Měření emisí v komíně a související legislativa v ČR

Problematiku lokálních topenišť řeší zákon o ochraně ovzduší. Za lokální topeniště jsou považovány spalovací stacionární zdroje o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně. Lokální topeniště jsou v současné době jeden z největších znečišťovatelů ovzduší a to hlavně z pohledu emisí tuhých znečišťujících látek a benzo[a]pyrenu.

Zásady správného vytápění

Dodržením zásad správného vytápění je možné dosáhnout výrazného snížení emisí znečišťujících látek z lokálních topenišť. Je však nutné mít na paměti, že i při dodržování všech zásad správného vytápění jsou spalovací zdroje na pevná paliva (kotle, kamna a krb) velmi významným zdrojem emisí znečišťujících látek (především prachových částic (PM10 a PM2,5) a na ně navázaného benzo[a]pyrenu.

1. Palivo

V kotli či kamnech je nutné používat pouze takové palivo, které určil výrobce zdroje (kotle, kamen, krbu) a se kterým byl zdroj testován při uvádění na trh. Mezi nejčastější chyby ve výběru paliva patří spalování hnědého uhlí v litinových kotlích, které byly konstruovány pro černé uhlí nebo jen koks, případně nedodržení předepsaného maximálního obsahu vody v palivovém dřevě, nebo použití uhlí jiné zrnitosti nebo dokonce uhelných sort, jejichž spalování je zákonem zakázáno (hnědé energetické uhlí, lignit, proplástky a uhelné kaly).

Pokud došlo k dodání paliva, které nesplňuje kvalitativní parametry, je možné se obrátit se stížností na Českou obchodní inspekci (od r. 2018 je limitován i obsah jemných prachových složek uhlí). Při spalování dřeva je nutné zachovat předepsanou velikost kusů a vyhnout se spalování např. dřevní štěpky v kotlech na kusové dřevo. Nejvýznamnějším parametrem kusového dřeva je jeho vlhkost, kde vyšší vlhkost vede nejen k vyšším emisím znečišťujících látek, ale i ztrátám tepla (všechnu vodu je nejprve nutné se ztrátou energie odpařit). Horší hoření pak vede k zanášení kotle i spalinových cest (komínu a kouřovodu) a větší spotřebě dřeva.

Vyšší obsah vody v palivu vede také ke zvýšení opotřebení kotle korozí. Optimální je skladovat dřevo v zastřešeném, ale provětrávaném, dřevníku izolovaném od země, a to minimálně dva roky. U dřevěných pelet pak doporučujeme volit kvalitní, certifikované pelety. Pelety horší kvality mohou vést například k poškození podavače paliva a nemusí zajistit požadovaný výkon kotle.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Spalování odpadu vede zpravidla jen k malé finanční úspoře, ale kromě toho, že se jedná o porušení zákona o ochraně ovzduší pod pokutou, je to především velmi nezodpovědné chování. Při spalování odpadu mohou vznikat a do ovzduší unikat nebezpečné látky, současně je obtížné zachovat správný průběh procesu hoření, může docházet k nedokonalému hoření, které způsobí zanášení spalinových cest. Zdroj, ve kterém je odpad spalován, může být poškozen jak přílišným a nárazovým tepelným zatížením, tak zvýšenou korozí (agresivní tzv. chlorová koroze).

Odpadem jsou nejen zbytky plastů a papíru z domácností, ale také zbytky dřevěných výrobků (nábytek, okna, krovy, pražce apod.), které jsou kontaminovány mořidly či barvami. Některé starší kusy dřeva mohou být ještě mořeny nebezpečnou rtutí nebo karcinogenními dehtovými látkami. Naopak současné standardní euro-palety většinou nejsou chemicky ošetřeny a je tak možné je spalovat. Nelegálním spalováním odpadu je také spalování použitých minerálních olejů ať již přímo v kotlích nebo i ve speciálních hořácích. Na poškození zdroje způsobené spalováním nevhodného paliva nebo odpadu se samozřejmě nebude vztahovat záruka poskytovaná výrobcem.

Pokud máte možnost spalovat více druhů pevných paliv, můžete přizpůsobit volbu paliva aktuální situaci kvality ovzduší nebo rozptylovým podmínkám, nebo na další topnou sezonu koupit palivo s nižším dopadem na ovzduší. Při zhoršených rozptylových podmínkách volte sušší a tvrdší dřevo, nebo nahraďte kusové uhlí uhelnými briketami, nebo nejlépe kvalitními lisovanými dřevěnými briketami či koksem. U automatických kotlů pak můžete vyměnit uhlí za dřevěné pelety. Pokud můžete, ideální je v těchto situacích využít elektřinu nebo zemní plyn a vyhnout se například přitápění v krbu.

