Měřicí stanice ovzduší Karlín: Data a analýzy

V průběhu roku 2018 bylo v oblasti Karlínského náměstí nainstalováno 92 chytrých lamp na stávajících stožárech veřejného osvětlení, které z této lokality a přilehlého okolí vytvořily prototyp moderního veřejného prostoru. Lampy umožňují vzdálené ovládání, nastavování automatického rozsvěcení a zhasínání.

Účelem pilotního projektu bylo otestovat možnosti a přínosy instalace a správy chytrého osvětlení a také otestovat možnosti sběru, analýzy a vyhodnocování dat ze senzorických zařízení. V rámci projektu datové platformy Golemio pak bylo klíčové otestovat vypovídající hodnotu senzorických dat, a tedy možnost jejich využití v dalších oblastech Prahy.

„Výsledky ukazují, že data jsou spolehlivá a lze si na jejich základě udělat dobrý obrázek o stavu znečištění a porovnání v rámci konkrétních ulic a míst, což je pro další rozvoj Smart Prague velmi důležité,“ vysvětluje Vladimír Zadina, ředitel sekce Smart Prague městské společnosti Operátor ICT, a.s.

Instalovaná čidla měří polutanty typu CO, NO2, O3, PM 10, PM 2,5 a SO2. „V tomto případě, na rozdíl od měření, která provádí Český hydrometeorologický ústav, se jedná o měření na tzv. mikroúrovni.

To ukazuje rozdíly mezi jednotlivými ulicemi, vývoj a závislost například na dopravě, přítomnosti zeleně a dalších faktorech,“ upozorňuje Tomáš Hronek, specialista datové platformy Golemio. „Když porovnáte naměřené hodnoty s hodnotami certifikovaných stanic CHMI, jsou v některých případech výrazně vyšší nebo nižší, což záleží na konkrétních klimatických podmínkách daného místa a také na výšce umístění senzoru.

Čtěte také: Měření emisí ovzduší: Jak to funguje?

Data z těchto senzorů nám dávají velmi dobrou informaci o tom, co se děje na konkrétním místě. To je přínosná informace pro občany, kteří tam pracují nebo bydlí. Datová platforma Golemio teď navíc umožňuje jednoduchou integraci dalších podobných datových zdrojů například z jiných městských částí a poskytuje možnost analýzy těchto dat.

„Vítáme tento pilotní projekt Operátora ICT v oblasti chytrého osvětlení v Karlíně. Snažíme se kolegům poskytnout maximální součinnost a pokud se tato technologie v testovacím provozu osvědčí, bude možné uvažovat o případném rozšíření projektu dále.

Primárním cílem datové platformy hlavního města je usnadnění práce městským částem a celkově městu při vyhodnocování dat a poskytování odborného know-how a nástrojů pro práci s těmito daty. Tímto lze významně ušetřit veřejné prostředky, jelikož si město a městské části nemusí pořizovat drahé informační systémy a služby od externích dodavatelů.

Stačí, když si pořídí senzory a datová platforma následné zařídí vše potřebné. Pro město se tak jedná o obrovský benefit v podobě možnosti propojování více dat na jednom místě a jejich následné porovnávání.

„Jelikož se jedná o data, která jsou klíčová hlavně pro občany, zpřístupňujeme je ve formátu otevřených dat. Od toho si také slibujeme, že vzniknou další nápady na zpracování a analýzu dat. Publikujeme takto již více než 20 datových zdrojů, například o obsazenosti parkovišť, pohybech cyklistů, pohybu vozidel příměstské integrované dopravy a další data.

Čtěte také: Metody měření kvality ovzduší

V Praze je kvalita ovzduší sledována sítí měřicích stanic, které monitorují koncentrace znečišťujících látek v přízemní vrstvě atmosféry. Cílem je zajistit, aby nebyly překračovány imisní limity a přípustné četnosti překročení těchto hodnot stanovené legislativou.

Měření a vyhodnocování kvality ovzduší se řídí českou legislativou, konkrétně zákony č. 521/2002 Sb., č. 92/2004 Sb., č. 186/2004 Sb., č. 695/2004 Sb., č. 180/2005 Sb. a č. 385/2005 Sb. a nařízením vlády č. 597/2006 Sb.

Data z měřicích stanic jsou ukládána do databáze ISKO (informační systém kvality ovzduší) České republiky. Kontrola kvality dat na registrovaných stanicích je prováděna každoročně.

Kvalita ovzduší je hodnocena na základě koncentrací znečišťujících látek. Hodnoty jsou porovnávány s imisními limity, které jsou závazné pro členské země EU.

Mezi sledované znečišťující látky patří:

Čtěte také: Vše o měřicích stanicích ovzduší

• Oxid siřičitý (SO2)
• Suspendované částice PM10 a PM2,5
• Oxidy dusíku (NOx)
• Olovo (Pb)
• Benzen (C6H6)
• Ozon (O3)
• Kadmium (Cd)
• Arsen (As)
• Nikl (Ni)
• Benzo(a)pyren

Měření koncentrací olova probíhalo v roce 2006 na 9 lokalitách v Praze. Důvodem bylo postupné omezování používání olovnatých benzinů. Žádná z lokalit nevykázala překročení stanoveného imisního limitu.

Koncentrace benzenu v ovzduší jsou ovlivněny především emisemi z motorových vozidel a ztrátami vypařováním při manipulaci, skladování a distribuci benzinů. Převládající část připadá na emise z výfukových plynů. Nicméně, ani v tomto případě nebyl v roce 2006 překročen imisní limit.

