Nejlepší podpora obnovitelných zdrojů energie

V době, kdy se klimatická krize a energetická nezávislost stávají každodenním tématem, nabývají obnovitelné zdroje energie na zásadním významu. Obnovitelné zdroje nejsou jen ekologickým řešením - přinášejí i větší energetickou soběstačnost a snižují závislost na dovozu fosilních paliv.

Obnovitelné zdroje energie - slunce, vítr, voda, geotermální teplo a biomasa - představují přírodní síly, které se neustále obnovují. Jejich hlavní výhodou je schopnost nahradit fosilní paliva, která zatěžují životní prostředí. Přispívají ke snižování emisí skleníkových plynů a posilují energetickou nezávislost států. Obnovitelné zdroje tvoří základ moderní a udržitelné energetiky. Využívají přírodní procesy, které se neustále obnovují, a nabízejí tak dlouhodobě stabilní a ekologické řešení. Každý zdroj má své výhody i limity - od geografických omezení po technologické nároky.

Druhy obnovitelných zdrojů energie

Solární energie patří mezi nejrychleji rostoucí obnovitelné zdroje. Fotovoltaika je ideální pro domácnosti, firmy i veřejné budovy. Díky poklesu cen a vyšší účinnosti se solární technologie rychle rozšiřují.

Větrná energie využívá sílu větru k výrobě elektřiny pomocí turbín. Offshore farmy, například v Severním moři, mají obrovský potenciál vyrábět elektřinu bez zásahu do krajiny. Výzvou zůstává jejich napojení na síť, dopad na přírodu a veřejné přijetí.

Vodní energie je jedním z nejstarších a nejstabilnějších obnovitelných zdrojů. Výhodou vodních elektráren je schopnost rychle reagovat na změny v poptávce. Na druhou stranu mohou ovlivnit vodní ekosystémy a vyžadují pečlivé plánování.

Čtěte také: Eko prací prášky: Jak vybrat ten správný?

Biomasa využívá organický materiál - dřevo, zemědělské zbytky nebo biologický odpad - k výrobě tepla, elektřiny a biopaliv. Díky moderním technologiím je spalování efektivní a s minimálními emisemi. Decentralizovaná výroba energie z biomasy je ideální pro menší obce.

Geotermální energie čerpá teplo z nitra Země a využívá ho k vytápění nebo výrobě elektřiny. I když má největší potenciál v oblastech s vyšší geotermální aktivitou, i v Česku existují vhodné lokality.

Technologie a inovace

Díky moderním technologiím dnes dokážeme stále efektivněji přeměňovat sluneční svit, vítr, vodu nebo teplo z okolního prostředí na čistou energii. Jednou z nejrozšířenějších technologií je fotovoltaika. Solární panely přeměňují sluneční záření na elektřinu a jsou vhodné jak pro rodinné domy, tak pro průmyslové objekty. Přinášejí úsporu nákladů, energetickou soběstačnost a dlouhodobé snížení výdajů.

Další oblíbenou možností je solární ohřev vody - jednoduché a účinné řešení, ideální pro rekreační objekty nebo menší domy. Větrné turbíny se stále častěji objevují na mořských pobřežích i otevřených pláních. Využívají sílu větru k výrobě elektřiny tiše, čistě a bez emisí. Jsou ideální pro země s omezeným prostorem na pevnině.

Mezi další chytré technologie patří tepelná čerpadla, která získávají teplo ze vzduchu, země nebo vody a využívají ho k vytápění i chlazení budov. Rostoucí popularitu si získávají také virtuální baterie. Tyto systémy umožňují uchovávat přebytečnou elektřinu z obnovitelných zdrojů a využít ji později - například když slunce nesvítí nebo vítr nefouká.

Čtěte také: Střední Amerika: ráj pro milovníky přírody

Biopaliva a zelený vodík

V této situaci je hledání udržitelných zdrojů energie naléhavější než kdy dřív. Nejde přitom jen o snižování emisí skleníkových plynů. Tato paliva zároveň posilují energetickou nezávislost a bezpečnost států. Bioplyn vzniká při rozkladu organických látek bez přístupu vzduchu - tzv. anaerobní digescí.