2. Zdroj

Základním parametrem zdroje je jeho výkon, který musí odpovídat tepelné potřebě vytápěného domu, pokud došlo například k zateplení či k výměně oken díky čemuž se potřeba tepla snížila, je zdroj naddimenzován a bude velkou část roku provozován při příliš nízkém výkonu a s vyššími emisemi. Tento problém lze řešit instalací akumulační nádoby.

Zdroji musí také odpovídat spalinové cesty (kouřovod a komín), které musí splňovat požadavky na teplotu a tah. Při každé změně zdroje je nutné provést revizi spalinové cesty kominíkem. Výměnu zdroje je však vhodné s kominíkem konzultovat předem, protože moderní kotle jsou poměrně náročné na tah komína a dosahují nízkých teplot spalin a dodatečné řešení tohoto problému může být velmi obtížné, nebo i nemožné. Naopak při silném či kolísavém tahu komína může velmi pomoci instalace jednoduchého a relativně levného regulátoru tahu.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

Instalaci zdroje přenechte prověřeným odborníkům, a to především u moderních kotlů. U starších kotlů může instalaci ověřit technik při kontrole technického stavu a provozu zdroje, jejíž provedení je povinné každé 3 roky. Zajistěte dostatečný přívod vzduchu ke kotli - spalování paliv vyžaduje velké množství vzduchu. Výměna nebo jen zavření okna do kotelny může vést ke špatnému provozu kotle. U lokálních topidel (kamen, krbů) je tento problém ještě častější a ideální je zajistit samostatný, externí přívod vzduchu, a to především u nových či rekonstruovaných domů.

Dbejte také na správné zapojení bezpečnostních prvků, bezpečnostního ventilu nebo dochlazovací smyčky, jedná se o nejčastější prohřešky identifikované techniky provádějícími pravidelné kontroly zdrojů.

V současnosti jsou na trh dodávány pouze kotle splňující požadavky Ekodesignu. Současně jsou kotle (dle ČSN EN 303-5) zařazovány dle emisí a účinnosti do tříd 1 - 5, kdy kotle tříd 1 a 2 bude od září roku 2022, resp. 2024 zakázáno používat. Splnění vyšších tříd je u některých kotlů s ručním přikládáním podmíněno instalací akumulační nádoby, díky které nemusí být zdroj provozován při sníženém výkonu, jenž zpravidla vede k vyšším emisím.

3. Obsluha

Zvláště u moderních zdrojů začněte podrobným přečtením návodu, a předepsané postupy dodržujte, ty se mohou od starších kotlů velmi lišit. Zásadní je u kotlů s ručním přikládáním zátop a přikládání, kdy vzniká největší množství emisí a i zdánlivě drobné odchýlení od předepsaného postupu může tyto emise významně zvýšit. Problém může nastat také při přiložení příliš velkého množství paliva v situaci, kdy již není zajištěn odběr tepla (a akumulační nádoby jsou již nabité). V této situaci pak kotle se spalinovým ventilátorem přejdou do určitého nouzového stavu, při kterém palivo dohořívá za malého přístupu vzduchu a vysoké produkce emisí. U jednoduchých či špatně zapojených kotlů může tento stav být i nebezpečný.

Pokud používáte pevná paliva jen doplňkově, omezte jejich použití při zhoršené kvalitě ovzduší, nebo zhoršených rozptylových podmínkách (informace jsou dostupné např. zde).

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

Pokud nejste s provozem kotle spokojeni, nebo si na Vaše topení stěžují sousedi, může se jednat o snadno odstranitelný problém, který ovšem vede ke zvýšenému znečišťování ovzduší. V takovém případě se obraťte na odborníky (kominíka či odborně způsobilou osobu k provádění kontrol technického stavu a provozu zdrojů, kterou můžete najít zde).

