Měření Koncentrace Znečištění Vod z Odlehčovacích Komor Metody

Odlehčení z jednotné kanalizace za deště mohou mít závažné chronické i akutní dopady na vodní recipienty. Odlehčovací komory či jiné objekty s odlehčením za deště (vírové separátory, dešťové nádrže, čerpací stanice) (dále značeny OK) mohou mít závažné negativní dopady na povrchové vody.

Příspěvek popisuje základní principy a obsah ČSN 75 6262 Odlehčovací komory, metodiku posuzování odlehčovacích komor (OK) založenou na místně specifickém emisně-imisním přístupu a diskutuje účel normy, rozsah její platnosti a kroky do budoucna, i v souvislosti s novou legislativou.

Pro zlepšení stavu vodních toků je žádoucí hospodařením se srážkovými vodami v území co nejvíce snížit nátok srážkové vody do jednotné kanalizace a tím přepady z OK či odvádět co nejvíce znečištění za deště na ČOV pomocí retence ve stokové síti a v nádržích.

1. Zdroje Znečištění a Jejich Dopady

V bilancích se ukazuje, že odlehčení jsou významným zdrojem těch látek, které by jinak byly dobře odstraňovány na ČOV (např. některé organické mikropolutanty či těžké kovy) [1]). Některé z těchto látek jsou obsaženy v bezdeštném odtoku v kanalizaci, protože jejich zdroji jsou odpadní vody z domácností a z průmyslu (např. léky, drogy či mikropolutanty a mikroplasty obsažené v pracích a čisticích prostředcích a v prostředcích osobní hygieny), jiné jsou spjaty převážně se srážkovým odtokem v důsledku vymývání znečištěné atmosféry (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z výfukových plynů, polychlorované bifenyly), mobilizace suché depozice na urbanizovaných plochách (např. polycyklické aromatické uhlovodíky z pohonných hmot, kadmium, zinek a polychlorované bifenyly z opotřebení pneumatik, pesticidy z údržby zeleně) či kontaktu srážkové vody s materiály v urbanizovaném povodí (např. rozpouštění mědi a zinku ze střešních materiálů).

Řada těchto látek patří mezi prioritní polutanty a má chronické toxické účinky. Některé látky obsažené v odlehčené vodě mohou mít v recipientu i akutní účinky, tj. účinky které se projevují během přepadu či krátce po něm. K typickým akutním dopadům patří deficit rozpuštěného kyslíku ve vodě způsobený mikrobiálním rozkladem lehce rozložitelných organických látek a nitrifikací, toxické účinky amoniaku na citlivé vodní organizmy (zejména mladé ryby) či zákal, který rovněž negativně působí na ryby.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Nárazová zaústění vysokých odlehčených průtoků do vodních toků vedou k erozi jejich koryt, jsou provázena transportem sedimentů a působí hydraulický (hydrobiologický) stres pro vodní organizmy. Poměr ředění jako jediné kritérium ochrany vodních toků je nedostatečný, jak ukázaly i různé případové studie [2] [3] [4].

2. ČSN 75 6262 a Místně Specifický Přístup

ČSN 75 6262 se zabývá návrhem a posouzením odlehčovacích komor na základě metodiky založené na místně specifickém přístupu, který odpovídá současnému stavu poznání a je implementován v Rámcové směrnici 2000/60/ES [7]. Místně specifický přístup zohledňuje jednak množství přepadající vody a znečištění z OK (emise), jednak účinky přepadů ve vodním recipientu (imise), které závisí na vlastnostech a parametrech recipientu, a respektuje rovněž různé požadavky na ochranu recipientů.

Obecné zásady posuzování OK jsou definovány v [9], která zdůrazňuje respektování místních podmínek při posuzování přípustných vyústění a vlivu odlehčovacích komor na vodní recipient a uvádí: „Přípustné vypouštění a vliv odlehčovacích komor na vodní recipienty závisí na místních podmínkách. Požadavky obvykle stanovují národní nebo místní předpisy nebo příslušný úřad. Je nezbytné zohlednit umístění odlehčovacích komor, zatížení znečištěním, dobu trvání a četnost vypouštění, koncentraci znečištění a hydrobiologický stres. Vlivy odlehčovacích komor na vodní recipienty jsou pouze krátkodobé, ale mohou být mnohem větší než vlivy a znečišťování životního prostředí čistírnou.

Norma uvádí též kritéria pro výběr typu odlehčovacího objektu a u jednotlivých typů specifikuje doporučené podmínky jejich použití a seznamuje s hydrotechnickými výpočty. Popsána jsou škrticí zařízení vhodná pro regulaci a ovládání odtoku z odlehčovacích komor včetně doporučených podmínek jejich použití a výpočetních vztahů. Samostatné kapitoly se věnují mechanickému předčištění přepadů a jeho správnému provedení a zásadám provozu a údržby.

Norma je založena na využívání metodických přístupů, které odpovídají současnému stavu znalostí a techniky, kterými jsou simulace srážko-odtokových procesů v urbanizovaném povodí, monitoring v urbanizovaném povodí a modelování objektů (matematické nebo fyzikální).