V některých českých zemědělských podnicích se bioplynové stanice staly základem energetické soběstačnosti. Rostlinné oleje (např. V některých zemích, jako je Brazílie, se bioethanol stal běžnou součástí palivového mixu. Zelený vodík je často označován za „palivo budoucnosti“. Vyrábí se elektrolýzou vody za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů - například ze solárních nebo větrných elektráren. Tato vlastnost z něj činí klíčový nástroj pro dekarbonizaci průmyslu a energetiky. V odvětvích jako je ocelářství, kde je snižování emisí obzvlášť náročné, může vodík sehrát zásadní roli.

Zůstává otázkou, jak rychle se podaří tyto překážky překonat a začlenit zelený vodík do běžného energetického systému.

Evropská strategie REPowerEU a český plán

Evropská strategie REPowerEU, představená Evropskou komisí v roce 2022, má za cíl zbavit Evropu závislosti na fosilních palivech a urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie (OZE). Strategie REPowerEU přináší konkrétní investiční a legislativní nástroje, které mají urychlit rozvoj čistých technologií. Česko však nesmí zůstat pasivní. Je třeba jednat, aby tato příležitost neproklouzla mezi prsty.

Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 slouží jako strategický dokument, který určuje směr k naplnění evropských klimatických a energetických cílů. Od roku 2026 vstupuje v platnost zákon Lex OZE II, jehož cílem je zjednodušit a zrychlit povolovací procesy pro obnovitelné zdroje energie. Klíčovým prvkem jsou tzv. Lex OZE II představuje důležitý milník na cestě k udržitelné energetice.

Čtěte také: Ekologické e-shopy: Kde nakupovat udržitelně

Financování obnovitelných zdrojů a komunitní energetika

Financování je klíčovým faktorem pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Energetika prochází zásadní proměnou - a to rychleji, než si mnozí uvědomují. Do popředí se dostávají inovativní modely a přístupy, které reagují na rostoucí požadavky na udržitelnost, efektivitu a soběstačnost. Komunitní energetika představuje cestu k tzv. energetické demokracii.

V praxi to znamená, že se skupiny lidí - například obyvatelé jednoho domu nebo celé obce - spojí, investují do obnovitelných zdrojů (např. V některých českých obcích už taková energetická společenství úspěšně fungují. Lidé si sami vyrábějí a spravují vlastní elektřinu, čímž lépe reagují na místní potřeby a efektivněji využívají dostupné zdroje. Decentralizace a komunitní energetika se vzájemně doplňují - společně přispívají k transformaci energetického systému.

Energetická účinnost

Energetická účinnost je často opomíjeným, ale zásadním prvkem moderní energetiky. Například chytré termostaty dokážou automaticky upravit vytápění podle přítomnosti osob v domácnosti. Výsledek? Nižší účty, menší spotřeba a zachovaný komfort.

Výhody obnovitelných zdrojů

Obnovitelné zdroje energie dnes představují klíčový pilíř moderní energetiky a zároveň účinný nástroj ochrany životního prostředí. V dnešní době je důležitější než kdy dřív, odkud pochází naše energie. Obnovitelné zdroje (OZE) nám umožňují vyrábět elektřinu z vlastních, nevyčerpatelných zdrojů - ať už jde o slunce, vítr nebo vodu. Příkladem je Dánsko, které díky masivním investicím do větrné energie dnes pokrývá více než 40 % své spotřeby elektřiny právě z větru.

Dekarbonizace - tedy snižování emisí uhlíku - je nezbytná pro udržitelnou budoucnost. Nové inovace tento přechod ještě urychlují. Klimatická neutralita znamená rovnováhu mezi emisemi, které vypouštíme, a těmi, které dokážeme odstranit z atmosféry. Výroba elektřiny ze slunce, větru nebo vody neprodukuje žádné emise CO2. Obnovitelné zdroje nejsou jen o ochraně klimatu. Přinášejí i konkrétní ekonomické výhody. Například v Německu dnes pracuje v sektoru obnovitelných zdrojů více než 300 000 lidí.