4. Údržba a nastavení

V souladu s návodem dodržujte předepsanou údržbu! Každý kotel, a to i ten nejmodernější, vyžaduje pravidelné čištění teplosměnných ploch - výměníku, čímž se zvýší jeho účinnost a tedy míra využití energie paliva. Nejméně v termínech daných vyhláškou provádějte čištění a každoroční kontrolu spalinových cest (komína a kouřovodů). Vyhněte se však chemickým prostředkům na čištění komína s obsahem mědi, jejich použitím vzniká velké množství toxických dioxinů.

Každou závadu ihned odstraňte - nedoléhající či chybějící spalinová klapka nebo netěsnící dvířka kotle či kamen (chybějící či opotřebované těsnění) mohou významně ovlivnit přístup vzduchu a tím zhoršit kvalitu spalování. Neřešená závada pak může vést k dalším problémům.

Nastavení zdroje u moderních kotlů přenechte odborníkům a nezasahujte do něj, pokud si nejste jisti tím, co děláte. Změny nastavení vstupní a výstupní teploty kotle, otáček spalinového ventilátoru nebo rychlosti přikládání automatického hořáku mohou mít komplexní dopad na činnost zdroje. Často dobře míněný zásah (např. zvýšení účinnosti snížením teploty vody) může vést k negativním dopadům. K optimálnímu nastavení a provozu kotle je vhodné instalovat spalinový teploměr a udržovat teplotu spalin v předepsaném rozsahu. Moderní kotle však dosahují vysoké účinnosti mimo jiné snížením teploty spalin, což však za určitých okolností může mít negativní dopady na vlastní spalovací proces.

V případě podání stížností se tedy obracejte na místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Tento úřad má možnost zjistit objektivní stav provozování těchto zdrojů, a to i s využitím možností provedení kontroly kotle či topidla v obydlí, přičemž v případech, kdy je to účelné, může odebrat i vzorky popela pro prokázání případného spalování odpadu.

Zákaz starých kotlů

Dle § 17 odst. 1 písm. g) zákona o ochraně ovzduší, byla stanovena povinnost provozovat spalovací stacionární zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu do 300 kW včetně, které slouží jako zdroje tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění a které nejsou navrženy rovněž pro přímé vytápění místa instalace, v souladu s minimálními požadavky uvedenými v příloze č. 11 k zákonu.

Požadavky přílohy č. 11 neplní staré kotle na pevná paliva, které jsou zařazeny do nižší než 3. třídy (dle ČSN EN 303-5). Třídu kotle je možné zjistit ze štítku kotle nebo návodu k použití, případně ji sdělí pracovník, který provádí pravidelnou kontrolu technického stavu a provozu kotle.

Novelou zákona o ochraně ovzduší (142/2022 Sb.) došlo k úpravě a posunu termínu zákazu provozu nevyhovujících kotlů. Pokud je spalovací stacionární zdroj, kterého se zákaz týkal (tedy kotel na pevná paliva) provozován v rodinném domě, bytovém domě nebo stavbě pro rodinnou rekreaci, byl provozovatel povinen jej provozovat v souladu s požadavky uvedenými v § 17 odst. 1 písm. g) nejpozději 31. srpna 2024. Na kotle umístěné v jiných objektech, než v rodinném domě, bytovém nebo stavbě pro rodinnou rekreaci, se pak vztahuje původní požadavek na soulad s požadavky přílohy č. 11 nejpozději k 1. 9. 2022. Pokud si nejste jisti, do které kategorie Váš objekt spadá, můžete si ověřit stanovený způsob využití stavby např. v katastru nemovitostí.

Pokud kotel nesplňuje alespoň třetí třídu dle výše uvedené normy, není možné jej již provozovat. V současnosti je možné čerpat na výměnu nevyhovujících kotlů dotační podporu z programů Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light.

Jak postupovat při výměně starého kotle

Pokud jste dosud výměnu starého kotle neprovedli a plánujete ji, doporučujeme postupovat následujícím způsobem:

1. Začít opatřeními na snížení tepelné potřeby domu, koupě zdroje tepla s nižším výkonem bude první úsporou, následně ušetříte každý rok za palivo nebo energie. Zateplení, ať již komplexní nebo dílčí (např. jen střechy), odstranění tepelných mostů, výměna dveří, oken, to vše jsou kroky, které je dobré provést před výběrem nového zdroje. Na částečné i komplexní zateplení a úsporná opatření lze dnes čerpat dotace z programu Nová zelená úsporám, případně z programu Nová zelená úsporám Light, a to i když je budete realizovat svépomocí. Pro výběr vhodných opatření je dobré se poradit s odborníky a nechat si provést snímání objektu infračervenou kamerou, která odhalí nejslabší místa domu, kudy odchází nejvíc tepla.
2. Nechat si zpracovat výpočet tepelné potřeby domu a návrh požadovaného výkonu nového zdroje.
3. S využitím kalkulaček dostupných zde, kde si můžete nastavit detaily výpočtu (např. v případě využití stávající otopné soustavy, komína apod.), zhodnotit všechny možné alternativy z pohledu jak investičních, tak provozních nákladů.
4. Zvážit dobře veškerá možná omezení, úskalí a výhody jednotlivých typů vytápění.

