Měření škodlivin v ovzduší v Českém Těšíně a okolí

Kvalita ovzduší je v mnoha místech České republiky špatná, a imisní limity často nejsou plněny. Analýza kvality ovzduší objektivně informuje o stavu ovzduší a možnostech řešení. Imisní analýza je založena na výsledcích reálného měření imisních koncentrací či využití modelových hodnot publikované ČHMÚ. Může být provedeno i vyhodnocení významu zeleně v zájmové oblasti pro aktivní či pasivní záchyt škodlivin.

Měření škodlivin a jejich zdroje

Měření ukazují, že vlivem lokálních topenišť i obce bez průmyslu čelí například nadlimitnímu množství karcinogenního benzo(a)pyrenu. „Tato skutečnost je opakovaně potvrzována měřením koncentrací B(a)P na různých stanicích dotovaných z rozpočtu Moravskoslezského kraje,“ uvádí poslední krajská ročenka kvality ovzduší ČHMÚ.

Příkladem je lokalita Třinec-Konská hodnotou 3,1 ng/m3 a Třinec-Nebory s 2,4 ng/m3 v roce 2018 či Český Těšín-autobusové nádraží se 4,4 ng/m3 a Vražné s 3,3 ng/m3 o rok dříve. Obce tak dosahují i hodnot průmyslových aglomerací, roční limit pro benzo(a)pyren je 1 ng/m3.

Lokální zdroje mají na znečištění ovzduší v kraji stále významnější podíl. „Dominantními zdroji začaly postupně být malé zdroje, a to zejména lokální vytápění domácností.

Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem patří k hlavním problémům kvality ovzduší v ČR. Do ovzduší se tato škodlivina dostává především z lokálního vytápění domácností, které se na celkových emisích benzo[a]pyrenu v celorepublikovém měřítku podílí více než 95 %. Okolo 5 % emisí pochází ze spalování rostlinného materiálu, z dopravy a z průmyslových zdrojů na Ostravsku. Hlavní příčinou vysokého podílu emisí z lokálního vytápění domácností je spalování pevných paliv, především uhlí, v kotlích starších typů (odhořívací, prohořívací). Benzo[a]pyren má prokazatelně karcinogenní účinky a jeho roční imisní limit pro ochranu zdraví byl stanoven jako 1 ng⋅m−3.

Čtěte také: Jak správně ohlásit emise kotle?

Nejvyšší roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu jsou dlouhodobě zaznamenávány na všech typech stanic na celém území aglomerace O/K/F-M. Vysoké nadlimitní koncentrace benzo[a]pyrenu se zde vyskytují ve spojitosti s nejvyšším emisním zatížením v rámci ČR (z různých typů zdrojů) a vlivu přeshraničního přenosu z Polska.

Stejně jako v minulých letech, i v roce 2022 byla nejvyšší hodnota roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu (6 ng⋅m−3) zaznamenána na průmyslové stanici Ostrava-Radvanice ZÚ, kde tak byl roční imisní limit benzo[a]pyrenu překročen šestinásobně.

Mimo nejzatíženější oblast na severní Moravě jsou každoročně zaznamenávány vyšší koncentrace benzo[a]pyrenu na stanici Kladno-Švermov (2,9 ng⋅m−3); z pohledu úrovní koncentrací se jednalo o třetí nejhorší stanici v ČR. Vysoké koncentrace benzo[a]pyrenu na této stanici souvisí s hustou zástavbou rodinných domů vytápěných pevnými palivy a se zhoršenými podmínkami provětrávání vzhledem k umístění v údolí Týneckého potoka.

Nadlimitní hodnoty lze však očekávat i v dalších obcích s vyšším podílem vytápění domácností pevnými palivy, kde se benzo[a]pyren rutinně neměří. Příkladem mohou být lokality Broumov a Staňkov s ročními průměrnými koncentracemi benzo[a]pyrenu 1,4 a 1,6 ng⋅m−3. Nízké roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu byly zjištěny opětovně v aglomeraci Brno, v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina.

Koncentrace benzo[a]pyrenu vykazují výrazný roční chod s nejvyššími hodnotami v zimním období. Důvodem vysokých koncentrací benzo[a]pyrenu v chladné části roku jsou emise ze sezónních antropogenních zdrojů - z lokálních topenišť, které jsou navíc umocněny působením nepříznivých meteorologických podmínek v tomto období.