Energie přílivu a vln

V době, kdy svět hledá nové cesty k udržitelné energetice, obracíme pozornost i k méně tradičním zdrojům. Jedním z nejzajímavějších je energie přílivu a vln, která využívá přirozený pohyb mořské vody k výrobě elektřiny. Tento typ obnovitelné energie má obrovský potenciál, zejména v oblastech s výrazným přílivem a silným vlnobitím. Zatímco sluneční svit může být omezen oblačností a vítr se může kdykoli utišit, příliv a odliv se řídí gravitačními zákony - a ty jsou předvídatelné a pravidelné.

Naopak obnovitelné zdroje - včetně energie přílivu a vln - umožňují výrobu elektřiny bez přímých emisí CO2. To je jejich zásadní výhoda. V přímořských oblastech může energie z vln představovat stabilní a ekologický zdroj, který efektivně doplňuje solární a větrné elektrárny.

Trendy v obnovitelných zdrojích energie

V posledních letech se obnovitelné zdroje energie staly středem pozornosti - nejen v České republice, ale napříč celou Evropou. Klimatické změny už nejsou hrozbou budoucnosti, ale realitou, která si žádá okamžitou reakci. S tím roste i důraz na energetickou bezpečnost a soběstačnost. Obnovitelné zdroje se tak stávají klíčovým pilířem národních i evropských strategií.

Jedním z nejvýraznějších trendů je rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na celkové výrobě energie. Do roku 2030 se očekává, že obnovitelné zdroje sehrají klíčovou roli v dekarbonizaci energetiky a přechodu k nízkouhlíkové ekonomice. Struktura obnovitelných zdrojů v České republice prochází dynamickým vývojem. Energetika 21. století klade důraz na udržitelnost, soběstačnost a flexibilitu. Bez silných hráčů by transformace nebyla možná. Rozhodnutí těchto firem mohou zásadně ovlivnit tempo a efektivitu přechodu České republiky k bezemisní budoucnosti.

Legislativní změny a podpora

Lednová novela energetického zákona známá jako Lex OZE I ubrala byrokracie pro malé obnovitelné zdroje, hlavně pro fotovoltaiku do 50 kWp: ta se nově staví bez stavebního povolení a bez licence pro podnikání v energetice. Opatření spustilo boom zájmu bytových domů a pomáhá i středně velkým instalacím na obecních a podnikatelských budovách.

Sérii spotřebitelských desater připravily oborové asociace ve spolupráci s Komorou OZE, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Státním fondem pro životní prostředí. Pomáhají s výběrem instalační firmy všem zájemcům o tepelné čerpadlo, solární kolektory, fotovoltaiku či kachlová kamna. A obce dostaly k dispozici tzv. větrné desatero: rady pro obecní zastupitele, jak přistupovat k nabídkám na stavbu větrných elektráren.

Nově zavedená podpora pro tepelná čerpadla jako náhradu starého plynového kotle, kterých je mezi lidmi stále kolem 1,5 milionu. Lex OZE II schválený v závěru roku Senátem a prezidentem těsně před Vánoci. Vedle digitalizace energetiky je jeho hlavním tématem sdílení elektřiny. Patrně už od července umožní všem samovýrobcům elektřiny velmi jednoduše sdílet přebytky své výroby s rodinou, přáteli, mezi podnikateli či jejich provozovnami nebo třeba mezi obecními budovami a to po celém Česku a bez nutnosti vytvářet energetická společenství.

Česko tak jako patrně první země v EU v takové podobě zavádí právo aktivních zákazníků na jednoduché sdílení energie. „Zákonem roku 2024 by mohl být Lex OZE III, který přinese především pravidla pro flexibilitu včetně například akumulace. Tato flexibilita pomůže rozvíjet další obnovitelné zdroje, z nichž některé se navzájem výborně doplňují mezi sebou: především jarní a letní výroba ve fotovoltaice doplňuje především podzimní a zimní výrobu větrných elektráren, která zase dobře koreluje se zvýšenou spotřebou elektřiny v tepelných čerpadlech během topné sezóny.

