V poslední době se neustále zvyšují požadavky na ekologičnost vozidel a minimalizaci dopadu na životní prostředí, přičemž zásadní roli hrají emise. Stejně jako STK, i emise platí dva roky pro všechny typy spalovacích motorů - dieselových, benzínových, na pohon LPG a CNG, a to podle §41 zákona č. 56/2001 Sb. o technických podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Měření emisí je kontrola technického stavu vozidla, motoru a příslušenství, které se podílejí na tvorbu škodlivých emisí ve výfukových plynech. Dále se při ní měří hodnoty oxidu uhelnatého ve výfukovém plynu v různých situacích (volnoběh, vyšší otáčky).
S vozidlem tedy přijedete na stanici, změří vám emise (SME) a potom následuje kontrola technického stavu. Pokud technik narazí na nějakou závadu, může dojít k seřízení vozidla a odstranění problému. Výstupem měření je protokol o měření emisí.
Každý motor má v technickém listu stanovené maximálně povolené limity emisí. V případě naftových motorů se jedná o parametr součinitel absorpce, který je známý jako kouřivost. V případě benzínových motorů se měří jiné parametry než u naftových motorů, a to hodnota lambdy, oxid uhelnatý, nespálené uhlovodíky, oxid uhličitý a také proces měření emisí je naprosto odlišný než u dieselových motorů.
Pokud výrobce tyto hodnoty nestanovil, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č. c) porovnání výsledků kontroly a naměřených hodnot se stavem a hodnotami stanovenými výrobcem vozidla. Pokud výrobce tyto hodnoty nestanoví, nesmí být překročeny přípustné hodnoty stanovené přílohou č.
Čtěte také: Postupy měření emisí motorů
Emisní limity upravují normy EURO. V současnosti je platná norma EURO 6, která se zaměřuje hlavně na emise oxidů dusíku. Diesely nesmí do ovzduší vypouštět více než 80 mg na km. Nejen to, podmínky se stále zpřísňují. Zároveň se zdokonalují přístroje, kterými se tyto hodnoty měří. Nyní jsou vybavené tlakovým čidlem, což technikovi napoví, že je správně zasunutý a nesnímá vzduch z okolí. Kouř z výfuku do nich kvůli správnému měření musí proudit napřímo.
Starší vozy se samozřejmě řídí staršími předpisy, ale aby mohly jezdit po našich silnicích, musí každé 2 roky projít emisní prohlídkou. Emisní prohlídka musí vždy předcházet pravidelné prohlídce ve stanici technické kontroly.
Než se vydáte na kontrolu, rozmyslete si, jestli není lepší zajet za známým mechanikem a nechat si vůz prohlédnout. Vyhnete se tak problémům na stanici. Většina stanic STK toto také nabízí - že se vám na auto nejprve podívají, opraví, co je potřeba, a až potom se přejde na reálnou kontrolu.
Ruku na srdce. Jestli máte diesel, se kterým nejezdíte na dlouhé vzdálenosti, doporučuje se před kontrolou auto pořádně projet a na kontrolu přijet s hodně zahřátým motorem. "Musíme u sebe mít stejné doklady, jako na technickou prohlídku. Emisní kontrola nesmí být při technické kontrole starší 30 dnů, což znamená, že do této doby po absolvování emisní kontroly musíme absolvovat také technickou prohlídku. Před samotným měřením emisí je auto zkontrolováno, zda souhlasí doklady a skutečný stav, a zda nejsou někde nějaké netěsnosti. "Na emisní prohlídku bychom se pak měli, stejně jako na technickou prohlídku, připravit.
Když vaše auto neprojde emisní kontrolou, i tak dostanete protokol o měření emisí. V tomto papíře bude napsáno, proč neprošlo a v čem je problém.
Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?