Čtěte také: Postupy měření emisí 2T

V roce 2022 byly nejvyšší měsíční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu na městských a předměstských lokalitách zaznamenány v závěru roku (v listopadu a v prosinci), a také v březnu. V listopadu a v březnu měsíční průměrné koncentrace navíc nepatrně překonaly hodnoty desetiletého průměru (2012-2021).

Vývoj a trendy znečištění

Průměrné roční koncentrace benzo[a]pyrenu v hodnoceném období vykazují klesající trend. Roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu v průměru pro všechny stanice v roce 2022 svým poklesem nepatrně překonala rekordně nízké koncentrace v roce 2020, a byla tedy nejnižší za celou dobu měření, tj. od počátku druhého tisíciletí.

V dlouhodobé měřicí kampani ČHMÚ zaměřené na malá sídla, kde jsou monitorovány koncentrace benzo[a]pyrenu, částic PM a těžkých kovů v celkem osmi vybraných malých sídlech po celé České republice, bylo cílem zjistit, zda dochází ke změně, resp. k žádoucímu poklesu znečišťujících látek díky realizaci opatření pro zlepšení kvality ovzduší v malých sídlech (tj. výměně kotlů).

Stěžejní získanou informací za prvních pět let měření bylo, že se v letech 2017 až 2021 kvalita ovzduší v těchto obcích zlepšovala a snížil se i obsah benzo[a]pyrenu v částicích PM10 ve většině sledovaných obcí. Výraznější zlepšení kvality ovzduší bylo pozorováno zejména v období 2019 až 2021, kdy už se mimo jiné jasně pozitivně projevila obnova kotlů, případně přechod domácností k alternativnímu způsobům vytápění.

Další faktory ovlivňující kvalitu ovzduší

V blízkosti silně frekventovaných silnic dochází k překračování imisního limitu NO2. Každoročně je překračován imisní limit pro přízemní ozon, jehož vznik je silně ovlivňován meteorologickými podmínkami, zejména teplotou a intenzitou slunečního záření.

Čtěte také: LPG emise Zlín a Fryšták

Látky, jejichž zvýšená přítomnost v ovzduší může ovlivňovat životní prostředí a životy lidí, jsou především chlorovodíky, oxidy síry a dusíku, fluór, chlór a další, například neviditelné a o to nebezpečnější radioaktivní částice. Hrozbu představují i freony, které poškozují ozónovou vrstvu.

Projekt Air Silesia

Ostravsko - Zmapovat zdroje znečištění ovzduší u nás a v Polsku a zjistit jejich vliv na region má unikátní projekt s názvem Air Silesia. Když před několika dny dusil celé Ostravsko smog, v polském příhraničí nebyla situace o moc lepší. Problém znečištěného ovzduší je pro oba sousedící regiony společný. Do projektu se zapojí také český a polský hydrometeorologický úřad nebo třeba odborníci z Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava.

Kromě využití technologicky nejmodernějších měřicích stanic bude rovněž probíhat měření znečištění ovzduší během letu letadlem. Projekt by mohl najít odpověď na otázku, jestli posíláme my více znečištění do Polska, nebo jestli je to naopak. Sesbíraná data z měření bude tým Petra Jančíka z VŠB-TUO využívat k vytváření modelových map, ze kterých bude patrné, kdo a do jaké míry ovzduší škodí, či které lokality mají se znečištěním největší problém.

„Abychom zjistili, co způsobuje znečištění v celém slezském regionu, potřebujeme mít k dispozici data nejen z velkého průmyslu, ale i z dopravy a lokálních topenišť. Díky spolupráci s Polskem bude moci monitoring probíhat i v místech, kam bychom se jinak nedostali,“ uvedl Jančík a zdůraznil, že znečištěné ovzduší nezná hranice.

tags: #mereni #skodlivin #v #ovzdusi #cesky #tesin

Oblíbené příspěvky:

• Ochrana přírody v jižních Čechách
• Environmentální složky
• Příroda v Manfrédovi
• Recenze elektrických výsuvů na odpad
• Třídění odpadu s nerezovými koši