Velmi dynamicky se i letos rozvíjela solární energetika. Lex OZE I přinesl boom zájmu o fotovoltaiku na bytových domech a pomohl i veřejným budovám a podnikatelům k jejich větší energetické soběstačnosti. V roce 20213 zároveň pokračoval zájem domácností: do Nové zelené úsporám letos přijde přes 90 tisíc žádostí o dotaci, skoro jednou tolik než v roce 2022. Vysoký zájem se dařilo montážním firmám obsloužit díky dostatku komponentů a školením, které pro montéry i projektanty rozšířil Cech akumulace a fotovoltaiky. Očekáváme, že na trhu tak letos přibude až 100 tisíc nových elektráren.

„V závislosti na tarifu, ale odhadem 40 až 50 % nákladů na elektřinu, jejíž spotřebu ze sítě nahradí samovýrobou. Po několik letech stagnace byla letos zahájena stavba několika větrných elektráren. Nejméně na dvou lokalitách budou během jara jeřáby vztyčovat nové elektrárny a 15. června bude i Česko opět slavit Den větrné energetiky.

„Velkým tématem příštího roku bude dokončování zjednodušených a rychlejších povolovacích procesů, které by se mohlo stát klíčovým tématem roku 2024. O něco málo vyšší byl letos opět počet žádostí domácností o dotaci na tepelné čerpadlo.

„Velkým očekáváním je podpora domácností vytápějících zemním plynem - všude, kde je to technicky proveditelné - na přechod na účinnější tepelná čerpadla. Byla spuštěna první výrobna zeleného vodíku v Napajedlích a dokončena jediná velká výtopna na biomasu. Bylo zprovozněno několik nových bioplynových stanic, z nichž některé začaly dodávat biometan do distribuční sítě zemního plynu. K tomu se přidalo několik instalací úpravy bioplynu na biometan na stávajících provozech včetně ÚČOV Praha. Pro domácnosti přibyla podpora 45 tisíc korun na pořízení akumulačních kamen spalujících dřevní biomasu (kusové dřevo, lisované dřevní brikety).

Podařilo se navýšit podporu dražších, ale účinnějších tepelných čerpadel země-voda a dotovat výměnu starých, neefektivních plynových kotlů za tepelná čerpadla. Po čtrnácti letech byla v návaznosti na zvýšené palivové náklady zvýšena provozní podpora pro bioenergetiku.

Nová vláda na svém prvním regulérním zasedání schválila nařízení, podle kterého na sebe stát převezme veškerou podporu obnovitelných zdrojů energie. Tedy i poplatek, který známe ze svých faktur za elektřinu pod zkratkou POZE. Podle propočtů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) to domácnostem sníží regulovanou složku ceny za elektřinu až o 15 procent, firmám ještě víc.

„Pro hladinu nízkého napětí ten pokles by znamenal meziročně zhruba 15procentní, pro hladinu velmi vysokého napětí to bude dokonce 34procentní a pro hladinu vysokého napětí zhruba 21procentní pokles,“ říká předseda rady ERÚ Jan Šefránek. U domácností tvoří regulovaná složka zhruba polovinu celkové ceny za elektřinu (podle toho, jak výhodně si dokážou u dodavatele vyjednat cenu samotné energie, takzvané silové elektřiny).

Domácnosti platí příspěvek ve výši 599 korun za každou spotřebovanou megawatthodinu (495 korun + DPH). Menší domácnost, která elektřinou jen svítí, má běžné spotřebiče a může tak mít spotřebu dvě MWh za rok, tedy ušetří zhruba 1200 korun ročně. Menší dům s tepelným čerpadlem, který spotřebuje 5 MWH ročně, by mohl ušetřit kolem tří tisíc.