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

3. Emisní Kritérium: Poměr Ředění

Klíčovou veličinou je poměr ředění bezdeštného průtoku odpadních vod (1 : n). Poměry ředění nezbytné pro vyhovující funkci odlehčovací komory musí být minimálně 1 : 4 až 1 : 7, tj. 5násobné až 8násobné zředění bezdeštného odtoku odpadních vod před odlehčením (viz [9]). V odůvodněných případech může vodoprávní úřad stanovit hodnotu poměru ředění individuálně. Poměr ředění je vztažen k průměrnému bezdeštnému dennímu průtoku odpadních vod Q24.

4. Emise a Imise ve Velkých Lokalitách

Pro velké lokality se posuzuje rovněž splnění minimální míry odvádění rozpuštěného znečištění a nerozpuštěných látek (NL) odtékajících za deště jednotnou stokovou sítí na biologický stupeň ČOV. Za rozpuštěné znečištění je považován N-NH4 a významný podíl CHSK, BSK5, Ncelk a Pcelk.

Nároky na míru odvádění NL na ČOV jsou vyšší než u rozpuštěného znečištění, čímž je podporována výstavba objektů se sedimentační nebo separační účinností odstraňování NL. Při použití simulačních modelů je vhodné provést též analýzu dlouhodobé funkce odlehčovacích komor, tj. Imise se posuzují pouze v případě, že vodními recipienty jsou vodní toky/vody tekoucí. Imisní kritéria zahrnují hydraulický stres ve vodních tocích v důsledků zvýšených průtoků přepady a akutní vlivy znečištění za deště (akutní toxicitu amoniaku, nadměrný deficit kyslíku a negativní účinky nerozpuštěných látek).

Přepady by též neměly nadměrně zvyšovat hygienické znečištění vodních toků. Posouzení imisí lze provést s různou mírou podrobnosti, přičemž nižší podrobnost je snazší (s menšími nároky na data a simulace) a bezpečnější [5]. Pokud imisní kritéria nejsou splněna, doporučuje se před návrhem opatření provést pro potvrzení či vyloučení nutnosti opatření ještě podrobnější posouzení (např. Většina dat pro posouzení je či měla by být běžně dostupných, ať už z Generelu odvodnění či kanalizace (Q24, Qmez, plochy dílčích povodí Ared, počet EO dílčích povodí), od provozovatele ČOV (průměrná koncentrace N-NH4 v bezdeštném odtoku), od ČHMÚ (Q1, Q347, dešťová řada) či z požadavků v legislativě [10] (přípustné koncentrace N-NH4 v lososových a kaprových vodách). Některá data je možno převzít z literatury (blokový déšť, koncentrace ve srážkovém odtoku). Jen některá data pro nejpodrobnější posuzování je zpravidla nutno doměřit (data vodního toku - šířka, sklon atd.

Monitoring OK se tak musí provádět jen v případě, že v lokalitě neexistuje zpracovaný aktuální Generel odvodnění včetně kalibrovaného srážkoodtokového modelu či aktuální evidence odlehčovacích komor s výstupy z jejich monitoringu.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

5. Účel Normy a Informační Systém ISOK

Účelem normy je především nastavení dobré praxe při návrhu a posuzování OK (resp. všech nárazových zaústění srážkových vod do vodních toků) a bezpečná identifikace problematických OK, tak aby opatření byla cílena správně a ekonomicky na identifikovaný problém. Pro snadnou identifikaci problematických OK, obcí, vodních toků či vlastníků/provozovatelů a cílený návrh opatření pro zlepšení stavu vodních toků byl v návaznosti na Metodickou příručku [5] ve spolupráci ČVUT a DHI, a.s., vytvořen „Informační systém oddělovacích komor a jejich vlivů na vodní toky“ (ISOK) [11].

Tento software ukládá, vyhodnocuje a zobrazuje data z výpočetního i ekologického posouzení vlivů městského odvodnění na vodní toky za deště a umožňuje jejich provázání. Propojen je i s dalšími informačními systémy ČR (HEIS, ISVS).

6. Problémy Související s Legislativou a Zpoplatněním

Problémem může být termín v [12], kdy vypouštění odpadních vod z odlehčovací komory jednotné kanalizace, která nesplňuje technické požadavky pro její stavbu a provoz stanovené právním předpisem, kterým se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích (a tento předpis má odkazovat na normu [6]), se osvobozuje od poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových pouze do poplatkového období roku 2022 včetně.

Co se týče současného zpoplatnění vypouštění z OK dle [12] (tedy těch, které nechrání stoky jednotné kanalizace před hydraulickým přetížením), je otázkou, nakolik jejich zpoplatnění motivuje k realizaci opatření (dešťových nádrží na ČOV). Případové studie [13] totiž ukázaly, že poplatek za odlehčený objem ze všech OK by musel být velmi vysoký, a to cca 60-100 Kč/m3, aby měl motivační účinek ke snižování objemu přepadů pomocí centrálních retenčních nádrží. Podle informací z několika Generelů odvodnění činí objem odlehčovaný ze zpoplatněných OK cca 4 % vody vypouštěné z ČOV.

Orientační výpočet pak říká, že poplatek za tento objem vody včetně zpoplatněných ukazatelů znečištění bude v řádech jednotek Kč/m3. Stanovení poplatku je nadto spojeno s nereálnými požadavky na monitoring OK a odběry vzorků.

tags: #měření #koncentrace #znečištění #vod #z #odlehčovacích

Oblíbené příspěvky:

• Globální výzvy a český pohled
• Nakládání s odpady v obcích
• Nakládání s odpadem v Motole
• Ceny škol v přírodě v ČR
• Správný odpadkový koš: Průvodce