Jak už víme, od r. 2019 byly zpřísněné nejen emisní normy, ale i samotný proces průběhu měření emisí. Každé certifikované pracoviště musí kamerově snímat přistavené vozidlo i proces měření emisí. Samotný proces měření probíhá následovně: Pokud je to možné, měřící zařízení emisí se připojí přes OBD konektor na řídící jednotku auta, aby bylo možné ověřit aktuální teplotu oleje, maximální otáčky, případně další potřebné parametry. Kouřivost se měří při maximálních otáčkách, takže musíte počítat s tím, že motor auta se bude několikrát vytáčet do maximálních otáček i nad 5000 ot/min. Korektní měření zároveň probíhá tak, že se pedál sešlápne naplno, ne plynule. Měří se i čas, za který se dosáhnou stanovené maximální otáčky. Do výfuku se vloží snímač, který měřícímu zařízení zasílá naměřené údaje. Na jedno měření může být potřebné sešlápnout plynový pedál 3 až 5krát v závislosti na tom, jaké hodnoty se naměřily, protože mezi jednotlivými naměřenými hodnotami je stanovená maximální odchylka. Pokud vozidlo neprošlo prvním měřením, technik je podle stanovené metodiky povinný provést opakované měření emisí. Pokud auto při opakovaném měření vyhovuje stanoveným normám kouřivosti, auto projde testem emisí.
Mnohé vznětové motory nedosahují při sešlápnutí pedálu akcelerace tzv. "přeběhové" (regulační) otáčky. Tyto otáčky jsou těmi, do kterých se musí motor dostat v emisním testu, aby byla změřena kouřivost dle stanovené metodiky.
Pokud je elektronické řízení motoru vybaveno omezením otáček na hranici hluboko pod přeběhové otáčky, existují od většiny výrobců vozidel pokyny, podle kterých instrukcí je možné tento systém uvést do módu měření emisí, kde již přeběhových otáček dosáhnout lze. U některých moderních vozidel se přepíná do módu "měření emisí" jednoduše, např. vyšlápnutím spojkového pedálu (Škoda), nebo trojím za sebou jdoucím sešlápnutím pedálu spojky do podlahy (Mercedes), nebo např. vypnutím systému ESP na palubní desce.
Tato jednoduchá pravidla však neplatí paušálně u všech značek a modelů a tak si emisní technici pomáhají alternativně tak, že roztočí kola vozidla na zkušební stolici pro zkoušení brzd, nebo za zvednutého stavu na dílenském zvedáku.
Aditivovaná nafta skutečně vylepší emise a může reálně pomoct projít emisemi. Je ale potřeba na aditivované naftě najezdit aspoň 100 km. Pro dosažení nejlepšího výsledku doporučuje výrobce aditiva jezdit aspoň 30 min v otáčkách nad 3000 ot/min. Takže před STK a měřením emisí je nejlepší přidat do plné nádrže (nebo aspoň do 50 l) extrémní čistič palivového systému JLM a projet se po dálnici, aby bylo motor možné držet ve vyšších otáčkách.
Čtěte také: Postupy měření emisí 2T
Je ale důležité podotknout, že žádná přísada do nafty nevyřeší technický problém v motoru.
Na certifikovaném pracovišti pro měření emisí jsme testu podrobili dvě auta a to Škoda Octavia 2002, 1,9 TDI 81 kW a Alfa Romeo 159 1,9 TDI 110 kW r. v. 2007. Z přiložených záznamů měření emisí je vidět naměřené hodnoty. U Octavie byla výsledná kouřivost 1,13. V tomto případě by auto neprošlo emisemi, protože podle technického listu je stanovená maximální hodnota kouřivosti 1. Potom, co jsme do nafty nalili aditivum a najezdili cca 200 km, byla výsledná kouřivost 0,88. V případě Alfy mělo první měření relativně dobrou hodnotu, ale ani v tomto případě by testem emisí neprošlo, protože maximální stanovená hranice je 0,51 a naměřeno bylo 0,58.
Z přiložených záznamů měření emisí je vidět naměřené hodnoty.
| Vozidlo | Rok výroby | Motor | Původní kouřivost | Kouřivost po aditivaci | Maximální stanovená hranice | Prošel by testem? (Původní) | Prošel by testem? (Po aditivaci) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Škoda Octavia | 2002 | 1,9 TDI 81 kW | 1,13 | 0,88 | 1,0 | Ne | Ano |
| Alfa Romeo 159 | 2007 | 1,9 TDI 110 kW | 0,58 | N/A | 0,51 | Ne | N/A |
tags: #měření #emisí #zážehových #motorů #metody