Tíže podpory obnovitelných zdrojů se dosud dělí mezi odběratele a stát, od příštího roku by měla být čistě na státu - podobně jako to bylo za energetické krize, přesněji od října 2022 do konce roku 2023. Podle původního rozhodnutí vlády Petra Fialy měl v roce 2026 stát na podporu obnovitelných zdrojů vydat 24,6 miliardy korun, z toho na odběratele mělo podle propočtů regulačního úřadu vyjít přibližně 17 miliard. Ty tedy nakonec zaplatí taky stát z peněz vybraných na daních, rozhodla dnes vláda Andreje Babiše.

Energetický regulační úřad avizoval už před několika týdny, že pokud k převedení poplatku na stát skutečně dojde, je připravený nové nařízení zapracovat do svých cenových rozhodnutí co nejrychleji. Což dnes potvrdil. „Byť jsou termíny velmi napjaté, předpokládám, že díky schválení usnesení vlády hned na prvním zasedání vyjde změnový cenový výměr ještě v tomto roce. Nižší regulované ceny by tak platily už od 1. Pro objektivní posouzení musíme obnovitelné zdroje porovnat s tradičními - tedy s fosilními palivy, jako je uhlí, ropa nebo zemní plyn. Ty sice dlouho dominovaly světové energetice, ale za vysokou ekologickou cenu.

Výše provozní podpory pro POZE (mil.

Něco přes 35 miliard korun, tedy o 10 miliard korun více než v roce 2023. Takový je závěrečný účet za obnovitelné a jiné podporované zdroje energie v roce 2024. Většinu z tohoto účtu již zaplatili spotřebitelé v ceně elektřiny, zbylých 11 až 12 miliard korun bude muset doplatit stát z rozpočtu. Konečný účet, který zhruba odpovídá očekávání, projedná vláda na svém jednání ve středu. Tento bod má název „Návrh usnesení vlády o změně usnesení vlády ze dne 13. prosince 2023, o stanovení prostředků státního rozpočtu podle § 28 odst. Pro připomenutí: Na konci roku 2023 vláda rozhodla, že dotace ze státního rozpočtu na financování podporovaných zdrojů energie (POZE) bude v roce 2024 činit 12,85 miliardy korun. Stát by tedy mohl oproti očekávání mírně ušetřit. Jak spočítal podnik OTE, celkový objem vícenákladů na financování POZE v loňském roce dosáhl 35,1 miliardy korun. Hlavní podíl na tom měly fotovoltaické elektrárny, jejichž provozní podpora vyšla na 28,1 miliardy korun.

Tabulka: Výše provozní podpory pro POZE (mil. Kč)

Zatímco financování obnovitelných zdrojů energie v minulém roce běželo celkem hladce, to samé nelze říct o dotování v letošním roce. Podle odhadu Energetického regulačního úřadu dosáhnou vícenáklady spojené s POZE rekordních 51 miliard korun. Zákazníci z toho v cenách elektřiny uhradí odhadem 19,6 miliardy korun, něco málo se vybere na zárukách původu. Jenže ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou se zaseklo a odmítlo dát na POZE ze státního rozpočtu více než 8,5 miliardy korun. Dokonce přišlo s pochybným návrhem individuálních kontrol ziskovosti velkých a středních fotovoltaických elektráren. Po dlouhých jednáních se podařilo najít v březnu řešení. Vláda rozhodla o zvýšení státních výdajů na POZE o 20 miliard na celkových 28,57 miliardy korun.

Podpora komunitní energetiky

Ministerstvo životního prostředí společně se Státním fondem životního prostředí ČR spouští nový dotační titul z programu KOMUNERG, který usnadní rozvoj energetických společenství a podpoří investice do obnovitelných zdrojů energie. Na projekty zaměřené na výrobu a sdílení zelené elektřiny v rámci komunit půjde jedna miliarda korun z Modernizačního fondu, který je financován ze systému EU pro obchodování s emisemi. Stejný objem prostředků je připraven pro případ, že zájem přesáhne vyhrazenou alokaci.

