu. Na základě výsledků a důkladné diagnostiky motoru přesně určíte příčinu problému - ať už jde o vadnou lambda sondu, katalyzátor, nebo jinou závadu - a navrhněte efektivní opravu.
V roce 2020 se k výše uvedeným limitům přidal ještě univerzální limit CO2, kterého smí vůz vypustit maximálně 95 gramů na každý ujetý kilometr. Překročení tohoto limitu znamená pokutu ve výši 95 eur za každý gram navíc u každého takového prodaného auta. Na druhou stranu se ale emise počítají za všechna auta prodaná po celé EU, takže třeba plug-in hybridy, které mají tyto emise kolem 50 g/km, významně sráží průměr automobilky.
Kdokoli někdy zažil rozsvícenou kontrolku „check engine“, ví, jak stresující to může být. Ale klid - OBD-II diagnostika dává řídicí jednotce vašeho auta možnost vám přesně říct, co není v pořádku. Jak vážné to je? Dokáže najít závadu dřív, než se stane opravdová chyba - od emisí, přes startování, až po převodovku.
Diagnostika OBD-II pracuje se čtyřmi typy chybových kódů:
Každý kód má formát písmeno + číslo (např. P0171 nebo U0100) a vysokou informační hodnotu. Skener je přečte, ty už to jen přeložíš.
P0171 / P0174 - motor je příliš chudý (příliš vzduchu, málo paliva).
Možná závada: vadný snímač MAF/MAF nebo Lambda, únik vzduchu (sací trakt).
Řešení: vyčistit MAF, zkontrolovat sání, případně vyměnit snímač.
P0300-P0304 - zážehy ve válcích (náhodné nebo specifické).
P0302 - problém ve válci č. 2: může být vadná zapalovací svíčka, cívka, kabeláž nebo špatný vstřikovač.
Řešení: testování zapalování, výměna komponent, případně kontrola komprese nebo palivového systému.
P0231 - slabé napětí v obvodu čerpadla.
Příznaky: motor nenastartuje, zhasíná, trhá.
Možné příčiny: poškozená kabeláž, korodované konektory, vadné relé nebo pojistka.
Řešení: očistit kontakty, vyměnit pojistku/relé, ověřit uzemnění.
P0700 - obecná chyba v systému převodovky (TCM-ECM komunikace).
Možné příčiny: porucha solenoidů, ventilů, nízká hladina kapaliny, závada TCM.
Řešení: detailní diagnostika, kontrola hydrauliky a elektroinstalace, případná výměna nebo repas TCM.
U0100 - ztráta komunikace s ECU (řídicí jednotkou motoru).
Možné příčiny: přerušení BUS sítě, špatné uzemnění, závada kabeláže.
Řešení: diagnostika kabeláže, připojení, výměna konektorů.
P0833 - chyba v obvodu spínače spojkového pedálu „B“.
Příznaky: motor startuje bez sešlápnutí pedálu, nebo vůbec.
Možnosti: vadný spínač, poškozený konektor/kabeláž, selhání řídicí jednotky (PCM).
Řešení: test spínače multimetrem, vyčištění spojení, případná výměna spínače nebo PCM.
tags: #měření #emisí #špatná #funkčnost #OBD