Jen namátkou:

• místní a časová dostupnost paliva - dostupnost tříděného uhlí pro domácnosti bude určitě klesat;
• možnost navýšení elektrického příkonu pro využití tepelného čerpadla;
• prostorové nároky na nový zdroj a jeho příslušenství - včetně akumulační nádoby nebo dřevníku pro skladování dřeva;
• použitelnost stávajícího komína s novým zdrojem - zde je vhodná již na začátku konzultace s kominíkem;
• využitelnost stávající otopné soustavy - i klasická otopná soustava může při správném zapojení nabídnout kondenzační provoz plynového kotle, u tepelného čerpadla je přechod na nízkoteplotní soustavu zpravidla nutný;
• nároky na obsluhu za celou dobu životnosti zdroje - dnes vám štípání dřeva nebo obsluha kotle může připadat jako příjemný pohyb, za pár let to může být velká zátěž;
• možnost dálkového ovládání - u moderních zdrojů tepla běžný standard, u některých ale zatím nerealizovatelné;
• způsob využití domu - rekreační objekty a trvale obývané domy mají jiné nároky na způsob vytápění;
• dopady v případě prodeje domu, kdy některý typ vytápění může být výhodou a dostanete za něj dobře zaplaceno, v jiném případě to tak být nemusí.

5. Při vlastním výběru zdroje volit osvědčené, kvalitní značky. Některé kotle nebo tepelná čerpadla mohou sloužit více než 20 let, levnější značky nemusí vydržet ani 10 let. Nedívejte se pouze na cenu, ale i na udávané parametry (účinnost, hlučnost, topný faktor aj.), ale k těmto údajům buďte obezřetní, ne vše, co je na certifikátu musí být nutně pravda, věnujte pozornost i tomu, kde byl výrobek testován a certifikován.
6. Preferovat obnovitelné zdroje energie nebo nositele energie, kde lze přechod k obnovitelným zdrojům očekávat (elektřinu). A to nejen z důvodů ochrany světového klimatu, ale i proto, že fosilní zdroje energie mohou být v budoucnosti zdraženy nějakou formou zpoplatnění uhlíku.

Dotace na výměnu nevyhovujících zdrojů tepla

Dotační podporu na výměnu stávajících nevyhovujících kotlů na pevná paliva za nové, ekologičtější způsoby vytápění, je možné čerpat z těchto programů:

• Nová zelená úsporám - program je určen všem domácnostem
• Nová zelená úsporám Light - program je určen pouze pro domácnosti s nižšími příjmy.

S dotační podporou je možné si pořídit kotel na biomasu nebo tepelné čerpadlo. Žadatel o dotaci musí být vlastníkem nebo spoluvlastníkem nemovitosti -rodinného domu, bytového domu nebo bytové jednotky. V rámci Nové zelené úsporám jsou podporovány i výměny lok...

Legislativa v oblasti měření emisí

Práva a povinnosti v oblasti čištění, kontroly a revizí spalinových cest jsou nově od 1.1.2016 uvedeny v zákoně o požární ochraně č.133/1985 Sb. a novém prováděcím předpisu - vyhlášce č.34/2016 Sb.

Základní legislativní předpisy

• Zákon 183/2006 Sb. (stavební zákon)
• Zákon 133/1985 Sb. (zákon o požární ochraně)
• Vyhláška 268/2009 Sb. (o technických požadavcích na stavby)
• Nařízení vlády 91/2010 Sb. (o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv)

Vyhláška č. 415/2012 Sb. o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování

Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 4 odst. 9, § 6 odst. 9, § 12 odst. 8, § 16 odst. 9, § 17 odst. 7, § 32 odst. 8 a § 34 odst. 5 zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 87/2014 Sb. a zákona č. 104/2021 Sb. (2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (oznámení č. 2012/588/CZ).