Podpora komunitní energetiky je klíčová pro posílení energetické soběstačnosti obcí a regionů, snížení emisí skleníkových plynů, ale i zapojení občanů do rozhodování o energetické budoucnosti. „Energetická společenství umožňují sdílet výhody obnovitelných zdrojů přímo v místě výroby a přinášejí významné ekonomické i sociální benefity pro místní komunity. I proto jde na investice do projektů energetických společenství z Modernizačního fondu jedna miliarda korun. Stejný objem prostředků máme nachystaný pro případ, že zájem společenství přesáhne vyhrazenou alokaci,“ říká ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).

Čerstvě vyhlášená výzva KOMUNERG č. 1/2025 navazuje na stamilionovou investici z Národního plánu obnovy, která v minulém roce přispěla ke vzniku 55 nových energetických společenství. „Naší snahou je položit základy fungující komunitní energetiky u nás. Aktuální nabídka na financování konkrétních komunitních projektů z Modernizačního fondu pomůže přetavit vize energetických společenství do reálných projektů,“ doplňuje ministr Hladík.

Výzva je adresována všem energetickým společenstvím. Jejím cílem je podpořit projekty, které povedou k výrobě a maximálnímu využití obnovitelné elektřiny přímo v místě jejího vzniku. „Poskytnuté prostředky mohou energetická společenství použít na instalace různých typů obnovitelných zdrojů energie, fotovoltaických, větrných nebo bioplynových elektráren, bateriových úložišť, ale také do měřicích a řídicích systémů, dobíjecí infrastruktury pro elektromobily či na projektové přípravy,“ přibližuje ředitel Státního fondu životního prostředí ČR Petr Valdman.

Podpora je nastavena pružně - lze ji využít formou dotace, zvýhodněného úvěru se splatností 5 až 10 let, nebo kombinací obou nástrojů, přičemž podíl vlastního financování musí činit alespoň 10 % celkových výdajů na projekt. Podpora je určena pro projekty realizované na území maximálně tří sousedících obcí s rozšířenou působností nebo na území hlavního města Prahy.

Příjem žádostí se otevírá 15. prosince 2025 a bude otevřen do 31. prosince 2027, případně do vyčerpání zásobníkové alokace. Energetická společenství představují příležitost, jak využívat lokální obnovitelné zdroje a vzájemně sdílet vyrobenou elektřinu mezi svými členy - obcemi, podniky i domácnostmi. Díky tomu mohou komunity výrazně snížit své účty za energie, omezit závislost na centrálních dodávkách a chránit se před cenovými výkyvy na trhu.

Aktivní roli v efektivním nastavení komunitní energetiky hraje Platforma pro zakládání energetických společenství, jejíž vznik iniciovalo ministerstvo v loňském roce. „Vyhlášení první výzvy na podporu investic do komunitní energetiky je dalším úspěšným krokem Ministerstva životního prostředí k zajištění našich domácích zdrojů energie na místní úrovni. Program KOMUNERG podpoří výrobu elektřiny z různých, vzájemně se doplňujících obnovitelných zdrojů spolu s ukládáním a řízením její spotřeby. Tím vytvoří základy lokální energetické bezpečnosti. Oceňujeme, že podpora kombinující dotace a úvěry je nastavena na míru vznikajícím energetickým společenstvím, jejichž nezisková povaha zároveň znamená, že veřejné finance neodtečou z regionů pryč ve výplatách dividend,” říká Ondřej Pašek, vedoucí dotační pracovní skupiny UKEN.

„Každé nové energetické společenství posiluje soběstačnost a odolnost regionu. Z obnovitelných zdrojů se tak stává nejen ekologická, ale i ekonomicky a strategicky výhodná investice do budoucnosti,“ uzavírá ministr Petr Hladík.

tags: #nejlepší #podpora #obnovitelných #zdrojů #energie

Oblíbené příspěvky:

• Účinné postupy proti molům
• Oživte interiér uměním
• Instituce ochrany přírody
• Ekologická Pavla Májová a IR: Zkušenosti
• Aktivity s mládeží – SOP Chodov