Koncentrace ozonu jsou ovlivněny koncentracemi prekurzorů v ovzduší a meteorologickými podmínkami. V roce 2006 bylo zaznamenáno překročení cílového imisního limitu pro ochranu zdraví na stanici Praha - Libuš. K překročení došlo v důsledku poměrně teplého počasí, které se projevilo i na výrazném nárůstu překročení tohoto limitu. K překročení došlo na lokalitě Praze 4 - Libuš 10 hodin a na lokalitě Praha 9 - Vysočany 1 hodinu.

Benzo(a)pyren je jednou z toxikologicky nejzávažnějších znečišťujících látek. Polyaromatické uhlovodíky (PAH) mají prokázané karcinogenní účinky na lidský organismus. Hlavními zdroji jsou spalovací procesy v stacionárních zdrojích, ale také některé technologie jako výroba koksu a železa. Mezi stacionární zdroje patří především domácí topeniště. V roce 2006 byl cílový imisní limit 1 µg.m-3 překročen a to až 2,5krát (na lokalitě Praha 10 - Šrobárova).

Na území Prahy je atmosférická depozice systematicky sledována na dvou stanicích, které měří kyselost srážkových vod. Průměrná hodnota prašného spadu v Praze v roce 2006 činila 4,26 g.m-2.měsíc-1.

Měření těkavých organických látek (VOC) probíhá na stanici Praha - Libuš. Odběr vzorků se provádí v úterý a čtvrtek ve 14 hodin SEČ. Ihned po odběru následuje analýza na plynovém chromatografu. Pro získání ročního průměru je provedeno přes 100 analýz ovzduší.

Kvalita ovzduší v Praze je monitorována různými metodami, včetně automatického monitoringu, pasivní sorpce a mobilního monitoringu. Pasivní sorpce je založena na samovolné sorpci plynů do vhodných sorbentů s následným laboratorním vyhodnocením. Toto měření nevyžaduje žádný zdroj energie a probíhá nepřetržitě.

V souvislosti se silvestrovskými oslavami a novoročním ohňostrojem byla provedena analýza vlivu na kvalitu ovzduší. Pro účely této případové studie byla použita operativní data ze stanic státní sítě imisního monitoringu a srovnána půlnoc 2018/2019 a následně hodiny po odpálení novoročního ohňostroje v Praze (1. ledna v 18:00 h). Během silvestrovské noci byla nejvyšší naměřená koncentrace PM10 na stanici Karlín více než čtyřnásobná (126 µg/m3) oproti novoročnímu ohňostroji (30 µg/m3).

Z grafů je patrné, že všechny pražské stanice měly v daném období maximální koncentrace buď mezi 23:00-1:00, 0:00-1:00 nebo 1:00-2:00 SEČ na Nový rok, s výjimkou stanice Řeporyje, kde bylo maximum naměřeno již mezi 22:00 a 23:00 31.12.2018.

Denní průměr pro 31.12.2018 byl v Praze na stanici Náměstí Republiky 49,45 µg/m3, což je pod imisním limitem 50 µg/m3.

Z grafu je vidět, že ve sledovaném období byl nejvyšší poměr PM2,5/PM10 pozorován právě těsně po novoročních oslavách, kdy více než 90% PM10 částic byly částice PM2,5. To dále potvrzuje hypotézu, že znečištění bylo dáno spalovacími procesy, v tomto případě odpalováním zábavní pyrotechniky.

Z výše uvedených map je závěr, že v případě jednoho velkého profesionálního ohňostroje je vliv na kvalitu ovzduší ve městě jako celku minimální. Drobná pyrotechnika odpalovaná během silvestrovských oslav v součtu znamená výrazně vyšší vliv a jasně pozorovatelný nárůst koncentrací prachových částic na všech stanicích ve městě.

U dalších znečišťujících látek (NOx a SO2) žádný trend související s odpalováním pyrotechniky pozorován nebyl. Záleží samozřejmě také na rozptylových podmínkách.

Vývoj kvality ovzduší v Praze v letech 1996-2006

V letech 1996-2006 byl zaznamenán celkový pokles koncentrací PM10, NO2 a CO. U oxidu siřičitého byl zaznamenán mírný pokles. V roce 2006 se však trend u PM10 a NO2 obrátil a nastal mírný vzestup. U ostatních látek byl pokles potvrzen, ale došlo i k určitému zvýšení koncentrací SO2. Tento vzestup znečištění má vliv více faktorů, včetně meteorologické situace a dopravního zatížení.

V roce 2017 se kvalita ovzduší v Česku zhoršila, místy i za hranici limitů daných zákonem. Zhoršení bylo vidět hlavně na množství prachu ve vzduchu, což je dlouhodobě jeden z největších problémů. V Praze se situace zhoršila hlavně kvůli nepříznivým povětrnostní podmínkám v době zimního smogu.

Tabulka: Přehled imisních limitů pro ochranu zdraví (nařízení vlády č. 597/2006 Sb.)

tags: #měřicí #stanice #ovzduší #karlín #data

Oblíbené příspěvky:

• Bikeparky v České Republice
• Studium na FVHE VFU Brno
• Srovnání emisí CO2 na obyvatele v ČR
• Zavedení zálohového systému v ČR
• Ekologické pěstování kukuřice