Definice paliv dle vyhlášky:

• d) plynovým olejem jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva uvedené pod kódy 2710 19 25, 2710 19 29, 2710 19 47, 2710 19 48, 2710 20 17 nebo 2710 20 19 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.
• e) těžkým topným olejem jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy s výjimkou lodního paliva a plynového oleje uvedené pod kódy 2710 19 51 až 2710 19 68, 2710 20 31, 2710 20 35 nebo 2710 20 39 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87.

Intervaly jednorázového měření emisí

• 1. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 1.1., 1.2., 1.3. a 1.4. jedenkrát za dva kalendářní roky,
• 2. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodech 4.1., 4.2. a 7. jedenkrát za kalendářní rok,
• 3. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 5 v části II bodu 4.3. s projektovanou spotřebou organických rozpouštědel 0,5 t/rok a více a současně do 2 t/rok včetně, bodu 9. jedenkrát za dva kalendářní roky,
• 4. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 2.2.1., 3.8.1., 4.1.1. jedenkrát za tři kalendářní roky,
• 5. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 3.7.1., 3.8.3. jedenkrát za dva kalendářní roky,
• 6. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 3.4.2. s projektovaným tepelným výkonem od 1 MW do 5 MW včetně a bodu 3.5.2. jedenkrát za dva kalendářní roky,
• 7. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 9 jedenkrát za kalendářní rok,
• 8. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 10 jedenkrát za kalendářní rok,
• 9. u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.5. jedenkrát za tři kalendářní roky,
• 10. u stacionárních zdrojů tepelně zpracovávajících odpad, pokud jde o měření těžkých kovů, polychlorovaných dibenzodioxinů (PCDD), polychlorovaných dibenzofuranů (PCDF) a dále o měření plynných anorganických sloučenin fluoru vyjádřených jako fluorovodík, plynných anorganických sloučenin chloru vyjádřených jako chlorovodík a oxidu siřičitého při uplatnění bodu 4 nebo 5 části B přílohy č. 6 jedenkrát za kalendářní rok.

Výjimky z jednorázového měření

Jednorázové měření se neprovádí u stacionárních zdrojů vyjmenovaných v části A přílohy č. 7, a to:

• b) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 1.3., 2.1., 3.8.4.
• c) u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodech 3.5.1., 3.7.1., 3.8.3., 5.2.1., u stacionárních zdrojů uvedených v příloze č. 8 v části II bodu 4.2.5.

Podmínky pro jednorázové měření emisí

Jednorázové měření emisí musí být reprezentativní a průkazné a použitá metoda měření a odběru vzorků musí co nejpřesněji odrážet skutečnost o úrovni znečišťování. Tyto požadavky se považují za splněné, je-li postupováno podle určených technických norem podle zákona o technických požadavcích na výrobky. Metody a postupy odběrů a stanovení znečišťujících látek a doplňkových veličin, pro něž je vyžadováno osvědčení o akreditaci, jsou uvedeny v části I přílohy č. 3.

Doba trvání jednorázového měření

• Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 2 písm. a) a b) je 30 minut.
• Minimální doba jednorázového měření podle § 3 odst. 2 písm. c) je 60 minut.

U spalovacích stacionárních zdrojů podle § 13 o jmenovitém tepelném příkonu do 5 MW včetně spalujících výhradně lehký topný olej, naftu, zemní plyn, degazační plyn, zkapalněný zemní plyn, vodík nebo zkapalněné ropné plyny a jejich směsi lze jednorázové měření oxidu uhelnatého a oxidů dusíku provádět potenciometricky přímým měřením přístroji s elektrochemickými články nebo jinými přístroji pro kontinuální měření emisí.

Kontrola a revize spalinových cest

Kontrola komínů, čištění komínů, revize komínů, měření emisí komínů, vložkování komínů, frézování komínů, oprava komínů, odborné poradenství jsou důležité pro správný a bezpečný provoz topných systémů.

Poctivý kominík zná odpovědi na vaše otázky a umí nejen poradit, ale i pomoci. Opravený komín je odolný vůči vlhkosti i korozi s maximální funkčností a životností. Jako odborná a autorizovaná firma provádíme samozřejmě také odborné poradenství.

tags: #měření #emisí #v #komíně #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Grafy znečištění vod
• Jak správně odplout od stanoviště?
• Dacia Duster a emise
• Strategie Environmentálního Marketingu
• Nepovolené přečerpání u mBank